ž Sociální učení není jen o tom, jak si dítě osvojuje sociální dovednosti, nýbrž o tom, že sociální styk sám o sobě vyvolává učení všech typů dovedností ž ž (Albert Bandura) ž ž ž ž žUčení ve styku s druhými lidmi jak: • §žít ve společnosti § §se aktivní účastnit společných aktivit § §komunikovat § §dodržovat normy a hrát sociální role § §interagovat (Čáp a Mareš 2001) ž ž §napodobování § §identifikace (přejímání či odmítání modelů) § §sociální posilování (odměna – trest) § §observační učení (učení pozorováním, zástupné učení) § §sociální učení se zdůvodněním a záměrem, založené na kognici, přijatém principu a vůli ž § §jedna z vývojově nejstarších forem sociálního učení § §i v kulturně složité spolčenosti má stále své místo § §osvojování senzomotorických dovedností (práce, sport) § §často nevědomé/neuvědomované napodobování chování druhých § §napodobování rodičů a osob z nejbližšího prostředí, posléze i vzdálenější osoby či dokonce fiktivní hrdiny filmových příběhů apod... § §napodobování – východisko kupř. z neznámé či problémové situace – zkoušíme se zachovat jako druzí § §napodobování získává převahu nad sociálním posilováním §dítě se chová spíše podle toho, jak se dospělý (rodič, učitel...) fakticky chová, než podle toho, co říká (příp. co odměňuje či trestá) § §velmi podobné učení nápodobou (často není ani v teorii činěn rozdíl) § §možno chápat jako vývojově vyšší formu napodobování § §záměrné úsilí o převzetí způsobu chování modelu, s nímž se individuum identifikuje (často silný emoční vztah) § §nejde jen o napodobování vnějších aspektů chování (vč. oblékání, image), nýbrž i o přejímání cílů modelu či jeho hodnotové orientace §reálný či fiktivní vzor – učitel, starší vrstevník, Bilbo Pytlík, Terminátor nebo Sarah Connor. § §základem bývá velmi kladný vztah k modelu (obdiv, úcta, láska...) §někdy rozporná směs strachu, závislosti a obdivu – „identifikace s agresorem“ § § §odstrašující modely (takový/á rozhodně nebudu) § § § § § § § § § § § §rovněž jedna z vývojově starších forem učení (zpevňování, odměna a trest, drezúra zvířat) § §behaviorální přístupy § §odměny a tresty jsou tradičně přeceňovány § § ž ž ž ž ž žBandura a Mischel: ž ž učení není pouze výsledkem klasického a nebo operantního podmiňování ž ž ale ž ž je ovlivněno učením odezíráním (observační učení) ž ž ž § § §není nutná přímá odměna nebo trest § §lze působit i nepřímo § §dítě pozoruje důsledky činů druhých a tyto mechanismy přejímá do vlastního chování § §dítě uvažuje a předjímá důsledky pozorovaného chování dříve, než takové chování napodobí § §účinek je stejný, jako by bylo posíleno jeho vlastní chování § §schopnost decentrace – dívat se na situaci očima druhého (Čáp a Mareš 2001) § §jednoduší mechanismy sociálního učení mohou být doplněny kognitivními a autoregulačními procesy §ty navíc značně zvyšují účinnost elementárních forem sociálního učení § § §dítě si osvojuje a upevňuje takové formy chování, které chápe jako odpovídající principu, ideologii, kterou přijalo a jejíž prosazování prožívá jako silně uspokojující § § §Bandura: posun pozornosti od nahodilého posilování k možnosti, že lidé si vybírají typ posilování daného chování § §druzí od jedince očekávají (anticipují) určité chování § §od někoho se očekává dobrý výkon, od jiného špatný §od někoho „slušné“ chování od jiného „problémové“ § §tato očekávání jsou někdy explicitní (vyslovená), jindy jen naznačena § §anticipační učení – silný vliv na sebehodnocení, aspirace a vytyčování cílů, osvojování návyků, postojů... § §sebenaplňující se předpověď (Thomasův teorém definice situace) § §„Z tebe jednou něco bude !“ x „Ty rosteš jenom pro kriminál !“ § §srovnejte – s etiketizační/nálepkovací teorií (labeling approach) a teorií stigmatizace žBandura a Mischel: ž §chování §kognice a §prostředí • jsou vzájemně propojeny a vzájemně se ovlivňují ž ž §Chování ovlivňuje okolí, prostředí § §Prostředí ovlivňuje chování § §Kognitivní procesy ovlivňují a jsou ovlivňovány chováním a prostředím § Reciproční determinismus Chování • Povaha • Frekvence • Intenzita Faktory osobnosti •Osobnostní charakteristiky • • Kognitivní procesy • • Sebe-regulační dovednosti Faktory prostředí § §důvěra ve vlastní schopnosti, vnímaná osobní účinnost § §sebeuplatnění § § § §usuzování o svých kompetencích, postoj jedince vůči své