HUMANISTICKÁ PERSPEKTIVA KONTEXT ZRODU HUMANISTICKÉ PERSPEKTIVY ¢v 60. letech 20. století v Americe jako protipól behaviorismu a psychoanalýzy ¢ —tyto psychologické směry „pohlížejí na člověka jako na výslednici působení vnějších vlivů, jimž tak či onak svým přizpůsobováním podléhá“ (Helus) — ¢neklade se důraz na objevování a uspokojování vnitřních potřeb a pudů (instinktů) ¢ ¢důraz klade na objevování a aktivizaci vnitřních možností (potencialit), na uspokojivou seberealizaci ¢ ¢dívá se na člověka z pozitivní stránky, uznává problémy, ale dává šanci se z nich dostat ¢ ZÁKLADNÍ PRVKY HUMANISTICKÉ PSYCHOLOGIE (MAREŠ A ČÁP) ¢celistvost osobnosti ¢ ¢individualita = jedinečnost ¢ ¢specificky lidské motivy (potřeba porozumění, péče o druhé, poznávací potřeba, naplnění životního cíle apod.) ¢ ¢vývojový přístup – osobnost se mění ¢ ¢směřování do budoucnosti, cíle, perspektiva ¢ ¢optimismus ¢ ¢ ¢aktivita, autoregulace, snaha o sebeurčení, vnitřní motivace ¢ ¢partnerský vztah s klientem – je expert na svůj vlastní život ¢ ¢nedirektivní, aktivní naslouchání ¢ ¢Abraham Maslow, Carl Rogers, ale i Fritz Perls (gestalt), Viktor Frankl (logoterapie) ¢ HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE ¢ Abraham H. Maslow (1908 – 1970) • •jak mají být potřeby (fyzické, bezpečí) adekvátně naplněny než se sebe-vědomí stane problémem ¢ ¢ ¢ Carl R. Rogers (1902 – 1987) • •být na plno člověkem znamená být v neustálém stavu učení • • ¢snaha o maximalizaci vnitřní motivace žáků k učení prostřednictvím minimalizace faktorů, které tento proces podkopávají • ¢A. Maslow — •hierarchie potřeb – naplnění nižší potřeby před postupem do vyšší úrovně • •potřeba seberealizace, poznávání a estetická potřeba – „růstové“ potřeby • •překročení aktuálního stavu, nadosobní cíle • •ostatní potřeby „nedostatkové“ – neuspokojení ohrožuje biologickou a psychologickou existenci jedince - ¢ ¢Maslow zjistil, že zdraví a seberealizující se lidé mají ¢ ¢ •objektivnější pohled na skutečnost • •dobré sebepoznání a kladné sebehodnocení i hodnocení druhých • •schopnost prožívat velkou radost, živé prožívání • •dovede být sám a potřebuje to, aby mohl přemýšlet nad životem • •samostatnost, nezávislost na konvenci • •tvořivost ¢a také mají ¢ •altruismus, umění pomáhat • •toleranci • •ochotu přijmout zodpovědnost • •daleké životní cíle, obecně lidské hodnoty • •ale mají i své chyby, nedostatky a problémy • ¢ „Abychom se vyhnuli zklamání v lidské povaze, musíme se napřed vzdát iluzí o ní“ (Maslow) • ¢ 1 % v populaci ¢ ¢ ¢Carl R. Rogers - ¢člověk je ze své podstaty schopný příznivého vývoje ¢ ¢nepříznivý vývoj – výsledek vnějšího působení - „fasád“ (neadekvátních rolí) ¢ ¢vrozená potřeba sebeaktualizace a rozvíjení se ¢ ¢schopnost adekvátního hodnocení x rozpor s hodnocením druhých = nevhodné techniky zvládání situací = nepříznivý vývoj ¢ UČENÍ JAKO PŘIROZENÝ PROCES ¢ ¢učení je základní silou ¢ ¢to jak se cítíme je silně ovlivněno efektivitou tohoto procesu ¢ ¢faktory, které zvyšují či snižují schopnost žáka věnovat pozornost požadavkům učení ¢ UČENÍ JAKO PŘIROZENÝ PROCES ¢Kongruence (Rogers) ¢ ¢jednota prožívání a chování ¢ ¢nedostatek kongruence – uvnitř jedince nebo mezi jedincem a okolím – znamená konflikt ¢ ¢být sám sebou bez nutnosti skrývat se za „masku“ role ¢ ¢autenticita, opravdovost UČENÍ JAKO PŘIROZENÝ PROCES ¢ ¢nedostatek kongruence se často projeví v nežádoucím chování ¢ ¢část osobnosti se snaží naplnit své základní potřeby (Maslow) ¢ ¢bezpodmínečné pozitivní přijetí (Rogers) – plná možnost rozvíjet svůj potenciál