Dotazník k transformaci teoretické stati v báseň - podtrhni prosím vždy čtený text/y a skupinu, k níž patříš - básně, teoretické texty i reprodukce výtv. děl se nacházejí za otázkami dotazníku Jméno:...................................................................................... Text1 – Petr Vaňous, Černá hodinka (výstava Vladimíra Vély) Text2 – Jiří Valoch, Portréty (výstava Jiřího Šiguta) Participanti 1 - Studenti magisterského programu Katedry výtvarné výchovy PdF MU v Brně 2 – Studenti bakalářského programu Katedry výtvarné výchovy PdF MU v Brně 3 - Žáci Střední uměleckoprůmyslové školy v Jihlavě-Heleníně 1) Byl pro tebe teoretický text srozumitelný? Vyjádři se prosím k jeho čtivosti. 2) Jak se ti z něj tvořila báseň? Vnímáš vznik básně výtahem z daného textu jako tvůrčí proces, nudnou práci nebo úplně jinak? Napiš proč. 3) Co v sobě tvá báseň nese? Zvaž a uveď, zda a čím se propojuje (obrazně, obsahově, emočně,...) a) s vyzněním teoretického textu b) s výtvarným dílem autora 4) Znal/a jsi autora-umělce už dříve? (před čtením textu) 5) Myslíš, že může báseň přínosně hovořit o výtvarném díle? A je na podobnou poetickou interpretaci místo v současných periodikách, nebo je to nevhodné? BÁSNĚ z TEXTU 1 (Vaňous – Véla) Iveta Kalousková skupinové soukromé nezávislé specifickým klasickým stereotypu iluzivní výrazově neodbytné spontánně ikonických symetrických procesuální expresivní živelné ostře jemně spodní hlubinné černá hledání těžké temné neviditelné nadějné nebezpečné ZÁROVEŇ Tereza Müllerová Černá klášterní zahrada výtvarných umění se profiluje jako v podvědomí - těžké, neviditelné v světě emoce Diana Elfmarková se specifickým přístupem přestoupil Hledal možnosti své neodbytné vize a zároveň radikalizoval Expresivní forma odkudsi z šedé zóny Živelné formy ostře kroceny Hlubinné imaginace vlastního vzniku nadějné i nebezpečné Ráchel Fojtů Jako z obrazu ho vedlo úsilí vymanit se být součástí – vlastní zóny podvědomí, podvědomí živelné imaginace vlastního vzniku. Lucie Hlouchová Véla v letech výtvarných stal se finalistou jak vytvořil umění pro své vize znaků Expresivní úsilí z pěti let vždy nadějné. Elsa Rauerová Úsilí vymanit iluzivní výrazové možnosti spontánně vyjádřit téma a nepřestat být součástí ikonických zkratek forma přebírá niterných výřezů Zóny podvědomí jsou ostře kroceny, korigovány, tvarovány Jiří Langer Dávená forma Véla radikalizoval formu do ikonických zkratek niterných výhřezů odkudsi z živelné formy niterných výhřezů odkudsi ze spodních proudů hlubinné imaginace niterných výhřezů odkudsi ostře krocených niterných výhřezů odkudsi reflektujících vlastní postupy niterných výhřezů odkudsi To je vždy nadějné i nebezpečné zároveň. Jana Svobodová Černá hodinka Součástí zkratek niterných výhřezů odhaluje podvědomí naše nejistoty Jakub Kříž Specifickým přístupem vymanit se naučené. Hledal zaznamenat téma, Véla radikalizoval a vytvořil přebírá podvědomí ostře kroceny spodní proudy se vyjevují, paralelně. Martina Chaloupková Vladimír Véla finalistou Vladimír Véla malíř klasických Přestoupil Intermediální Stereotypu Expresivní forma z podvědomí Živelné formy jsou kroceny Černá hodinka označuje v procesu hledání překážky nejistotu sílu emoce To je nadějné i nebezpečné Ludmila Voženílková Své vnitřní neodbytné vize Expresivní dávená forma přebírá povahu emocí a niterných výhřezů Živelné formy ostře kroceny jemně korigovány tvarovány spodní proudy hlubinné imaginace paralelně tematizují proces vlastního vzniku. Markéta Tunková Vladimír Véla absolvoval mladé umění naposledy v salonu v nezávislé Galerii se specifickým přístupem