MĚKKÉ VZORY			
Jednotné číslo			
1.	nopTcpéJib	cjiýnaň	citeHápHH
2.	nopTCpéjiH		cueHápHH
3.	nopTCpéjiio	cjiýnaio	cqeHápHio
4.	nopTCpéjib Živ. BOflHTejIH	cjrýMaň	ci^eHápHti
6.	(o) nopTcpéjie	(o) cjiýnae	(o) CIjeHápHH
7.	nopTcpéJieM	cjiýnaeM	cijeHápneM
Množné číslo			
1.	nopTCpéJTH	cjiýnaH	ci;eHápHH
2.	nopTCpéjreň	cjiýnaeB	cueHápHeB
3.	nopTCpéjiHM	cjiýnaHM	CIJCHápMJIM
4.	nopTcpéJiH živ. BOflHTejieň	cjiýnaH	ci^eHápím
6.	(o) nopTtpéjiHx	(o) cjiý^ajix	(o) cu;eHápHHx
7.	nopTcpéjiaMH	CJlýHaHMH	CIíeHápHHMH
POZNÁMKY:			
1. Podstatná jména životná mají v jednotném i množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar. Fl BCTpéTun CTyfléHTa.   BCTpéTun CTyfléHTOB.
2. Podstatná jména na -m, -m, -m, -u\ mají v 7. pádě jedn. čísla
koncovku -óm (je-li pod přízvukem): ho>kóm, KapaHflawÓM, BpanÓM, nnaa(óm, nebo -eM (je-li prízvuk na kmeni): Mýwewi, nnáneivi, TOBápno|eM; v 2. pádě mn. čísla mají koncovku -eŇ nezávisle na prízvuku: HOKéři, Bpanérí, TOBápnuueň.
3. Podstatná jména na -u, mají rovněž v 7. pádě jedn. čísla koncovku -óm (pod přízvukem): otu,óm, Kynupivi, nebo -ewi (je-li prízvuk na kmeni): Héiviu,eM, nánbueM; v 2. pádě mn. čísla se koncovky liší - pod přízvukem je -ób (otu,ób, KynqÓB), neprízvučná koncovka je -eB (HéMi4eB, nánbL(eB). Po m se v koncovkách píše bi: HéMU,bi, Kynu,bi, nánbL(bi.
4. Ve 2. pádě jedn. čísla může být u některých slov pro určení části
z celku vedle koncovky -a, -a též -y, -io: kmjió cáxapy, MáiuKa náio, nó>KKa wiěfly, náHKa TaôaKý.
5. V 6. pádě jedn. čísla některých podstatných jmen je prízvučná koncovka -ý, -k) po předložkách b, Ha při označení místa nebo času: b (npóiujiOM) roflý, b necý, b ymý, b 6ok>, b Kpbiwiý, Ha óeperý, Ha noný, Ha 6opTý, Ha Kpaió, Ha flOHý.
6. V 1. pádě mn. čísla mají mnohá podstatná jména prízvučnou koncovku -á, -á, např.: 6ok - 6oKá, ôéper - čeperá, flowi - flOMá, Kpaři - Kpaá, nec - necá, rópofl - ropoflá, nóe3,q - noe3,qá, áflpec - aflpecá, flóKTop - flOKTopá, wiácTep - wiacTepá, Hówiep - Howiepá, flupéKTop -flupeKTopá, npocpéccop - npocpeccopá.
7. U některých podstatných jmen máme v 1. pádě mn. čísla koncovku -bii. Je-li prízvuk na kmeni, 2. pád mn. čísla má koncovku -beB: ôpáTbfi - ôpáTbeB, rmcTbfl - rmcTbeB, cTýnba - CTýnbeB; je-li přízvuk na konci, 2. pád zní -eŇ: flpy3bá - flpy3éŕí, My>Kbá - Mywéň, cbíHOBbá
- CblHOBéří.
