Speciálně pedagogická diagnostika v psychopedii Diagnostika - vymezení Diagnostika je proces, jehož cílem je získat o objektu diagnostikování co nejhlubší a nejkomplexnější poznatky, které napomáhají formulovat závěry a vedou k vyvození diagnózy jako výsledku diagnostiky. Rámcová struktura každé diagnostiky se snaží odpovědět na otázky: CO, KDO, KDE a JAK ? Speciálně pedagogická (psychopedická) diagnostika se zabývá rozpoznáváním podmínek, prostředků a efektivity edukace jedinců s mentálním či jiným duševním postižením. • komplexní interdisciplinární přístup - dochází k vzájemnému prolínání a doplňování diagnostiky. • Nejčastějším spojením v psychopedické diagnostice je spojení psycholog – speciální pedagog. Diagnostika - vymezení Ø psycholog - aspekt psychologický Ø speciální pedagog se zaměřuje na edukaci Ø Lékař stanoví - biologický Ø Sociální pracovník se soustředí na analýzu sociálních faktorů § Cílem speciálního pedagoga v oblasti speciálně pedagogické diagnostiky je optimalizace výchovně vzdělávacího procesu. Psychopedická diagnostika by se měla zaměřovat především na individuální schopnosti jedince, jeho silné stránky! Principy diagnostiky: * Princip komplexního přístupu * Princip etiologického hlediska * Longitudinální princip * Princip dynamiky * Princip individuálního přístupu Diferenciální diagnostika : ODLIŠIT MR OD STAVŮ JÍ PODOBNÝM (např. smyslové vady; poruchy řeči, ADHD, deprivace, PAS apod.) Diagnostické metody: Klinické (nestandardizované) metody nejsou vázány přísnými pravidly, jsou pružné a individuálnější: * anamnéza, * pozorování, * dotazník, rozhovor, * analýza produktů činnosti, * kazuistika. Testové metody jsou standardizované, všem osobám je předkládán stejný materiál, za stejných podmínek a jsou vyhodnocovány na základě norem pro danou populaci: * testy osobnostní, testy obecných schopností, testy výkonu (didaktické a sociometrické testy). Klinické diagnostické prostředky Anamnéza =„Rozpomínání si na dobu před chorobou“. – vysvětlit jeho současné problémy • Tyto údaje získává pomocí ROZHOVORU či DOTAZNÍKU • Katamnéza: Zkoumání situace, ve které se jedinec nachází v určitém časovém odstupu od ukončené nápravy a hledají se příčiny recidivy nežádoucích jevů. Anamnéza: • Rodová • Perinatální • Zdravotní • Výchovná a vývojová • Rodinná Pozorování • Pozorování je jedna z nejstarších a nejdůležitějších metod diagnostiky. * Aby bylo pozorování objektivní, musí být plánovité, systematické (pravidelné) a přesné. * V případě pozorování se více než při jiných metodách nelze ubránit určitému subjektivnímu zkreslení pozorovaného jedince. * Pro zachování objektivity při pozorování, je třeba si uvědomit vliv a působení subjektivních faktorů. * Arch pro záznam pozorování. Rozhovor a dotazník * Patří mezi explorační metody- interakce mezi vyšetřovanou osobou a diagnostikem. * V úvodu rozhovoru by měla být navozena příjemná atmosféra. * Cílem exploračních metod je rozšíření anamnestických údajů, zjišťování, zájmů, názorů, zálib a postojů. Rozhovor • Diagnostický rozhovor • Metoda náročná na zkušenosti a komunikační dovednost diagnostika. • Dělí se na: • volný, řízený a kombinovaný – podle míry strukturalizace a standardizace • anamnestický a specializovaný – podle cílů • Otázky rozhovoru musí odpovídat stavu klientů (individualizace otázek). Dotazník • Dotazník je v podstatě rozhovor v písemné podobě. • Explorativní metodou dotazníku zjišťujeme charakteristiky klienta, jeho prostředí a průběh života. • Problém dotazníků je ten, že nezjišťují, jací jsou klienti ve skutečnosti, ale jaké o sobě mají mínění. Analýza produktů činnosti Pro diagnostické účely lze využít jakýkoliv produkt klienta. • V psychopedické diagnostice se nejvíc využívá analýza písma, dětské hry a kresby. * Písemné práce, * Výtvarné činnosti, výrobky, * Zájmové činnosti. Analýza hry a kresby • soulad s „ontogenetickou normou“ dětské hry a kresby • Dětská kresba odráží poměrně přesně grafomotorické schopnosti • Nejdůležitější je pro diagnostiku figurativní tvorba. Kazuistika • Případová studie byla původně