Projevy předsudků u žáků a jak na ně? Kulturní odlišnost? • Kulturní odlišnost? (odlišnost jazyků, ras, etnik národů i náboženství) • Projevy kulturní odlišnosti: komunikace mezi lidmi, problém práce v týmu s rozdílným etnickým složením,problém práce v týmu s rozdílným etnickým složením, uznávání různých hodnot, postoje, předsudky, výchovný styl v rodině, psychologický problém imigrantů zařadit se do nové společnosti • Transkulturní vs. kulturně-standardní přístup? Kulturně standartní vs. Transkulturní přístup KSP • Charakter.: Nutné pochopení rozdílů mezi sociokulturními skupinami • Cíle: Podpora a upevňování vzájemných vztahů mezi sociokulturními skupinami; Seznámení se s odlišnými sociokulturními/etnickými TSP • Charakter.: Přemýšlí o příčinách a hranicích odlišnosti každého člověka, hovoří o zkušenostech jednotlivce. • Cíle: Naučit se reflektovat vlastni kulturní identitu a její proměny; Naučit se vnímat kulturní rozdíly v konkrétních situacích; Pros-sociokulturními/etnickými skupinami, s jejich historií, jazykem a zvyky; Porozumění odlišnosti jiných sociokult./etnických skupin. • Riziko: Buduje kategorie → vytváří stereotypy v konkrétních situacích; Prostřednictvím tréninku dokázat řešit tyto situace. • Riziko: odvrácení pozornosti od velkých interkulturních konfliktů, které v životě reálně vznikají na celém světě od skutečně existujících rozdílů mezi lidmi, kteří nemají příležitost se setkávat Postoje Definic je mnoho: • Naučené predispozice k celkově příznivé či nepříznivé reakci na daný podnět, objekt, osobu, událost. (Fishbein, Ajzen, 1975) • Stabilní systémy pozitivního nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů. (Krech, 1962) • Predispozice k reakcím, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce. (Osgood, 1957)hodnotícím charakterem reakce. (Osgood, 1957) • Vlastnost osobnosti promítající se do chování jednotlivce. • Hodnotící vztah, zaujímaný jednotlivcem vůči okolnímu světu, jiným subjektům i k sobě samému, který zahrnuje i tendenci chovat se či reagovat určitým relativně stabilním způsobem. • Postoj je získáván jednotlivcem na základě spontánního učení v rodině a v jiných sociálních prostředích. Je determinován kulturně, tzn. má specifický obsah v jednotlivých kulturních skupinách. (Průcha, 2000) Struktura postojů • Kognitivní složka • Emocionální složka (afektivní) • Konativní složka (behaviorální) Dělení postojů • Přesvědčení, názor • Mínění • Předsudky• Předsudky • Víra Utváření postojů • Vlivem životních zkušeností • Informovanost • Napodobování postojů• Napodobování postojů Můžeme postoje ovlivňovat? Stereotypy • Stereotyp je jednotvárný, ustálený, navyklý vzorec chování a myšlení. • Generalizace • Kategorizace• Kategorizace Nejčastějším projevem stereotypu vůči druhým jsou diskriminace a předsudky. Předsudek • Předsudek je někdy definován jako negativní stereotyp. • Předsudek je brzdící mechanismus při řešení problémůřešení problémů • Dělení etnických předsusků (Allport, 1954): – Očerňování – Izolace – Diskriminace – Tělesné napadání – Vyhlazování Stereotypy a předsudky • Stereotypy nám pomáhají vyznat se ve světě, dodávají pocit jistoty „Francouzi jsou velmi elegantní“ • Předsudek obsahuje záporné hodnocení nebo odsouzení a je projevem negativního vztahu. „Blondýny jsou hloupé“ Konstituování předsudků • Osobnost člověka • Informovanost • Zkušenost • Soutěživost• Soutěživost • Vzor „Bojovat?