8. Podstatné jméno cocéfl má v mn. čísle měkké zakončení: cocéflu, cocéfleň, cocéflflM, (o) cocéflřix, cocéflawin; xo3ámh má množné číslo xo3áeBa, xo3áeB, xo3áeBaM, (o) xo3áeBax, xo3áeBaMi/i; rocnofliÍH (pán, pan) má množné číslo rocnoflá, rocnófl, rocnofláM, (o) rocno,qáx, rocnofláMM.
9. Podstatné jméno ne/iOBéic má množné číslo nróflu, -éŇ, nróflHM, mofíéň, (o) ntbflux, jitoflbMií Po číslovkách a po zájmenech CKÓnbKO, HécKo/ibKO se užívá tvaru nenoBéK (n^Tb nenoBéK, HécKonbKO He/iOBéK). U podstatného jména rofl se v uvedených spojeních klade tvar neT (n^Tb ner, HécKo/ibKO nej).
34
35
ŽENSKÝ ROD		
Na samohlásku: tvrdý vzor: uiKÓJia		
měkké vzory: Hefléjia, cpOTorpácpHa		
Na souhlásku:    vzor: TeTpájjb		
A) NA SAMOHLÁSKU		
Jednotné číslo		
Tvrdý typ	Měkké typy	
1. uiKÓJia	HefléjiH	(pOTorpácpHíi
2. UIKÓJIbI	HefléjiH	cpoTorpádpHH
3. iiiKÓjre	Hefléne	(pOTOrpátpHH
4. uiKÓJiy	Hefléjiio	(pOTorpácpHio
6.            (o) uiKÓJie	(o) Hefléjie	(o) (poTorpácpHH
7. iiiKÓJioň	He^éjieň	cpoTorpácpHeň
Množné číslo		
Tvrdý typ	Měkké typy	
1. UIKÓJIbI	HefléjiH	(poTorpácpHH
2. IIIKOJ1	Heflénb	cpoTorpá(pnň
3. ujKÓJiaM	HefléJiMM	(pOTorpácpHHM
4. UIKÓJIbI	HefléjiH	cpOTorpácpHH
živ. fléByuieK	ôoriiHb	
6.            (o) uiKÓJiax	(o)Henénax	(o) cpoTorpácpHíix
7. IIIKÓJiaMH	HefléjIHMH	CpOTOrpá(pHHMH
B) NA SOUHLÁSKU		
	Jednotné číslo	Množné číslo
1.	TeTpáflb	TeTpáflH
2.	TeTpáflH	TeTpáfleň
3.	TeTpá/jH	TeTpáflMM
4.	TeTpáflb	TeTpáAH, živ. ra3éjieň
6.	(o) TeTpáflH	(o) TeTpáflHX
7.	TeTpáflbio	TeTpáflHMH
POZNÁMKY:		
1. Podstatná jména životná mají v množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar: 9\ 3Háio štux >KéHinnH (KhmrÚHb). KopMiŕrb nouiafléíí.
2. Podstatná jména na ->Ka, -wa, -na, -ma a -u,a mají v 7. pádě jedn. čísla pod přízvukem koncovku -óň (Mewóň, flyuióň, CBenóŕí, obu,óíí), nebo -en (je-li prízvuk na kmeni): npofláweŕí, floóbineŕí, Kpbiweň, númeft, nujeHiíqeŕi.
3. Ve 2. pádě mn.č. se setkáváme s vkladnými samohláskami -o- (po tvrdých souhláskách), napr. MápKa - MápoK, CKá3«a - CKá30K, KýKna - KýKon, a -e- (po měkkých a šeplavých souhláskách, před měkkým n a před h), např. orpÓMKa - cTpóeK, KHi/i>KKa - KHi/iweK, Kánna - Kánenb, cocHá - cóceH. Ruština se nevyhýbá skupině souhlásek, např.: urp, u,ncpp, HopM, 6htb, 1/136, bojih apod.
