Mgr. Kateřina Lojdová
lojdova@ped.muni.cz


}
}učitelské otázky jsou považovány za klíčový prvek procesu učení, a to nejen ve školní třídě.
}podle Postmana (1979) je veškeré naše poznání výsledkem tázání, a proto je možné říci, že kladení
otázek učitelem je jedním z nejdůležitějších intelektuálních nástrojů
-

}otevřené (založené na obsahové volnosti odpovědi). Na otevřenou otázku neexistuje jen jedna
správná odpověď, která by byla dopředu dána. V běžné komunikaci nalezneme větší množství otázek
otevřených než uzavřených, zatímco ve výukové komunikaci je tomu naopak.
}
}uzavřené (založené většinou na výběru z nabídnutých možností odpovědi či jednoznačné odpovědi)
◦zjišťující (ano – ne, vlévá se…)
◦doplňující (Kdy se narodil…? Kam se vlévá…?)
}

}systémem vyhodnocení kognitivní náročnosti otázky je taxonomický systém Benjamina Blooma, který
odlišuje tyto kognitivní procesy:
◦(1) zapamatovat;
◦(2) porozumět;
◦(3) aplikovat;
◦(4) analyzovat;
◦(5) hodnotit;
◦(6) tvořit

}otázky nižší kognitivní náročnosti jsou zaměřeny na doslovné vybavení si faktu, který byl již
aspoň jednou v nějaké podobě učitelem prezentován. Tento typ otázek koresponduje s úrovní
„zapamatování“ (případně „porozumění“) dle Bloomovy taxonomie
}
}otázky vyšší kognitivní náročnosti splňují dvě podmínky:
}
} 1. dle Bloomovy taxonomické tabulky se vztahují na zbylé kognitivní procesy
} 2. odpověď na takovou otázku nesmí být přímo dostupná
} z učebnice či jiného materiálu, který mají žáci k dispozici.

}O jaký typ otázky se jedná?
}„Zhodnoťte dopad vlády Marie Terezie pro české země…“
}
}A) žák může vytvořit odpověď na základě svých znalostí (vyšší kognitivní proces),
}B) žák si může vybavit odpověď na tuto otázku z minulé hodiny (nižší kognitivní proces).

}U: Aktivní volební právo je od osmnácti let, to znamená, že od osmnácti let můžete, jestli chcete,
jít volit. Na kom to záleží?
}Ž Monika: Na sobě.
}U: Máte jít volit, nebo ne?
}Ž Monika: Jak chcem.
}Ž Pavel: (ve stejnou chvíli jako Monika) Měli bysme.
}U: Proč? (na Pavla) Proč jo a proč ne? (na třídu)
}(šum ve třídě)
}Ž Pavel: Jo, tak já nevím…
}U: Tak říkáš jo, tak třeba nějaký důvod, proč jo? (na Pavla)
}Ž Pavel: Tak já nevím… protože vyjadřujeme, jako že s kterou stranou sympatizujeme.

}Kritikové školního vzdělávání dlouhodobě tvrdí, že učitelé vedou žáky pouze k memorování a
osvojení si faktů, ovšem bez důrazu na vyšší kognitivní procesy myšlení, jako je aplikace, syntéza
či hodnocení.
}
}Základní chybou takové kritiky je nejenom její snaha po kopírování módních vlivů, ale někdy i
absence empirického důkazu, o který by mohl být opřen tak´závažný hodnotový soud.

}Formulujte:
}1. Uzavřenou otázku nižší kognitivní náročnosti.
}2. Uzavřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti.
}3. Otevřenou otázku nižší kognitivní náročnosti.
}4. Otevřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti.
}
}Odpovědi porovnejte s textem:
}Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy (Roman Švaříček):
}Dostupný z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/121
}
}