PedF, katedra geografie 1 Geografie města jaro 2013 Čerba, 2008 PedF, katedra geografie 2 PedF, katedra geografie 3 Znaky města (dle Sýkory) * Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva. * Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly). * Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd. PedF, katedra geografie 4 Městský způsob života * Více anonymní, neosobní a účelový. * Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. * Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů profesionálních. * * Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy (zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby, rozpady manželství...). * PedF, katedra geografie 5 Město a jeho historie * Nárůst potravinářské produkce -> vznik míst spotřeby. * * Rozvoj velmi úrodných, zavlažovaných oblastí JZ Asie (tzv. Úrodný půlměsíc), údolí dolního Nilu, oblasti při Indu a při tocích čínských řek. * * Abychom pochopili současný vzhled měst je nutné znát jeho vývoj (historické plány měst). * Nejstarší města * Poloha na pahorcích (bezpečnostní důvody) – JZ Asie, antropogenní původ – mohyly tehdejších kultur. * * Mnohé byly zničeny člověkem či přírodní katastrofou – vytvářely se nánosy na kterých docházelo k nové zástavbě. * * Vznikly různé hradiště, oppida a další sídla. PedF, katedra geografie 6 Nejstarší města * Nejstarší města – Jericho a Gaziantep. * * Epos o Gilgamešovi – město Ur – 5 km2, opevněno 5 m širokou a 9,5 km dlouhou hradbou. Místem tržiště. * Další města – Babylón a Eridu. * * Epos o Babylónu – 88 km od Bagdádu, založeno před 6 000 lety – bohaté město – paláce, zahrady apod. * * PedF, katedra geografie 7 PedF, katedra geografie 8 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\skenovat0001.tif Nejstarší města PedF, katedra geografie 9 Soubor:Plan of Babylon RB.JPG Mezopotámské městské stavby * Neexistuje stavební kámen! * Stavělo se z hlíny – uplácané vysušené cihly – vepřovice, dále se používal rákos. * Zárodky výškových staveb (babylónské věže, zikurraty). * Stavby byly orientovány dle 4 hlavních směrů větru. * Půdorys – výtvor bohů. * * Nejstarší městský plán – metropole Nippur na řece Eufrat. * * Prameny – eposy, knihy, Bible. PedF, katedra geografie 10 Mezopotámské městské stavby PedF, katedra geografie 11 Soubor:RomaniaDanubeDelta MakingMaterialForCOnstructing0004jpg.JPG Soubor:Brueghel-tower-of-babel.jpg PedF, katedra geografie 12 Egyptská města * Mennofer (Memfis) – 3100 př. n.l. – významné poutní místo Egypta zničené Asyřany. * * Wéset (Théby) – po sjednocení Egypta hlavní město – centrum administrativy, kulturní památky a skalní města. * * Budovaly se chrámy s reliéfy a skalní hroby. Stavební kámen se lámal v údolí Rahnu, jehož plán na papyrusu je považován za nejstarší mapu světa. * PedF, katedra geografie 13 Indie * Prameny – eposy a knihy o stavbě města – Mánására a Šipašástra – první zárodky architektonického řešení a klasifikačního třídění! * Města – soustava čtverců – s velikostí čtverce rostl význam města. * Ideální město – tvar obdélníka – delší strana = dvojnásobek strany kratší. Uprostřed městské brány – spojeny ulicemi. * * Harappa a Mohéndžo-Dáro. PedF, katedra geografie 14 Indie http://i85.servimg.com/u/f85/13/45/78/37/harapp10.jpg PedF, katedra geografie 15 Čína * Čtvercový půdorys (5 km), každá strana má 3 brány. * * Uvnitř – 9 x 9 ulic orientované z každé světové strany. * * Ideální město – z jedné strany kryto horami a z druhé obtékáno řekou. * * Si-an, Sao-hing a Lo-jang PedF, katedra geografie 16 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\skenovat0001.jpg PedF, katedra geografie 17 Evropa * Rozvoj měst na pobřeží Středozemního moře – obchodní a obranné funkce. * * Féničané a Řekové. * Féničané – oblast Libanonu a Sýrie, Afriky. Města měla