Ekosystémová perspektiva Východiska §obecná teorie systémů (Bertalanffy) § §rodinná terapie • •Molnar a Lundquist – aplikace na školy a třídy – •školní chování a chování ve třídě se vzájemně ovlivňují • •problémové chování ovlivňuje ostatní chování • •vnímání určitých projevů může ovlivnit problémové chování • •vliv má i to jak lidé vnímají interakce • •důraz na: kontext chování a na vliv, který kontext na chování má • •změny chování lze docílit zaměřením se na kontext, stejně jako na jedince Teorie systémů • • •škola jako systém a to systém spojený s dalšími systémy • •změny v jednom systému = efekt na další systémy • –změna v rodinných systémech = dopad na školní systém a naopak • •změny subsystémům se mohou projevit v jiných subsystémech • •vzájemné ovlivňování se, provázanost Rodinná terapie • • •specifická aplikace teorie systémů • • •rodina jako systém • • •problémové chování je proto problémem celé rodiny • • Rodinná terapie • •Milánská systemická škola • •jak členové rodiny vnímají a interpretují události? • •snaha odkrýt vlivy, které udržují aktuální fungování rodiny • •členové rodiny se problémovému chování věnují, aby zachovali rodinnou rovnováhu • •paradoxní intervence: drobný posun v systému vyvolává žádoucí změny Rodinná terapie •Strukturální škola (Minuchin) - •zaměřuje se spíše na kontext problému než na individuum • •důraz na sílu vztahů a hierarchie v rodině • •problém vzniká v důsledku interakcí v rodině • •rodina nemusí zvládat změny • •zažívá problémy s hranicemi: – enmeshment (propojenost, zamotanost, nediferencovanost) – x – disengagement (nespojitost, odcizení, oddělení) Rodinná terapie • •Strategická škola (Haley) • •zaměření na komunikaci, vnímání a systém přesvědčení v rodině • • •problém = selhává komunikace mezi členy rodiny - Rodinná terapie • R.T. obecně vidí jedince ve vztazích a interakcích se druhými lidmi v rodinném kontextu, snaha o uznání a sounáležitost • • Chování členů rodiny udržuje rodinu jako systém, ale může to způsobovat nepříznivé důsledky, jimiž členové trpí • - učitel svůj pocit nekompetence v udržování pořádku přesune na problémově chovající se dítě, definuje dítě jako důvod problémů ve třídě • • Snaha pochopit vztahy a problémy v rodině skrze interakce mezi jejími členy Rodinná terapie • Interakce v rodině formují role a hranice a chování buď podporují nebo potlačují • • R.T. byla aplikována na školní systém • Školu chápe jako část trojúhelníku vztahů: •rodina, dítě, škola • • - dítě přenáší negativní pocity vůči rodičům na určité učitele, který ho kárají • • Cílem R.T. je změna negativních či dysfunkčních interakcí mezi členy rodiny bez obviňování nebo hledání obětního beránka • • Interakce členů rodiny jsou vnímány jako cirkulární kauzalita, nikoli individuální kauzalita • • Intervence je proto zaměřena na interakce a nikoli na individua jako taková Chování z ekosystemické perspektivy •problémové chování je produktem interakcí mezi učiteli a studenty a mezi studenty navzájem • •je potřeba vzít v úvahu i vliv širších systémů a pohlížet na problém z vícera úrovní analýzy • • 1.úroveň – problém jako důsledek konkrétních interakcí, které se odehrávají tady a teď (ve třídě, na chodbě) •ABC analýza 2. 2.úroveň – v úvahu se bere vliv ostatních systémů na systém třídy •jak rodiny ovlivňují třídní systém a naopak • Chování z ekosystemické perspektivy •důraz na vzájemnou propojenost událostí v pojmech cyklů příčina – důsledek • •problémy v chování jsou chápány jako důsledek řady akcí a reakcí v různých formách • •ke změně chování je nezbytné, aby učitel prozkoumal své interpretace studentova chování a také studentovo vidění vlastního chování • •změny v interpretacích a vnímání mohou vést ke změnám chování Chování z ekosystemické perspektivy • •je třeba vzít v úvahu vnímání, interpretace a chování všech zúčastněných stran • •cíle ekosystemické perspektivy je zmínit konfrontace a ukončit negativní interakce tím, že nastartuje pozitivní interakce mezi učiteli a žáky • •důležitý je neodsuzující postoj učitele a analýza zaměřená na řešení problému zhodnocení problému • • •učitel prozkoumá své interpretace interakcí se studenty, druhými učiteli, rodiči • • •sběr informací o studentech, interakcích v jejich různých systémech (s učiteli, rodiči, vrstevníky) a o jejich interpretacích svých interakcí • • zhodnocení problému •Kontext třídy: učitel-studenti-studenti –učitelé mohou jednoduše žáky vnímat tak, že prostě chtějí rušit výuku, zatímco žáci mohou reagovat na to, co vidí jako učitelovu lhostejnost • •Kontext rodina – škola: interakce rodina – škola • - učitel, který vnímá rodiče jako nepřátelské ke škole je konfrontuje s problémem jejich dítěte • • - rodiče reagují negativně, obviňují učitele z šikany, diskriminace • • - učitel má dojem, že to jak to vidí, je správně • • - žák se cítí očištěn tím, že rodiče obvinili učitele, což ho podpořilo v jeho problémovém chování • – zhodnocení problému • •Analýza kontextu • • •popis interakcí bez přisuzování viny, bez hledání hlavní příčiny chování a bez toho, aby byla příčina přisouzena konkrétnímu jednotlivci • • •snaha o porozumění tomu, jak druzí vnímají a interpretují chování druhých, kterých se problém týká • • - Jak zhodnotit – jak info získat 1.specifický kontext – kde a za jaké příležitosti: třída, škola, domácí prostředí, výuka určitého učitele, specifické aktivity 2. 