Přístupy k vymezování venkova RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Geografie venkova Přednáška č. 1 Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Základní otázky „venkovské" problematiky > Co je to venkov? > Má nějaké charakteristické znaky? > Jaké jsou charakteristické činnosti? > Kdo jsou venkované? > Kdo se pokoušel o vymezení venkova? Geografie venkova - rurální geografie *The study of the rural landscapes of the developed world. It includes the origin, development, and distribution of rural settlement, rural depopulation, the causes and consequences of agricultural change, patterns of recreational use of the countryside, tourism, planning, and the growing influence on rural areas of urban dwellers. Podle: www.answers.com Geografia poľnohospodárstva Politická geografia poľnohospodárske ekonomiky, štrukturálne zmeny charakteristiky obyvateľstva, migračné trendy vidiecke komunity, centrálne vidiecke obce vlastníctvo, podmienky, alokácia a dostupnost bývanie, druhé bývanie Schéma rurálnej geografie (Pacione, 1984) Co je to venkov? Co je to venkovská obec? Venkov > Spojité území, které se skládá z volné krajiny a jednotlivých sídel, vymezuje se vždy ukazateli vztaženými k ploše (hustota zalidnění) > Individuální vnímání > Překrývání pojmu „venkovský" region (prostor, území) s pojmy „periferní" (okrajový, obvodový), „marginální" (okrajový, mezní) nebo „rurální" (venkovský, zemědělský, rolnický) region Venkovská obec > Nespojité vymezení jednotlivých sídel, obcí podle stanovených kritérií, které se vztahují k jednotce, obvykle se jedná o ukazatele absolutní, počet obyvatel, správní funkce apod. (dle Perlín, 2013) Venkovský prostor Graf 1: Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne "venkov"? Zdroj; Dotazníková lotřeni mezi představiteli vybraných venkovských obcí misto, kde nacházej! domov ti, co prchají z přelidněných misi místo pro rekreaci a oddech fingující místní správo 8% 4% místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé 36% místo, kde lidé moji k sobě mnohem blíže o navzájem si pomáhají vhodná místo pro molé podnikáni a řemeslnou výrobu 5% 18% pohodlné bydleni opora ve vnějších polických strukturách 2% 14% dostatek mladých lidi, kleti maji zájem bydlel na venkově 20% schopný starosta na radnici oměnl získat dotace na projekty 16% dobrá poloho dobrá podmínky pro podnikáni 7% jiná možnost ochota lidi sdružoval se o společně Telil problémy Výsledky vychází z podkladů dotazníkového šetřeni, které bylo uspořádáno mezi 1 076 starosty a dalšími představiteli venkovských obcí v (esku a dotazníkového šetření, které bylo uspořádáno mezi 4 375 rodiči žáků 54 základních škol v 15 venkovských mikroregionech Česko. dobré mezilidské vztahy 4% ostatní zemědělství, pole negativa {zapadákov, nezaměstnanost drahota...) 13% dobré bydlení, domov, rodina 2% klid, pohoda 11% dobré životní prostredí 27% Názory 1 070 obyvatel venkovských obcí na otázku „Jaké slovo se vám vybaví, když se řekne venkov?" byly zjišťovány v květnu 2009 na území MAS Boskovicko Plus. Přístupy k vymezování venkova Odvíjí se od jeho hlavního účelu. Odlišujeme přístupy založené např. na: > velikosti sídel s aspektem na demografii a s úzkou vazbou na prostorovou strukturu; > charakteru krajiny, tj. jako výsledek dlouhodobé interakce lidí a přírodního prostředí, zrcadlící se v ekonomických, sociálních a ekologických funkcích krajiny; > charakteru sídel a života v nich, tj. vnímání role sídla ve správním systému, etnografické oblasti, vybavenosti včetně pracovních příležitostí, podnikání, politice v rámci obce a navenek; > eventuálně i jiné. Exaktní vymezení venkova je však v ojedinělých případech nezbytné -jasné vymezení příjemců dotací, tj. účelové vymezení pro uplatňování politiky rozvoje venkova. ❖ Nejsnadněji zjistitelnou a dlouhodobě sledovanou charakteristikou sloužící k vymezování venkova je velikostní kategorie obce. Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obcí) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha ■ 0-200 ■ 2001-5000 ■ 50001-100000 0% 20% ■ 201-500 ■ 5001-10000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Velikostní struktura obcí podle krajů k 31.12.2011 (počet obyvatel) Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 0% 20% ■ 0-200 "201-500 ■ 2001-5000 "5001-10000 50001-100000 Nad 100000 40% 60% ■ 501-1000 ■10001-20000 80% 100% ■1001-2000 20001-50000 Kvantitativní znaky vymezování venkova Za nejběžnější ukazatel postihující charakter osídlení a nepřímo tedy i charakter krajiny je hustota zalidnění. Vymezení OECD > založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 > Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních: - Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km2 - Na úrovni regionální definice vymezuje regiony: - převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích - významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15-50 % obyvatel regionu - výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. venkovské a městské obce 2000 - metodologie OECD Venkovská obec < 150 obyvatel/km Převážné venkovské (> 50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích ) Významné venkovské (15-50 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Převážné méstské (< 15 % obyvatel žijících ve venkovských obcích) Obr. 2: Venkovské a městské území dle metodologie OECD, 2000 Pramen: Eurostat- population census [on-line] Něco je asi špatně. .proto vzniká nové vymezení - pomocí GRIDů ÚJ:NUTS3 Metodika: Eurostat ÚJ:ORP Metodika: Eurostat Převážně městské území méně než 20 % obyvatel žije ve venkovských jednotkách vymezených podle kroku I. Území přechodného charakteru 20- 50% obyvatel žije ve venkovských jednotkách vymezených podle kroku I. Převážně venkovské území více než 50 %obyvate! žije ve venkovských jednotkách vymezených podle kroku I. Převážně městské území méně než 20 % obyvatel žije ve venkovských jednotkách v; Území přechodného charakteru 20-50% obyvatel žije ve venkovských jednotkách výmeze Převážně venkovské území více než 5C % obyvatel žije ví venkovských jednotkách vyi Kvantitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle ČSÚ > Osm variant vymezení venkova v rámci ČR! > Jednotlivé přístupy jsou založeny na kombinaci indikátorů o sídelní struktuře, počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění: - 1: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel. - 2: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 100 obyvatel/km2 - 3: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 1 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2 - 4: venkovským prostorem jsou všechny obce, které neměly statut města k 1. 1. 2007. - 5: venkovským prostorem jsou všechny obce, které nejsou obcemi s pověřeným obecním úřadem a nemají statut hlavního města. - 6: venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel mimo obcí v zázemí krajských měst. - 7: venkovským prostorem jsou obce do 5 000 obyvatel vymezené multikriteriálně na základě 4 ukazatelů. - 8: z venkovského prostoru varianty 7 byly vyčleněny obce přechodného typu. Česká republika - varianta 2 Česká republika - varianta 5 Kvantitativní znaky vymezování venkova ❖ Vymezení podle Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 > Konstatuje neexistenci jasného vymezení venkovských oblastí. > Přejímá vymezení OECD a doplňuje jej o typologii na základě vybavenosti subregionálních jednotek s 1 000-3 000 obyvateli, odpovídající obcím se základní občanskou vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko). > Takto lze vymezit tři typy venkovského prostředí: - příměstský venkov - zahrnuje venkovské obce v rámci městských aglomerací (urbanizovaná území s více net 50 000 obyvateli); - odlehlý venkov - zahrnuje zejména tzv. periferní území. tj. území s nepříznivými - socio-ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení; - mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Mapový podklad ČUZK 2003 Hranice subrecaonahich lednoM Obr. 3: Typologie prostoru pro vymezení venkovských oblastí Pramen: Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, MZe 2008 mezení venkova pro období 2014-2020 ❖ Diferenciace na základě vymezení Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 na tři typy území: > Rozvojová území > Stabilizovaná území > Periferní území ❖ Vymezení na základě kombinace ukazatelů: 1. sociálně-ekonomický potenciál jednotky > koncentrace osídlení (ORP), resp. populační velikost (za obce) - stav k 1.1. 2011, > míra registrované nezaměstnanosti (stav k 31.12. 2010) > počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (stav k 31.12. 2010) > roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč (stav k 31.12. 2010) 2. polohový potenciál jednotky > dopravní dostupnost do regionálního centra 3. dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období > index vývoje počtu obyvatel v období 2001-2011 > přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 2001-2010 > index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 2001-2010 > počet dokončených bytů v období 2011-2011 na 100 obyvatel Návrh vymezení pro PRV 2014-2020: Venkovské obce do 3000 obyvatel, které leží ve stabilizovaném nebo Periferním území podle Strategie regionálního rozvoje ČR. Vymezení venkova pro období 2014-2020 Kvalitativní znaky vymezování venkova kritérium hlavní znak urbanistická struktura rozvolněná zástavba, zemědělský statek, rozsáhlé veřejné prostory, nízký podíl zastavěných ploch architektonické znaky nízkopodlažní zástavby, integrace obytné a dalších funkcí, absence nájemního bydlení, individuální výstavba sociální znaky