Atomová a jaderná fyzika 1. Vývoj představ o atomu thales §V. stol. př. K. §Leukippos (~460-370) demokritos_2 §Demokritos (~470-371) l1. 1. Historie do objevu elektronu Dalton §1808 Dalton – zákon stálých poměrů slučovacích §John Dalton (1766-1844) §1811 Avogadro – molekula, atom Avogadrovo číslo §Amadeo Avogadro (1776-1856) Амедео Авогадро l1. 1. Historie do objevu elektronu §1833 – Faradayovy zákony elektrolýzy §Michael Faraday (1791-1867) §1859 – objev katodových paprsků §J. J. Thomson (1856-1940) faraday thomson app1anim l1. 1. Historie do objevu elektronu §1898 – objev elektronu §1900 – George Johnstone Stoney – název elektron §J. J. Thomson (1856-1940) thoma3 chair1a l1. 2. První modely atomu §1898 – pudinkový model atomu: J. J. Thomson §J. J. Thomson (1856-1940) jjequip1 PlumPudding §Rutherfordův rozptyl a-částic na atomových jádrech l1. 2. První modely atomu §Vysvětlení Rutherfordova experimentu §b 70% § §JÁDRO §ALFA ČÁSTICE § § § Mezi kladně nabitou a-částicí a kladně nabitým atomovým jádrem s Z protony působí odpudivá elektrostatická síla. Při rozptylu se zachovává mechanická energie a celková hybnost soustavy Tok rozptýlených částic závisí na úhlu rozptylu l1. 2. První modely atomu §Vysvětlení Rutherfordova experimentu §b §JÁDRO §ALFA ČÁSTICE § § § §Zákon zachování momentu hybnosti: §dosazením do posledního vztahu na předchozí straně: § §Vysvětlení Rutherfordova experimentu §Jaká je pravděpodobnost odchýlení částice alfa do úhlu § § § § § § § § §1 m §1 m §b §db §Odchýlení o úhly §odpovídá dopadu do mezikruží §plocha tohoto mezikruží §celková plocha mezikruží §kde P je počet atomů Au na ploše §Pravděpodobnost odchýlení je dána §, protože §1. 2. První modely atomu §Tok rozptýlených částic závisí na úhlu rozptylu fÍ jako §1. 2. První modely atomu §Rutherfordův model atomu (planetární) §z podobnosti Coulombova zákona a zákona gravitačního: §vyplývá, že atom se musí řídit Keplerovými zákony: 1.Elektrony se pohybují kolem jádra po elipsách, v jejichž společném ohnisku je jádro. 2.Průvodič elektronu opisuje ve stejných časových intervalech stejné plochy. § 3.Platí kde T je oběžná doba, a je velká poloosa eliptické dráhy §Velikost jádra lze odhadnout z minimální vzdálenosti mezi a-částicí a jádrem, kterou částice dosáhne při f = p, vyjde řádově 10-15 m. §V době objevu nebylo jasné: §(i) co drží protony v jádře a překonává odpudivé elektrostatické síly mezi protony §(ii) proč je hmotnost atomu větší než hmotnost Z protonů §(iii) proč se elektrony pohybují po stabilních drahách kolem jádra a nevyzařují při tomto pohybu elektromagnetické vlnění § §Problém (i) byl vyřešen mnohem později objevem silné interakce. §Problém (ii) byl vyřešen objevem neutronu (J. Chadwick – 1921). §Problém (iii) byl vyřešen v rámci Bohrova modelu atomu (N. Bohr – 1913). §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku § elektron se pohybuje po kruhové dráze – podléhá zrychlení (dostředivému), podle klasické elektrodynamiky musí vyzařovat energii ve formě elektromagnetického záření § pokud by elektron padal do jádra a v něm se energie obnovovala, muselo by mít emitované záření spojité spektrum – spor se skutečností: čárové spektrum § atomy v základním stavu nezáří Spectrum of the hydrogen lamp [Image] §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku § Kirchhoff: §1. 3. 1. Záření absolutně černého tělesa rayleigh Wien §Wilhelm Karl Werner Wien (13.01.1864-30.08.1928) §John William Strutt alias Lord Rayleigh (12.11.1842-1919) kirchhoff §Kirchhoff, G. (Gustav), 1824 - 1887 §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku § Rayleigh-Jeans: §1. 3. 1. Záření absolutně černého tělesa § ultrafialová katastrofa Jeans §James Jeans (1877-1946 ) UV_katastrofa §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §Max Planck (1900): §1. 3. 1. Záření absolutně černého tělesa Planck §Max Karl Ernst Ludwig Planck (23.04.1858-04.10.1947) §kvantová emise: energie se z atomů vyzařuje jen ve formě oddělených porcí – kvant – energie §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 1. Záření absolutně černého tělesa planck §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 2. Fotoelektrický jev Lenard §Philipp Lenard (1862–1947 ) § § §U §1898 Lenard a Thomson: při fotoelektrickém jevu jsou uvolňovány elektrony, jejich energie jsou úměrné frekvenci, ne intenzitě světla (jak odpovídalo klasické elektrodynamice) §U §I §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 2. Fotoelektrický jev §Albert Einstein (1879–1955) §1905 Einstein: světlo je v kvantech nejen uvolňováno, ale i absorbováno einstein §Energie kvanta se zčásti spotřebuje na výstupní práci elektronu z kovu (A), zbytek je kinetickou energií emitovaného elektronu. einstein §Nobelova cena 1921 § § §kov § §kov § §Cs §1,81 §Rb §2,16 §K §2,22 §Na §2,35 §Pt §5,32 § § §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 2. Fotoelektrický jev §1905 Einstein: je-li světlo v kvantech uvolňováno i absorbováno, lze předpokládat, že se v kvantech i šíří: zavedení částice foton §foton má energii: § § §foton má klidovou hmotnost nulovou, protože se šíří rychlostí c §foton má hmotnost: §foton má hybnost: §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 3. Comptonův jev (rozptyl) §1922 Compton: dopadá-li na hmotu monoenergetické rentgenové záření, rozptyluje se. Rozptýlené záření má přitom větší vlnovou délku než záření dopadající. Úhel, o který se rentgenové záření rozptýlí, souvisí jednoznačně se vzrůstem vlnové délky. § § §Význam děje: konečné potvrzení fotonu. Celý děj lze vysvětlit jako pružnou srážku fotonu a elektronu compton §Arhtur Holly Compton (1892-1962) §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 3. Comptonův jev (rozptyl) § § §Zákony zachování hybnosti: §po umocnění a sečtení: §stejnou veličinu vypočítáme ze zákona zachování energie: §z relativistického vztahu pro hmotnost určíme rychlost: §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 3. Comptonův jev (rozptyl) § § §porovnání pravých stran podtržených rovnic: §Comptonova vlnová délka elektronu §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 4. Vlnové vlastnosti částic § § §1927 Davisson, Germer: interference elektronů po odrazu na krystalových rovinách se řídí stejným zákonem, jako při pokusu s rentgenovým zářením §Clinton Davisson (1881-1958), lester Germer (1896-1971) davisson3 davger 2-3 3-1 §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 4. Vlnové vlastnosti částic § § §Vulfova-Braggova podmínka pro maximum interference s rentgenovým zářením: § § § § § § § § § § §d §pořadí maxima § § §dráhové zpoždění §měření spekter: a)otáčení krystalu při konstantní energii elektronu b)změna energie elektronu při konstantním úhlu §zavedení vlnové délky pro částice: §de Broglieova vlnová délka částice broglie §Louis Victor Pierre Raymond duc de Broglie (1892-1987) §dualismus vlna- částice §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 5. Ohyb mikročástic na štěrbině § § §stejnou ekvivalenci jako při odrazu na krystalu můžeme nalézt i při průchodu mikročástic štěrbinou: § § §zavedeme-li střední kvadratické odchylky: §1. Heisenbergova relace neurčitosti §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 5. Ohyb mikročástic na štěrbině § § §Werner Heisenberg (1901-1976) Werner Heisenberg, 1926 heisenberg-new-small §2. Heisenbergova relace neurčitosti §příklady: §dvojí filosofický výklad §důsledky a projevy §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 6. Zákonitosti spektra atomu vodíku § § §Johann Jacob Balmer (1825-1898) §1885: ve viditelné oblasti spektra 4 čáry §později: v ultrafialové oblasti další čáry, které se zhušťují až k hraně série Spectrum of the hydrogen lamp Balmer fig6-4 Rydberg §P. A. (Per Axel) Rydberg (1860-1931) upravil vztah na: §1. 3. Poznatky a experimenty popírající klasickou mechaniku a elektrodynamiku §1. 3. 6. Zákonitosti spektra atomu vodíku § § §další zkoumání spektra v ultrafialové a infračervené oblasti: §k = 1 : Lymanova série UV §k = 2 : Balmerova série viditelné + UV §k = 3 : Paschenova série IR §k = 4 : Brackettova série IR §k = 5 : Pfundova série IR §k = 6 : Humphreyova série IR §potvrzení Ritzova kombinačního principu: Vlnočet jakékoli spektrální čáry vodíku lze vyjádřit rozdílem vlnočtů jiných dvou čar. §1. 4. Bohrův model atomu § § §1913: 3 postuláty popírající částečně klasickou mechaniku a klasickou elektrodynamiku: I.Elektron může trvale kroužit kolem jádra atomu jen v takových kruhových drahách (kvantových), pro které 2π násobek momentu hybnosti elektronu vzhledem k jádru je celistvým násobkem Planckovy konstanty II.Pokud elektron obíhá v některé z kvantových drah, atom nezáří, jeho energie je stálá. III.Při přechodu elektronu na jinou kvantovou dráhu se vyzáří nebo pohltí foton, jehož energie je rovna změně energie elektronu: bohr §Niels Henrik David Bohr (1885-1962) § § §klasickými postupy je možné vypočítat poloměr kruhové dráhy, rychlost elektronu a jeho energii: §1. 4. Bohrův model atomu §Z je protonové číslo (pořadí v periodické soustavě) § § §později zpřesnění – vliv pohybu jádra – vedlo k náhradě: §1. 4. Bohrův model atomu §souhlas byl tak obrovský, že v roce 1932 Urey, Brickvedde a Murphy, když zjistili, že spektrální čáry vodíku jsou doprovázeny velmi blízkými slabými čarami s nepatrně vyšším vlnočtem, tak, jako by M bylo dvojnásobné, objevili první izotop vodíku: deutérium § § §Bohrovy představy: img018 §1. 4. Bohrův model atomu bigbohr §Grotrianův diagram: § § §Častá interpretace 1. Bohrova postulátu: §1. 4. Bohrův model atomu §de Broglieova vlnová délka částice §přípustné dráhy jsou pouze ty, kde délka kruhové dráhy je celistvým násobkem de Broglieovy vlnové délky elektronu §povolená (kvantová) dráha pro n = 4 §nepovolená dráha § § §Důležitý experiment potvrzující hladinové uspořádání kvantovaných energií v elektronů v atomech: Franckův-Hertzův pokus – 1914 (James Franck, Gustav Hertz, Nobelova cena 1925) §1. 4. Bohrův model atomu FHZt FHZd § § §1915 – Sommerfeld: spektrální čáry mají jemnou strukturu: každá čára se skládá z několika velmi blízkých čar. Domníval se, že je to způsobeno tím, že kromě povolených kruhových drah jsou možné i eliptické dráhy s různou excentricitou §1. 5. Nedostatky Bohrova modelu atomu [photo] §Arnold Sommerfeld (1868-1951) def2.gif (30797 byte) ORBITE §Bohrův model je směsí klasických představ a postulátů, které jsou s klasickými představami ve sporu §Bohrův model nedokáže vysvětlit spektra jiných atomů než H, He+, Li2+, Be3+, B4+, …, takzvaných izoelektronových atomů §Bohrův model nedokáže § vysvětlit existenci molekuly H2, O2, … § zdůvodnit jevy, nastávající v atomech, které jsou ve vnějším elektromagnetickém poli § vysvětlit různé intenzity spektrálních čar § § §částice má vlnové vlastnosti = měla by být popsatelná stejně jako vlnění: §1. 6. Základní představy, ze kterých vznikla kvantová mechanika §prostorová závislost §periodická časová závislost §funkce musí vyhovovat vlnové rovnici: §po dosazení: §de Broglieova vlnová délka §Schrödingerova rovnice § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 1. Vlnová funkce §postulát: Časový vývoj stavu soustavy dokonale popisuje vlnová funkce §n částic: §je bez přímého fyzikálního významu, zpravidla je komplexní §je řešením časové Schrödingerovy rovnice: §je Hamiltonův operátor (celkové energie) §určuje stav jednoznačně, tj. lze z ní matematickými postupy získat veškeré dostupné informace o soustavě §je hustota pravděpodobnosti výskytu §je pro n = 1 pravděpodobnost toho, že v čase t je částice v objemu dV v místě popsaném průvodičem § §normovací podmínka § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 1. Vlnová funkce §při stacionárních dějích (silové pole je časově nezávislé), platí: §kde je řešením tzv. bezčasové Schrödingerovy rovnice: §pro jednu částici má Hamiltonův operátor tvar: §každá vlnová funkce musí mít 4 následující vlastnosti: § jednoznačná § spojitá § konečná § kvadraticky integrabilní § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 1. Vlnová funkce §hlavní rozdíly mezi kvantovou a klasickou mechanikou: §kvantová §klasická §určení stavu §vlnovou funkcí §časovou závislostí souřadnic §energie je §spojitá pouze u volné částice, jinak diskrétní §zásadně spojitá §lokalizace §vždy jen pravděpodobnost §přesná lokalizace – existují trajektorie §rozlišitelnost §částice stejných vlastností jsou nerozlišitelné §částice lze vždy rozlišit podle trajektorie § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 2. Hodnoty fyzikálních veličin §Každé fyzikální veličině je v kvantové mechanice přiřazen operátor (postulát) §dva operátory jsou postulovány: operátor souřadnice: § §a operátor složky hybnosti: §Operátory ostatních fyzikálních veličin se získávají tak, že se do klasického definičního vztahu dosadí postulované operátory. Příklad: operátor celkové energie §Hodnoty, kterých může nabývat fyzikální veličina D reprezentovaná operátorem jsou charakteristickými hodnotami tohoto operátoru, získané řešeních charakteristické rovnice: §f jsou charakteristické funkce, které slouží k výpočtu pravděpodobnosti příslušné hodnoty v daném stavu, musí být jednoznačné a kvadraticky integrabilní §množina všech charakteristických hodnot se nazývá spektrum veličiny D § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 2. Hodnoty fyzikálních veličin §Spektrum může být: spojité (hybnost, souřadnice, čas, elektrický proud, … § diskrétní (moment hybnosti, elektrický náboj, …) §Je-li charakteristická funkce příslušná charakteristické hodnotě , je pravděpodobnost této hodnoty dána vztahem: §Příklad: nalezení všech možných hodnot složky momenty hybnosti: §kde je komplexně sdružená funkce k , je vlnová funkce po-pisující daný stav, je element všech proměnných, integruje se přes celý uvažovaný objem a symbol značí modul komplexního čísla §kde m je celé číslo; tento vztah je 1. Bohrovým postulátem §jednoznačnost: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §atom vodíku v základním stavu § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §radiální hustota pravděpodobnosti výskytu § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §excitovaný stav atomu vodíku § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 2. Hodnoty fyzikálních veličin §souměřitelnost: V kvantové mechanice existují dvojice fyzikálních veličin, které nejsou současně měřitelné s libovolnou přesností (relace neurčitosti) § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 3. Princip totožnosti a Pauliův vylučovací princip §Částice se stejnými fyzikálními vlastnostmi jsou navzájem nerozlišitelné. §nelze zjistit výměny dvou částic, tj. nesmí se změnit rozložení hustoty pravděpodobnosti výskytu: §existují dvě možnosti, jak tento vztah splnit: §částice, které se řídí tímto vztahem jsou bosony §částice, které se řídí tímto vztahem jsou fermiony §Třídy částic mají názvy podle statistických rozdělení, kterými se skupiny částic daného typu řídí: Boseho-Einsteinovo a Fermiho-Diracovo § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 3. Princip totožnosti a Pauliův vylučovací princip §V soustavě stejných fermionů nemohou existovat 2 fermiony v totožném stavu. §pro fermiony platí Pauliův vylučovací princip: §Wolfgang Pauli (1900-1958) Pauli Fermi's toy surprise §Enrico Fermi (1901-1954) dirac §Paul Dirac (1902-1984) § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 4. Spektra fyzikálních veličin §energie E: §E spojitá (volná částice) § diskrétní (kvantovaná) §elektron v poli jádra: § § §jednorozměrná potenciálová jáma: § § §lineární harmonický oscilátor: §poslední dva případy: E > 0 §hybnost p: spojitá ve všech složkách, všechny složky souměřitelné §moment hybnosti L: složky i velikost kvantovány, složky vzájemně nesouměřitelné § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 5. Částice v jednorozměrné potenciálové jámě §spojitost v 0: §spojitost v a: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 1. Základní pojmy a zákonitosti kvantové mechaniky §2. 1. 5. Částice v jednorozměrné potenciálové jámě §určení konstanty ve vlnové funkci §podmínkou normování: § §0 §konečná podoba vlnové funkce: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 2. Vlastnosti elektronu v atomovém obalu §stav elektronu je jednoznačně určen 4 kvantovými čísly: §n – hlavní kvantové číslo – určuje energii elektronu v poli jádra: §l – vedlejší kvantové číslo – velikost orbitálního momentu hybnosti: §m – magnetické kvantové číslo – složka orbitálního momentu hybnosti: §ms – spinové kvantové číslo – složka vlastního momentu hybnosti: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 2. Vlastnosti elektronu v atomovém obalu §Spin – souhrnné označení vlastností mikročástic, které souvisejí s existencí vlastního momentu hybnosti. U klasických objektů vzniká vlastní moment hybnosti rotací kolem osy procházející těžištěm. U mikročástic je tato vlastnost postulována (spory s teorií relativity). §U každého momentu hybnosti může složka nabývat 2s + 1 hodnot, kde s je kvantové číslo určující velikost momentu hybnosti. Protože v případě spinového momentu hybnosti je 2s + 1 = 2, platí: §poznámky a komentář: §Proč není kvantována velikost spinového momentu hybnosti? §Podle velikosti n se elektrony dělí do slupek: K, L, M, N, … §Podle velikosti l se elektrony dělí do orbitů (drah): s, p, d, f, … §Nejznámější projevy spinu: dublety ve spektru (Na 589,0 nm + 589,6 nm), Sternův-Gerlachův pokus § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 2. Vlastnosti elektronu v atomovém obalu §V elektronovém obalu atomu nemohou existovat dva elektrony, které by měly všechna 4 kvantová čísla stejná. §Pauliův vylučovací princip pro elektrony v atomovém obalu: §slupka §n §l §m §ms §K §1 §0 §0 §½ §K §1 §0 §0 §-½ §L §2 §0 §0 §½ §L §2 §0 §0 §-½ §L §2 §1 §-1 §½ §L §2 §1 §-1 §-½ §L §2 §1 §0 §½ §L §2 §1 §0 §-½ §L §2 §1 §1 §½ §L §2 §1 §1 §-½ §Výpočet maximálního počtu elektronů v n-té slupce: §počet možných l §počet možných ms §počet možných m § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 3 Orbitální a spinový magnetický moment §Elektron s má orbitální moment hybnosti (v klasické fyzice je to spojeno s křivočarým pohybem), má náboj (-e), z toho plyne, že se chová jako závit protékaný stejnosměrným elektrickým proudem, proto má i orbitální magnetický moment. §Mikročástice mají vlastní moment hybnosti a vlastní magnetický moment (jako postulát, později vyplynulo z relativistické kvantové teorie Diraca). §Poměr složek orbitálního magnetického momentu a orbitálního momenty hybnosti je konstantní: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 4. Energie elektronu v atomovém obalu §Základním vztahem pro energii je energie elektronu v poli jádra: §I když je v obalu jediný elektron, není uvedená energie jediným příspěvkem k celkové energii. Pokud má elektron nenulové vedlejší kvantové číslo, má i nenulový orbitální magnetický moment. Protože má zároveň i spinový magnetický moment, vzniká interakcí těchto momentů (které mohou být různě velké a různě orientované, přídavná energie, která může nabývat 2l + 1 různých hodnot - spin-orbitální interakce – vysvětlení jemné struktury spektrálních čar. Z toho vyplývá, že energie elektronu závisí i na vedlejším, magnetickém a spinovém kvantovém čísle: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 4. Energie elektronu v atomovém obalu §V obalu je více elektronů: k předchozí energii přispupují další přídavné energie, které vznikají interakcí elektronů mezi sebou: § Coulombovská interakce elektronů mezi sebou § interakce orbitálních magnetických momentů § interakce orbitálních a spinových magnetických momentů § výměnné interakce § interakce § interakce § interakce orbitálních a spinových magnetických momentů elektronů s magnetickým momentem jádra § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 5. Periodická soustava prvků §1869 Mendělejev Mendelejev_%20periodiska_web portrait §Dimitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907) periodic §Prvky vypsal spolu s atomovými „vahami“ na papírky, seřazoval je do řádek. Když narazil na skokovou změnu v chemických a fyzikálních vlastnostech (F-Na, Cl-K), začal novou řádku. Hlavním úspěchem tohoto uspořádání byla předpověď nových prvků: §ekaaluminium – gallium §ekabór – scandium ekasalicium – germanium § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 5. Periodická soustava prvků §Hundova pravidla: pořadí zaplňování stavů se řídí součtem n + l , jsou-li 2 kombinace rovny, přednost má kombinace s menším n; pokud je to možné, zaujímají elektrony stavy se stejným ms §1s 1 § 2s 2 §2p 3s 3 § 3p 4s 4 §3d 4p 5s 5 § 4d 5p 6s 6 §4f 5d 6p 7s 7 § 5f 6d 7p 8s 8 § § §1s 2 §2s, 2p 2 + 6 = 8 §3s, 3p 2 + 6 = 8 §4s, 3d, 4p 2 +10 + 6 = 18 §5s, 4d, 5p 2 +10 + 6 = 18 §6s, 4f, 5d, 6p 2 +14 +10 + 6 = 32 §7s, 5f, 6d, 7p 2 +14 +10 + 6 = 32 § periodic §valenční sféra, valenční elektrony: chemické vlastnosti §elektronový oktet sp: netečné plyny §alkalické kovy §halogeny §lanthanoidy §aktinoidy § § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §zabývá se energií elektronového obalu pro atomy s více elektrony bez ohledu na velikosti jednotlivých kvantových čísel elektronů § § § § §Základní myšlenka: 1 elektron má 2 momenty hybnosti, které nejsou dokonale poznatelné, můžeme určit jen velikost a jednu složku. Součet těchto vektorů by byl „rozmazán“ daleko více než kterýkoli z původních vektorů. § § § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §Celkový (úhrnný) moment hybnosti musí být kvantován jako každý jiný moment hybnosti: §Velikost orbitálního momentu hybnosti je dána kvantovým číslem l, spinový může vůči němu zaujímat dva různé směry. Kvantové číslo j proto nabývá nejvýše dvou hodnot: §Kvantové číslo mj pak může nabývat 2j + 1 hodnot: §Pro N elektronů je zavedení celkového momentu hybnosti všech elektronů ještě významnější, protože změna energie elektronového obalu závisí na změnách celého obalu. Při určování celkového momentu hybnosti elektronového obalu je vzhledem k neurčitosti možné použít dvou postupů: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §Pro lehčí atomy je vhodnější způsob označovaný LS: §Pro těžší atomy je vhodnější způsob označovaný jj: §Kvantování všech 3 momentů hybnosti elektronového obalu: § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §Stavy s různými čísly L, S, J mají různé energie. §Ne všechny kombinace trojic LSJ jsou možné (Puliův vylučovací princip). §Příklad: §Plně obsazené orbity k L, S, J nepřispívají (opačné orientace se odečtou). §2 elektrony na orbitě p (l = 1) §teoreticky: L = 0, 1, 2 § S = 0, 1 § J = 0, 1, 2, 3 § §24 stavů §ve skutečnosti: § §Kolika různých energií mohou tyto stavy nabývat? §Označení energetické hladiny: term §multiplicita §značí se písmeny S, P, D, … § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §Kolika různých energií mohou tyto stavy nabývat? § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §základní term §(s minimální energií) § §2. Kvantově-mechanický popis atomového obalu §2. 6. Vektorový model atomu §Pořadí příspěvků k energii od vzájemných interakcí: § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §Pro lehčí atomy LS: §Pro těžší atomy jj: 1.výměnná energie 2.Coulombovské odpuzování 3.spin-orbitální interakce § 1.spin-orbitální interakce 2.Coulombovské odpuzování 3.výměnná energie § § §3. spektra atomů §3. 1. Optická spektra §Vznikají přechody valenčních elektronů. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §Intenzity čar jsou dány pravděpodobností přechodů, které závisejí na způsobu excitace. Přesné výpočty umožňuje kvantová elektrodynamika využívající časového poruchového počtu. §3. 1. 1. Výběrová pravidla §Podle výpočtů kvantové mechaniky jsou pravděpodobnosti některých přechodů nulové - takovým přechodům se říká zakázané přechody. §pro stav s více elektrony: § §3. Spektra atomů §Příklad na použití výběrových pravidel: § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 1. Výběrová pravidla §jde o přechod z n = 3 na hladinu n = 2, u jednoho elektronu jsou velká kvantová čísla totožná s malými §Kolik čar má jemná struktura čáry ? §jeden elektron na n = 3 může být ve stavech daných kvantovými čísly: §na n = 2 může být ve stavech daných kvantovými čísly: §povolené přechody mezi termy: §přechody zakázané podle: §přechody zakázané podle: §přechod zakázaný podle: §Sledovaná čára se skládá ze 7 čar jemné struktury: Lambův posuv. § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 1. Výběrová pravidla 3-a1 §Schéma energetických hladin a povolených přechodů pro valenční elektron sodíku. Ve sloupcích jsou řazeny energetické hladiny podle hlavního kvantového čísla, sloupce odpovídají jednotlivým termům. §Sodíkový dublet: dvě žluté čáry stejné intenzity s velmi blízkou vlnovou délkou. Nepatrná odlišnost energie termů a je důsledkem rozdílné interakce mezi spinovým a orbitálním momentem (projev spinu). § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 2. Výměnné síly §Schéma energetických hladin a povolených přechodů pro helium. Je nutné oddělit stavy s S = 0 (parahelium) a stavy s S = 1 (ortohelium). Vzhledem k výběrovému pravidlu pro S nejsou mezi nimi povolené přechody. heliumlev §Coulombovské síly mezi elektrony jsou v obou případech stejné, rozdíly v energiích jsou tedy dány odlišnými interakcemi mezi stavy s paralelními spiny: nebo a spiny antiparalelními . Interakce spinových magnetických momentů jsou přitom slabší než rozdíly energií. Jediné vysvětlení: výměnné síly. §Toto je zakázaný přechod, který se může uskutečnit jen při srážce dvou atomů, při které dojde k výměně elektronů. §Spektrum hélia: § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 3. Magnetooptické jevy §Zeemanův jev (1896): štěpení spektrálních čar v magnetickém poli zeeman Zeeman-Effect zeeman §Pieter Zeeman (1865-1943) §V magnetickém poli interagují oba magnetické momenty elektronu s vnějším magnetickým polem. Má-li vnější magnetostatické pole změr osy z: § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 3. Magnetooptické jevy §Protože platí výběrová pravidla §při zářivém přechodu §budou frekvence odpovídající dovoleným přechodům: §Původní spektrální čára se rozštěpí na 3 čáry, z nichž jedna bude na původním místě, dvě budou symetricky odchýleny. zeeman §Normální Zeemanův jev § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 3. Magnetooptické jevy §Příspěvek k energii §rozštěpení na jiný počet čar:magnetické momenty se skládají jinak než momenty hybnosti (poměr magnetických momentů je proti mechanickým dvojnásobný), proto §g je Landeeho faktor §Každý energentický stav se v magnetickém poli štěpí na 2J + 1 podstavů §Anomální Zeemanův jev Zeeman-Effect §sodíkový dublet §4 + 2, 8 kombinací – 2 (zakázané přechody) = 6 čar §2 + 2, 4 kombinace = 4 čáry § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 4. Spontánní a vynucené přechody §spontánní, pravděpodobnost §emisní přechod §doba života excit. stavu §celková pravděpodobnost emisního přechodu: §pravděpodobnost přechodu §vynucený (indukovaná emise), vzniká dopadem fotonu s energií §absorpční přechod §pouze vynucený, pravděpodobnost §Einsteinovy koeficienty §platí: §Pravděpodobnost emise je vždy větší než pravděpodobnost absorpce. § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 4. Spontánní a vynucené přechody §Předchozí tvrzení platí pro libovolné 2 hladiny, v tříhladinovém systému je možné dosáhnout inverzního stavu. §zakázaný přechod (nelze ho uskutečnit bez přítomnosti třetí částice, spontánní emise je nemožná) §metastabilní hladina, doba života ~ 1 s §základní stav §excitované stavy §čerpání – intenzivní absorpce §spontánní emise §vynucená emise §Záření produkované vynucenou emisí je : §monochromatické §koherentní §kolimované § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 1. 4. Spontánní a vynucené přechody §laser Light Amplification by Stimuled Emission of Radiation §maser Microwave Laser §vhodná prostředí: rubín, CO2, neodymové sklo, He+Ne, GaAs (polovodičové lasery) § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 2. Rentgenová spektra §1895 – Roentgen: elektromagnetické záření s kratšími vlnovými délkami než ultrafialové: 10 až 0,01 nm Roentgen roentgen §Wilhelm Conrad Röntgen (1845-1923) Aufnahme 14.02.1896, Handverletzung durch Schrottflinte §ruka poraněná brokovnicí § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 2. Rentgenová spektra xraytube2 §katoda §antikatoda §anoda pic7c §uspořádání podle Coolidge § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 2. Rentgenová spektra radio13 §a) brzdné záření: spojité spektrum, nezávisí na materiálu antikatody 25% § Bremsstrahlung pradfig4t §krátkovlnná hranice § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 2. Rentgenová spektra sp-ro-1 §b) charakteristické záření: čárové spektrum, závisí na materiálu antikatody §vznik: excitace elektronu v atomu z vnitřních vrstev: série §frekvence čar charakteristického Roentgenova spektra popsal Moseley: §konstanta čáry §vyjadřuje odstínění slupky, ze které elektron přechází od jádra §vztah je ve shodě se vztahem Balmerovým: § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §vazba: interakce elektronů ve valenční („vnější“) slupce §2 krajní případy vazeb: 1) iontová (heteropolární) - NaCl § 2) kovalentní (homeopolární) – H2 §soustava 2 atomů vodíku s elektrony, jejich spiny jsou paralelní a antiparalelní § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § NITRA2_B § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § NITRA_B § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §stavba složitějších molekul – H2O §O – ve valenční slupce 6 elektronů: 2 ve stavu s (vykompenzovány, vazby se neúčastní) § 4 ve stavu p: m = 0, 1, -1 § § § §m = 0 §m = -1, +1 §pro sdílení elektronů nejvhodnější § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §Stavy všech 4 p elektronů jsou různé, mají však prakticky stejnou energii. Kvantová mechanika pak umožňuje sestavit další vlnové funkce lineární kombinací všech 6 možných stavů. Hustoty pravděpodobnosti těchto 6 možných stavů pak mají tvar symetrický podle jednotlivých os: § § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §Stavy všech 4 p elektronů jsou různé, mají však prakticky stejnou energii. Kvantová mechanika pak umožňuje sestavit další vlnové funkce lineární kombinací všech 6 možných stavů. Hustoty pravděpodobnosti těchto 6 možných stavů pak mají tvar symetrický podle jednotlivých os: § §v jednom z rovnocenných „laloků“ musí být dva elektrony s opačnými spiny, ten se vazby neúčastní, ve zbylých lalocích je po jednom elektronu s totožnými spiny § §atom vodíku má jediný elektron ve stavu s, které jsou kulově symetrické: §2 atomy vodíku se spiny elektronů opačnými, než mají 2 samotné valenční elektrony kyslíku se pak mohou vázat na atom kyslíku: § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §atomy vodíku by měly svírat úhel 90º, ve skutečnosti se elektrony se stejnými spiny 2 atomů vodíku odpuzují, proto skutečný úhel je 104,5º § § § 3h22 water Water Molecule § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §molekula metanu: CH4: uhlík v základním stavu 2mocný: 2s: 2p: §uhlík v excitovaném stavu 4mocný: 2s: 2p: , jedna vazba by měla být odlišná §vysvětlení opět v kombinaci 4 vlnových funkcí, lineární kombinaci stavů různých orbitů nazýváme hybridizací §4 částečně obsazené orbity uhlíku míří do vrcholů pravidelného 4stěnu, k nim se vážou 4 atomy vodíku (sp3 hybridizace): §dosud popisované vazby souvisejí s prolínáním oblaků hustoty pravděpodobnosti, říkáme jim §vazba σ (s-p, s-s, p-p) § § § § § § § § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §etén: H2C=CH2: příklad sp2 hybridizace a ukázka vzniku vazby π § § § § § § § § §σ vazba s-p §σ vazba s-p §σ vazba s-p §σ vazba s-p §σ vazba p-p §π vazba § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 1. Stavba molekul §benzen: sp2 hybridizace na σ vazby mezi atomy uhlíku a vazbu C-H, orbity pz vytvoří celkovou vazbu π nad všemi atomy uhlíku benzen_orbp benzen benzen [USEMAP] § § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 2. Molekulová spektra §K dosavadní energii jednoatomové molekuly – EC – energie elektronové konfigurace, která je mnohem složitější vlivem interakcí mezi elektrony jednotlivých atomů, se přičítají další 2 energie: §Er – energie rotace molekuly kolem osy procházející těžištěm, §Eo – energie kmitání (oscilace) §N atomů v molekule má 3N stupňů volnosti: §3 pro translaci (souřadnice těžiště), §2-3 pro rotaci (lineární x nelineární molekula), §3N-(5 nebo 6) pro oscilace. §je zjednodušený vztah pro celkovou energii molekuly: §je vibrační kvantové číslo, §je vnitřní kvantové číslo celé molekuly. §je kmitočet vibrací, § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 2. Molekulová spektra §z výpočtů: §další komplikace: I (moment setrvačnosti) je závislý na kmitání, § v není celočíselné, protože vazebné síly nejsou přesně elastické §vliv na hladiny: §z jedné čáry vzniká molekulární pás čar § §3. Spektra atomů § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §3. 3. Molekuly – stavba a spektrum §3. 3. 2. Molekulová spektra §a) rotační pásy – vznikají přechody mezi různými rotačními stavy: §velmi malá energie, vlnové délky velmi vysoké (daleká IR oblast až radiové vlny: HCl 0,5 mm) §výběrové pravidlo §b) vibrační pásy – vzhledem k jsou vždy doprovázeny rotačními přechody, proto někdy vibračně-rotační pásy, řídí se výběrovým pravidlem §c) elektronově-vibrační pásy – vzhledem k jsou vždy doprovázeny vibračními i rotačními přechody, řídí se výběrovým pravidlem § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader §Hmotnosti atomů jsou v poměru malých celých čísel, protože téměř celá hmotnost atomu je v jádře, musí být hmotnosti jader vyjádřitelné přibližně násobkem jisté malé hmotnosti. §atomová hmotnostní jednotka §z definice (1/12 hmotnosti neutrálního atomu uhlíku 12) vyplývá: §Na Avogadrovo číslo §relativní atomová hmotnost: §nukleonové (hmotnostní) číslo: §[ ] – celá část §označení konkrétního jádra (atomu): § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader §měření hmotnosti atomů: hmotnostní spektrografy §obecně vychází jejich princip z chování nabité částice s hmotností m a s nábojem q, která se pohybuje v kombinaci elektrického a magnetického pole: §trajektorie závisí na poměru (specifickém náboji) §atomy je nutné ionizovat: ideálním zdrojem jsou anodové (kanálové) paprsky katodova_trubice_2 § § § § § § § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader §Thomsonův hmotnostní spektrograf §1913: příčné a příčné rovnoběžné § §VN § § §různé hodnoty §různé rychlosti §zdroj kladných iontů § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader §Astonův hmotnostní spektrograf §1918: příčné a příčné kolmé Aston § 30% § §stínítko §zdroj kladných iontů §různé hodnoty §různé rychlosti §zlepšení: místo dopadu nezávisí na rychlosti iontu (fokusace magnetickým polem) §skutečné provedení z roku 1919 massspect § § 5% § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader §Bainbridgeův hmotnostní spektrograf §filtr rychlostí § § § § § 5% § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader 5% § § § §magnetický analyzátor § § § 5% § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 1. Hmotnost atomových jader § § § §filtr rychlostí – malá účinnost, zde se ionty získávají s nepatrnou energií a urychlují se: §Bleakneyův hmotnostní spektrograf §separace izotopů § § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 2. Vývoj představ o složení jader §1896 Becquerel – radioaktivní záření – z některých atomů vycházejí elektrony s energiemi až 1 MeV, ty nemohou pocházet z obalu, musejí vycházet z jádra §1 hypotéza: jádro tvoří A protonů a A – Z elektronů: §celkový náboj: §tato představa vede ke dvěma sporům: §Jádro obsahuje podle hypotézy celkem 21 částic (14 protonů a 7 elektronů), §všechny částice jsou fermiony, jádro by mělo být také fermionem a skupina jader by se měla řídit statistickým rozdělení Fermiho-Diracovým a podléhat Pauliho vylučovacímu principu. §z experimentů: jádro je bosonem – dusíková katastrofa §2. spor vyplývá z relací neurčitosti: má-li být elektron lokalizován v jádře s rozměrem 10-15 m, musí být jeho neurčitost v hybnosti: §proto jeho energie může dosahovat: §z beta rozpadu však jen ~ 1 MeV § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 2. Vývoj představ o složení jader §1931 – Ivaněnko a Heisenberg: teorie o neutronu Heisenberg §1932 – experimentální důkaz: Chadwick chadwick Chadwick-neutron-1 §Werner Heisenberg (1901-1976) §James Chadwick (1891-1974) § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 2. Vývoj představ o složení jader §obsahuje Z protonů A – Z neutronů ( obsahuje tedy pouze 14 fermionů, proto je bosonem) §obecný název pro konkrétní hodnoty: nuklid §skupiny nuklidů se stejným Z: izotopy daného prvku §skupiny nuklidů se stejným A: izobary §skupiny nuklidů se stejným A - Z: izotony §částice §m / u §mc2 / MeV §spin §doba života / s §mag. moment / §proton §1,007 276 61 §938,2796 §½ §> 10-37 §2,79 §neutron §1,008 665 2 §939,5731 §½ §918 ± 14 §1,91 §elektron §5,4893·10-4 §0,511004 §½ §stabilní §1836,5 §jaderný magneton §nukleony § § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 3. Vazebná energie §hmotnost atomu vodíku §hmotnost neutronu §hmotnost jádra §vazebné energie elektronů lze zanedbat ~ 1000 eV §vazebná energie na 1 nukleon §hmotnostní deficit §míra stability jádra (energie, kterou by bylo nutné vynaložit k rozložení jádra na jednotlivé nukleony) §síly způsobující přitažlivou interakci mezi nukleony: jaderné síly (jedny za 4 základních sil v přírodě) §kdyby měly jaderné síly stejný charakter jako síly gravitační, muselo by lineárně vzrůstat s velikostí (byly by nenasycené) § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 3. Vazebná energie bindenrg ae534 §nasycenost jaderných sil ~ omezený dosah §pokles pro velké A: vliv rostoucích odpudivých Coulombovských sil mezi protony §z grafu: dvě možnosti uvolňování jaderné energie: slučování (syntéza lehkých jader a štěpení těžkých jader) §nasycenost jaderných sil ~ nasycení kovalentní vazby, stejný charakter, tj. výměnné síly § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly §anomální Rutherfordův rozptyl: u lehkých jader rozptylujícího prvku docházelo k změně energie částice alfa, z toho vyplynulo, že dosah jaderných sil, do jejichž vlivu se částice alfa dostala je menší než 10-14 m §Základní vlastnosti jaderných sil: §1. mají krátký dosah force-even yukawa §p-n, n-n §p-p § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly §Vyplývá to jednak z grafu vazebné energie na jeden nukleon, jednak z krátkého dosahu: jeden nukleon se váže pouze s nukleony, které jsou v dosahu jaderných sil. §2. jsou nábojově nezávislé §3. dosahují nasycení §4. jsou spinově závislé §5. mají tenzorový charakter §Jaderné síly závisejí nejen na orientaci spinů nukleonů, ale i na úhly mezi těmito momenty hybnosti a jejich spojnicí. §Podstata jaderných sil: 1935 Yukawa yukawa §Hideki Yukawa (1907-1981) \begin{figure} \centerline{\psfig{file=070296-1.ps,height=6cm}} \end{figure} § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly §vlastnosti jaderných sil naznačují, že jde o výměnné síly, je vlnová délka zprostředkující částice dělená 2π: §Zprostředkující částice má hmotnost mezi elektronem a nukleonem, Yukawa ji nazval mezon §experimentální objev těchto částic: 1947, protože bylo později objeveno více částic tohoto typu, dnes mezon π (pion) § § § virtual pi-mesons §tyto interakce se neuskutečňují, doba života π0 je o 8 řádů kratší (~10-16 s) [USEMAP] §výměna §pionu [USEMAP] §pionový §„obal“ §protonu § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly §Odhad hmotnosti mezonu π je možné provést i na základě relací neurčitosti: §za předpokladu, že mezon přelétá maximální možnou rychlostí: ~c, lze psát: §tj. polovina odhadu z Yukawovy vlnové délky. Skutečná hmotnost pionu je 273 me. § § § §Z interakcí vyplývá, že spin pionu je 0. Je to tedy boson. § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly §Další vlastnosti jaderných sil: §Separační energie je energie potřebná k odtržení neutronu nebo protonu od jádra. Charakteristiky jádra jsou: A počet nukleonů, Z počet protonů, A-Z počet neutronů. §Párová energie je rozdíl dvou sousedních separačních energií: §Separační energie vykazuje maxima obdobná maximům ionizační energie u elektronových obalů netečných plynů. Extrémně stabilní jsou jádra, u kterých počet protonů, neutronů nebo nukleonů dosahuje některého z magických čísel: §2, 8, 20, 28, 50, 82, 126 §+ dalších 5 stabilních izotopů §+ 4 §+ 9 §V jádře musí existovat také jakási slupková struktura s kvantovanými energiemi. § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 4. Jaderné síly abundance neutroncross lastneutron § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 5. Kapkový model jádra §z různých experimentů pro poloměr jádra: §Objem jádra je úměrný počtu nukleonů, nukleony se chovají jako nestlačitelné, jádro se chová jako kulová kapka nestlačitelné jaderné kapaliny. §Z této představy a dalších experimentů lze sestavit poloempirickou formuli pro výpočet hmotnosti jader (pro vazebnou energii): §a) Pro většinu jader platí, že je zhruba konstantní, bindenrg §proto můžeme vyjádřit v nejhrubším přiblížení: §b) Nukleony na povrchu „kapky“ se mohou vázat, jen s omezeným počtem dalších nukleonů, vazebná energie se snižuje: §c) Vazebná energie se snižuje odpudivou Coulombovskou silou mezi protony: § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 5. Kapkový model jádra §d) Při malých hodnotách A je jádro nejstabilnější, je-li Z = A/2 §e) Z hodnot separačních energií vyplývá, že nejstabilnější jádra mají sudý počet protonů a sudý počet neutronů – jsou sudo-sudá. §Poznámka: existují jen 4 stabilní licho-lichá jádra: §Vazebná energie jádra: §Hmotnost jádra: § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 5. Kapkový model jádra §poslední vztah je tzv. Weizsäckerova formule pro výpočet hmotnosti jader. Pro A>30 je přesnost lepší než 1 % weizsaecker-b (photo of v. Weizsäcker) §Carl-Friedrich von Weizsäcker (1912-) § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 6. Moment hybnosti atomového jádra §O existenci svědčí velmi jemná struktura spektrálních čar (hyperjemná), vznikající interakcí magnetických momentů elektronu v obalu