vnitřní připravenosti dosahovat žádoucích výsledků svého chování § §„přesvědčení jedince, že dokáže úspěšně realizovat chování, které je potřebné k dosažení specifických cílů“ § §seberegulační mechanismus, který významně ovlivňuje chování jedince a jeho změny ž (Bandura dle Jarošová) § žOvlivnění faktory: § §čeho jedinec dosáhl či nedosáhl – úspěch/neúspěch – silný vliv na očekávání § §nepřímé pozorování úspěchu či neúspěchu druhých – vliv na jedincovo očekávání možného úspěchu/neúspěchu v podobných situacích § §přesvědčování – nepříliš efektivní s ohledem na self-efficacy – to, že někdo někomu řekne, co má či nemá dělat je velmi vzdálené od situace, kterou bude prožívat § §fyziologický stav – úroveň nabuzení může ovlivnit jejich chování; nezdolná úzkost může zablokovat činnost, kdežto nízká úzkost může navodit vyšší snahu § §integrace informací o self-efficacy – různí lidé přisuzují různou důležitost uvedeným faktorům a důsledku toho docházejí k odlišným závěrům o své self-efficacy žDva typy očekávání § §efficacy §výsledek § § §Očekávané schopnosti, efficacy §odhad toho, zda má dovednosti a zdroje na výkon daného chování § § §Očekávání výsledku §odhad zda bude výsledku dosaženo za využití osobních zdrojů a dovedností aplikovaných na problém § § §Důraz na roli očekávání a self-efficacy v rámci vlivu na chování a jeho změnu § § §Chování může být aktivováno očekáváními a udržováno nebo ukončeno svými důsledky § § §Problémy s emocemi a chováním jsou způsobeny nízkou úrovní vnímané self-efficacy § § §Cíl intervence = zvýšení self-efficacy § ž ž ž §popis úrovně vnímané self-efficacy a očekávání žáka § § §analýza žákových prací o své self-efficacy a souvisejícím chování § § §rozhovory a self-reporty ž ž ž ž žProblém je výsledkem ž §nízké rovně self-efficacy a pocitu neschopnosti § §vystavení modelům/vzorům negativního chování § §negativních očekávání § §negativního sebe-konceptu § §negativního sebe-hodnocení ž ž ž ž §Cílem je nárůst jak kognitivních, tak behaviorálních kompetencí § § §Zaměření intervence na modelování a změnu vnímané self-efficacy žModelování ž §strukturované kroky, fáze §zahrnuje zpětnou vazbu §musí být jasné a snadno srozumitelné §nácvik trvá dokud není dosažena uspokojivá úroveň kompetence § § §Pozorováním žádoucích vzorů se žák učí získávat dovednosti a strategie § §Učitel žákům předvádí žádoucí chování a ti ho napodobují dokud nezískají náležité kompetence § §Povzbuzování k používání pozitivních vyjádření o sobě samých – nárůst motivace § §Vrstevnické modelování – jak druzí problém zvládají ž žFáze modelování ž •1. Pozornost •jaký vzor/model si žák vybere a jak přesně chování vzoru vnímá •atraktivita, prestiž modelu, soutěživost •podobá-li se chování vzoru tomu našemu, více si ho všímáme • •2. Retence –nakolik si chování modelu/vzoru žák pamatuje –bez zapamatování není reprodukce • •3. Reprodukce –žák musí mít vhodné učební dovednosti, aby dokázal chování reprodukovat –nejprve využívá schopností, které má a ty postupně zdokonaluje • •4. Motivace –motivace (důvod) k tomu, aby žák chování reprodukovat, napodobil •motivace je založena spíše na předjímání, anticipaci, než na bezprostředním efektu ž ž žKognitivní zapojení ž §vnímat chování modelu/vzoru § §uvědomit si vzorec chování § §rozhodnout, co je na modelu chování důležité § §být schopen reprodukovat chování ž ž ž žZměna self-efficacy § § §nízká self-efficacy = pocit neschopnosti vykonávat žádoucí chování, dojem nedostatečných zdrojů a dovedností § § §změna – prostřednictvím modelování a nebo sebe-instrukčními vyjádřeními, sebe-posilováním, změnou přisuzování 1)Pozorování • sebepoznání, přesný obraz svého chování 1) 2)Standardy, cíle • cíle a standardy nemají být příliš vysoké • • práce s chybou • • příliš nízký standard nebo cíl je nemotivující 3) 3) 3)Sebevědomí • odměňování spíše než trestání • • důraz na úspěšná dosažení cílů a nelpění na chybě neúspěchu 1) ž Klíčové zdroje ž ž ž ž ž Jarošová, E. „Self-efficacy“ – její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí. Dostupné z: cmps.ecn.cz/dl/jarosova-seminar.pdf ž ž Ayers, H.; Clarke, D.; Murray, A. 2000. Perspectives on Behaviour. A Practical Guide to Effective Interventions for Teachers. London: David Fulton Publishers ž ž Čáp a Mareš 2001 ž ž ž http://full.nkp.cz/nkkr/kindl/socialni-uceni.html