obchodní charakter. Postupem času vznikala další města –Leptis Magna, Oia a Sabratha. * * Kartágo – 814 př.n.l. – svým bohatstvím předčilo ostatní města. PedF, katedra geografie 18 Řekové * Pobřeží Středozemního a Černého moře. * * Honosné stavby – akropole, tržní agory, stadiony, amfiteátry. * * Vznikala tzv. „polis“. Plánovitost a přesnost – pravidelný půdorys protínajících se ulic – hippodamický (šachovnicový). * * Athény, Miletos, Neapolis, Damašek apod. * PedF, katedra geografie 19 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\skenovat0002.jpg PedF, katedra geografie 20 Římané * Nejstarší obydlím – chýše okrouhlého nebo oválného půdorysu, která oblou nebo hřebenovou střechou z lehkého materiálu. * Základní znak – skromnost. * Atriový dům – místnost s otvorem uprostřed střechy, později různé další pokojíky, dílny a krámky. * Nájemní patrový dům – od 3. století př.n.l. obývaný chudými lidmi – spodek obchod, dílna, horní patro obytné. * Stavební materiál – hlína, dřevo, štěrk, vápenec, kamení, šindelová střecha, později tašky z pálené hlíny. * PedF, katedra geografie 21 Římané * Ulice přímé, pravoúhle se křižující, 3–7 m široké. Náměstí – chrám, shromažďování osob. Ulice a náměstí byly dlážděny. * * Řím – založen 753 př.n.l. na sedmi pahorcích. Neměl souvislé hradby. Střediskem života bylo fórum a Colosseum. File:Roman Colosseum With Moon.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Jean-Leon_Gerome_Pollice_Verso.jpg/250px-J ean-Leon_Gerome_Pollice_Verso.jpg PedF, katedra geografie 22 Římané * Města vznikla z vojenských táborů – pravidelný, šachovnicovitý půdorys, hradby a 2 na sobě kolmé třídy. * * Delší třída (decumanus) ve směru sever-jih rozdělovala město na dvě stejné části. Kratší třída (cardo) členilo město nerovnoměrně. * * Města založená na pravidelném šachovnicovitém půdorysu byla zakládána na území celé římské říše. PedF, katedra geografie 23 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\skenovat0003.jpg Nabidka0026 PedF, katedra geografie 25 Vývoj měst v českých zemích PedF, katedra geografie 26 Historický vývoj * První města vznikla v období Velkomoravské říše. * Osídlení se začalo odlišovat od venkovského okolí. * Staré Město u Uherského Hradiště, Nitra, Mikulčice. * Výrazné ovlivnění vývoje města nastalo ve středověku. * Podél řek a v údolí – obranné a obchodní funkce. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Rozvoj v 12. a 13. století. * Mnoho měst vzniklo za vlády Přemysla Otakara II. PedF, katedra geografie 27 Historický vývoj * Právní základy – soubor práv, která svým obyvatelům poskytovala relativně privilegované sociální postavení a komunitě dávala právní a správní privilegia. * Zakládající listina města – první písemné zmínky o sídle. * Městská práva – vymezují vztah středověkého města k panovníkovi, resp. vrchnosti a vzájemné vztahy členů této komunity. Vytváření okruhů jednotlivých právních souborů. * Např. právo na městský soud, právo pořádání trhů, várečné právo apod. PedF, katedra geografie 28 Historický vývoj * Okruh měst s magdeburským městským právem (např. Uničov, , Bruntál, Přelouč, Hradec Králové, Litoměřice, Kolín, Kouřim), * * okruh měst s norimberským městským právem (např. Cheb), * * okruh měst s hlubčickým městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. Hranice, Horní Benešov, Uherský Brod). PedF, katedra geografie 29 Historický vývoj měst * Do konce 14. století vzniklo na českém území přibližně 50 královských měst. * Nejvýznamnější sídla – Praha, Brno, Kutná Hora, Jihlava apod. * Poddanská městečka - asi 1 400 těchto menších lokalit, kde nejčastěji žilo asi okolo 300 obyvatel. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva – vytvářejí se třídy tzv. patriciát. * Úřad města zastával rychtář a rada konšelů (přední vrstva měšťanů). PedF, katedra geografie 30 Městská zástavba v historii * Ve 13. století – první parcelace a zbudování některých pro chod města nutných institucí (rychtářský úřad, masné krámy, mlýn apod.). * Růst měst nikoli urbanizací, ale zakládáním nového města v bezprostředním sousedství starého – vznik nového typu měst – složená. Nové město má šachovnicovitý půdorys uprostřed s náměstím a obranný příkop s hradbami. * Základními prvky města jsou hradby, náměstí, jednoduché měšťanské domy, institucionální domy (úřad, rychta apod.). PedF, katedra geografie 31 Městská zástavba v historii * Renesance – obranný faktor – ústřední postavení zaujímá hrad, či zámek. * Hledala se vhodnější forma obrany – např. půdorys devítiúhelníku, předsunuté bašty (Jihlava), budování města jako pevnosti (Terezín). * V 16. století existovalo v českých zemích 41 královských měst a asi 700 poddanských měst a městeček. * Vznikly cechy a nastal rozvoj průmyslu. * Baroko – reprezentační budovy, velké parky a zahrady, morové či jiné sloupy (např. Praha, Olomouc). Nabidka0030 Klasicismus * Města pevnosti (Josefov, Terezín, Vyšehrad – nikdy nevyužito v boji). * Rušení klášterů. * Raabizace – převod církevní půdy na drobné sedláky. * Souvislá činnost stavebních kanceláří, které záměrně ovlivňují výstavbu ve městě. * V Evropě velký rozvoj metropolí. * PedF, katedra geografie 33 PedF, katedra geografie 34 ideální plány měst PedF, katedra geografie 36 Industriální město * 18. - 19. století. • •Důvody změn: * Politické změny – zrušení nevolnictví, možnost migrace. * Demografická revoluce – růst populace na venkově. * Průmyslová revoluce – nutnost většího počtu dělníků v továrnách. PedF, katedra geografie 37 Industriální město - znaky * Prudký populační růst v důsledku technologických (pracovních příležitosti) a sociálních (zrušení nevolnictví) změn – vznikají miliónová města. * Bourání opevnění a s ním souvisící rozvolňování měst – úpadek center, rozvoj příměstských částí. * Monofunkční zónování – obytné, dělnické, průmyslové části. * Posilování středních vrstev na předměstí, centrální hierarchie se mění v sektorovou. * Průmysl (vznikala nová města okolo center průmyslu), strojírenství, doprava. * Vniká regionální až národní úroveň z hlediska významu. PedF, katedra geografie 38 Rozvoj evropských metropolí * Přestavby historických gotických jader po požáru, (Londýn), zemětřesení (Lisabon). * Z mocenských a reprezentativních důvodů – Paříž, Vídeň, Petrohrad. * Asanace starého jádra, výstavby bulvárů, klasicistních uličních bloků (Vídeň, Budapešť). * Např. Vídeň - v místě hradeb Ringstrasse, pás zeleně. * PedF, katedra geografie 39 Industriální město Brno •Růst města: • * Průmyslové okrsky v okolí vodních cest a silnic, později železnice (Zábrdovice, Židenice, Husovice, Komárov). * * Obytné celky činžovních domů (Židenice – dělnický, Staré Brno - drobní řemeslníci, Komárov – dělnický) F:\PED MUNI\Brno\PA080042.JPG C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2011\Ván pochod_posvit zona 15. 12. 11\Snímek 066.jpg PedF, katedra geografie 42 Město 20. století * Návrat k nízkopodlažní zástavbě - výstavby vilových čtvrtí v zeleni. * Zahradní město koncept Howarda (1902) – svébytné město nezávislé na původním sídle, uzavřené místa bydliště – pracoviště, obsluhy a rekreace, koncept venkovské zástavby v městském organismu, sousedské vztahy. * * Dělnické kolonie jednoduché nízkopodlažní stavby na malém pozemku s vlastní zahrádkou, stejné stavební materiály, stejné technologie, stejná dispozice domu, již bez přímé vazby na továrnu. * Výstavba velkých obytných bloků (Rudá Vídeň 1919-1934) Sociální hledisko přidělování bytů, doplnění TI, bloková výstavba, kolektivismus. * PedF, katedra geografie 43 http://www.bam.brno.cz/data/photo/thumb/2946_4e79db9106.jpg