Jazyk a politika[1] styly politické komunikace dle Odaloše publicistický, odborný, hovorový dle Hoffm. v parlamentu řečnický, administrativní, odborný konflikt, humor, zdvořilost principy politické komunikace dle Odaloše kooperativnost - 1. vyjadřovat se tak, jak se ode mne v dané situaci očekává, 2. prosazovat společnou polit. linii nebo společný názor zdvořilost - zásada skromnosti a sympatie, např. ani nám sa určite nepodarilo naplniť bezo zvyšku všetko, čo sme chceli ironie - např. páni a dáma žili štyri roky na Mesiaci konflikt poslanci x jednací řád „atmosféra ve sněmovně je přímo dušena vysokými nároky na ukázněné dodržování pravidel a předepsaného rituálu.. a na přesné…. neosobní vyjadřování.“ (Hoffmannová, s. 45) - proto jsou časté konflikty mezi předsedajícím schůze a poslanci, kteří se vzpírají „požadovanému drilu“ - výzvy předsedajících ke zklidnění a ztišení, někdy jmenovitá kritika poslanců - nekázeň poslanců dle H. je přirozený jev únavy z komunikace, lidský projev, stejně tak i jejich častá nepřítomnost v jednacím sále (s. 49) předseda sněmovny Klaus: „já už mohu vám nahlas vyjmenovat známé osoby o kterých vím že / automaticky začínají hovořit v první vteřině když je to možné / když zrovna se oni sami nehlásí ke slovu (…) / já je klidně mohu ze svého pozorování zde jmenovat // já si myslím že je to nedůstojné našeho jednání // pan poslanec K./ támhle stojí / je jedním z klasických představitelů této skupiny poslanců (Smích) / prostě je téměř prototypem této věci (…) - nezdvořilost předmětem konfliktu, kritika míří tentokrát na Klause, solidárně se k ní přidává další poslanec A: byl bych rád pane předsedající / kdyby pan K. za mými zády hlasitě nedělal poznámky na téma co říkám / je možné abyste ho napomenul pane předsedající? / napomeňte pana premiéra ať se naučí slušnému chování B: dobře pane poslanče / já požádám v případě poslance V. K. / protože jako na premiéra na něj samozřejmě nemám žádné páky / jako poslance ho samozřejmě požádám / aby se zdržel hlasitých projevů během vašeho příspěvku (…) C: pan předsedající když napomínal pana poslance K. řekl / že na pana K. jakožto premiéra nemá z pozice předsedajícího páky / chtěl bych ho opravit / páky na něj má paragraf devatenáct a dvacet / a dokonce může pana K. jako premiéra vykázat pokud by se opakovaně choval nepřístojně příklad konfliktu dvou politických lídrů (Odaloš 237n.) z diskuse STV 1. program 26.3. 2000 pořad O päť minút dvanásť, Vl.Mečiar (HZDS), M. Dzurinda (KDS) M Môjmu spolustolovníkovi musím postaviť jednu otázku, lebo neviem, kto je. Kto ste pán Dzurinda z hľadiska politiky a príslušnosti k politickým stranám. Nehnevajte sa, ja neviem. D O to viac ma teší, že ste prišli na toto stretnutie. Vy ste so mnou mali problémy dlhé roky. Najprv ste mali problémy, že som hovorcom a potom ste mali rôzné iné. Bez ohľadu na to, čo som, ste na toto stretnutie prišli a mňa to veľmi teší a ďakujem vám, že ste prišli. - cíle obou politiků - obhájit vlastní názor, zpochybnit a zcela popřít názory protivníka, případně zpochybnit i osobu protivníka (U Dzurindy v této ukázce nikoliv) Mečiar - formálně vstřícné a omluvné verbální signály (podtržená slova), fakticky ale připravují výpad - jádro repliky, otázka „kdo jste?“ = zpochybňování politické identity Dzurinda - problém vlastní identifikace nepovažuje za reálný, jmenuje své polit. funkce (není v ukázce) a pak dává najevo, že jde o osobní problém Mečiara - pomocí obecných slov podtržených; dále nepřímo poukazuje na to, že jeho soupeř je si vědom, že D, je důležitou osobou (Bez ohľadu na to, čo som…), tj. nepřímo se říká - tím, že jste přišel na toto místo a diskutujete se mnou už mě fakticky uznáváte jako partnera v debatě - tímto poukazováním je replika rámována (v úvodu i závěru) ad zdvořilost v politice mnohdy jen formální, ironická, přehnaná s cílem maskovat slovní výpad, anebo jde přímo o rafinovanou formu