klasických technik intermediální tvorby. Ze stereotypu možnosti být součástí vytvořil vlastní expresivní povahu odkudsi ze zóny. Proces vzniku je metaforou těžké, ač neviditelné překážky jednak obsaženou kolem nás, vždy nadějné kurátorem. Jan Charvát Dávená forma emocí podvědomí Živelné kroceno a tvarováno Hlubinné imaginace tematizují Je metaforou procesu překážky Je schopna představy Karolína Hejduková Úsilí vymanit se z neodbytné vize, dávená forma niterných výhřezů podvědomí. Spodní proudy naráží na neviditelné překážky. BÁSNĚ z TEXTU 2 (Valoch – Šigut) Iveta Kalousková čtverec – pixel čtverec jediný čtverců šest základem je čtverec Tereza Müllerová koncept s jazykem záběr nežijících determinuje plátno potom naopak výsledkem počítače? Robert Benák Samostatná tvůrčí cesta začala záznamy, poté postupně objevili přírodní fenomény napadané listy, koncept úplně nový, tedy takový, plátno napíná klasicky Rozlišení také v číslech je digitální záběr, základem je čtverec a také pixel kdy mu dovoluje na bílé a černé, že tak nalezl subtilní estetiku právě. Diana Elfmarková samotná cesta napadané listy tekoucí voda nová cesta nový koncept fotografický v malovaný digitální soubor jedniček a nul přenáší na plátno bílé černé žluté modré červené i šedé Ráchel Fojtů Ryze tak samy, nyní bílé, potom šedé – barvy barev pro něco jiného. Jiného v době, kdy byl odmítán. Tak jako se nechtěl vzdát, tak mluvíme o svých krásných malbách. Lucie Hlouchová Narozen května tvůrčí Šigut nalézt cestu tedy barevnost fotografie digitální výchozí portrét lapidární ustálil se na bílé potom způsob procesu inspirován šedí umožňuje scaneru k zvolenému, Jiří Elsa Rauerová Samy přírodní fenomény napadané listy tekoucí voda zamrzlý potok je základem čtverec? Mikuláš Kříž v své na tak či ale ani již jej let jeho s jan je jiří ale je jak u výchozí na vymezení Pavla Jančářová záběr proporce celé ostatní geometrické abstrakce u určitého komponentu počítače mluvíme možná chce vytvořit paralelu obojího ve svých krásných malbách Ivica Šúrová tekoucí s jazykem u nežijících rozlišení základem plnohodnotný, jediný a stejně jako klasičtí příšerně mizerných odmítán radosti subtilní Veronika Uhrová samostatná tvůrčí cesta fotografickými záznamy navíc jeho předlohami portréty soubor jedniček a nul vygeneruje barevnost čtverec – pixel barevných ploch Anna Viktorínová Přírodní fenomény spojující novou podobu fotografie. Pro mne je fascinující něco jiného. Je to geometrická abstrakce? Eliška Mikšová Základem je čtverec vyšel plnohodnotný čtverec plátno napíná klasicky s pomocí upravených injekčních stříkaček Ty mu umožňují odměřit potřebné množství esteticky a myšlenkově mizerných počítačových grafik. Radikální situace rozhodl využít počítače. Ján Prachár Možná proto nový koncept. Fotografie je proměněna na soubor jedniček. Základem je čtverec – pixel. Ze základního souboru nechá vytisknout malý náčrtek. Nanáší šest až sedm vrstev. Ustálil na bílé, černé, žluté modré a červené. Program barvy namíchá s pomocí upravených injekčních stříkaček. Příšerně mnoho mizerných počítačových grafik. Jiří Šigut naopak vytvořil originální nový koncept. Martin Joja V osmdesátých ryze konceptuálními určitého naprosto jedinečné fenomény tekoucí voda internacionální koncept možností transpozicí artikulované jazykem nejmladší zatím je především digitální záběr skeneru jedniček nul v číslech let aranžmá pixel čtverec plochy paralelu obojího Markéta Selveková fotografický papír napadané listy koncept jeho cesty žluté modré a červené uplatnění samotné radosti z malby geometrické abstrakce základem je čtverec dojmů