REFLEXIVITA MYSL JE JAKO PADÁK, FUNGUJE JEN KDYŽ JE OTEVŘENÁ ¢= schopnost reflektovat své myšlenky a pocity v reakci na zkušenost ¢ ¢umožňuje to rozhodovat se a ne jednoduše a automaticky a rigidně reagovat na určité podněty ¢ ¢schopnost poučit se ze zkušenosti ¢ ¢co snižuje reflexivitu a kreativitu —stress, ohrožení, nevyřešené problémy ¢ ¢může to vést k nežádoucím reakcím na situace (může to fungovat nyní, ale ne dlouhodobě) ¢ REFLEXIVITA ¢ ¢ ¢význam sebe sama = individuální reflexivita a zkušenost sociální interakce ¢ ¢to, kdo jsme, se učíme od významných druhých z jejich reakcí ¢ ¢rozvoj pozitivního sebe-pojetí vede k menší závislosti na okolí a k odolnosti vůči výzvám života FYZIČNO ¢ ¢ ¢prožíváme svět skrze fyzické tělo stejně jako skrze mysl ¢ ¢pocity nás motivují k jednání ¢ ¢negativní zkušenost lze změnit do pozitivní zkušenosti SOCIALIZACE ¢ ¢ovládání emočních procesů – kluci nepláčou ¢ ¢ ¢často vede k nedostatku kongruence mezi pocity a vnímáním — —od chlapců se nečeká, že se budou bát a tak pocit zranitelnosti často přejde do navenek orientovaného vzteku — DŮLEŽITOST VYJADŘOVÁNÍ POCITŮ A POTŘEBA POZORNOSTI ¢ ¢ ¢ke zdraví člověk potřebuje vyjadřovat pocity, jinak to může vést k uzavřenosti ¢ ¢neventilované emoce mohou v dlouhodobé perspektivě vést k fyzickým obtížím i psychickému konfliktu ¢ ¢k vyjadřování pocitů je třeba cítit se bezpečně ¢ ¢nepodmíněné pozitivní přijetí – vyjádření zájmu o dítě DŮLEŽITOST VYJADŘOVÁNÍ POCITŮ A POTŘEBA POZORNOSTI ¢vynucení pozornosti „špatným“ chováním ¢ ¢otázkou je kvalita takové pozornosti — ¢i chabá pozornost je lepší než žádná? ¢ ¢nejtěžší trest je být ignorován, nevšímání si ¢ ¢při absenci pozitivních emočních interakcí, jsou tu interakce s negativním emočním nábojem = pocit existence, žití DŮLEŽITOST VYJADŘOVÁNÍ POCITŮ A POTŘEBA POZORNOSTI ¢ ¢ ¢taková odezva však nenaplňuje aktuální potřeby dítěte ¢ ¢dítě své chování opakuje v naději, že „tentokrát to zafunguje“ ¢ ¢paralela se závislostmi – dočasnost „řešení“ —Učitelé často neúmyslně reagují spíše na chování než na potřebu, kterou dítě svým chováním vyjadřuje — — — —To často vede ke zhoršení potíží v chování — —Odhalení skrytého cíle — —Dítě si často ve škole říká o pozornost, kterou doma nemá — —Škola může nabídnout příležitost k úspěchu, k rozvoji pozitivních vztahů ¢Pravidla chování, která vytvářejí bezpečí, kladou důraz na: ¢ ¢jasnost, srozumitelnost ¢ ¢důslednost a ¢ ¢férovost ¢ ¢ a zaměřují se na pozitivní rozvoj žáků a jejich sebe-vědomí ¢ ¢ ¢Pravděpodobnější minimalizace problémů v chování ¢ ¢Škola nemůže naplňovat potřeby z minulosti dítěte ¢ ¢Může ale pomoci naplňovat aktuální potřeby v prostředí a atmosféře: ¢ ¢fyzického a emočního bezpečí ¢ ¢kde žák může prožít ohodnocení a sounáležitost ¢ ¢žák může zažít vzdělávací úspěch a rostoucí sebedůvěru a kompetence — — — ¢Tím může dojít k minimalizaci spouštěčů obtížného chování a maximalizaci odolnosti, důvěry, růstu a nadšení do učení ¢ EMOCE JAKO SPOUŠTĚČE PROBLÉMŮ V CHOVÁNÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY • Kyslík • • Svačiny • • Pitný režim • • Dostatek spánku • • Přiměřená teplota v místnosti, vyvětráno • • —Mnohdy nejsou v rodině/doma dostatečně naplněny. — POTŘEBA BEZPEČÍ •emoční a fyzické bezpečí — x •fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání (CAN) ¢ ¢ ¢šikana ¢ ¢události minulé, promítající se do současnosti ¢ ¢bezpečné možnosti zabývat se emočními problémy POTŘEBA BEZPEČÍ – DOMÁCÍ PROSTŘEDÍ ¢Prostředí problematických dětí - ¢nejasné a nedůsledné hranice (potřeba