2.interpretace, přisuzování, očekávání - co: pohled učitelů s ohledem na žáky, pohled žáků s ohledem na učitele 3. 3.interakce – pozitivní a nebo negativní interakce žáka s významnými druhými 4. 4.dovednosti – silné a slabé stránky žáků s ohledem na schopnost vstoupit do pozitivních interakcí s učiteli či vrstevníky 5. 5.analýza – formulace vlivu vnímání a interpretací, faktory udržující problémové chování •návrh intervence zaměřená na změnu vnímání, interpretace problémového chování s cílem startu pozitivních interackí 6. Techniky zhodnocení • •pozorování relevantních kontextů – popis interakcí v objektivních pojmech –behaviorální techniky (ABC analýza, zjištění frekvence, trvání pozorovaného chování –výsledky pozorování formují základ intervence – •behaviorální seznamy, škály • •sociometrie - sociogram • – • Formulace problému •problémové chování je důsledkem negativních interakcí • žák – učitel, žák – žák, učitel – rodič, dítě – rodič • •Problém může vzniknout díky: • •žákově vnímání učitelova chování (vidí, že ho učitel nemá rád) • •žákově vnímání chování druhých žáků (ostatní ho odmítají, on reaguje agresivitou, vniká cyklus negativních interakcí) • •učitelově vnímání (vidí žáka, jak se mu mstí rušením) • •vnímání rodičů (podle nich učitel zasedlý na jejich dítě, žák učiteli odporuje a povzbuzuje tak jeho negativní vnímání, to vede k rozvoji negativní interakce) • Intervence •založena na paradoxních technikách, které mají vyvolat nové interpretace a umožnit nové pohledy • •předpoklad, že všichni se nějak na problémovém chování podílejí • •proto se po nich chce, aby reflektovali svá vnímání problémového chování • •učitel by měl kriticky reflektovat své vnímání a interpretace • Intervence •díky pozitivním reinterpretacím by měly být cykly negativních interpretací přerušeny • •cílem je vyhnout se konfrontaci mezi těmi, kterých se problém dotýká • •po učitelích se chce, aby prováděli behaviorální analýzy problémového chování (co se přesně děje, trvání, kontext, ABC analýza) • •učitelé začnou používat alternativní interpretace žákova chování • •aplikují pozitivní interpretace a přetínají tak negativní cykly eskalace a konfrontace • •pozitivní interpretací je ta, která redefinuje problémové chování nikoli jako konfliktní, ale jako takové, které může užitečně posloužit v rámci interakce Intervence • Přerámování (reframing) – předpoklad, že existují odlišné, rovnocenné interpretace nějakého chování nebo situací a že chování učitelů i žáků bude tyto různé interpretace reflektovat • • Pokud se změní interpretace, změní se i chování • • •Jak na to: • • a) identifikace negativních interpretací a reakcí na problémové chování • • b) zvážit věrohodné, alternativní, pozitivní interpretace daného chování • • c) na nové interpretaci založit změnu reakce vůči problémovému chování Intervence • Pozitivní konotace motivu • •předpoklad, že problémové chování může být pozitivně motivováno • •učitel hledá pozitivní vysvětlení pro problémové chování (žák chodí po třídě, učitel to může vysvětlovat jako výzvu o pomoc) • •přisouzení pozitivního motivu ulehčí učiteli změnu chování vůči problémovému chování žáka a může žáka víc podpořit • • Intervence • Pozitivní konotace funkce • •tento typ intervence je založen na předpokladu, že problémové chování může posloužit k něčem užitečnému • •to, že žák chodí po třídě, může být pro učitele výzvou promyslet aktuální zasedací pořádek ve třídě • •žák mu tak vlastně „pomáhá“ v přehodnocení situace • •učitel ho pak může přesadit tam, kde mu jiní pomohou s učením • • Intervence • Stanovení symptomu • •předpoklad, že žák často jedná na základě pozitivních důvodů, spojených s určitými okolnostmi • •učitel paradoxně požaduje, aby problémové chování pokračovalo, ale za jiných okolností • •je potřeba, aby učitel identifikoval věrohodnou pozitivní funkci problémového chování v odlišných okolnostech • •poprosí žáka, který chodí během vyučování po třídě, ať to nyní omezí a na konci hodinu mu pomůže posbírat odnést knížky a pomůcky (když je rád v pohybu) Vyhodnocení • •srovnání před-intervenční stav s po-intervenčním stavem • •všímáme si jak rozvoje pozitivních interakcí, tak snížení počtu těch negativních • •behaviorální, kognitivní, sociometrické techniky, formuláře •