http://www.slavnevily.cz/data/30/6/praha-trmal-kotera.jpg PedF, katedra geografie 44 http://www.aneris.cz/images/brno/kamenka/kamenka_04.jpg BAŤŮV ZLÍN http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Brno_Kope%C4%8Dn%C3%A1_ulice_%C4%8D_35.gif http://www.zastarouprahu.cz/foto/vodickova.jpg PedF, katedra geografie 45 http://www.hradeckralove.hu.cz/images/hradec_kralove_panorama%20velky.jpg PedF, katedra geografie 46 Brno na začátku století •Dělnická zástavba: • * Kamenná kolonie (zástavba ležící nad Svratkou na Červeném kopci naproti areálu výstaviště) – vnikla ve starém opuštěném lomu. * Zárybec (Královo pole) – prostor za nádražím u bývalých rybníků na Ponávce. * Divišova kolonie - mezi železniční tratí č. 250 a sídlištěm Lesná. * Podstránská kolonie - poblíž Stránské skály. * Písečník – dnešní Štefánikova čtvrť. • PedF, katedra geografie 47 Nová výstavba měst 20. století 1.New Towns - zahradní města, odlehčení center měst, koncept Anglie, př. Milton Keynes, fr. Villes Nouvelles. 2.New Communities nová výstavba budovaná soukromými investory (USA). 3.New Cities zcela nové města s více než 250 000 obyv. – Brasilia. 4.Monofunkční města u velkého průmyslového závodu Wolfsburg, Togliatti, Akademsgorodok. 5.Rozvojová města – podpora hospodářského rozvoje regionu. • PedF, katedra geografie 48 Milton Keynes milton Keynes PedF, katedra geografie 49 http://www.aboutbrasilia.com/images/brasilia-10-miles-high.jpg PedF, katedra geografie 50 Vývoj měst v S Americe * Chybí historická tradice, neexistuje gotické město. * Město se vyvíjí v souvislosti s průmyslovou revolucí, pravoúhlý skelet města. * Centrum – DOWN TOWN - mrakodrapy. * Ostatní nízkopodlažní individuální nebo řadové domy. * Sociální segregace. * Kondominium jako uzavřený areál pro stejnou společenskou třídu. * Extrémní závislost na individuální automobilové dopravě. * Služby na okraji města nebo u dálnic. * Rozsáhlé průmyslové areály. Poznáte města? PedF, katedra geografie 51 http://www.casopisstavebnictvi.cz/UserFiles/Image/2009/0905/23_01_chicago-trump-tower.jpg http://3.bp.blogspot.com/-TS_nUWK-14k/T2tlsxbYIrI/AAAAAAAABTI/PUoCsXFFLq4/s1600/Smith+Tower+2011.jp g http://1.bp.blogspot.com/-fNhQliCilx8/Tt6KqkIr-OI/AAAAAAAAApA/JJS6uHlxcdo/s1600/Toronto+1959.jpg PedF, katedra geografie 52 Města po 2. sv. válce •Západní Evropa: * Likvidace důsledků války, zničená centra měst, průmyslové závody i obytné čtvrti. * Rozvoj nízkopodlažní individuální výstavby – hypotéka dostupná i pro střední vrstvu. * Rekonstrukce (obnova historického jádra). * Města zvětšují svůj plošný rozsah. * Rychlé vyřešení bytové nouze. PedF, katedra geografie 53 Města po 2. sv. válce •Východní Evropa: * Rozvoj panelové výstavby levných a málo kvalitních bytů. * Velkorysé lidsky odlidštěné centrální plochy – náměstí, nebo magistrály, velké vzdálenosti, malé byty, nekvalitní technologie, nedostatek zeleně, monotoní výraz, nízké nájemné, nedostatek investic. * Neosobní přístup při řešení zástavby. * * Přerod v socialistické město. Socialismus * Demokratická idelologie, klade důraz na solidaritu. * V širším slova smyslu zahrnuje vedle demokratického socialismu též komunismus. * Odmítá soukromé vlastnictví a klade důraz na zestátnění majetku. * * Největší projev v urbanismu v 60. a 70. letech 20. století. PedF, katedra geografie 54 PedF, katedra geografie 55 Individuální výstavba PedF, katedra geografie 56 Individuální výstavba v 60. – 80. letech v ČR * Rodinné domy byly až do doby 2. světové války velkým typologickým tématem české moderní architektury. * Pokud se stavěly rodinné domy, byly poznamenány typizačními pravidly Druposu, nebo vznikaly živelně bez účasti architekta, tzv. svépomocí. To mělo ovšem dopad i na jejich architekturu. * Bytová politika státu nespatřovala těžiště bydlení v rodinných domech či v rodinných vilách. * Neexistoval téměř stavebník, jehož ekonomická situace by mu takovou výstavbu umožňovala. * * Většina architektů se na dlouhou dobu přestala zajímat o rodinný dům. PedF, katedra geografie 57 Individuální výstavba v 60. – 80. letech v ČR http://www.antikopava.cz/upload/radove1.jpg PedF, katedra geografie 58 Politické důvody * Celá problematika rodinných domů se ocitla na okraji zájmu. * * Vytratila se společenská prestiž architekta. • * Chybí dokumentace a archivace architektonicky hodnotných staveb tohoto období. • * Mnozí schopní architekti, teoretici a publicisté nesměli publikovat z politických důvodů. • „Nové projekty vil“ •Vila od Emila Přikryla pro režisérku Věru Chytilovou v Praze Tróji (1975) •• Projekt vychází z funkcionalistického přístupu k tvorbě. Šikmo řezané tvary. Pohledově exponované místo na hraně svahu. Důsledné začlenění do okolní přírody. Pocit integrace exteriéru s interiérem – zajímavé průhledy do zahrady. PedF, katedra geografie 59 chytilova1 PedF, katedra geografie 60 chytilova2_zimni chytilova3_rezm chytilova3_pudorys „Nové projekty vil“ * Vily Zdeňka Plesníka ve Zlíně: * * VILA ZIKMUNDOVA (1953 – 1954) * VILA HANZELKOVA (1954 – 1956) * VILA LIŠKOVA (1956 – 1959 PedF, katedra geografie 61 Zikmundova2 Zikmundova1 Hanzelkova2 „Nové projekty vil“ * Rodinné domy Ivana Rullera v Brně: – –dům v Ivanovicích (1973 – 1976) – – – – – – dům na Presslově ulici (1967 – 1968) * * * * * * PedF, katedra geografie 62 R_Ivanovice Ruller_1 PedF, katedra geografie 63 Kompaktní formy bydlení * Zvýhodňování skupinové zástavby rodinných domů, protože reprezentovala společensky efektivní a ekonomickou výstavbu „optimálního bydlení s minimálními náklady“. * Jde o soubory projektované především v socialistických projektových ústavech (Drupos), avšak mnohé z nich, díky svým autorům architektům, se vymykají z běžného průměru. * První obytné soubory rodinných domů vznikaly v 60. letech, jako rozšíření a doplnění sídlištní výstavby. * Byly poznamenány typizačními pravidly a prefabrikací výroby. * Pro individuální výstavbu byla určována pouze stavební místa, která nebyla vhodná pro vícepodlažní bytovou výstavbu. Jednalo se převážně o terény svažité s obtížnými základovými podmínkami. • PedF, katedra geografie 64 Lozibky Ulice Lozíbky, Brno – Lesná (1965) PedF, katedra geografie 65 Sídlištní výstavba 2663 1170247134-d PedF, katedra geografie 66 Panelový boom * Sídliště = v urbanistickém pojetí jako seskupení budov, převážně obytného charakteru, případně místo hromadného osídlení. * * Bytová výstavba se globalizovala do formy sídlišť „vyráběných“ průmyslovou technologií v područí technicko-hospodářských ukazatelů. * * Situace s potřebou bytů byla stále kritická, a proto bylo nutno především rychle stavět. Naprostá většina nových bytů vznikala v panelových sídlištích, jejichž typizace a prefabrikace vyhovovala socialistické ideologii i centralistické bytové politice státu. PedF, katedra geografie 67 Historie panelové výstavby * * Počátky historie panelové výstavby se datují již do začátku 20. století a vynálezcem panelové výstavby není nikdo jiný než Tomáš Alva Edison. Nechal touto technologií vystavět v Americe sídliště s několika desítkami většinou dělnických domků. * * Řešení situace s nedostatkem bytů – levná a rychlá technologie. * Největší rozvoj panelové výstavby lze zaznamenat v západní Evropě a to především ve Francii. Dále předními zeměmi v tomto období ve výstavbě panelovou technologií se staly země ze Skandinávie a to Švédsko a Dánsko. • historie2 PedF, katedra geografie 68 Prvky panelové výstavby v ČR * Na rozdíl od zemí “kapitalistického bloku” započala u nás průmyslová výstavba panelovou technologií po II. světové válce dříve (50. léta). * Bytová situace se rychle zhoršovala především ve velkých městech - v Praze, Brně a Plzni. * * 60. a 70. léta 20. století jsou srovnatelná v aplikování této technologie ve stavebnictví. * * Na rozdíl od “kapitalistických evropských zemí” přežila u nás panelová výstavba až do konce 80. let. * * Podobná poválečná situace jako u nás byla v ostatních spřátelených socialistických zemích (Polsko, NDR, Maďarsko). * Masivní výstavba probíhala v zemích SSSR. • PedF, katedra geografie 69 Historie panelové výstavby v ČR * * První panelové domy vznikaly ve velkých městech: * * 1940 - zahájen vývoj panelů firmou Baťa – postaveny první dvojdomky. * * Zavedení speciálního označení domů (např. pětipodlažní dům nesl označení G40). * * První větší sídliště - Praha 4 na Zelené lišce (1954-55). * Domy na sídlišti Herálecká v Praze 4 (1956 – 1957). * Panelový dům ve Fišově ulici v Černých Polích v Brně (1957). * • PedF, katedra geografie 70 zeliska.jpg (12654 bytes) PedF, katedra geografie 71 Historie panelové výstavby v ČR * * Nové technologie a vylepšení zástavby – např. tepelná izolace, materiál apod. Označení domů G55 a G 57. * * Nový typ G58 - použití velkých panelů 3,6 x 4,2m, v rozích závěsné ocelové konstrukce * * Typ G59 byl charakteristický zavěšenou konstrukcí balkonů a obvodového pláště. * * Rok 1962 znamenal konec výstavby domů typu G. * * Nový typ – označení řady T (T06B, T08B atd.) – výhoda – skládání panelových bloků na sebe (panely – délka 5,9 m a tloušťka 200 mm). * • PedF, katedra geografie 72 panelak1.jpg (15976 bytes) PedF, katedra geografie 73 Výstavba • * Konec 50. let - 43 000 bytů ročně. * V 70. letech – 22 tisíc bytů ročně. * V druhé polovině 80. let - až 35 ticích bytů ročně. * Od roku 1971 do roku 1980 bylo v Československu postaveno přibližně 821 000 bytů. * Ukončení tohoto druhu zástavby – 1990. PedF, katedra geografie 74 Problémy sídlišť * Domy a byty určené pro konkrétní lidi – tzv. podnikové byty. * Největší skupinu tvořili lidé ve věku 20 až 35 let a ve věku 5 až 15 let, tedy rodiče a jejich děti. * Průměrný počet osob v jedné domácnosti se v 60. letech pohyboval v rozmezí hodnot 3,5-3,7 v některých lokalitách až 4,0. * Velké množství bezdětných domácností. * Nerovnoměrná demografická skladba obyvatelstva. * PedF, katedra geografie 75 Historie výstavby v Brně * V důsledku 2. sv. války byly domy výrazně zničeny – nutná oprava a rekonstrukce. * V letech 1945-46 bylo zrekonstruováno 924 bytů. * První větší sídliště v Brně – Tábor - 320 bytů. * Stavba v pětiletých plánovacích cyklech – tzv. pětiletky. * Během první pětiletky bylo postaveno téměř 3 500 bytů a v letech 1954-1955 dalších 2 000 bytů (např. sídliště na ulici Chládkova v Žabovřeskách). * V roce 1958 vystavěno sídliště na Kubešově ulici, na Nábřeží a na Úvoze, v roce 1959 sídliště na Olomoucké ulici. PedF, katedra geografie 76 Historie výstavby v Brně * Stavba cihelných domů - na ulici Dvorského v letech 1951-52 a dále sídliště Pod kaštany v letech 1956-1957. * Od roku 1959 - sídliště na Olomoucké ulici, Staré Brno-sever, Staré Brno-Jih, Juliánov a Černá Pole. * 1962-73 – výstavba sídliště Lesná (5 920 bytů). * 1966-77 - sídliště Žabovřesky (3 722 bytů). * V 70. letech - Královo Pole, Řečkovice (1969-75), Komín (1969-80), Jundrov (1970-80), Bystrc a Kohoutovice (1971-1981). * 80. léta - sídliště Líšeň (1975-85) a Bohunice se Starým Lískovcem (1972-1981). * Nejnovější - ve 2. polovině 80. let sídliště Vinohrady; Komárov, Kamenný vrch (1989 – 1995). PedF, katedra geografie 77 E:\PED MUNI\Předměty\GM\Podklady\2663.jpg PedF, katedra geografie 78 Sídlištní výstavba v Brně Počet obyvatel Sídliště Do 5 000 Juliánov, Brněnská, Stará Osada, Herčíkova, Kneslova, Jabloňová, Jundrov, Družstevní, Hapalova 5 000 – 10 000 Žabovřesky, Chládkova, Žitná-Kuřimská, Slatina, Komín Nad 10 000 Bystrc, Líšeň, Lesná, Bohunice, Vinohrady, Starý Lískovec, Kohoutovice, Nový Lískovec Sídliště 1 2 3 4 5 Sídliště 1 2 3 4 5 Chládkova 1088 2429 0 7 75 Kohoutovice 0 14 3180 1203 123 Žabovřesky 276 1436 627 0 84 Jundrov 0 0 778 0 0 Herčíkova 0 157 939 0 0 Bystrc 0 0 4374 3234 863 Lesná 9 6564 50 0 461 Komín 0 44 1765 64 122 Stará Osada 157 524 445 0 0 Jabloňová 0 0 229 275 216 Juliánov 0 1285 50 0 0 Žitná-Kuřimská 8 83 1879 0 43 Kneslova 0 747 0 147 9 Družstevní 0 184 499 59 51 Brněnská 200 0 0 923 36 Hapalova 0 0 365 0 0 Bohunice 5 31 3951 1506 155 Vinohrady 0 0 0 4971 84 Starý Lískovec 0 0 5023 0 0 Líšeň 0 0 215 6539 122 Nový Lískovec 0 0 117 1685 1928 Slatina 14 324 421 1444 96 PedF, katedra geografie 80 Významné sídlištní celky v ČR * Praha - Jižní Město (Chodov, Háje), Severní Město (Bohnice, Kobylisy, Ďáblice,Prosek, Letňany), Barrandov, Černý Most atd. * Ostrava – Poruba, Dubina, Bělský les, Zábřeh, Výškovice, Fifejdy. * Havířov – Šumbark, Podlesí. * České Budějovice – Máj, Vltava, Šumava. * Plzeň – Bolevec, Skvňany, Vinice. * Ústí nad Labem – Severní terasa, Neštěmice, Všebořice. * Most - Zahradní čtvrť, Liščí vrch. * Zlín – Jižní Svahy. * Liberec – Rochlice, Pavlovice. Suburbanizace * Přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. * Relativní růst počtu obyvatel okrajových částí města na úkor částí centrálních. * Důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla. * Polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech. * Rezidenční x komerční. * Urban sprawl. * Suburbanizaci není možné zastavit. PedF, katedra geografie 81 Suburbanizace - rezidenční PedF, katedra geografie 82 „Podnikatelské baroko“ * Stavební styl výstavby rodinných domů – 90. léta 20. st. * Stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly. * Velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích. * Zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba). * Různé historizující stavební prvky. * PedF, katedra geografie 83 „Podnikatelské baroko“ * Dům musí být hodně velký. * Dům nesmí mít plochou střechu, musí mít venkovský styl. * Dům musí být tvarově co nejpestřejší. * Dům musí být barevný. * Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času. * Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí. * Můj dům – můj hrad – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. * PedF, katedra geografie 84 PedF, katedra geografie 85 http://i3.cn.cz/1071148055_podnikatel-baroko.jpg Podnikatelské baroko Ďáblice http://www.reflex.cz/images/imgdb/original/phpFT0uFU.jpg PedF, katedra geografie 86 http://www.svitavy.cz/mes/projekty/obrazky/hol3.jpg http://i.idnes.cz/07/072/maxi/WEB1c6c97_Kopie_NED_Di9581_ekowatt.jpg PedF, katedra geografie 87 Urban sprawl * Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. * Sprawl, neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. * Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. * Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. PedF, katedra geografie 88 89 urban%20sprawl Urban sprawl PedF, katedra geografie Los_Angeles_urban_sprawl e_1167 PedF, katedra geografie 90 Proměny sídlišť Regenerace 2663 1170247134-d PedF, katedra geografie 91 Změny v sídlištním prostoru * Demografické změny. * * Vlastnické změny. * * Fyzické změny. * * Změny ve státní politice bydlení. * * Sociální změny. * * PedF, katedra geografie 92 Demografické změny * Většina sídlišť dokončených před rokem 1990 zaznamenala v devadesátých letech úbytky počtu obyvatel. * Např. počet obyvatel Hradce Králové mezi sčítáními 1991 a 2001 poklesl o 2,76 %, poklesl počet obyvatel na královéhradeckých sídlištích o 3,13 %. * V populačně rostoucích Českých Budějovicích sice přibylo 0,10 % obyvatel, ale na sídlištích v témž městě s výjimkou „nového“ sídliště Máj ubylo 6,25 % obyvatel. * Přírůstek počtu hospodařících domácností, vyvolaný pokračujícím zmenšováním se průměrné velikosti domácnosti. * Celorepublikově se velikost průměrné domácnosti snížila z 2,59 na 2,43 osoby; v Praze z 2,26 na 2,15 osoby, ale na vybraných pražských sídlištích z 2,60 na 2,36 osob; v Hradci Králové z 2,58 na 2,33 osoby, na královéhradeckých sídlištích z 2,56 na 2,26 osob atd. PedF, katedra geografie 93 Vlastnické změny * Od ½ 90. let probíhá privatizace bytů. * Vznikla unikátní směs vlastnictví: * uživatelé, kteří se stali v privatizaci vlastníky ideálního podílu domu či fyzické jednotky – svého bytu, * družstevníci, kteří buď zůstali členy bytového družstva nebo je vytvořili po privatizaci, * nájemníci, kteří platí věčně kontroverzní regulovaný nájem obci nebo (na sídlištích zcela výjimečně) soukromému vlastníkovi domu nebo (daleko častěji) ostatním obyvatelům, kteří se stali po privatizaci spoluvlastníky domu, * nájemníci, kteří platí neregulovaný nájem vlastníkům zprivatizovaných bytů, * „podnájemníci“, kteří platí neregulovaný „podnájem“ nájemníkům zprivatizovaných bytů. PedF, katedra geografie 94 Fyzické změny * Domy a byty postupně stárnou. * * Probíhají rozsáhlé regenerace, rekonstrukce a sanace bytů a domů. * * Domy na sídlištích a jejich vybavení jsou udržovány ve funkčním stavu, byla v nich zřízena zařízení pro individuální měření a regulaci spotřeby tepla a vody a na řadě sídlišť se podařilo alespoň částečně snížit tepelné ztráty tzv. zateplením domů. * * V březnu 2005 Vláda ČR schválila dokument – Koncepce bytové politiky – střednědobý koncepční dokument. * * • PedF, katedra geografie 95 Panelové sídliště „včera“ MVC-007F PedF, katedra geografie 96 Panelové sídliště „včera“ MVC-008F PedF, katedra geografie 97 Panelové sídliště „včera“ F1030036 PedF, katedra geografie 98 PedF, katedra geografie 99 PedF, katedra geografie 100 Regenerace panelových sídlišť * * Cíl = přeměna panelových sídlišť ve víceúčelové celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. * Panelové sídliště = ucelená část území obce zastavěná bytovými domy postavenými panelovou technologií o celkovém počtu nejméně 150 bytů. * Podpora regenerace ze strany států => program PANEL. * Regenerace panelového domu je komplexní oprava důležitých funkčních částí budovy, provedená v rámci jednoho projektu, který může mít několik etap technicky na sebe navazujících. * * • Regenerace panelových sídlišť * Statika * Střecha * Okna * Sanace prvků obvodového pláště * Balkony,lodžie * Vstupy * Zateplení * Rekonstrukce otopné soustavy • * Měření a regulace tepla * Výměna stoupaček * Rekonstrukce elektroinstalace * Rekonstrukce systému výměny vzduchu * Výtahy * Interiér bytů * * * PedF, katedra geografie 101 Proč je regenerace důležitá? PedF, katedra geografie 102 * Úspory za vytápění 30 % až 50 % současných nákladů. * Zvýšení tržní hodnoty bytu až o 50 %. * Při komplexní renovaci - úspory více než 10 % nákladů ve srovnání s postupným prováděním jednotlivých regeneračních kroků. * Zlepšení kvality bydlení ( mikroklima, snížení hlučnosti, moderní a estetické prostředí). * Prodloužení životnosti objektu. * Ochrana životního prostředí v důsledku snížení nároku na emise CO2. * Opravený dům je vnímán obyvateli i okolím vždy příznivě, jako "nová adresa„. * PedF, katedra geografie 103 Kaufland,Fabrika,soud 026 PedF, katedra geografie 104 http://realit.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/files/upload/story_press/1741/24_000_jpg_49 dc816b78.jpg PedF, katedra geografie 105 Sociální změny * Objektivní změny v zastoupení jednotlivých sociálních skupin na sídlištích, jednak subjektivní změny ve vnímání sociálního prostředí sídlišť vytvářející jejich sociální klima a image. * * Negativní pověst tzv. „králíkáren“. * * Změny sociálních návyků domácností.