4. Podstatná jména na -ha s předcházející souhláskou mají 2. pád mn.č. bez měkkého znaku: ĎáwHH - óáiueH, bmluhh - Bi/iweH, HMTánbHfl - HMTáneH. Výjimku tvoří slova: flepeBéHb, KýxoHb
a zastaralé bápbiweHb (slečen).
5. Podstatné jméno CTaTbá se skloňuje takto: 1. CTaTbá, 2. oraTbíí,
3. CTaTbé, 4. CTaTbió, 6. (o) CTaTbé, 7. cTaTběŇ, mn. číslo: 1. CTaTbií,
2. CTaTéŇ, 3. CTaTbÁM, 4. CTaTbií, 6. (o) CTaTbÁX, 7. CTaTbÁMM. Ve
všech tvarech kromě 2. pádu mn. čísla je před koncovkou měkký znak. Podobně se skloňují podstatná jména cen/ibá, cxaivibá, cyflbá
36
37
(soudce). U slov na -bn s přízvukem na kmeni je skloňování stejné, ale v 2. pádě mn. čísla je zakončení -viň (bez měkkého znaku): ĎerýHbfi (běžkyně) - 6erýmiŇ, nrýHba (lhářka) - nrýmiŇ, npbirýHbíi (skokanka) - npbirýmirí.
6. Podstatné jméno MaTb se skloňuje takto: 1. MaTb, 2. MáTepu, 3. MáTepu, 4. MaTb, 6. (o) MáTepu, 7. MáTepwo; mn. číslo: 1. MáTepu, 2. MaTepéň, 3. MaTepáM, 4. MaTepéří, 6. (o) MaTepáx, 7. MaTepáMu. flonb se skloňuje stejně, pouze v 7. pádě mn. čísla je tvar flonepbMií.
7. Podstatná jména /iio6ÓBb, xiowb, powb, qépKOBb v nepřímých pádech -o- vypouštějí, kromě 7. pádu jedn. čísla: 1. nfoôÓBb, 2. jiioô-
BM, 3. rUOÓBÚ, 4. flKDÓÓBb, 6. (o) JIKDOBÚI, 7. TlKDÔÓBblO. SlOVO
qépKOBb má v 3., 6. a 7. pádě mn. čísla zakončení tvrdé -awi, -ax, -awin.
8. Slovo nyTb je mužského rodu, skloňuje se však jako TeTpáflb s výjimkou 7. pádu, kde je tvar nyTěwi.
9. Podstatná jména Jiióflu, flé™ mají v 7. pádě mn. čísla tvary
JltOflbMlí, fleTbMM
10. Podle vzoru wKÓna se skloňují podstatná jména mužského rodu zakončená na -a: fléflyuiKa, MywHÚHa, (Opa apod.
STŘEDNÍ ROD
Tvrdý vzor: npáBiuio
Měkké vzory: yHájiMiue, 3fláHne, BOCKpecéHte
Jednotné číslo
	Tvrdý typ	Měkké typy		
1.	npáBHJio	VMIÍJIHme	3fláHHe	BOCKpecéHbe
2.	npáBHJia	yHHjTHma	3fláHHÍI	BOCKpecéHbH
3.	npáBHJiy	yiiHjiHmy	3fláHHH)	BOCKpecéHbM)
4.	npaBiíjio	ymíjiHiue	3fláHHe	BOCKpecéHbe
6.	(o) npáBHJie	(06) ynií^Hme	(o)3fláHHH	(o) BOCKpecéHbe
7.	npáBHJioM	yHHJiHmeM	3fláHHeM	BOCKpecéHbeM
38				
Množné číslo
	Tvrdý typ		Měkké typy	
1.	npáBHJia	yHHJiHma	3fláHHH	BOCKpecéHbH
2.	npáBHji	ymÍJiHiu;	3flaHHH	BOCKpecéHMH
3.	npáBHjiaM	yMHJIHIH,aM	3fláHHHM	BOCKpecéHbHM
4.	npaBráa	yHHJiHma	3fláHH5I	BOCKpecéHbH
6.	(o) npáBHJiax	(06) yHHJTHIUaX   (o) 3fláHHHX		(o) BOCKpecéHbHX
7.	npáBHJiaivm	yHHJIHUJ,aMH	3fláHHHMH	BOCKpecéHbHMH
POZNÁMKY:				
1. Podstatná jména životná, kterých je však u středního rodu velmi málo, mají v množném čísle ve 2. a 4. pádě shodný tvar, stejně jako je tomu u podstatných jmen ženského rodu. Např. 9\ 3Háioótmx nv\i\.
