Fundamentální teologie II - Eklesiologie Požadavky pro kolokvium • přednášky • četba literatury: – H. Küng, Co je církev, Cesta 2000 – T. Machula, Církev – dům Boží. Do domu Hospodinova půjdeme, Trinitas, 2001 • recenze knihy 5-6 stran – Úvod – Představení knihy a stručné představení autora – Hlavní teze – Zhodnocení a kritika – Závěr Respektujte základní pravidla pro psaní diplomové práce!!! • ústní kolokvium Fundamentální teologie II - Eklesiologie Co je církev? Co je jejím posláním? Fundamentální teologie II - Eklesiologie • život Ježíše z Nazaretu • učitel zástupů • povolání apoštolů a jejich zvláštní vyučování • předmětem učení je B. království – podobenství, zázraky • svědectví věrnosti Otci a lásky k člověku – smrt na kříži • po Zmrtvýchvstání poslání učedníků • dar Ducha Svatého ⇒ pro porozumění, sílu hlásat a uchování učení – božsko-lidský charakter církve, podobnost s Kristovým lidstvím a božstvím • získání dalších učedníků – „křesťané“ • předávání (tradice) ⇒ Písmo, • růst porozumění – formulace pravd (obsah víry) • odvaha k důvěře v Boha (akt víry) Zakládající historická událost Fundamentální teologie II - Eklesiologie • kahal (SZ) • synagogé (SZ) • ekklesia (ecclesia) (NZ) • ekklesia kýriaké Definice církve Církev je společnost všech věřících křesťanů, kteří vyznávají tutéž křesťanskou víru, účastní se stejných svátostí a jsou sjednoceni pod vedením zákonných pastýřů, zvláště římského biskupa. Robert kard. Bellarmin Církev je strukturované, hierarchicky uspořádané a Kristem svolané společenství Božího lidu Nové smlouvy. 2. Vatikánský koncil Fundamentální teologie II - Eklesiologie Rozlišení Církev univerzální – Ježíšovo společenství po celém světě, které je realizováno tzv. místními církvemi. Církev místní – diecéze – Ježíšovo společenství na konkrétním místě shromážděné kolem biskupa Církevní denominace (církve) – důsledek rozdělení křesťanů – křesťanská společenství a církve. Definice Fundamentální teologie II - Eklesiologie Eklesiologie: je teologické pojednání o církvi. Jako samostatná teologická disciplína vznikla až v novověku, a to díky tendencím problematizovat církev (hereze, schizmata, reformace). Především reakce na reformaci je důvodem vzniku traktátů o církvi. Definice Fundamentální teologie II - Eklesiologie Starověk • apoštolové šíří Kristovo učení • potřeba udržovat čistotu víry • varování před falešnými učiteli a směry • Irenej z Lyonu (140/160 – 202) – varování před gnosticizmem: pravá církev je společenství všech církví a vychází ze všeobecně známých spisů a věrnosti apoštolské tradici • první formulace vyznání víry – v Písmu: Ježíš je Pán, Ježíš je Spasitel Stručné dějiny eklesiologie Fundamentální teologie II - Eklesiologie Starověk komplexní vyznání víry - symbola – pro potřeby křtu – obsahují základní pravdy víry Apoštolské vyznání víry: vniklo na konci 1. století, současná podoba je doložena u Caesaria z Arles (+ 542) Nicejsko-cařihradské vyznání víry: je dílem koncilu v Nicei r. 325 a Konstantinopoli r. 381. Stručné dějiny eklesiologie Fundamentální teologie II - Eklesiologie Věřím v Boha,Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Apoštolské vyznání víry Stručné dějiny eklesiologie Fundamentální teologie II - Eklesiologie Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Pravý Bůh z Pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe, skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta, byl umučen a pohřben. A třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a Dárce života, který z Otce (i Syna) vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu svatou, všeobecnou a apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů, očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen. Nicejsko-cařihradské vyznání víry Stručné dějiny eklesiologie Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie „Známky církve“: • jedna: ideál daný „velekněžskou modlitbou“ – Jan 17 • svatá: odkazuje na přítomnost Krista v církvi; svatý = patřící Bohu • všeobecná: po celém světě, ve všech dobách, otevřená pro všechny • apoštolská: zbudovaná na základě apoštolů a jejich učení (apoštolská posloupnost) Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie • církev jako subjekt víry: společenství věřících je subjektem víry a pravým způsobem předávání víry – víra vzniká uprostřed církve, je předávána církví včetně Písma • církev jako objekt víry: církev je součástí Božího plánu s lidským společenstvím, víra v církev ale není na stejné úrovni jako víra v Boha, církev je nástrojem, prostředkem víry v Boha, nikoliv cílem. Rozlišení Credo in Deum Patrem, in Jesum Christum, in Spiritum Sanctum… ale Credo ecclesiam Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Další autoři starověku: Cyprián z Kartága: Extra ecclesiam salus non est. Církev jako sacramentum unitatis et caritatis Augustin: církev jako communio caritatis a corpus Domini. Viditelná církev je ecclesia mixta. Spis De civitate Dei – společnost je daná napětím mezi Boží obcí a světského uspořádání Vincenc z Lerina: Commonitorium – „Zvláště je třeba se snažit zachovat to, co bylo všude, vždy a ode všech věřeno.“ Lev Veliký – obhajoba primátu jako dědictví apoštola Petra Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Středověk • formování corpus christianum • Jan Damašský: De fide orthodoxa • Petr Lombardský – Sententiae – církev je Kristovým tělem v mnoha údech • 14. stol: J. Wycliffe + J. Hus - De ecclesia – rozdělení na duchovní a viditelnou církev • Jan Stojkovič z Dubrovníka – Tractatus de Ecclesia • Jan de Torquemada – Summa de Ecclesia Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Novověk • protestantismus – reformace – Luther: církev jako společenství věřících a Kristovo tělo, které je budováno a vedeno Kristovým tělem a duchem. Církev je duchovní skutečnost, společenství svatých a ospravedlněných. • církev je tam, kde je hlásáno Boží slovo, kde se křtí a slaví Večeře Páně – to jsou pravé známky církve • konkrétní podoba církve je dílo lidí, církev nestojí na vnějších institucích, církevní hierarchii • k jednotě církve stačí souhlas v učení evangelia a vysluhování svátostí Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Novověk • Kalvín se zabývá otázkou prosazení se Boží vlády ve světě: církev jsou vyznavači Krista rozptýlení ve světě, kteří se dají rozlišit díky službě Slova a Svátostí. se sdružují ve viditelnou instituci, ke které ale mohou být přiřazeni pokrytečtí lidé bez víry. Věřící tvoří neviditelnou církev. • „proti“ reformace: Tridentský koncil • Robert Belarmin: Církev je společnost všech věřících křesťanů, kteří vyznávají tutéž křesťanskou víru, účastní se stejných svátostí a jsou sjednoceni pod vedením zákonných pastýřů, zvláště římského biskupa. Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Moderní období • pod vlivem deizmu a redukcí náboženství na morálku se mění chápání církve od společenství víry k „výchovnému ústavu“, který je využíván státem (josefinizmus) – poslání církve směřuje k vnitrosvětskému blahu. • naproti tomu církev musí bojovat za respektování vlastní identity jako hierarchické společenství ke spáse člověka • struktura církve je prezentována „pozitivistickým způsobem“ - tj. založení církve bylo Ježíšovým přáním, hierarchie je od Boha a laici jsou příjemci dober spásy Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Moderní období 1. vat. koncil (1869-70) pojetí církve jako znamení pozdvižené nad národy - dokumenty Dei Filius, Pastor aeternus. - předčasně ukončen, nestihl pojednat celou nauku o církvi, zůstalo jen u pojednání o papeži: formulace dogmatu o primátu a neomylnosti římského biskupa (papeže) Fundamentální teologie II - Eklesiologie Stručné dějiny eklesiologie Současná církev • opuštění triumfalistického vidění církve • obnovené chápání a důraz společenství podle 2. vatikánského koncilu • důraz na kolegialitu biskupů • církev jako Kristovo tělo cítí i ponížení a pronásledování • otevřenost pro vnější podněty • dialog se světem • snaha po ekumenismu