či vzpomínek Barbora Eisenhammerová Tvůrčí cesta – záznamy tak samy napadané listy exponovaly mající ohlas. Objevil fotografie chtěl nalézt podobu malby. Předlohami umělců s jazykem je cesta. Obraz je záběr vznikne soubor následuje vymezení. Do filtru zadá kolik měl let. Součet věku ovlivňuje. Základem je čtverec. Nechá náčrtek přenáší odstíny pomocí pásky vymezí proporce. Ustálil barvy. Byl inspirován – příšerně. Situace je prý prostředí. Pomalý proces se liší od abstrakce. Základem je čtverec. Mluvíme o paměti. TEXT 1 Vladimír Véla ČERNÁ HODINKA Výstava: Vladimír Véla ČERNÁ HODINKA Místo: Galerie Dům, klášterní zahrada – Broumov Termín: 18. 8. – 30. 9. 2012 Vernisáž výstavy v sobotu 18. srpna v 17 hodin. Kurátor: Petr Vaňous www.galeriedum.cz www.vladimirvela.cz Vladimír Véla (1980) absolvoval v letech 2000 – 2006 pražskou Akademie výtvarných umění (prof. Z. Beran, prof. M. Knížák). V letech 2008 a 2009 se stal finalistou pro mladé umění do 33 let Ceny NG 333 a skupiny ČEZ. Naposledy jsme se mohli setkat s jeho díly na skupinové výstavě EX v pražském Topičově salonu (společně s O. Malečkem a D. Pešatem, 2011), v brněnské soukromé Galerii OFFFormat (2012), nebo v ostravské nezávislé Galerii Dole (2012). Vladimír Véla se profiluje jako výrazný malíř se specifickým přístupem k obrazu a jeho námětu. Původně student ateliéru klasických malířských technik Zdeňka Berana přestoupil do ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka. K tomuto kroku ho vedlo úsilí vymanit se ze stereotypu naučené iluzivní malby. Hledal výrazové možnosti pro své vnitřní neodbytné vize, způsob, jak spontánně vyjádřit a zaznamenat téma a zároveň nepřestat být jeho nedílnou součástí. Véla na jedné straně radikalizoval formu do ikonických zkratek a symetrických znaků, na straně druhé vytvořil něco jako obrazovou, procesuální performanci reflektující vlastní malířské postupy. Expresivní, dávená forma u Vély dokonale přebírá povahu emocí a niterných výhřezů odkudsi z šedé zóny podvědomí. Živelné formy jsou následně buď ostře kroceny, nebo jemně korigovány a tvarovány. Spodní proudy hlubinné imaginace se vyjevují v kresebných řadách a obrazových souborech, které paralelně tematizují proces vlastního vzniku. Broumovská výstava je koncentrovaným výběrem autorových obrazů a kreseb z posledních pěti let. Název výstavy Černá hodinka je dvojí metaforou. Jednak označuje momenty tvorby, kdy v procesu hledání naráží umělec na těžké, ač neviditelné překážky, které, pokud chce uspět, musí zdolávat, jednak samotné výsledné obrazy signalizují jakousi podprahovou nejistotu obsaženou v předmětném, materializovaném světě. Temné Vélovy obrazy odhalují sílu lidské emoce, která sama je schopna tvarovat nové představy o světě kolem nás. To je vždy nadějné i nebezpečné zároveň. Kurátorem výstavy je Petr Vaňous. TEXT 2 JIŘÍ ŠIGUT – Portréty (léto 2012 jiří valoch) Narozen 14. května 1960 v Ostravě-Vítkovicích, Československo; studia technického směru, ve výtvarném umění autodidakt; zúčastnil se 50 samostatných a více jak 100 společných výstav; žije a pracuje v Ostravě. samostatná tvůrčí cesta jiřího šiguta začala v osmdesátých letech naprosto originálními ryze konceptuálními fotografickými záznamy / vymezováním určitého časového úseku během exponování fotografie / poté postupně objevil své naprosto jedinečné záznamy na fotografický papír ve zvoleném prostředí / tak samy přírodní fenomény / napadané listy tekoucí voda či zamrzlý potok exponovaly citlivou vrstvu fotografického papíru / ale ani tento koncept mající již skutečně internacionální ohlas jej neuspokojoval / kolem padesáti