2. Podstatná jména na -ko mají v 1. pádě mn. čísla koncovku -m (áônoKO - áónoKM, KonéHKO - KonéHKM). Slova bómcko a 06/iaKO však mají v 1. pádě mn. čísla prízvučnou koncovku -á (BoňcKá, 06/iaKá). Koncovku -w v 1. pádě mn. čísla mají také podstatná jména KonéHO, nnenó, ýxo a zastaralé óko (Koném/i, nnénu, ýwn, óhh).
3. Několik podstatných jmen má množ. číslo na -bn: 3BeHÓ, Kpbinó, flépeBO, nepó, např.: 1. 3BéHba, 2. 3BéHbeB, 3. 3BéHbHM, 4. 3BéHba,
6. (O) 3BéHbflX, 7. 3BéHbřlMM.
4. Ve 2. pádě mn. čísla, který zpravidla nemá koncovku, se setkáváme s vkladnými -o- (ÓKHa - ókoh, CTěKna - CTěKO/i) nebo -e- (okówkh -OKÓLueK, Kpécna - Kpécen). Vkladné -11 mají slova na -be (BOCKpecéHníí, BapéHMŇ, KýwaHHří). Zakončení -beB mají podstatná jména typu 3bghó (viz předcházející bod) a dále podstatná jména nnáTbe (nnáTbeB), BepxÓBbe (BepxóBbeB), HU3ÓBbe (HM3ÓBbeB), ýcTbe (ýcTbeB). Koncovku -ob mají slova na -mko (KoněcuKOB)
a některá jiná: oónaKÓB, 03epKÓB, cyflÓB (jedn. číslo cýflHo).
5. Podstatná jména nóne, wiópe, rópe se skloňují obdobně jako 3fláHne, v 6. pádě jedn. čísla však mají koncovku -e.Ve 2. pádě mn. čísla u slov nóne, MÓpe je koncovka -éŇ (nonéíó, Mopéw). Slovo rópe množné číslo netvoří.
39
6. Několik podstatných jmen na -ivm (BpéMfl, 3HáMH, úiivm, nnáMfl, nnéivm, cén/m, TéMfl, 6péMn, Bbiivm, CTpéwm) má zvláštní skloňování: 1. Bpéivm, 2. BpéMeHU, 3. BpéMeHM, 4. Bpén/m, 6. (o) bpómghm, 7. BpéMeHeM; mn. číslo: 1. BpeMeHá, 2. Bpen/iěH, 3. BpewieHáM, 4. BpeMeHá,
6. (o) BpeMeHáx, 7. BpeMeHáMM, slova nnáivm, BbíMH (vemeno), TéMa (temeno) se v množném čísle neužívají. Slovo céwm (semeno) má ve
2. pádě mn. čísla tvar ceMÁH.
7. Podstatná jména Hé6o a nýflo mají v množném čísle tvary 1. Heoecá, Hyflecá, 2. Heôéc, nyfléc, 3. HeóecáM, HyflecáM, 4. Heóecá, nyflecá, 6. (o) Heóecáx, nyflecáx, 7. HeôecáMM, Hy^ecáivin.
8. Podstatné jméno cýflHO má mn. číslo bez -h 1. cyflá, 2. cyflÓB,
3. cyfláM, 4. cyflá, 6. (o) cyfláx, 7. cyfláivin.
