Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Jednotlivá období výuky geografie v našich zemích : ► ►První období: 1809 – 1859 ►Druhé období: 1860 – 1918 ►Třetí období: 1919 – 1947 ►Čtvrté období: 1948 – 1989 ►Páté období: 1990 – 1999 ► Šesté období: 2000 – současnost ► ►Toto dělení je jen účelové a podle dějin pedagogiky by se dalo dělit ►na více částí, které by odpovídali např. jednotlivým školským ►reformám. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►V českých a slovenských zemích se datuje zavedení vyučovacího ►předmětu zeměpis od roku 1809. ►Nejprve na gymnáziích a živnostensko-obchodních školách, později i na ►školách všeobecných. ► ►Výuka zeměpisu a pojetí osnov je označováno jako statické. Jednalo se ►především o přehledy a seznamy zemí, hor, řek, měst, panovníků, ►významných míst a bitev. Byl zde velmi patrný vliv dějepisu. ► ►Se zavedením výuky zeměpisu se objevili také první autoři učebnic, kteří ►se také podíleli na tom, co učit. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Představitelé prvního období: ► ►K.S. Amerling – využití místní krajiny – „Učitel má shromažďovat dostupné ►přírodniny svého okolí a vytvářet přírodovědné sbírky…“ ► ►K.V. Zap – Zeměpis Čech, Moravy a Slezska, podíl na Merklasově atlasu. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►V tomto období působili i první metodikové, jako byli např. F. Lepař a A. ►Tille. ► ►F. Lepař – Metodika zeměpisu (1886) – význam pomůcek pro výuku, ►vycházky do okolí atd. ► ►A. Tille – vysvětlování učiva o světě by mělo navazovat na učivo o vlasti. ► ►R. 1869 – reforma Exner-Bonitzova – zařazení zeměpisu do škol ►obecných. ► ►90. léta a přelom století – Kl. David – metodika – Jak vyučovati zeměpisu ►s oporou nových čítanek. Uspořádání učiva – dom. kraj – vlast – Evropa – ►svět. ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Normální učební osnovy z roku 1885. ► ►Vychází také mnoho doprovodných materiálů – zeměpisné čítanky, ►příručky pro výuku zeměpisu. ► ►Působí zde další učitelé a metodici: S. Nikolau (středoškolské učebnice, ►časopis !Širým světem“), J. Harapat (čtyřdílné rozpravy zeměpisné) a ►F. Machát (Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa a podíl na redigování ►Atlasů spolu s J. Brumclíkem). ► ►Výuka zeměpisu měla stále popisný ráz, i když metodiky byly hodně ►pokrokové. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Třetí období začíná vznikem samostatné Československé republiky. ► ►Jedním z velkých úkolů nejenom zeměpisu bylo, aby si lidé uvědomili ►svoji samostatnost se všemi jejími důsledky. ► ►Kl. David vydává první poválečnou metodiku zeměpisu. Na výuku začínají ►působit i odkazy reformní pedagogiky. ► ►F. Dejmek propagoval projektovou metodu, daltonský plán a činnou školu. ►Vydal učebnice pro 6.-8. ročník podle nových osnov. ► ►Ve dvacátých letech začala práce na nových osnovách. Vyšly v roce 1933 ►jako „Normální učební osnovy“. V tomto období pracovalo také stále více ►učitelů na příručkách pro zeměpis, učebnicích atd. ► ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Normální učební osnovy ► ►6. roč. Domov a jeho přírodní a zeměpisná oblast. Čs. republika se ►zvláštním zřetelem k rodné zemi. Základy fyzického zeměpisu. Roční ►pohyb Země, kalendář, čtvero ročních období. 2 h týdně ► ►7. roč. Speciální mapa domácího kraje. Evropa. Země jako hvězda. Slunce ►a Sluneční soustava. 