Charakteristika a lokalizace průmyslových odvětví (II.) (strojírenský, chemický… průmysl) Geografie výrobní sféry Přednáška č. 11 © HS Úvod do zpracovatelského průmyslu • Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hosp. vyspělých a méně vyspělých zemích • Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba, dnes spíš malé a střední podnikání • V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální • Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek – Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven – Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového • Měření průmyslové výroby problematické Strojírenský průmysl • Největším odvětvím průmyslu • Lokalizační faktory: – Mění se s vývojem techniky a rozvíjející se dělbou práce – Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – dobré, když jednotlivé státy mají co nejširší zastoupení výrob – Těžké strojírenství – velká spotřeba energie – Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků – Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, pokles s rozvojem dopravy – Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) • Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny Strojírenský průmysl • Jako samostatné odvětví od 1. pol. 19. stol. – počátky spojeny s prům. revolucí • Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů • Významné vazby hutnictví – strojírenství • Výroba strojů pro cukrovary, zpracování a obrábění kovů… výroba zbraní, dopravní strojírenství… • Krize ve 30. letech • Další rozvoj v souvislosti s 2. sv. válkou a v období studené války (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) • Po 2. sv. v. – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech (Žďár n. S. ad.) • V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice • V 80. letech – disperze i do menších měst Strojírenský průmysl • A) LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ – zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku – typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu – rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země – k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, SRN, Jižní Korea, SNS a Velká Británie. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) Strojírenský průmysl • B) PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ – zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) – hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výj. barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprácí s vědeckým výzkumem – k tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvl. Hodinek (hl. světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), SRN, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) – Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hl. v USA, dále pak v SRN a Japonsku – Velký boom v posledních letech zaznamenal, výroba osobních počítačů – nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA (70 % výroby). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie Strojírenský průmysl • C) INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ – provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč – firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci – výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství – tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, SRN, SNS, Velká Británie a Francie – celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) Dopravní strojírenství • Podle zaměstnanosti největší (řada dílčích oborů s mnoha zaměstnanci) • Lokalizace hl. ve městech a regionech spotřeby (automobilový prům.) Automobilový průmysl • Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví • Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj • Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) • Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí • Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: – Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem • Tradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti • Výroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály • Vyvíjeny nové typy automobilů • Přijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby • USA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi – Centra výroby bez vlastního vývoje • Montážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s rel. levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby • Technologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje • Od 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, belgii • V současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie http://oica.net/cate gory/production- statistics/ Year Production Change 1997 52,987,000 1998 57,987,000 -2.70% 1999 56,258,892 2.98% 2000 58,374,162 3.80% 2001 56,304,925 -3.50% 2002 58,994,318 4.80% 2003 60,663,225 2.80% 2004 64,496,220 6.30% 2005 66,482,439 3.10% 2006 69,222,975 4.10% 2007 73,266,061 5.80% 2008 70,520,493 -3.70% 2009 60,986,985 -13.50% 2010 77,703,987 25.9% 2011 79,989,155 3.1% 2012 84,141,209 5.3% Global Production of Motorvehicles (cars and commercial vehicles) Country Cars Commercial vehicles Total % change Argentina 497,376 267,119 764,495 -7.8% Australia 178,480 31,250 209,730 -6.5% Austria 124,000 19,060 143,060 -6.2% Belgium 507,204 34,670 541,874 -8.9% Brazil 2,623,704 718,913 3,342,617 -1.9% Canada 1,040,298 1,423,434 2,463,732 15.4% China 15,523,658 3,748,150 19,271,808 4.6% Czech Rep. 1,171,774 7,164 1,178,938 -1.7% Egypt 36,880 19,600 56,480 -30.9% Finland 2,900 2,900 14.2% France 1,682,814 284,951 1,967,765 -12.3% Germany 5,388,456 260,813 5,649,269 -8.1% Hungary 215,440 2,400 217,840 2.0% India 3,285,496 859,698 4,145,194 5.5% Indonesia 743,501 322,056 1,065,557 27.1% Iran 848,000 141,110 989,110 -40.0% Italy 396,817 274,951 671,768 -15.0% Japan 8,554,219 1,388,492 9,942,711 18.4% Malaysia 510,400 61,750 572,150 7.2% Mexico 1,810,007 1,191,967 3,001,974 12.0% Netherlands 28,000 29,462 57,462 -21.4% Poland 540,000 107,803 647,803 -22.7% Portugal 115,735 47,826 163,561 -14.9% Romania 326,556 11,209 337,765 0.8% Russia 1,968,789 262,948 2,231,737 12.1% Serbia 10,227 796 11,023 0.0% Slovakia 900,000 0 900,000 40.7% Slovenia 126,836 4,113 130,949 -24.8% South Africa 274,873 264,551 539,424 1.3% South Korea 4,167,089 390,649 4,557,738 -2.1% Spain 1,539,680 439,499 1,979,179 -16.6% Sweden 162,814 N.A. 162,814 -13.8% Taiwan 278,043 60,995 339,038 -1.2% Thailand 957,623 1,525,420 2,483,043 70.3% Turkey 576,660 495,679 1,072,339 -9.8% Ukraine 69,687 6,594 76,281 -27.1% UK 1,464,906 112,039 1,576,945 7.7% USA 4,105,853 6,223,031 10,328,884 19.3% Uzbekistan 144,980 19,200 164,180 -8.6% Others 422,776 131,392 554,168 26.6% 2012 PRODUCTION STATISTICS Chemický průmysl (1) • Základní odvětví zpracovatelského průmyslu • Relativně mladé odvětví s rostoucím významem – počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry – Postupně i rozvoj organické chemie – Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na poč. 