Tvorba panoramatického náčrtu
Eduard Hofmann
Při rekognoskaci a zachycení terénu se používají různé techniky mezi něž patří různé typy
náčrtů od situačních až po panoramatické. Technika zhotovení panoramatického náčrtu
vznikla v době, kdy se nadalo využít vyhodnocení různých snímků apod. Technikou
zpracování takového náčrtu se zabývali kartografové pro účely vojenského dělostřelectva.
Níže uvedený návod pochází z roku 1935 z příručky nazvané "Rukověť branné výchovy nižší
stupeň" a vydal ji Vědecký ústav vojenský.
Proč tuto techniku využívat v současné době moderních technologií?
Při zpracování panoramatického náčrtu musíme především o zobrazované krajině přemýšlet a
vyhodnotit bodové, liniové a plošné prvky. U fotografie přemýšlíme zejména pod jakým
úhlem a v jakém rozlišení budeme pracovat a vyhodnocení přijde až později. Nicméně
fotografie je vhodným doplňkem pro další zpracování a vyhodnocení určitého výřezu krajiny.
Návod zpracování:
Na arch papíru, nejlépe na pevné podložce zakreslujeme postupně předměty a linie terénu a to
v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku. Na prvních obrázcích je znázorněno jak by se
měly zakreslovat tvary např. stromů, lesů a mostních konstrukcí. Vše je kresleno schematicky.
To platí i pro domy, osady apod. Svahy naznačujeme čárkováním ve směru největšího sklonu.
Na dalších obrázcích jsou již příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s vesnicí.
K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si
naneseme na papír. Nemusí být tak hustá jako na obrázku, ale v zásadě nám pomůže
k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.
A. V první fázi si zhotovíme kostru. Na náčrt zakreslíme několik nejdůležitějších bodů a míst,
pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další
podrobnosti.
B. V druhé fázi do kostry náčrtu doplníme linie terénu např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy
lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.
C. Ve třetí fázi zakreslíme vše co je pro pozorovanou krajinu důležité k jejich identifikaci.
Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abychom si později
nemuseli vzpomínat, co jsme těmito symboly zachytily.
D. Ve čtvrté fázi dokončíme nákres. Především dokončíme legendu a popis toho, co jsme
nakreslili.
Pro naše potřeby doplníme, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný a
zhodnotíme sledovaný výřez krajiny z pohledu identifikace její struktury.
(Zpracováno podle: csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm)
ZADÁNÍ PRO JEDOVNICE
Lze předpokládat, že jste se v této krajině dříve nepohybovali. Představte si, že jste odborníci,
kteří byli vysláni k práci v této krajině a máte ji vyhodnotit z hlediska jejího využívání do
budoucnosti. Prvotním úkolem je seznámení se z jejím současným stavem, který zachytíte
technikou panoramatického náčrtu a fotografováním.
Úkoly:
1. Zadejte si do stanice GPS souřadnice vyvýšeného místa – vyhlídky.
- Dojděte na místo a postavte se tak, abyste měli dobrý výhled.
- Rozdělte si směry pozorování a příslušný výřez krajiny zpracujte do panoramatického
náčrtu. Překontrolujte, zda byly výřezy určeny správně.
- Udělejte fotografii zvoleného výřezu krajiny.
- Stručně dané místo popište.
2. U zmíněného výřezu krajiny vyhodnoťte stručně její strukturu a to podle členění J.
Kolejky ( Zpracováno podle: Nauka o krajině, 2013)
o Přírodní neboli primární struktura krajiny, vzniklou působením přírodních faktorů a
procesů a sestávající ze systému synergeticky propojených složek (komponent: voda,
vzduch, horniny a zeminy, reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek
vykazujících zákonité stavy v prostoru a v čase.
o Ekonomickou neboli sekundární strukturu krajiny - představující antropogenní
nadstavbu tvořenou mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž
podstatu dokládají prostorově uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin,
zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha dalších, ovšem vždy diferencované
kvality.
o Humánní neboli terciární, resp. sociální strukturu krajiny - reprezentovanou rozmanitými
v prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými
motivy, ale také i demografickými a sociálními parametry území.
o Duchovní (spirituální neboli kvartérní) strukturu, pod níž lze chápat symbolický
prostorový vzor, emocionálně přijímaný jako "genius loci" krajiny daný jak
imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště, pobyty významných osobností,
pověsti, hudba, pohádky apod.
K jejímu podrobnějšímu vyhodnocení budete potřebovat i další zdroje. Napište, jaké zdroje
byste dále k bližší charakteristice území použily.