BIOGEOGRAFIE Regionalizace v biogeografii Terminologie • vegetace – soubor rostlinných společenstev (fytocenóz) určitého území či celé Země • rostlinné společenstvo (fytocenóza) – jedna nebo několik druhových populací rostlin společně osídlující určité životní prostředí, jehož abiotické faktory jim umožňují reprodukci a vzájemnou interakcí dosahují stavu dynamické rovnováhy • flóra – inventář druhů bez jejich seskupení do společenstev • vegetační kryt – soubor všech rostlinných porostů území, které vytvořil člověk • biocenóza – soubor populací organismů, které společně osídlují určité abiotické prostředí na Zemi a díky vzájemným interakcím dosahují stavu dynamické rovnováhy a autoregulační schopnosti Terminologie • ekosystém – funkční systém tvořený biocenózou a tou částí abiotického prostředí, s níž je biocenóza v interakci ▫ geobiocenóza – biocenózy vázané fytocenózou na pevný zemský povrch ▫ hydrobiocenóza – vodní biocenóza s volně se vznášejícími rostlinami ▫ techno – antropocenóza –ekologické funkční systémy, v nichž převažuje člověk a jeho technika Zoogeografické oblasti Fytogeografické oblasti Biogeografické oblasti 1. Nearktická 2. Palearktická 3. Neotropická 4. Afrotropická 5. Indomalajská 6. Australská 7. Oceánská 8. Antarktická Paleobiogeografie Biogeografické regiony oceánů Klimatické regiony oceánů Biogeografické oblasti oceánů Vertikální a horizontální členění oceánu Terestrické biomy Klimadiagram Holdridgovo schéma Ideální kontinent podle Rjabčikova Biogeografické členění ČR Individuální jednotky: • biogeografické provincie - v ČR jsou zastoupeny 2 provincie, a to středoevropských listnatých lesů a panonská. • biogeografické podprovincie - v ČR jsou zastoupeny 4 podprovincie, a to hercynská, polonská, západokarpatská a severopanonská. • biogeografický region (bioregion) - v ČR vymezil Culek (1996) 91 bioregionů, z toho 71 v rámci hercynské podprovincie, 4 v polonské podprovincii, 11 v západokarpatské podprovincii a 5 v rámci severopanonské podprovincie. Biogeografické členění ČR Biogeografické členění ČR Individuální jednotky: • biogeografické podprovincie ▫ individuální jednotka, biota má svoji charakteristickou pestrost s typickou kombinací geoelementů a své vlastní endemické druhy ▫ je tvořena územím s modifikací vegetační stupňovitosti a od okolních podprovincií se zpravidla liší hlavními edifikátory vegetačních stupňů, ▫ v rámci podprovincie se vyskytuje podobná geologickogeomorfotogická stavba a makroklima ▫ plocha podprovincie je řádově 10 km2 ▫ hercynská, polonská, západokarpatská a severopanonská Biogeografické členění ČR Individuální jednotky: • biogeografický region (bioregion) ▫ jednotka, v níž se vyskytuje identická vegetační stupňovitost, společenstva jsou ovlivněna polohou a rysy danými zvláštnostmi postglaciální geneze flóry a fauny ▫ je vždy vnitřně heterogenní (zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek) — biochor a skupin typů geobiocénů ▫ je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, zpravidla však má specifický typ a určitou intenzitu antropogenního využívání ▫ plocha bioregionu dosahuje přibližně 102 —103 km2. Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora - v rámci jednoho bioregionu bylo vymezeno 2 až 49 typů biochor. • skupina typů geobiocénů - v rámci ČR se nachází 150 skupin typů geobiocénů, v rámci jednoho typu biochory zpravidla 4 až 12 skupin typů geobiocénů • přibližně na úrovni skupin typů geobiocénů můžeme za další typologické biogeografické jednotky považovat synekologické klasifikační jednotky fytocenologie (asociace a subasociace) nebo lesnické typologie (soubory lesních typů a lesní typy). Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora ▫ vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu ▫ heterogenní ráz a vyznačuje uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. ▫ vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz ▫ velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5—102 km2 ▫ čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a dvou písmen (např. -4BS) Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora ▫ čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a dvou písmen (např. -4BS)  znaménko „-“ → srážkově chudá oblast  číslo → převažující výškový stupeň (8 stupňů)  písmeno → kód georeliéfu (18 typů)  písmeno → půdní substrát a jeho vlhkost (31 typů) Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora  číslo → převažující výškový stupeň Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora  číslo → převažující výškový stupeň Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora  písmeno → kód georeliéfu P - pahorkatiny Q - pahorkatiny se skalními městy R - plošiny (roviny) S - svahy T - podmáčené roviny (mimo nivy) U - údolí (výrazná zaříznutá) V - vrchoviny W - vrchoviny se skalními městy Y - hornatiny se skalními městy Z - hřbety (výrazné) A - antropogenní georeliéfy (haldy, navážky, doly) B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími) D - sníženiny (deprese, zpravidla podmáčené) H - hornatiny I - izolované vrchy (zpravidla neovulkanické kužely) K - ledovcové kary L - širší nivy (luhy) N - užší nivy Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • biochora  písmeno → půdní substrát a jeho vlhkost (31 typů) 1. Skupina substrátů převážně bazických sedimentů: A - vápence B - slíny (a rozbřídavé slínovce, vápnité jíly) C - (převážně) slínité flyše D - opuky E - spraše (a sprašové hlíny) F - vápnité pískovce 2. Skupina substrátů převážně bazického krystalinika: H - hadce I - bazické neovulkanity J - (slabě) bazické krystalinikum Biochory okolí Brna Biochora 1Lh (Dyjsko-moravský bioregion) Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • skupina typů geobiocénů ▫ rámec natolik, homogenních ekologických podmínek (klimatických, půdně-chemických a půdně-hydrických), že se vyznačují určitým druhovým složením a prostorovou strukturou přírodních biocenóz ▫ na území ČR je 150 typů ▫ určeny geobiocenologickou formulí  vegetační stupeň  trofická řada  hydrická řada Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • skupina typů geobiocénů ▫ určeny geobiocenologickou formulí  trofická řada Trofické řady vyjadřují rozdíly v minerální bohatosti a kyselosti půd. A - oligotrofní (chudá a kyselá) B - mezotrofní (středně bohatá) C - nitrofilní (obohacená dusíkem) D - bazická (živinami bohatá na bazických horninách, především na vápencích) Velmi často se mezi trofickými řadami projevují přechody, označované jako meziřady. AB - oligotrofně-mezotrofní BC - mezotrofně-nitrofilní BD - mezotrofně bazická CD - nitrofilně-bazická Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • skupina typů geobiocénů ▫ určeny geobiocenologickou formulí  hydrická řada vystihují ekologicky významné rozdíly ve vlhkostním režimu půd 1. suchá 2. omezená 3. normální 4. zamokřená 5. mokrá 6. rašelinná Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • skupina typů geobiocénů ▫ 3 B 3 Querci-fageta typica Biogeografické členění ČR Geobiocenologická mapa Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • Lesnická typologie (ÚHÚL) ▫ varianta lesního typu ▫ lesní typ je soubor lesních biocenóz původních i změněných a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících ▫ trojmístný symbol (vegetační stupeň, půdní kategorii, pořadové číslo lesního typu v rámci přírodní lesní oblasti) ▫ soubor lesních typů spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti, vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (lesní vegetační stupeň, půdní kategorii) Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • Lesnická typologie (ÚHÚL) lesní typy Biogeografické členění ČR Typologické jednotky: • Fytocenologické snímkování