Prízvuk je u velkého množství podstatných jmen všech tří rodů při skloňování pohyblivý a vzniká tak celá řada přízvukových typů. Správný prízvuk si ověřte podle slovníku OpcpoanunecKUÚ cjioeapbpyccKozo R3biKa. MocKea, PyccKUŮ H3blK 1989.
Při nejistotě si zkontrolujte tvoření tvarů podle Rusko-českého a česko-ruského slovníku, vydaného nakladatelstvím Leda v r. 1998.
NESKLONNÁ PODSTATNÁ JMÉNA
1. Četná podstatná jména cizího původu zakončená na samohlásku se neskloňují: -o: najibTÓ, 6iopó, n;enó, khhó, MeTpó, páfluo, Kaxáo;
-e: Kadpé (kavárna), Kócpe, Kyne, pe3K)Mé, uioccé, 3Kcno3é, aTejibé, cpoňé; -h: T3kch, xíiopň (porota), maccií (šasi, podvozek), napií (sázka); -io: HHTepBbib, MeHió;
některá jiná: ôypacyá, MajjáM, JiéflH, mhcc.
2. Nesklonná jsou původem ukrajinská příjmení na -eHKO (KopojiéHKO, Kncné-hko, IlIeBHéHKo), ruská příjmení na -obo (flypHOBÓ) a -bix (-hx) (Ce^bix, JXonrúx), cizí příjmení zakončená na samohlásku (IlHKácco, Tojilštth, Illóy, KeHéfln) a zeměpisné názvy (BaKý, BpHÓ, CyxýMH, Cóhh, Tókho).
3. Neskloňují se zkratky typu CHľ, PO, EC, OOH, MTY. Zkratkové slovo By3 vzniklé z pojmenování Bbicmee ynéĎHoe 3aBen;éHHe se skloňuje jako Mara-
3hh.
40
4. Neskloňují se cizí ženská příjmení: y Bépbi TópaK, ot MapíÍH TódpMaH, flJiH PňTbi YrpHHÓBHH. Srov.: SI 6bui y ródpMaHa (u muže); H 6bm y TócpMaH (u ženy).
SKLOŇOVÁNÍ PŘÍJMENÍ
Ruská mužská příjmení na -ob (-ěB, -eB) a -hh (-i.ih) a ženská -osa (-cbh, -eBa) a -nna (-i.iim) se skloňují takto:
Mužský rod
Ženský rod
1.	IleTpÓB	riýlIIKHH	neTpóBa	ITýuiKHHa
2.	neTpóBa	IlýiiiKHHa	rieTpóBoň	nýlIIKHHOH
3.	IleTpóBy	nýuiKHHy	neTpóBOH	nýlIIKHHOH
4.	neTpóBa	nýuiKHHa	neTpóBy	IlýuiKHHy
6.	(o)neTpóBe	(o) IlýUIKHHe	(o)OeTpÓBOH	(o) nýlIIKHHOH
7.	IleTpÓBblM	nýlUKHHblM	OeTpÓBOH	nýlIIKHHOH
POZNÁMKY:				
1. Příjmení typu flBÓpcKMŇ, ToncTán se skloňují jako přídavná jména.
2. Cizí příjmení typu rópatc, rócpMaH, flápBMH, yrpw-iÓBMH se skloňují podle příslušných vzorů podstatných jmen muž. rodu, k nimž se řadí podle zakončení. Ženská příjmení tohoto typu se neskloňují (viz výše).
3. Při skloňování českých příjmení typu TópaneK, cDú/iuneu, se -e-
zpravidla ponechává: rópaneKa, OiírMneu,a, TópaneKy, OrinuneLiy . . .
4. Ženská příjmení na -ová, -á se většinou ponechávají v původním tvaru a skloňují se jako ruská příjmení na -OBa, -an: ľlýŕiMaHOBa, HóBoma,
nýíÍMaHOBOM, HÓBOTHOM . . .
41