let objevil koncept úplně nový / spojující jeho znalost možností zpracovávání fotografie v počítači s jeho další transpozicí do malby / možná proto / že chtěl nalézt novou podobu striktně konceptuálně artikulované malby / navíc jeho předlohami byly fotografické portréty jeho oblíbených umělců pracujících s jazykem geometrie / počínaje zdeňkem sýkorou / následovali stanislav kolíbal radek kratina jan kubíček nejmladší zatím je jiří matějů / ale podstatná je především nová cesta / nový koncept jak fotografický portrét proměnit v malovaný obraz / základem je digitální záběr / u nežijících umělců černobílá fotografie digitalizovaná pomocí skeneru / takže vznikne digitální soubor / výchozí fotografie je tedy proměněna na soubor jedniček a nul / následuje číselné vymezení formátu / s nímž dál pracuje jako s plochou / zadá rozlišení snímku také v číslech / nakonec do standardního počítačového filtru zadá / kolik měl portrétovaný let při pořízení snímku / u dvojportrétů pak součet věku obou zobrazených / a počítač vygeneruje barevnost / tu samozřejmě ovlivňuje celkové aranžmá výchozí fotografie / základem je čtverec - pixel / u sýkory jenž měl devadesát let / vyšel plnohodnotný čtverec jediný / ostatní plochy determinuje předem zadaný formát obrazu / u jiřího matějů jenž měl padesát let / tak vyšlo čtverců šest / ze základního souboru nechá vytisknout malý „náčrtek“ / podle toho následně přenáší odstíny jednotlivých barev na plátno / plátno napíná klasicky / naklíží a našepsuje / pomocí lepicí pásky vymezí přesné lapidární proporce jednotlivých barevných ploch / a stejně jako klasičtí konkrétisté nanáší šest až sedm vrstev každé barvy / ta je rovnoměrná a neprosvítá / v roce 2010 začínal s více barvami / nyní se ustálil na bílé černé žluté modré a červené / z těch potom míchá všechny odstíny / tedy i ty šedé / takový způsob míchání barvy se blíží počítačovému procesu tvorby barev / tím byl zřejmě inspirován / program mu umožňuje kdykoliv kontrolovat správnou barvu / akrylové barvy nemíchá na obvyklé paletě / ale s pomocí upravených injekčních stříkaček / ty mu umožňují odměřit potřebné množství / ovšem pro mne je fascinující něco jiného / v době / kdy vzniká příšerně mnoho esteticky a myšlenkově mizerných počítačových grafik / jiří šigut naopak vytvořil originální nový koncept / jenž mu dovoluje vytvářet „adekvátní“ portréty jeho oblíbených geometrických umělců / je to asi podobně radikální situace / jako když se zdeněk sýkora kolem roku 1964 rozhodl využít počítače pro vytváření kombinatorických struktur a byl kvůli uplatnění počítače dlouho odmítán / jeho tvorba je prý v českém prostředí neautochtonní / tak jako se přitom zdeněk sýkora nechtěl vzdát „samotné radosti z malby“ / jiří šigut naopak poprvé ten pomalý proces nanášení barevných vrstev uplatňuje / přitom jeho obrazy se právě díky zvolenému konceptu liší od celé ostatní geometrické abstrakce / kterou známe kolem sebe / je lapidární minimalistická / protože základem je čtverec a jeho obdélníková vyplnění dané plochy / kultivovaná barva je výsledkem sčítání barevnosti výchozí fotografie a zvoleného rastru / tak nalezl svou subtilní estetiku / vždy několika krásně harmonizujících geometrických ploch / ale také svou sémantiku / navíc nás přivádí k rozvažování o vrstvení a komprimaci našich dojmů či vzpomínek v lidské paměti / a je to náhodná shoda / že také u určitého komponentu počítače mluvíme právě o „paměti“ ? / možná chce vytvořit paralelu obojího ve svých krásných malbách? VLADIMÍR VÉLA – tvorba www.vladimirvela.cz JIŘÍ ŠIGUT – tvorba http://www.artlist.cz/?id=551 Zdeněk Sýkora