Sociologie rodiny Přenos sociálního statusu skrze vzdělávání a působení rodiny Třídní rozdíly a rodina a)Třídní rozdíly v rodinném chování b)Vliv třídního zařazení rodiny na vzdělanostní šance Rodina a status •Stratifikace – strukturovaná nerovnost ve společnosti •Otroctví, kasty, stavy, třídy (majetek a typ zaměstnání, mobilita) •Nárůst statusové konzistence v české společnosti po roce 1989 •Nová podoba sociálního rozvrstvení v současných společnostech •Metodologické problémy – jak určit status rodiny; měření inteligence; longitudinální výzkumy •Habitus, status, kapitál •Rodina jako reprodukční jednotka Třídně zakotvené rozdíly v rodinném chování •Homogamie •Sňatkový věk •Otěhotnění do 20 let, kojení, přítomnost muže u porodu •Počet dětí •Úmrtnost obecně, Kojenecká úmrtnost, úmrtnost chlapců ve věku 1 – 15 let; úrazy •Rozdíly ve výchově, podíl otce, tresty • • –homogamie - nejvyšší nižší a vyšší vrstva Třídní rozdíly ve vzdělanostních šancích •Úloha vzdělání v reprodukci •Vliv kulturního kapitálu, ekonomického kapitálu (bydlení – dětský pokoj, sousedství), sociálního kapitálu • České výzkumy •„Dědičnost vzdělání“ •Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin •Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995) • Proporce těch, kteří šli do maturitního oboru podle vzdělání otce v jednotlivých kohortách plnoletých Zdroj: Matějů, Řeháková, Simonová (2003) Proporce těch, kteří šli na vysokou školu podle vzdělání otce v jednotlivých kohortách plnoletých Zdroj: Matějů, Řeháková, Simonová (2003) Zájmové kroužky a oddíly jako zdroj sociálního kapitálu • sociální kapitál mimo rodinu hraje velkou roli v rozvoji dětí, kterým se interakce a emocionálně komunikační opora nedostává doma. • jedním z jeho možných zdrojů se stává zapojení dětí a adolescentů do mimoškolních aktivit, jakými jsou kupříkladu umělecké kroužky či sportovní oddíly • ty představují prostředí, kde se formuje osobnost mladého člověka, tedy i vzdělanostní aspirace, a v němž se šíří sociální normy, které utváří jak toleranci k druhým tak pozitivní – cílevědomý, aktivní přístup k životu. Zapojení žáků ZŠ a víceletých gymnázií do zájmových kroužků a oddílů (podle dat z PISA, 2003) http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=344&lst=108 Zapojení žáků ZŠ a víceletých gymnázií do zájmových kroužků a oddílů podle vzdělání rodičů (podle dat z PISA, 2003) mapy sociálního prostoru (metoda hlavních komponent) ukazující, s jakým životním stylem, hodnotami a vlastnostmi kamarádů jednotlivé mimoškolní aktivity či pasivita souvisí. Hodnotový kontext v obrázku 2 je zřejmý: nalevo je svět zájmových činností velmi silně vázán na vzdělanostní aspirace. Nejenže sám žák chce jednou studovat na vysoké škole, ale chtějí to i jeho kamarádi. Vedle vlivu rodiny mají na studijní aspirace nezanedbatelný vliv také vrstevnické skupiny. Záleží ovšem na tom, kdo v nich je a jaké hodnoty a normy se v nich šíří. Jde o jakýsi sebeposilující se koloběh: do kroužků chodí děti vzdělanějších rodičů (s vyššími nároky a aspiracemi), toto prostředí pak může (nikoliv však automaticky) vytvářet atmosféru, která motivuje i ty žáky, kteří si aspirace „nepřinášejí z domova“. Rovněž vidíme, že v kroužcích se pohybují sebevědomí mladí lidé, kteří jsou začleněni – zasíťováni v kolektivu. Na straně druhé u těch, kdo do kroužků nechodí vidíme sociální izolaci, malé sebevědomí, nudu, strach ze školy, problémy s chováním a též nepříznivý způsob života (kouření či experimenty s marihuanou). Kvalitativní studie vzdělanostních nerovností - Často vycházejí z konceptů zavedených francouzským sociologem P. Bourdiem, který zaútočil na představu školy jako instituce dávající šance schopným - Vzdělávací systém naopak označil za jednu z nejdůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností (Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu 1998). - Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané“. Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů - Kulturní kapitál Bourdieu chápal zejména jako obeznámenost s dominantní kulturou společnosti. 1. Porovnání přístupu ke škole u rodičů s vyšším a nižším vzděláním v práci A. Lareau •Rodiče z dělnické třídy: • - jen výjimečně kontaktují učitele a cítí se při jednání s ním nesví • - udržují nezávislý vztah se školou • - necítí se být kompetentní a vzdělání nechávají na profesionálech • - ponechání dětí jejich přirozenému růstu • - pocit omezování ve formálním prostředí, snaha přizpůsobit se autoritám • •Rodiče ze střední třídy: • - často kontaktují učitele, jednání jsou neformální a přátelská • - učitele berou jako partnery, cítí se kompetentní k diskusi o vzdělání svých dětí • - snaha o harmonický rozvoj schopností svých dětí a využití všech příležitostí k němu • - schopnost ovlivňovat dialog a komunikaci ve formálním prostředí • • 2. Práce Tomáše Katrňáka „Odsouzeni k manuální práci“ •Dělničtí rodiče -Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají -Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý) •Vysokoškolští rodice -Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii -Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých dětí Přenos genderových rozdílů na prac. trhu skrze působení rodiny •S genderem na trh •Děti v ringu dnešního světa •Odlišná pozice dívek a chlapců ve škole •Směrování do odlišných typů vzdělávacích drah – jakými způsoby? Zde vidíme, že dívky mohou být skutečně motivovanější, ale penězi. Aby dosáhly srovnatelného finančního ohodnocení, musí být vzdělanější než muži.