“ • Rovnocenné postavení (Před nikým se neponižuj a nad nikoho se nepovyšuj) • Třída jako prostor pro osobní kontakt • Kooperativní výuka a činnosti • Diskuse/ debata není ztráta času• Diskuse/ debata není ztráta času • Zážitek (Kolbův cyklus) • Metody Kritického myšlení (program RWCT) Etnické klima v české společnosti Podle Gabala: • „Kapitáloví cizinci“ (USA, Německo, Francie) • „Příbuzní cizinci“ (Slováci, Poláci)• „Příbuzní cizinci“ (Slováci, Poláci) • „Nejcizejší cizinci“ (Vietnamci, Arabové, Romové) Xenofobní postoje způsobuje: • národní homogenita (česká národní identita) • represivní postoj vůči imigrantům Řešení konfliktních situací ve třídě • Technika objasňování: „Můžete mi vysvětlit svůj názor?“, „Odkud jste získal tyto informace?“, „Jaké jsou vaše cíle?“, „Čeho konkrétně chcete vyvaše cíle?“, „Čeho konkrétně chcete vy osobně dosáhnout?“. • Technika shrnování: „Říkáte, že…“, „Rozuměl/ a jsem správně, že…“. Jak vést diskusi? • Pokládejte otevřené otázky • Nespolupracujte při změně tématu • Zůstaňte klidný • Vyhýbejte se hlavnímu řečníkovi• Vyhýbejte se hlavnímu řečníkovi • Pracujte s humorem • Argumentujte na osobní rovině • Upozorňujte na důsledky • Odmítejte zjednodušení • Nemoralizujte Jak čelit předsudkům? • Neignorujte je! • Připusťte si svůj strach z vlastní reakce na tyto situace • Připusťte si svá omezení, své postoje, stereotypy a pocity marnosti, které zamlžují váš úhel pohledu • Nebojte se možného napětí a konfliktu• Nebojte se možného napětí a konfliktu • Vytvořte atmosféru porozumění • Vysvětlujte a angažujte se, snažte se ale nekázat nebo dokazovat si svou vlastní pravdu. • Snažte se nebýt příliš frustrováni z nezdarů • Jděte sami příkladem • Rozlišujte mezi kategorickým myšlením a stereotypy • Otázky lidské důstojnosti, rovnosti a práva na pocit bezpečí jsou neoddiskutovatelné. Rady a doporučení • Nemusíte vědět vždy všechno • Nejste zodpovědní za žáka, ale vůči němu • Mějte respekt k žákovi, třídě, ale i sobě samému (a samozřejmě i dalším). • Poznejte své meze a hranice • Vždy máte možnost říci „ne/stop“ • Pamatujte na to, jak komunikujete• Pamatujte na to, jak komunikujete • Zjistěte, jaké máte postoje k sobě samému, ke svému okolí, ke společnosti, k životu, • Nic není špatně, důležitý je proces, dostatek času • Nikdy neuvidíte vše • Zaujměte aktivní přístup, snažte se žákům aktivně naslouchat • Buďte pokud možno empatičtí • Není nutné za každou cenu stále hodnotit, vše je relativní • V některých situacích může být úspěchem už jen to, že se vůbec rozvine debata Zajímavé odkazy • www.czechkid.cz • www.varianty.cz • www.odyssea.cz• www.odyssea.cz • www.obcanskevzdelavani.cz • www.llp.cz • www.asimilovani.estranky.cz Literatura • HAYSOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-198-3. 165 s. • PRŮCHA, J. Interkulturní psychologie. 1. vyd. Praha . Portál, 2004. ISBN 80-7178-885-6. 199 s. • SIROVÁTKA, T. (Ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovných skupin. 1. vyd. Brno : MU a Georgetown, 2004.marginalizovných skupin. 1. vyd. Brno : MU a Georgetown, 2004. ISBN 80-210-3455-6 a ISBN 80-86251-19-5. 237 s. • SMÉKAL, V.; GRAY, H.; LEWIS, CH. A. Together we will learn – ethnik minorities and eduacation. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-86598-40-3. 214 s.ŠIŠKOVÁ, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, s.r.o., 1998. ISBN. 80-7178-285-8. • ADLER, A.: Psychologie dětí. Praha: Práh, 1995. • I. Gabal. Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace • PRŮCHA, J: Multikulturní výchova. Praha: ISV, 2001. ISBN 80- 85866-72-2.