lékařská metoda • Kazuistika zpravidla obsahuje rodinou a osobní anamnézu, diagnózu, prognózu, intervenci, jejich průběh a výsledky. = metoda spočívající v důkladném studiu všech dostupných materiálů o klientovi Testové metody Didaktické testy • Didaktické testy jsou zaměřeny na výsledky školního učení • Jsou složeny z testových úloh různého typu • Speciální didaktické testy • Testy školní zralosti (Jirásek), testy vědomostí či dovedností,… Sociometrické testy • Sociometrie – nauka zacílená na měření sociálních vztahů. • Sociometrický test obsahuje otázky, které umožňují všem členům skupiny zvolit si parametry pro určitou (hypotetickou) aktivitu. • sociometrická matice, sociogram. Psychodiagnostické metody • nejčastější dělení: Škály a vývojové testy Testy inteligence Testy specifických schopností, dovedností, funkcí Projektivní testy Standardizované dotazníky Vývojové škály • Vývojové škály se používají především k diagnostikování malých dětí. • Pro každý věkový stupeň jsou stanoveny určité úkoly. • využívá provázanosti motorického a psychického vývoje • Jsou zaměřeny na to, co je v raném věku možno pozorovat a srovnávat s normou – vývoj hrubé i jemné motoriky, vizuomotorické koordinace, sociálního chování, adaptability a řeči. • Nejvíce používanou škálou je Gesellova škála (také Bayleyové škály či Mnichovská funkcionální diagnostika). * Vývojové škály jsou dobře uplatnitelné u dětí s těžším stupněm mentálního postižení. Testy specifických schopností – sociálních schopností * Soustředíme na schopnost jedince utvářet a pěstovat mezilidské vztahy. * Diagnostika sociability jedince s postižením a její následný rozvoj je velmi důležitá, neboť vyjadřuje míru socializace jedince do společnosti. * Mezi faktory podílející se na utváření sociability člověka s postižením. * Tyto dovednosti lze zjišťovat pozorováním, exploračními metodami či případovými studiemi. * Vinelandská škála sociální zralosti. Testy specifických schopností – citová oblast * Neboť to, jak dítě cítí a jakým způsobem prožívá je základem pro naplnění poznávacích potřeb, rozvoj povahových rysů a sociálního zaměření. * Metody pro zjištění citové oblasti jsou stejné, jako při zjišťování sociálních schopností. Testy specifických schopností – zraková percepce * je součástí neverbálních zkoušek inteligence. * Jednou z metod je Edfeldův reverzní test, jehož cílem je zjistit nezralost zrakového vnímání dítěte, způsobeného organickým poškozením CNS. * Vývojový test zrakového vnímání M. Frostigové zjišťuje nejen úroveň vizuální percepce, ale také úroveň senzomotorické koordinace a manuální zručnost. Testy specifických schopností – sluchová percepce * Využívají dvě zkoušky, které upravil Z. Matějček. * Jedná se o zkoušku sluchové diferenciace, jejíž náplní je rozpoznání rozdílu ve slabikách dvou nesmyslných slov * a zkouška sluchové analýzy a syntézy, při které má dítě rozkládat a skládat slova. Testy specifických schopností – motorika a grafomotorika * Pojem motorika. * Hrubá motorika * Jemná motorika * Grafomotorika * Vývoj motoriky lze zjišťovat buď pomocí vývojových škál, nebo pomocí motorických testů (Motometrická škála Ozereckého, Test rovnováhy a pohybové koordinace (Kábele) nebo Test na určení svalové síly (Lowett). * Dále zkoušky založené na manuální zručnosti (Walterova a Poppelreuterova zkouška, Dexterimetr, Šrouby, Vidly). * Výsledky diagnostiky grafomotoriky jsou důležité pro test školní zralosti. Testy specifických schopností – sebeobsluha * Se uskutečňuje pomocí porovnávání aktuálních výkonů vyšetřovaných jedinců k normám, které byly vypozorovány u dětí bez postižení. * V normách jsou podle věku uvedeny sebeobslužné činnosti, které by měl daný jedinec zvládnout. * V rámci diagnostiky sebeobslužných činností se soustředíme na stravování, hygienu, oblékání a obouvání. Testy specifických schopností – lateralita * Lateralitu je nutné stanovit do nástupu školní docházky. * Vyšetření laterality se provádí pomocí Žlabovy a Matějčkovy zkoušky laterality. S diagnostikou laterality souvisí také vyšetření školních schopností a