konservatismus, tradicionalismus, sousedství, participace, kooperativnost, sdílení společné historie ekonomické znaky vyjížďka do zaměstnání, zaměstnanost v zemědělství, vyšší podíl samozásobitelství, kutilství veřejná správa označení obce, postavení obce ve struktuře veřejné správy velikostní znaky počet obyvatel, hustota zalidnění, rozloha, podíl zastavěné plochy Platí ještě tyto konkrétní znaky venkova? Kvalitativní znaky vymezování venkova Kvalitativní znaky vymezování venkova i0 vinili »♦♦♦♦♦■ i my* ose Penny Kvalitativní znaky vymezování venkova Vymezení podle Perlina (2010) - kombinace velikosti, stability, růstu a lidského potenciálu 5. Neprofilůvaný venkov 7. Strukturálně postiženy průmyslový venkov) 6. Intenzivní rekreační oblasti 5. Problémový rekreační venkov 4. Vybavený moravský venkov 3, Moravské periferie 2. Nerozvojový sousedský venkov 1. Rozvojový venkov vyřazeno Kvantitativní znaky vymezování venkova Jistou možností, zejména z hlediska charakteru sídel, je počet obyvatel na zastavěnou plochu/intravilán. Z hlediska rozvoje venkova jsou významné údaje o využití krajiny a jejich proměnách, proto je zajímavé i vymezování venkova na krajinných principech Velikostně-polohová diferenciace: velikostní kategorie jsou diferencovány dle počtu obyvatel obce, polohová diferenciace je založena na dopravní poloze obcí Velikostní kategorie Polohové kategorie 1 0-199 A Zázemí měst 2 200-499 B Obce s velmi dobrou dopravní polohou 3 500-999 C Obce s průměrnou dopravní polohou 4 1 000-1 999 D Obce se špatnou dopravní polohou 5 2 000-2 999 Polohová diferenciace obcí regionu Jihovýchod Dopravní poloho □ 0-2 □ 3-5 ■ 6-17 město zázemí Železniční komunikace -\— elektrifikovaná, železniční koridor -)— elektrifikovaná, celostátní - neelektrifikovaná, celostátní - nelektrifikovaná, regionální —..... úzkokolejná Železniční komunikace ^™ dálnice a rychlostní komunikace silnice I. třídy glorie středisko obvodu obce s rozšířenou působností 2: —i— 4: —i— 60 km _i Pramen: ŘSD, ČD, 2005 Co dělá ve vymezování venkova problémy? SuburbaniZdCe je proces rozšiřování předměstí, prostorová změna osídlení charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je typická pro vyspělé země. (Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MM P 2002) Vystěhovalí z Brna do obci Jihomoravského kraje v období 2001 - 2004 Přistěhovali do dané obce z Bma O 13-29 pf ietehovalých O 26-50 pťlstétvovalych O 51-75 pfistthovaiyeh O 78-100 pfistého»aiych O 101-125 pftsiawvalýwi O 120- 150 pntt*ho»alýcfi O Vlcanrf150 pttsléhovalých vnitrné zázemí Brna Obvody oboi 8 rozvírenou pú&obno&li Co dělá ve vymezování venkova problémy? Omezení kvantitativních ukazatelů spočívá v tom, že mohou být značně zkreslené (počítá se s trvale bydlícím, hlášeným obyvatelstvem (přechodné pobyty, ač jsou velmi časté, nejsou uvažovány), které se v dané denní době významně mění dojížd'kou a vyjížďkou). Suburbanizace (www.suburbanizace.cz) ❖ Dříve: > Zázemí - blízké okolí města - zásobovalo městské obyvatelstvo zemědělskými produkty a náleželo pod správu většího centra > Původní závislost města na zázemí se postupně obrátila a typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst ❖ Dnes: > Z řady původně venkovských obcí v zázemí měst se pod vlivem suburbanizace stávají obce příměstské s městským způsobem života > Především mladé rodiny s dětmi s vyšším vzděláním -> vznikají specifické nároky na vybavenost obce (kapacity mateřských a základních škol, hřiště apod.) > Starousedlíci spíše lidé starší s nižším vzděláním. > -> nastávají rozdíly v ekonomickém statusu novo- a starousedlíků i k sociální polarizaci Paradoxem je, že lidé se stěhují na venkov, který v podstatě venkovem není, pobývají zde většinou jen přes noc, navíc přinášejí městský způsob života, kterým se od místních starousedlíků také odlišují. Často se ohradí vysokým plotem, za kterým venkov ani nevidí. Většina aktivit novousedlíků zůstává orientována do jádrového města. Vznikají tak větší nároky na dopravní infrastrukturu a obslužnost, zvyšuje se intenzita dopravy. SALDO STĚHOVÁNÍ NA 1 000 OBYVATEL CELKEM V ROCE 2009 Studijní materiály k tématu Binek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2006. 145 s. Galvasová, I. a kol. Synergie ve venkovském prostoru - Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 98 s. ISBN 978-80-904308-0-8. Svobodová, H. Faktory rozvoje venkova v podmínkách České republiky [rigorózní práce]. Brno: Geografický ústav PřF MU, 2009. URL https://is.muni.cz/auth/th/67632/prif r/Riqo final.pdf Perlín, R. a kol. Venkovy a venkované. Praha: MMR, 2010. ISBN 978-80-87147-27-6. Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006. Praha: ČSÚ, 2008. URL Suburbanizace.cz URL Děkuji za pozornost RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. 67632@mail.muni.cz