RODINNÉ PRÁVO PODLE NOZ PdF, jaro 2013 Anna Zemandlová RODINNÉ PRÁVO •Co je podle vás předmětem rodinného práva? – –Manželství –Registrované partnerství –Rodiče – děti –Náhradní rodinná péče (NRP) PRAMENY RODINNÉHO PRÁVA •Jaké jsou zdroje právních pravidel pro jmenované vztahy (manželství, registrované partnerství, rodičovství, NRP)? • •Kam se podívám, když: –Chci vědět, jaká mají práva děti –Chci vědět, za jakých podmínek se můžu rozvést –Kdo bude podle práva otcem mého dítěte –Nemohu mít děti a uvažuji o adopci (osvojení) MEZINÁRODNÍ PRAMENY •Úmluva o právech dítěte (sdělení FMZV č. 104/1991 Sb.) - OSN – Výbor pro práva dítěte •Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení FMZV 209/1992 Sb.) - Evropská soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku •Evropská úmluva o výkonu práv dětí, tzv. Haagská úmluva, Evropská úmluva o osvojení, nařízení EU (Brusel II bis) atd. • VNITROSTÁTNÍ PRAMENY •Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině •Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník •Od 1. 1. 2014?! Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (NOZ) •Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí •Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, •Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád •Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních) • • MANŽELSTVÍ MANŽELSTVÍ • • Manželství = trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. VZNIK MANŽELSTVÍ •Za jakých podmínek lze uzavřít manželství? • •Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (snoubenci), že spolu vstupují do manželství. • OBČANSKÝ A CÍRKVNÍ SŇATEK •Manželství lze uzavřít před: –Orgánem veřejné moci (matrikář) –Orgánem církve (církevní hodnostář) • •§ 657 NOZ: „(1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. • (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před • orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného • právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek.“ OBČANSKÝ A CÍRKVNÍ SŇATEK •Manželství lze uzavřít před: –Orgánem veřejné moci (matrikář) –Orgánem církve (církevní hodnostář) • •§ 657 NOZ: „(1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. • (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před • orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného • právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek.“ OBČANSKÝ A CÍRKVNÍ SŇATEK •Před církevním sňatkem – tzv. předoddavkové řízení – vede matriční úřad ověřující absenci překážek pro manželství – vydání potvrzení (ne starší než 6 měsíců!) • •„Informované ano“ - § 665 NOZ - Snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný projev vůle (ano – ne), že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. SŇATEČNÁ ZPŮSOBILOST •Kdo nemůže uzavřít manželství? •Způsobilost uzavření manželství = nepřítomnost některé z překážek (§ 672 a násl. NOZ): –Nezletilost – výjimkou je přivolení soudu –Nesvéprávnost –Existující manželství (registrované partnerství, obdobný svazek uzavřený v zahraničí) –Příbuzenství (předci, potomci), osvojení, poručenství, pěstounství • • • • • • ZDÁNLIVÉ MANŽELSTVÍ •Zdánlivé manželství – vady projevu sňatečné vůle (neurčitost, žert, omyl v právním úkonu…), vady obřadu (absence potvrzení u církevního sňatku apod.) – o tom, že manželství není, rozhodne soud i bez návrhu • • • • • • • NEPLATNÉ MANŽELSTVÍ •Neplatné manželství – existence zákonné překážky (nezletilost, příbuzenství, bigamie…) •Konvalidace – „zplatnění“ – odpadla-li překážka, došlo-li k nápravě (např. nabytí zletilosti, zánik druhého manželství…) •O neplatnosti rozhoduje soud na návrh (uzavření manželství pod pohrůžkou násilí, vyhrožování) i bez návrhu (bigamie, příbuzenství) • • • • • • • DŮSLEDKY ZDÁNLIVÉHO A NEPLATNÉHO MANŽELSTVÍ •Neplatné manželství se má za platné, dokud není soudem prohlášen opak •Na zdánlivé manželství se hledí tak, jako by vůbec nevzniklo (důsledky v rovině dědění, majetku, dětí) •U neplatného manželství dochází k podobnému vypořádání jako u rozvodu (děti, majetek…) – • • • • • • • PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Práva a povinnosti osobní a majetkové povahy •Zásada rovnoprávného postavení manželů •Osobní práva a povinnosti: úcta, povinnost žít spolu, věrnost, vzájemný respekt, podpora, udržování rodinného společenství, vytváření zdravého rodinného prostředí a péče o děti • • • • • • • OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Povinnost podílet se na uspokojování potřeb rodiny: • •§ 690 NOZ: „Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.“ • •Platí i tehdy, opustí-li jeden z manželů svévolně rodinnou domácnost, kde žije nezletilé dítě • • • • • • OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Zvláštní případ opuštění rodinné domácnosti: • • § 691 NOZ odst. 2 „Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.“ • • • • • OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Rozhodování o záležitostech rodiny: • •§ 692 NOZ: „O záležitostech rodiny, včetně volby umístění rodinné domácnosti, popřípadě domácnosti jednoho z manželů a dalších členů rodiny, především dětí, které nenabyly plné svéprávnosti, a o způsobu života rodiny, se mají manželé dohodnout.“ • •Nedohodnou-li se – rozhodne soud na návrh • • • • • • OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Obstarávání záležitostí rodiny: • § 693 NOZ: „Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.“ •V běžných záležitostech rodiny – jednání jednoho zavazuje oba (oprava pračky, přihlášení dítěte na lyžařský výcvik apod.) •V ostatních záležitostech rodiny – jeden jedná jen se souhlasem druhého (pokud jedná bez toho, lze se dovolat neplatnosti) • • • • • • OSOBNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ •Vzájemné zastoupení manželů: • § 696 NOZ: „Manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech.“ •Zástupčí právo může vyloučit manžel svým nesouhlasem nebo jej může vyloučit soud svým rozhodnutím •Zástupčí právo nemá manžel v případě, kdy jeden z manželů opustil rodinnou domácnost (§ 692/2 NOZ, viz výše) • • • • • VYŽIVOVACÍ POVINNOST MANŽELŮ • § 697 NOZ: „Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.“ • • • • MANŽELSKÉ MAJETKOVÉ PRÁVO •§ 708 a násl. NOZ – manželské majetkové právo – § 708 NOZ: „(1) To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. – (2) Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.„ –Zákonný režim –Smluvený režim –Režim založený rozhodnutím soudu • • • ZÁKONNÝ REŽIM •Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co – –a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, –b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, –c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, –d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, –e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. • • ZÁKONNÝ REŽIM •Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže • • a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo • b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. • • ZÁKONNÝ REŽIM • •Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat (zpravidla připsáním na účet). • •Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti. • ZÁKONNÝ REŽIM •Pravidla správy společného jmění: – –Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. –Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. –Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. ZÁKONNÝ REŽIM –V jiných než běžných záležitostech - právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li (nemůže-li) manžel dát souhlas bez vážného důvodu - souhlas manžela může nahradit soud (prodej domu, koupě akcií, postoupení pohledávky větší hodnoty apod.) –Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. –Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. SMLUVENÝ REŽIM •Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu (již existující majetek, majetek nabytý v budoucnu) • Nutná forma veřejné listiny •Smluvený režim může spočívat v: −režimu oddělených jmění, −v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, −v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. •Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu. SMLUVENÝ REŽIM •Pravidla správy ve smluveném režimu −Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění - který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem. −Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení s výjimkou: –a) nakládání se společným jměním jako celkem, •b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění. REŽIM ZALOŽENÝ SOUDEM •Soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah., je-li pro to závažný důvod, •Závažný důvod = nepřiměřená rizika, marnotratnost manžela, podnikání manžela , neomezené ručení (jako společník právnické osoby). •Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu. •Soud může společné jmění poté, co je zrušil, obnovit. •Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. •Soud může na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno. REŽIM ODDĚLENÝCH JMĚNÍ •V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela. • •Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem. OCHRANA TŘETÍCH OSOB •Dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění - věřitel se při výkonu rozhodnutí může uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. •Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ •Zrušení nebo zánik SJM (zúžení) - likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. •Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. • •K vypořádání může dojít – –Dohodou –Rozhodnutím soudu –Ze zákona (uplynutím 3 let od zániku manželství) PRAVIDLA VYPOŘÁDÁNÍ SJM •Podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, •Každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, •Každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, •Přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, •Přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, •Přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. ZÁNIK MANŽELSTVÍ •Smrtí jednoho z manželů (prohlášením za mrtvého) •Rozvodem • •§ 755 NOZ odst. 1: „Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.“ • •Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: • a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody • b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. ROZVOD „BEZ DOMNĚNKY ROZVRATU“ • •Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. • • Úkol: Napište návrh na rozvod manželství „bez domněnky rozvratu“. • • ROZVOD „S DOMNĚNKOU ROZVRATU“ •Podmínky: •Připojení 2. manžela k návrhu na rozvod manželství •Manželství trvalo min. 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí (§ 758 NOZ), •Dohoda na úpravě poměrů dětí schválená soudem, •Dohoda na úpravě majetkových poměrů, bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu • •§ 758 NOZ: „Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“ VÝŽIVNÉ ROZVEDENÉHO MANŽELA •Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. •Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda – a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, – b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, – c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, – d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo – e) je dán jiný obdobně závažný důvod.