verbální agrese, Hoffmann. mluví o „konfliktní“, „negativní“ zdvořilosti, což protimluv (63-64) př. viz předchozí rozhovor Mečiar - Dzurinda př. I. Langer při řízení schůze, zdvořilostní fráze v úvodu Děkuji vám pane poslanče / přestože z vašeho vystoupení / se přiznám / jsem ani nemohl vydedukovat zda hovoříte k věci či nikoliv (Smích) natolik bylo obtížně srozumitelné zvláštní styl komunikace v parlamentu, poslanci se nesmějí oslovovat přímo, ale mluví k sobě ve 3. osobě ad humor v politice - různých úrovní, někdy vhodně použitý; někdy zneužitý k osobním útokům s cílem někoho osočit, zesměšnit - ad vhodně použitý, František Mikloško : Ja som konzervatívny politik nielen preto, lebo som sa živil konzervami. (s. 229) slovní humor, není namířeno proti žádné jiné osobě př. Miloš Zeman - Vlastimil Tlustý T vážně diskutovat zprávu vlády / je asi tak smysluplné jako se pokoušet analyzovat průběh bitvy u Waterloo s bláznem / který o sobě tvrdí že je Napoleon Z jsem velice rád že pan poslanec Tlustý se učí bonmoty / a přeji mu v této oblasti mnoho úspěchů - ad osobní útoky jisté kvality, bonmot (les bons mots) založený na slovní hříčce, Zeman reaguje na vystoupení někdejšího ministra školství Ivana Pilipa, který v diskusi o zemědělském zákonu prohlásil. já jsem se také velmi zabýval tímto zákonem Z pan ministr školství Pilip se opravdu zřejmě důkladně zabýval zemědělstvím / protože v jeho resortu se mu podařilo zorat co se dalo - ad osobní útoky kvalitu postrádající, resp., útoky na skupiny osob, projevy rasismu s nacionalismu př., o hromadném odchodě slovenských Romů do zahraničí (s. 232) Čím viac by ich odišlo do zahraničia, tým by sme mali väčšiu príležitosť na Slovensku oslavovať. př. v souvislosti s dvojjazyčnými slovensko-maďarskými vysvědčeními Všetci Maďari si myslia, že aj pán Boh rozpráva po maďarsky. (s. 233) - intertextualita v humoru - ve vlastním textu (např. parlamentním projevu využívá řečník textů jiných, odkazuje na ně, pracuje s nimi, obměňuje je - citáty, parafráze, aluze = narážky) - projev intelektualizace textu, jde tedy o taková vystoupení, která mají většinou vyšší jazykovou úroveň a kultivovanost, než je zvykem 1. literární odkazy: př. jen v zemi Jaroslava Haška a jeho Strany mírného pokroku v mezích zákona / se může stát aby opoziční strana vystavila bianco šek vládě na celé její funkční období // a pouze v zemi Franze Kafky je možné / aby politik který parlamentem pohrdá stanul v jeho čele př. Zemane Zemane vyzývám tě na boží soud / do roka a do dne /podle vládní novely zákona o konkursu a vyrovnání / nedostane žádný zaměstnanec (…) ani korunu mzdy navíc 2. odkazy na anekdoty: př. M.R. vybavuji si anekdotu kterou pronesl skladatel Brahms o jedné zpěvačce // když se ho ptala co o ní soudí odpověděl / že kdyby měla ve výškách to co jí chybí v hloubkách / měla by docela dobrou střední polohu // jinak řečeno / kdyby tento návrh který kolegyně D. předložila / měl v myšlenkové hloubce to co jí chybí ve formálním dopracování // byl by to návrh o kterém by se dalo i jednat - anekdota využitá k sarkastickému výpadu proti poslankyni, sarkasmus = kousavý, jedovatý výsměch, jízlivý vtip či posměšek, ironie může působit dobromyslně, v sarkasmu převažuje nenávistný, pohrdlivý nebo cynický pocit, který není zastírán syntaktický paralelismus, shodná stavba souvětí 3H (formulovaná ironicky, docela dobrou; i) Kdyby 1V příslovečná podmínková co 2V předmětná závěr srovnáme-li s Hoffman. a vyjádříme-li obecněji, pak se v politické komunik. tyto principy též úmyslně nedodržují, a tím se vnáší do dialogu napětí, spíše lze tedy mluvit o antinomiích 1.kooperativnost - konfliktnost 2. zdvořilost - nezdvořilost (zdvořilost upřímná - formální) 3. humor, ironie - jízlivost, verbální agrese ________________________________ [1] J. Hoffmannová - S. Čmejrková (eds.): Jazyk, média, politika. Praha 2003, příspěvky Hoffmannové a Odaloše.