dovednost - čtení (Matějčkovu zkoušku čtení), psaní (rozbor školních sešitů, opis, přepis a diktát.), matematických schopností (Novák). Testy specifických schopností – pozornost a paměť * Narušená paměť může být důsledkem organického poškození CNS nebo projevem úzkosti. * V rámci diagnostiky pozornosti se soustředíme na celkovou úroveň pozornosti i její individuální charakteristiky. • Zkouška pozornosti: • Jiráskův číselný čtverec a Bourdonova zkouška • Zkouška paměti: • Rey-Osterriethova komplexní figura * paměť verbální a vizuální – také Pražský dětský Wechslerův test či Standford-Bintetův test. Diagnostika jedinců s LMP Ø Vymezení mentálního postižení podle Americké asociace mentálního a vývojového postižení, uveřejněné v jedenácté revizi Manuálu Mentální retardace, vydaném v roce 2010 charakterizuje mentální postižení (Intellectual Disability) jako významné snížení: intelektových funkcí s adaptačního chování, které se projevuje v mnoha každodenních sociálních a praktických dovednostech. Diagnostika intelektových fcí Ø Testy inteligence patří mezi nejstarší testové metody. Ø Jejich význam spočívá v tom, že zjišťují důležitou stránku osobnosti, kterou je všeobecná inteligence. Ø při hodnocení testů inteligence se výkon jedince porovnává s výkonem srovnatelné populace stejného věku a zázemí. Ø za účelem poznání možností jejich vzdělávání. Testy inteligence • První manuál pro diferencování intaktních dětí a dětí mentálně postižených vytvořil A. Binet • Inteligence – komplexní schopnost člověka • Používané zkoušky inteligence se dělí na: Screeningové metody Podrobné testy inteligence Doplňující testy inteligence (např. test kresby lidské postavy Goodenoughové) Screeningové metody • Nejrozšířenější skupinou zkoušky inteligence jsou Ravenovy (barvné, progresivní) matice - nejsou tak citlivé na vzdělání, zaměřují se spíše na vrozené dispozice - řadí se to tzv. skupiny culture-fair testů, Podrobné testy inteligence Mezi nejpoužívanější podrobné testy inteligence patří: • Standford-Binetova zkouška • Wechslerovy zkoušky Standford-Binetova zkouška * V současné době se u nás užívá IV. revize Standford-Binetova testu obsahující 15 subtestů, přičemž každý subtest měří odlišné schopnosti ve čtyřech oblastech: * verbální myšlení, * abstraktně-vizuální myšlení, * kvantitativní myšlení, * krátkodobá paměť. * inteligenční kvocient – IQ, MV/CHVx100 Wechslerovy testy * U nás se používají v současnosti Weschlerovy testy: * Pražský dětský Wechslerův test (PDW test), * PDW test byl publikován v úpravě pro účely našeho kulturního prostředí. * Je určen pro děti od 5 do 16 let. * Obsahuje základní i doplňkové subtesty např.: § Vědomosti – informace o světě § Porozumění na ústně podávané otázky § Počty (z hlavy) § Podobnosti (věci, pojmy) § Slovník (definování pojmů) § Doplňování obrázků (chybějící detaily) § Řazení série obrázků (logika příběhu) apod. Pomocné testy inteligence Ø Test kresby lidské postavy: Ø vytvořen ve 20. letech 20. století profesorkou Goodenoughovou. Ø Podstatou je, že dítě nakreslí lidskou postavu, která je následně podrobena obsahovému i formálnímu zkoumání. Diagnostika adaptivního chování Představuje tři typy dovedností: 1. Pojmové myšlení 2. Sociální dovednosti 3. Praktické dovednosti Diagnostika adaptivního chování * Vinelandská škála sociální zralosti se v našich podmínkách používá ve věku od 3 do 9 let, a to jak u dětí s mentální retardací, tak s jinými druhy postižení. * Günzburgova škála je určena především pro žáky s těžkým postižením. Lze ji nazvat také jako P-A-C archy Günzburga. Diagnostika – hodnocení * Testy intelektových schopností jsou tvořeny jednotlivými subtesty, které lze rozdělit na verbální a neverbální. * Verbální úkoly zahrnují např. slovní zásobu, vědomosti o světě, praktický a početní úsudek, slovní krátkodobou paměť …. * V neverbálních subtestech hraje důležitou roli percepční analýza a syntéza, manuální zručnost, prostorová orientace …. Jedinci s mentální retardací v některých diagnostických zkouškách naprosto selhávají, v jiných mohou mít až nadprůměrný výkon.