STUDIJNÍ TEXTY

2.1 Druhová ochrana

Druhová ochrana souvisí s ochranou konkrétních druhů organismů (živočichů, rostlin a hub), především těch, které jsou ohroženy vyhynutím. Druhová ochrana zahrnuje:

  • mapování druhů - získávání informací o rozšíření a početnosti zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů
  • monitoring druhů - sledování dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných lokalitách

Do některých z těchto aktivit se může zapojit i široká veřejnost, informace o mapování a monitoringu vybraných druhů organismů jsou dostupné např. na www.biolib.cz

Údaje získané z mapování a monitoringu druhů slouží např. k vyhlášení chráněných území, plánování péče o chráněná území a stanovení seznamů ohrožených druhů organismů – seznamy jsou dostupné ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. - příloha II a III.

Pro vybrané druhy rostlin a živočichů se připravují záchranné programy, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory způsobující ohrožení daného druhu a zvýšit početnost populace na úroveň nezbytnou pro trvalou existenci druhu.

Obecná druhová ochrana stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky.

 

Zvláštní druhová ochrana je zaměřena na ty druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany.

Zvláště chráněné druhy jsou dle stupně ohrožení rozděleny do tří kategorií (ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené). Ochrana těchto organismů spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny.

Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

 

CITES je zkratka anglického názvu Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora – CITES).

Je známa také jako Washingtonská úmluva, protože byla smluvena v hlavním městě USA dne 3. března 1973. Československo se k úmluvě připojilo 28. května 1992 jako v pořadí stočtrnáctý stát a jedna z posledních zemí v Evropě. Česká republika uplatňuje úmluvu nepřetržitě od rozdělení Československa (1. ledna 1993).

 

CITES je dnes globální mezinárodní smlouvou, která je však silně podporována významnými mezinárodními ochranářskými nevládními organizacemi. Cíle CITES jsou chránit biologickou rozmanitost a přispívat k jejímu udržitelnému využívání, zajistit, aby se žádný druh volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin nestal nebo nezůstával předmětem neudržitelného využívání mezinárodním obchodem, a tak přispět k významnému snížení míry ztráty biologické rozmanitosti.