Aktuální problematika stylistiky

Úvod: Stylistika, která je v současné době převážně pojímána jako dílčí lingvistická disciplína (i
když může mít také orientaci literárněvědnou), završuje poznání jazyka. Předmětem zkoumání je jazyk
v komunikační funkci a stylová rozmanitost textů.

Současná stylistika češtiny řeší tuto aktuální tematiku:


1.      sleduje existenci stylové rozmanitosti společenské, politické, žurnalistické, odborné,
ekonomické a jiné komunikace,

2.      zaměřuje se na výzkum a popis objektivních vyjadřovacích stylů, zvláště stylů funkčních, a
to primárních i sekundárních,

3.      sleduje, jak se mění komunikační situace a jí odpovídající komunikační potřeby společnosti,

4.      sleduje vyvíjející se stylovou hodnotu výrazových prostředků, zvl. spisovných jazykových
prostředků, vyvíjející se proces příznakovosti a nepříznakovosti (zvl. sleduje proces stylové
neutralizace),

5.      zachycuje překračování a míšení stylových norem a existenci průnikových pásem funkčních
stylů,

6.      sleduje a odráží kontakty ve stylistickém výzkumu ve slavistice.


Ad 2) Výrazné místo ve výzkumu funkčních stylů přísluší funkčnímu stylu odbornému a stylu
publicistickému (žurnalistickému).

Styl odborný rozvíjí a popularizuje odborné poznání v různých vědních oborech a v závislosti na něm
se rozvíjí i sekundární styl učební.

Styl publicistický plní závažné společenské poslání – texty plní funkci informativní a persvazivní.
Ve srovnání s ostatními funkčními styly je nejvýrazněji dynamický, progresivní, odráží vývoj jazyka
a vzhledem k široké publicitě publicistických textů má publicistický styl největší vliv na jazykové
povědomí uživatelů jazyka.

Ze stylů sekundárních je v posledních letech a v současnosti věnována pozornost stylu reklamnímu
(viz: Čechová, M., Krčmová, M., Minářová, E. Současná stylistika, 2008, s. 275 – 279) a stylu
církevní komunikace (neboli stylu náboženskému / církevnímu / duchovnímu / sakrálnímu /
religióznímu – terminologická rozkolísanost). V minulosti nebyla stylu náboženské komunikace
věnována náležitá badatelská pozornost (jen s výjimkou textů kázání, a to v souvislosti
s diachronním vývojem jazyka).


Ad 3) Všímá si nových stylových druhů jazykové (verbální) komunikace – viz e-mail, SMS, zaměřuje se
na nové rozvíjející se vyjadřovací styly.


Ad 4) Stylistika zachycuje současný vývoj ve stylových vrstvách a nastávající posun ve stylových
charakteristikách jazykových prostředků. Současná stylistická teorie zachycuje proces přehodnocení
stylistických charakteristik, odrážející se ve stylové normě, posléze pak v jazykové normě. (Vývoj
v jazyce bývá mj. poznamenán i změnami ve stylových charakteristikách jazykových prostředků. (To
vše nachází během doby odraz v nových kodifikačních úpravách.)


Ad 5) Viz blíže Současná stylistika, kap. XIII Průniková pásma funkčních stylů). Sledují se přesahy
mezi styly, prolínání stylů a uplatňování intertextovosti.


Ad 6) Viz blíže Současná stylistika, kap. I, 8.