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) – Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství • Obory chemického průmyslu: – Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva ad.) – Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy ad.) Chemický průmysl (2) • Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) • Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda – Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) – Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) – Na energii náročné obory základní těžké chemie – Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) – Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) Chemický průmysl (3) – anorganická ch. • Základem výroba kyseliny sírové – použití v dalších výrobách org., anorg. I spotřební chemie – Výroba kys. sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech – Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie • Největší objem výroby anorg. ch. soustředěn do výroby umělých hnojiv – Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku • Fosforečná hnojiva – Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) • Draselná hnojiva – výroba z draselných solí – Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael • Dusíkatá hnojiva – výroba na bázi zemního plynu – Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu Chemický průmysl (4) – organická ch. • V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst • Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích • Nejrozsáhlejším oborem – výroba syntetických materiálů – První umělé hmoty již na poč. 20. stol. – od té doby výrazný nárůst – Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn – Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + S Amerika – 2/3 podíl) – Dynamický rozvoj v Asii (Čína, J Korea, Japonsko) – 1/5 výroby – Největší producenti: USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína • Výroba syntetického kaučuku – Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. stol. – V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x – Zákl. surovinou – ropa a zemní plyn – Největší producenti: USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v J Koreji • Produkce chemických vláken – A) výroba celulózových vláken • Ve vyspělých státech na ústupu – B) výroba syntetických vláken • Od 80. let – dynamický růst • Centra výroby – USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, J Korea) • Významná část produkce i v evr. zemích – Německo, Itálie, VB… • V Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ • Farmaceutický průmysl ―Výrazně orientován na spotřebu ―Náročný na kvalifikovanou sílu ―Soustředění do spotřebních center ―Specializace ve vyspělých státech Textilní průmysl (1) • Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace • V oborech TP vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní • Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím prům. odvětvím • V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení TP – Hl. surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) – S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna – 80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – syntetickopřírodní vlákna) – 90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin – Přesto umělá vlákna tvoří hl. podíl • V současnosti – pomalu rostoucí odvětví • Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká Textilní průmysl (2) • V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí – Staré textilní oblasti – Z Evropa, USA • TP zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby • Velikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) – Nové textilní oblasti • V průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) • Výroba zaměřena na objem • Lokalizační faktory: – Faktor kvalifikované pracovní síly (TP je náročný na kvantitu pracovníků) – Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přír. materiálů – Faktor spotřeby – nutná vazba TP na oděvní průmysl Bavlnářský průmysl • Nejrozšířenější obor světového průmyslu • Celková tendence vzestupná • Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích Z Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny • Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) • Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles • V posledních letech výrazný pokles výroby • Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině • Odtud export do Z evr. zemí (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá • Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku Vlnařský průmysl Výroba hedvábí • 90. letech 20. století pošla výroba hedvábí značnou krizí – min. výroby v r. 1997 • V posledních letech opět růst • Největším producent – Čína (téměř 70 % svět. produkce), Indie, Turkmenistán Hlavní světové textilní oblasti • JV pobřeží Číny • SZ Indie • J Korea • Tchaj-wan • Stř. Rusko (Jaroslav) • S Itálie • Stř. Anglie • Stř. Polsko • Porúří • JV USA • Japonsko Potravinářský průmysl (1) • Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele • Zpracovává či upravuje rozmanité produkty RV a ŽV • Lokalizace: – Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… – Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) – Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin – V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech – Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá • Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města Potravinářský průmysl (2) • Průmysl cukrovarnický – zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí – Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) • Průmysl tukový – Nejsoustředěnější v celém potravinářství – Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hosp. vyspělých zemích – Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje • Mlékárenský průmysl – Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby • Masný průmysl – Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. – Značná číst se konzervuje v mrazírnách – Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem Potravinářský průmysl (3) • Rybný průmysl – Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy – Důležitý obor exportu – Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech • Konzervárenství – Překryv se zpracováním masa, včetně rybího – Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) – Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů – Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter – Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy – Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů • Pivovarnictví – Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech – Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří Dřevozpracující a papírenský průmysl • Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné • Značný podíl dřeva jako palivo (v hosp. odlehlých oblastech) • Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzánie) • Nábytkářství – umístění v centech spotřeby • Papírenský průmysl – Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace – Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší • Průmysl polygrafický – Hl. materiálem je novinový papír – Zcela orientován do spotřebních center – Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu – Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa