p Obslužnost města Maloobchodní aktivity Pracovní list Metodika: 1. Rozdělte se do dvojic. 2. Určete si, zdali budete působit uvnitř v uzavřeném prostoru, či v externím prostředí. 3. Vypracujte úkoly, na které máte 60 minut. 4. Za 60 minut se zde sejdeme a vyhodnotíme výsledky. 5. Venkovní skupiny použijí pracovní list č. 1 6. Vnitřní skupina č. 1 použije pracovní list č. 2 7. Vnitřní skupina č. 2 použije pracovní list č. 3 Pracovní list č. 1 Venkovní skupina Jména: ……………………………………………………………… Veřejné prostranství 1. Jaký typy veřejného prostranství se nacházejí v blízkosti nákupního centra (max. 400 m od budovy) 2. Vyberte možnost – veřejný prostor je otevřený, polouzavřený, uzavřený. 3. Odhadněte, kolik ha zabírají z veřejného prostoru dílčí prvky: A. Parkovací plochy ……………….. m^2 (ha) B. Chodníky a komunikace pro pěší ……………….. m^2 (ha) C. Cyklostezky ……………….. m^2 (ha) D. Vodní plochy ……………….. m^2 (ha) E. Pole ……………….. m^2 (ha) F. Dálnice D2 ……………….. m^2 (ha) G. Ostatní hypermarkety ……………….. m^2 (ha) H. Benzinová pumpa ……………….. m^2 (ha) I. Dětská hřiště ……………….. m^2 (ha) J. Volnočasové areály ……………….. m^2 (ha) 4. Počet parkovacích míst je ……………………………… 5. Jaké typy parkovacích míst se zde nacházejí? ……………………………………………………………………….. 6. Odhadněte využití parkoviště v 13:00 hod. ……………(v %) 7. Projděte parkovací plochy a zaznamenejte: A. Podle písmene v státní poznávací značce určete, odkud přijíždějí návštěvníci centra. Využijte tabulku. Značky Počet Příslušnost k hypermarketu A B C E H K L M P S T U Z SK A D PL U cizích státních příslušníků se pokuste definovat důvody, proč za nákupy přijíždí do centra? (max. 5) ……………………………….. ………………………….. …………………………. ……………………………….. ………………………….. …………………………. ……………………………….. ………………………….. …………………………. B. Kolik boxů pro nákupní košíky se zde nachází? …………………………… Jakému subjektu nákupní košíky patří? …………………………………… 8. Nakreslete plánek parkoviště. Pracovní list č. 2 Vnitřní skupina Jména: ……………………………………………………………… Maloobchodní jednotky Úkol 1 Supermarkety (např. ………………………………………………………………………..) jsou obchody s prodejní plochou 400-2500m^2, ve kterých převažuje nabídka potravin. Některé supermarkety nazýváme diskonty. Tyto prodejny mají méně personálu a omezený sortiment zboží, který je prodáván ve větších baleních nebo přímo z krabic. Proto jsou zde ceny většinou nižší než v klasických supermarketech. Uveďte příklady diskontů …………………………………………... Hypermarkety (např. ………………………………………………………………………….) jsou obchody s výrazným podílem nepotravinářského zboží s prodejní plochou větší než 2500m^2. Hypermarkety jsou často součástí nákupních center situovaných na okrajích velkých měst. Pokuste se uvést některé z důvodů, proč nákupní centra vznikají právě zde. ………………………………………………………………………………...………………………………………...…………………………………...………………………………… ………………………………………………………………………………...………………………………………...…………………………………...………………………………… ………………………………………………………………………………...………………………...…………………………………………………...………………………………… ………………………………………………………………………………...………………………………………...…………………………………...………………………………… Úkol 2 Chodíte nakupovat do hypermarketů? Jaký máte na ně názor? Napište alespoň 5 pozitiv a 5 negativ hypermarketů. Podobnými dotazy můžete ve výuce zeměpisu podporovat tzv. kritické myšlení u žáků. Pozitiva hypermarketů: Negativa hypermarketů: ……………………………….. ……………………………….. ……………………………….. ……………………………….. ……………………………….. ……………………………….. Pokuste se vlastními slovy definovat hobbymarket. Uveďte příklady. Definice: ……………………………..………………………………………………………………….……………….….…….………………………………………………… Příklady: …….……………………………….….…….………………………………………………………………….….…….………………………………………………… Objasněte rozdíl mezi supermarketem a hypermarketem. ………………………………………………………………………………...………………………………….….…….………………………………………………… ………………………………………………………………………………...………………………………….….…….………………………………………………… Morfologická struktura nákupního centra Úkol 3: Jaké typy maloobchodních jednotek byste našli v nákupním centru? Využijte také plánku nákupního centra. ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………. Úkol 4: Který z obchodních jednotek je největší svou prodejní plochou? ……………………………………………………………. Odhadovaná prodejní plocha ………………………….. m^2 Úkol 5: Vítejte v hypermarketu Albert! Napadlo Vás někdy, když jste si potřebovali koupit třeba jen pečivo, proč právě pekárenské výrobky je vždy na druhé straně prodejny? Proč člověk musí projít celou prodejnou kolem nepotravinářského zboží, jen aby si mohl koupit základní potraviny? Obor, který se zabývá rozložením zboží v prodejně, se označuje jako merchandising. Jeho cílem je útočit na zákazníka tak, aby si v prodejně nakoupil více zboží, než původně plánoval. Využijte plánek prodejny hypermarketu Albert (viz níže) a doplňte názvy zboží, které se nacházejí v jeho sektorech. Odhadovaná prodejní plocha ………………………….. m^2 Úkol 6: Zůstaňte v hypermarketu Albert, a pokuste se určit, jaký je poměr (v %) mezi potravinářským a neprotravinářským zbožím. Můžete to jednoduše určit podle počtu prodejních regálu ke každému druhu zboží. ………………………………… (v %) Zboží v hypermarketu Úkol 7: Většina hypermarketů je součástí hypermarketových řetězců. Tyto firmy si kvůli své velikosti mohou dovolit nakupovat velké objemy zboží a z toho důvodu nabízejí nižší ceny než menší obchodníci. Mnoho zboží v hypermarketech nicméně nepochází z České republiky. České produkty je možné snadno rozpoznat dle trojčíslí 8 59 v čárovém kódu EAN (European Article Numbering). Produkt Země původu Mléko Tuňák v konzervě Čokoláda Zubní pasta Doplňte u níže uvedených produktů typickou zemi jejich původu. Produkt Typická země původu Čaj Cola Cappuccino Pivo Úkol 8: S tematikou maloobchodu souvisí také problematika zemědělství. Zemědělství může mít stejně negativní vliv na životní prostředí jako průmysl. Alternativním řešením jsou ekofarmy produkující biopotraviny (potraviny vypěstované bez chemických prostředků), které jsou chutnější a zdravější pro člověka. K dostání jsou ve většině obchodů, nicméně jsou pochopitelně dražší. Doplňte názvy 5 bioproduktů, které jste objevili v hypermarketu. Pokuste se vyjádřit rozdíly v cenách oproti pocházejícím z běžného průmyslového zemědělství. Produkt Rozdíl v ceně v % (+/-) Reklama a marketing Úkol 7: Nyní se zaměříme na reklamu, která ovlivňuje náš každodenní život, ačkoliv si to mnohdy nepřipouštíme. Cílem reklamy je vzbudit zájem o produkt a vyvolat přání jej vlastnit. Největší částky u nás vydávají firmy na televizní reklamu. Víte, že v čele žebříčku největších zadavatelů televizní reklamy je firma Nestlé s celkovými ročními výdaji 755,5 mil. korun? Následuje Danone (626 mil. korun), Procter & Gamble (515,1 mil.), Vodafone (437,4 mil.) a Henkel (409,3 mil. korun). Rozhlédněte se v nákupním centru kolem sebe a napište, jaké formy reklamy se vás snaží ovlivnit. …….…………………………………………………………………………………..………………..…………………………………….……………..……………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….…………………………………….……………..…………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….…………………………………….……………..…………………………………… ………………………………………………………………………………………………………….…………………………………….……………..…………………………………… Popište a kriticky zhodnoťte jednu konkrétní reklamu z výše popsaných a zodpovězte otázky. Popis: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………….…… ………………………………………………………………………………………………… Kritické zhodnocení: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………….…… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………….…… Snaží se vás reklama informovat? ……………………………………………………………………..………………………………………………..…………………………………. Je vám sympatická? ………………………………………………………………………………………………………………………….……………..……………………………………. Slibuje (popř. naznačuje) reklama úspěch, mužnost nebo náklonnost jiných lidí? …………………………………..…………………………………….………. Kdo je cílovou skupinou? …………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………. Proč byste si právě tento produkte měli dle reklamy zakoupit? ………………………………………..……………..…………………………………….…… ………………………………………………………………………………………………………….…………………………………….……………..……………………………………. Úkol 8: Opět zůstaňte v hypermarketu Albert, vezměte si do ruky leták, ve kterém jsou dílčí komodity za zvýhodněné ceny, a pokuste se určit dle plánku úkolu č. 5, ve kterém sektoru hypermarketu se nacházejí. ………………………………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………….…… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………….……………..…………………………………….…… ………………………………………………………………………………………………… Pracovní list č. 3 Vnitřní skupina Jména: ……………………………………………………………… Struktura maloobchodních jednotek Úkol 1: U informačního stánku nákupního centra si vyzvedněte plánek centra (nákupní galerie + 1. podlaží). Úkol 2: Podle plánku určete druh obchodu dle kategorie a přiřaďte do příslušné kategorie podle legendy. Vše doplňte do tabulky. Nákupní galerie Druh obchodu dle sortimentu Název obchodu Oděvy, móda Elektronika Služby Restaurace Drogerie, parfumerie Kavárny Rychlé občerstvení Obuv, kožená galanterie Hobby, sport, volný čas Nábytek, bytové doplňky Specializované prodejny Zábava Hodinky a šperky Hypermarket Dětský svět – vše pro děti 1. patro Druh obchodu dle sortimentu Název obchodu Oděvy, móda Elektronika Služby Restaurace Drogerie, parfumerie Kavárny Rychlé občerstvení Obuv, kožená galanterie Hobby, sport, volný čas Nábytek, bytové doplňky Specializované prodejny Zábava Hodinky a šperky Hypermarket Dětský svět – vše pro děti Nákupní chování – Ekonomie pohybu Úkol 3: Lidé se pohybují v prostoru velmi předvídavým způsobem. Rozhodování o pohybu pěších na křižovatkách v rámci veřejných prostor se řídí tzv. ekonomikou pohybu. Toto lze sledovat nejlépe právě v nákupních centrech. Nakupující, který se přiblíží ke čtyřsměrné křižovatce, má několik možností: pokračovat z pravé strany chodby doprava, doleva, popř. rovně. Dvě z těchto možností jsou klasifikovány jako neekonomické z hlediska vyššího počtu kroků nutných k tomuto pohybu: zatáčení z levé strany chodby doprava a zatáčení z pravé strany chodby vlevo. Pokud se tedy zákazníci pohybují v souladu s teorií ekonomie pohybu, můžete pozorovat, že ti, kteří jdou po pravé straně chodby, častěji zahnou vpravo nebo pokračují rovně. Pokud jdou vlevo, zahnou ekonomicky se chovající nakupující vlevo nebo půjdou rovně. Na křižovatkách typu T je tato situace ještě jednodušší. Nakupující může pouze zatočit vpravo či vlevo. Zde jsou tedy možné pouze dvě alternativy pohybu (z levé strany chodby doleva a z pravé strany doprava). 1. Vyberte v nákupním centru 1 čtyřsměrnou křižovatku a 1 křižovatku typu T. 2. Nakreslete si jednoduchý náčrt křižovatky. 3. Po dobu 5 minut sledujte pohyb lidí na této křižovatce. Snažte se zachytit co nejvíce procházejících zákazníků. 4. Za zákazníka v křižovatce považujte osobu, která překročí imaginární hranici cca 8 metrů od křižovatky. 5. Jakmile osoba projde, zaznamenejte do tabulky tuto osobu dle zvoleného modelu. Model chování Počet Celkem P-P (zprava doprava) P-L (zprava doleva) P-R (zprava pokračuje rovně) L-L (zleva doleva) L-P (zleva doprava) L-R (zleva pokračuje rovně) Úkol 4: Chování nakupujících lze sledovat také z pohledu jejich nákupních možností. Často omezený rozpočet nutí některé zákazníky racionálně přemýšlet, jak, co a kde nakoupí. Naopak se najdou tací, co jezdí do nákupních center za zábavou bez ohledu na finanční stránku svého rozpočtu. Z tohoto pohledu je výhodné sledovat pohyb nakupujících během celého jejich pobytu v nákupním centru. 1. Snažte se tvářit nenápadně a nestranně. 2. Vyhlédněte si nějakého nakupujícího a sledujte jeho pohyb po nákupním centru. 3. Do plánku nákupního centra si zaznamenávejte jeho pohyb a navštívené obchody. 4. Poté vytvořte jednoduché schéma jeho pohybu po nákupním centru. Doporučení: Sledujte 1 student/ka pouze 1 osobu po max. dobu 30 minut. Jestliže do té doby neopustí hranice uzavřené budovy nákupního centra, zaznamenejte pouze jeho konečnou polohu v maloobchodní jednotce.