pořádku, řádu) ¢ ¢nedostatek vřelosti, pozitivní zpětné vazby, ohodnocení, nedůslednost v tomto ohledu ¢ ¢kde jsou reakce vůči dětem založeny na pocitech dospělých a ne na respektu, logice a racionalitě ¢ ¢dostávají pozornost jen když si o ni řeknou (často nepřijatelně) ¢ POTŘEBA BEZPEČÍ – DOMÁCÍ PROSTŘEDÍ - ¢nejsou v bezpečí (přímé zneužívání nebo vystavení nežádoucí zkušenosti) ¢ ¢kde se s nimi zachází jako se špatnými, když se chovají špatně ¢ ¢mají málo možností trávit čas s dospělými, kteří jim věnují plný zájem a pozornost – bezpodmínečné pozitivní přijetí ¢ ¢nemají se od koho naučit jak správně zacházet se svými pocity (Dělej, co říkám x Dělej to jako já), pokrytectví ¢ POTŘEBA BEZPEČÍ – ŠKOLA ¢ ¢ ¢kde dospělí působí sebejistě ¢ ¢kde jsou jasná pravidla a očekávání, která jsou důsledně prosazována ¢ ¢kde jsou logické důsledky za špatné chování ¢ ¢kde jsou reakce na dobré i špatné chování předvídatelné a férové ¢ ¢hranice jsou známé a nejsou závislé na učitelově míře tolerance v určitém dni ¢ ¢kde nejsou žáci nuceni do situací, které nemohou zvládnout POTŘEBA BEZPEČÍ – ŠKOLA ¢ ¢ ¢atmosféra je pozitivní a povzbuzující ¢ ¢kde je jasné, že když se něco stane, dá se s tím něco dělat ¢ ¢kde je nasloucháno i zájmům dětí ¢ ¢kde je opakovaný přestupek vnímán vážněji a žák to chápe ¢ ¢kde jsou dobré vrstevnické vztahy ¢ ¢kde se objevují příklady dobré práce a chování více než těch špatných SOCIÁLNÍ POTŘEBY ¢ ¢ ¢Pocit sounáležitosti — rituály, shromáždění, týmové sporty ¢ ¢ ¢ ¢Někdy jsou problematické jak skupinové, tak individuální odlišnosti ¢ ¢Vylučovaní žáci ¢ ¢Změny škol, přechod mezi třídami ¢ ¢ SOCIÁLNÍ POTŘEBY ¢ ¢Školní strategie – pocit sounáležitosti - —prezentace školy, nač je škola pyšná — —jak se učitelé i žáci k sobě vzájemně chovají — —jak se chovají k rodičům a návštěvníkům — —na zdi a nástěnky – aktuální témata — —týdenní shromáždění — —kam jsou umístěni ti, kteří jsou vyhozeni ze třídy - ¢ SOCIÁLNÍ POTŘEBY ¢ ¢ ¢Třídní strategie – pocit sounáležitosti ¢ —společné aktivity, týmové sporty k posílení skupinové identity — —vytváření „našich“ třídních pravidel — —zvaní návštěv — —speciální role jak něco udělat pro třídu nebo školu — —učení se strategiím zvládání konfliktů, asertivita - POTŘEBA UZNÁNÍ SEBEDŮVĚRA, SEBEÚCTA, PRESTIŽ ¢ Sebe-důvěra je budována na reakcích okolí – rozdíl mezi ideálním a skutečným Já ¢ ¢ Významní druzí – rodiče, později vrstevníci a další ¢ •respekt za názory a úhly pohledu • •rodiče hodně o dítěti vědí a dávají mu najevo zájem • •rodiče dávají dítěti najevo lásku • •důslednost v používání disciplinačních prostředků ¢ POTŘEBA UZNÁNÍ SEBEDŮVĚRA, SEBEÚCTA, PRESTIŽ ¢Zjišťování sebe-důvěry ¢- POTŘEBA UZNÁNÍ SEBEDŮVĚRA, SEBEÚCTA, PRESTIŽ ¢Strategie rozvíjení sebedůvěry ¢ ¢vytváření příležitostí pro úspěch ¢ ¢minimalizace možnosti selhání ¢ ¢identifikace povedených krůčků a chvil, kdy se to nepokazilo ¢ ¢připomínání minulých úspěchů ¢ ¢SMART (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické, časově omezené) cíle ¢ ¢dostatečně pravidelná a častá zpětná vazba - POTŘEBA SEBEREALIZACE SEBEAKTUALIZACE, SEBENAPLNĚNÍ ¢Z individua se v této fázi stává nezávislý člověk. ¢ ¢Z žáka nezávislý student. ¢ ¢Seberealizace – ve škole, někdo mimo školu – sport, umění ¢ ¢Mnohé děti nemají příležitosti či podporu ¢ ¢Přirozená potřeba dospívajících zkoušet vlastní možnosti — —pokud je nedostatek legitimních příležitostí, sáhnou po těch nelegitimních – počítačové hry, experimenty s drogami, kriminální aktivity ¢ KLÍČOVÉ ZDROJE ¢Vojtová 2010 ¢Ayers... ¢Čáp a Mareš