3 h týdně ► ►8. roč. Speciální mapa domácího kraje. Jízdní řád. Evropa (pokračování). ►Celkový obraz Evropy. Postavení ČSR, styky národohospodářské a ►kulturní. Asie, Austrálie s Oceánií. Kraje polární. Patero dílů světa, hvězdy ►a vesmír. ► 3 h týdně ►Křivánek,J. 1930 Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Významná osobnost této doby: Kamila Spalová ►Je autorkou metodiky zeměpisu – 1926 – 36 vyšla třikrát. Psala také ►učebnice. Do výuky zeměpisu se dostává také hospodářský zeměpis. ► ►„Zeměpis prací tvořivou“ – je to učebnice a první část tvoří metodika. ► ►Metoda činné školy vyžaduje od žáků samostatnou práci, při které budou ►používat nejen knihu, ale také mapu, vlastní pozorování a na tomto ►základě hledat odpovědi na zadané úkoly. ►Geografická věda začala v té době řešit problém přírody a člověka – jejich ►vzájemný vztah – tuto úroveň se snažila Spalová dostat do škol. ► žák společnost věda učební osnovy Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Koncept učebních osnov vychází z potřeb žáka, zohledňuje nároky ►společnosti a spolu s vědeckými poznatky jsou transformovány do obsahu ►a metod předmětu jež zpětně působí na žáka. ► ►Spalová se dále ve své metodice zabývá i činností učitele, plánováním ►Výuky, využíváním dalších zdrojů pro výuku – časopisy atd. ► ►Další podněty – J. Hanus – M. Drástová – pracovní sešity. ► ►N. Hradilová – B. Uher – učebnice Zlínských pokusných škol. ► ►Projevoval se velký vliv americké pedagogické školy. ► ►Do tohoto období spadá i 2. sv. válka. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Čtvrté období ► ►Zásadní změna v českém školství začala vydáním nového školského ►zákona ze dne 21.4. 1948. ► ►Mezi nejdůležitější úkoly zeměpisu patřila láska k vlasti. Přátelství se ►Sovětským svazem a ostatními zeměmi „tábora míru“. ► ►Při tvorbě osnov se uplatňovaly zejména nároky společnosti a stávající ►ideologie. ► ►Učební osnovy ► ►6. roč. základy mat. zeměpisu, fyzický zeměpis, přehled dílů světa, ČSR a ►přírodní oblasti. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►7. roč. – mimoevropské státy světa a Evropa. ►8. roč. – hospodářský zeměpis ► ►Opět zde zavládla přemíra politicko-hospodářské faktografie. ► ►Reforma 1953 – osmiletá a jedenáctiletá škola. Polovina 50. let – vznik ►didaktiky geografie – zakladatelé – O. Tichý, J. Janka. ► ►60. léta – návrat k základní devítileté škole. ► ►70. léta - „Projekt dalšího rozvoje výchovně vzdělávací soustavy“ ► ►Tvorba učebnic – prozatímní učebnice – specifický vzorek ověřování ►reformy. Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►5. roč. – Úvod do zeměpisu. Obecný fyzický zeměpis. Zeměpis světadílů a ►Oceánů (Afrika, Indický oceán, Austrálie, Tichý oceán a Oceánie, ►Austrálie). ►6. roč. Zeměpis světadílů a oceánů (Amerika, Atlantský a Severní ledový ►Oceán), Evropa a Asie bez SSSR. ►7. roč. SSSR. Politické rozdělení světa. Obecná socioekonomická ►geografie. Krajina a životní prostředí. Globální problémy lidstva. ►8. ČSFR. ►9. Úvod do vyučování. Místní region a jeho postavení v ČSFR. Postavení ►ČSFR v Evropě. Přehled světa. ► ►Osobnosti didaktiky geografie: J. Turkota, J. Machyček, M. Papík, J. ►Šupka, H. Kuhnlová, F. Brabec, A. Wahla, ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Páté období – 90. léta 20. století ► ►Vyznačují se rozpadem jednotné školy a snahou o alternativní výuku. To ►vše je provázeno uvolněním trhu s učebnicemi a jejich tvorbou různými ►nakladatelstvími a autorskými kolektivy. ► ►Vznikají tři programy Základní škola, Obecná škola a Národní škola. Vedle ►nich jsou povoleny alternativní školy – Daltonský plán a Waldorfská škola. ► ►Nastává ústup a krize oborových didaktik. ► ►Až koncem 90. let nastává změna v podobě diskuse nad zaměřením školy ►v nových podmínkách. ► ► Proč učit geografii a didaktiku geografie? ►Šesté období, ve kterém se nacházíme je v duchu zavádění Rámcového ►vzdělávacího programu. ► ►Všechny tyto snahy však provází množství nedostatků, zaviněných ►především absencí cíleného výzkumu. ► ►Oborové didaktiky dostávají na PdF MU šanci v podobě doktorského studia ►v rámci pedagogiky.