s magnetickým momentem jádra. §Vzhledem ke kvantovému charakteru stavu elektronů je opět moment hybnosti jádra dán kombinací dílčích orbitálních momentů hybnosti jehož průmět je vždy celočíselným násobkem a spinovým momentem hybnosti , jehož průmět je vždy poločíselný (nukleony jsou fermiony). §Celkový moment hybnosti i-tého nukleonu: §Celkový moment hybnosti jádra: §Tento moment hybnosti musí být kvantován podle obecných vztahů: §Číslu I se říká spin jádra. § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 7. Magnetický moment jádra §Moment hybnosti + náboj Þ magnetický moment jádra. §proton: neutron: §NMR – nukleární magnetická rezonance (jaderná m. r.) - tomografy § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 7. Magnetický moment jádra §Princip NMR: zkoumaná látka se umístí do magnetostatického pole, jádro změní energii o: §(je-li magnetické pole orientováno ve směru osy z) §dosazením za složku jaderného magnetického momentu: §μI může nabývat 2I + 1 hodnot §rozdíl dvou sousedních energií: §měření ΔW (a tím i g): na vzorek se vyšle paprsek kolmý k magnetostatickému poli, jestliže §nedochází k absorpci, jestliže §je absorpce maximální, pak §lze měřením frekvence zjistit velikost g a tím identifikovat atom §Při známém g lze měřit magnetickou indukci. § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 7. Magnetický moment jádra nmr n64_H-NMR nmr nmr-b Получение томограммы пациента § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 8. Slupkový model jádra §1949 Mayerová, Jensen slupky shellmod §2, 8, 20, 28, 50, 82, 126 §počty elektronů ve slupkách: §2, 6, 12, 8, 22, 32, 44 Jensen_H_ Mayer_M_ § §4. Atomové jádro § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §4. 8. Slupkový model jádra §slupkový model vysvětlil: · velikost jaderných sil · velikost magnetického momentu jader · stabilita, nebo radioaktivita potencial_1 copy potencial_2 copy § §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 1. Objev, základní vlastnosti záření §1896 Henri Antoine Becqurel (1852-1908) becquerel · z některých látek vychází neviditelné pronikavé záření · záření má 3 složky · nedá se ovlivnit žádnými fyzikálními ani chemickými procesy · po roce 1911 Þ musí pocházet z jádra atomu · Rutherford: je pouze průvodním jevem přeměny jader durch radioaktive Strahlen geschwärzte Photoplatte § §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 1. Objev, základní vlastnosti záření § § § § § § § § §vlastnost §α §β §γ §způsob zjištění §náboj §+2e §-e §0 §v magnetickém poli § §rychlost § § §0,3 – 0,998 c § §c § §hmot. spektroskopy §schopnost ionizace / i. p. / cm vzduchu § §105 § §60 - 100 § §1 § §detektory §pronikavost §5 cm vzduch, 0,1 mm Al §3-5 mm Al §velká – nedá se odstínit §detektory §způsob šíření § § § §zobrazovací detektory §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 2. Rozpadový zákon § § § § § § § § §přeměny jader typu α, β – v procesu je skryta obrovská energie §jeden rozpad jádra uranu 5 MeV, v 1 gramu je 2,5·1021 atomů, při úplném rozpadu by se uvolnila energie 12,5·1027 eV = 2·109 J = 550 kWh §hledaly se způsoby, jak rozpad urychlit, nedá se však ničím ovlivnit §aktivita: počet rozpadů za 1 s: A, jednotkou je §1 becquerel = 1 bq = 1 rozpad za sekundu §aktivita závisí pouze na druhu radioaktivního se jádra a na počtu jader N: §rozpadová konstanta, pro různé nuklidy 10-30 až 1020 s-1 §z diferenciální rovnice Þ rozpadový zákon §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 2. Rozpadový zákon § § § § § § § § fig3 §Místo nepraktické rozpadové konstanty se spíše používá „poločas rozpadu“: T - doba, za kterou se rozpadne právě polovina původního počtu radioaktivních atomů. §pro různé nuklidy je T od 10-20 s do 1020 roků §střední doba života §problém: proč se nerozpadnou najednou všechny radioaktivní atomy? §pravděpodobnostní charakter rozpadu napovídá, že se jedná o kvantově mechanické děje: · α rozpad je tunelovým jevem · β rozpad je projevem slabých interakcí rozpad §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 3. Radioaktivní přeměny § § § § § § §Rutherford: radioaktivní záření je projevem přeměny (rozpadu) atomových jader. §přirozená radioaktivita: radioaktivita nuklidů vyskytujících se v přírodě §nejtěžší stabilní nuklid: §od jsou všechny prvky radioaktivní §A se při obou druzích radioaktivní přeměny mění buď o 4 nebo se nemění. §přirozeně radioaktivní nuklidy jsou proto součástí 4 radioaktivních řad: · řada typu 4n: thoriová · řada typu 4n+1: neptuniová · řada typu 4n+2: uranová · řada typu 4n+3: aktiniová §v přírodě již neexistuje §lze jednoduše vypočítat, ke kolika přeměnám α a ke kolika přeměnám β v řadě došlo §5. Radioaktivita § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. 3. Radioaktivní přeměny § § § § § § · řada typu 4n: thoriová · řada typu 4n+1: neptuniová · řada typu 4n+3: aktiniová · řada typu 4n+2: uranová § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 3. Radioaktivní přeměny · řada typu 4n: thoriová § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 3. Radioaktivní přeměny · řada typu 4n+1: neptuniová § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 3. Radioaktivní přeměny · řada typu 4n+2: uranová § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 3. Radioaktivní přeměny · řada typu 4n+3: aktiniová § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 4. Umělá radioaktivita §1934 manželé Joliot-Curieovi § joliot ifjc01 Click for larger picture! §Iréne Joliot-Curie (1897–1956) §Frédéric Joliot (1900-1958), §dnes - nejefektivnější způsob: ozařování neutrony §jaderná reakce, pozitronový rozpad § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 5. Diagram stabilních nuklidů FG26_07 § § § § rozpad β- § rozpad β+ § rozpad α § emise neutronu § emise protonu § N = 1,5 Z § N = Z § jádro je radioaktivní, je-li separační energie pro emitovanou částici < 0 § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 6. Postupný rozpad, radioaktivní rovnováha § § Jaká je bilance při postupném rozpadu? § § řešení druhé diferenciální rovnice: homogenní rovnice: § partikulární řešení navrhneme ve tvaru: § dosazením: § odtud: § z počáteční podmínky: § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 6. Postupný rozpad, radioaktivní rovnováha § § řešení i - té rovnice: § řešení s - té rovnice (jako i – tá pro ) § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 6. Postupný rozpad, radioaktivní rovnováha § § je-li §N2 je proto v malých časech konstantní a platí: §zákon radioaktivní rovnováhy §podmínka je splněna ve všech rozpadových řadách, v historických dobách existuje u přírodních radioaktivních nuklidů rovnováha § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 6. Postupný rozpad, radioaktivní rovnováha § § §nuklid §poločas rozpadu / rok §poměrné zastoupení §počet atomů v současnosti §aktivita / Bq §Z §A §hmotnost / kg §U 238 §4500000000 §0,63 §1,59E+24 §7,78E+06 §92 §238 §6,30E-01 §Th 234 §0,0657 §9,198E-12 §2,33E+13 §7,78E+06 §90 §234 §9,04E-12 §Pa 234 §0,000764 §1,07E-13 §2,71E+11 §7,78E+06 §91 §234 §1,05E-13 §U 234 §250000 §0,000035 §8,86E+19 §7,78E+06 §92 §234 §3,44E-05 §Th 230 §75000 §0,0000105 §2,66E+19 §7,78E+06 §90 §230 §1,01E-05 §Ra 226 §1600 §2,24E-07 §5,67E+17 §7,78E+06 §88 §226 §2,13E-07 §Rn 222 §0,0105 §1,47E-12 §3,72E+12 §7,78E+06 §86 §222 §1,37E-12 §Po 218 §0,00000589 §8,246E-16 §2,09E+09 §7,78E+06 §84 §218 §7,55E-16 §Pb 214 §0,0000513 §7,182E-15 §1,82E+10 §7,78E+06 §82 §214 §6,45E-15 §Bi 214 §0,000038 §5,32E-15 §1,35E+10 §7,78E+06 §83 §214 §4,78E-15 §Po 214 §5,07E-12 §7,098E-22 §1,80E+03 §7,78E+06 §84 §214 §6,38E-22 §Pb 210 §22 §3,08E-09 §7,79E+15 §7,78E+06 §82 §210 §2,72E-09 §Bi 210 §0,0137 §1,918E-12 §4,85E+12 §7,78E+06 §83 §210 §1,69E-12 §Po 210 §0,383 §5,362E-11 §1,36E+14 §7,78E+06 §84 §210 §4,73E-11 §Pb 206 § §0,36995 §9,36E+23 §0 §82 §206 §3,20E-01 §celkem § § §2,53E+24 §1,09E+08 § § §0,95 §He 4 § § §7,49+E24 §0 §2 §4 §4,98E-02 §Příklad: Před 3 miliardami let byl vytvořen 1 kg čistého U238. Jaké je zastoupení jednotlivých nuklidů rozpadové řady v současnosti? § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 7. Rozpad α § § §Nutná a postačující podmínka pro rozpad alfa: nejnižší energetická hladina částice α v jádře je >0: §průběh potenciálu částice α v okolí jádra §energetická hladina Eα > 0 §Přestože částice α má energii kladnou, nemůže opustit jádro klasickým způsobem, brání jí v tom Coulombovská bariéra. § §E §U0 §a TUNELOVÝ JEV §při pravoúhlé bariéře: [USEMAP] §animace §rozpadu § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 7. Rozpad α § § §Při bariéře obecného tvaru se používá numerického postupu: bariéra se aproximuje velkým počtem pravoúhlých bariér a výsledná pravděpodobnost se určí součinem: §Celková pravděpodobnost úniku částice α přes Coulombovskou bariéru je pak: §pravděpodobnost vzniku částice α v jádře §pravděpodobnost toho, že částice α je na povrchu jádra §Přibližný tvar pro výpočet λ byl znám již před kvantovou mechanikou: §λ je velmi malé (10-20 až 10-50), proto §G - Gamowův faktor § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 7. Rozpad α § § img031 §konstanty jednotlivých rozpadových řad §čím větší energii má částice α, tím menší je poločas rozpadu § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 8. Přeměna β § § §podstatou přeměny nukleonů §bez neutrina by byl porušen zákon zachování energie, hybnosti, momentu hybnosti §neutrino: W. Pauli 1934 beta3 betabi210 §probíhá i u volného neutronu s poločasem rozpadu 11,7 minut § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 9. Ostatní druhy radioaktivních přeměn § § §a) vznik záření γ §po primární přeměně α, β může vzniknout jádro v excitovaném stavu, ze kterého přechází do základního vyzářením fotonu: §Excitované jádro má kvantované hodnoty energie Þ spektrum γ je čárové, má několik charakteristických energií, lze tedy poznat, o jaké jádro jde. Na tom je založena spektrální gama analýza. §Zvláštní případ: gama foton vykoná při průletu obalem fotoelektrický jev: předá veškerou svoji energii obalovému elektronu; z atomu pak vylétá elektron ze zcela přesnou energií (na rozdíl od beta přeměny) – elektronová konverze §b) K záchyt §Jádra s přebytkem protonů mohou pohltit elektron ze slupky K a změnit tak proton na neutron (obdoba pozitronové přeměny): §c) emise neutronu, emise protonu § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 9. Ostatní druhy radioaktivních přeměn § § §d) spontánní štěpení §Velmi těžká jádra se mohou spontánně rozdělit na 2 lehčí. Velmi vzácně může tento děj probíhat i u uranu 238 a 235 (tisíciny procenta), běžnější je u Cf252 s poločasem rozpadu 2,64 roku. Protože se při štěpení uvolňuje několik neutronů, používá se tento nuklid jako zdroj neutronů. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §a) neutronová aktivační analýza - §Neutrony velmi snadno pronikají do jader: neexistuje pro ně Coulombovská bariéra. §Jádro se dostane do excitované stavy: vyzáří charakteristický foton gama. V jádru je pak přebytek neutronů a jádro se tak zpravidla stane radioaktivním, nejčastěji β-. Zbytek energie se pak může vyzářit ještě dalším fotonem gama. Analýzou všech produktů se identifikuje původní atom. §Neutron activation analysis (NAA) naafig3 asg2 § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §a) neutronová aktivační analýza - §Problém řešený v roce 1962: byl Napoleon při vyhnanství na Svaté Heleně otráven? §Neutron activation analysis (NAA) § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §antikoincidence § § §Ve vlasech Napoleona byl zjištěn arzén v koncentraci 13krát vyšší (0,000 15 %). vražda? tapety? § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §b) měření a kontrola tenkých vrstev §využívá se záření α nebo β: zářič je na jedné straně kontrolovaného materiálu (papír, látka, plech, …), na druhé straně je detektor; ve zpětné vazbě se ovládá výrobní zařízení §zářič §GM §počítač § §papír §regulace přítlaku § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §c) defektoskopie §využívá se záření γ, případně neutronů, prozařují se velké vrstvy materiálu (silné ocelové odlitky, pyramidy) pyramide pyramide m3_1 § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §d) lékařství - diagnostika Scintigram - a gamma ray image amtechnegas §diagram plic po vdechnutí radioaktivního aerosolu s techneciem 99 thyr §Do organismu se vpraví malé množství radioaktivního nuklidu s velmi krátkým poločasem rozpadu (minuty, hodiny). Sleduje se cesta nuklidu organismem, rychlost metabolismu, ukládání prvků v orgánech. Některé patologické struktury pak koncentrují zvolenou kontrastní látku, která je pak na snímku zdůrazněna. §sledování ukládání derivátů mastných kyselin v myokardu adpet §Alzheimerova choroba §mozek s tumorem BSF5 § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §e) lékařství - terapie Radiotherapy gammaknife collab2 §je založena na možnosti směrování paprsku radioaktivního záření, či na jeho omezeném doletu, případně na schopnosti většího zachycení záření v postižené tkáni §princip Leksellova gama nože §příklady zařízení pro směrové ozařování § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §e) lékařství - terapie §lineární urychlovač CLINAC 2100C Ozařování hrudníku § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §f) sterilizace a konzervace gamma rays kill bacteria 84J583-2 Sectio6B1 §využívá se hlavně záření γ (Co60) proti mikrobům, škůdcům (červotoč), plísním, kvasinkám, zabraňuje se kažení potravin, klíčení brambor apod. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §g) biologie, chemie – metoda značených atomů §Je obdobná lékařské diagnostice: do organismu nebo do chemické reakce se místo běžného izotopu vpraví radioizotop, sleduje se cesta organismem, chemickou reakcí (chemie jednoho atomu). V biologii se zkoumá metabolismus, ukládání stopových prvků, v chemii se zkoumá struktura molekul, průběhy chemických reakcí. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §h) archeologie icemanbestpicture icemanontable §Využívá několika radionuklidů, které vznikají v přírodě a ukládají se v určitých strukturách. Nejznámějším je příklad radiouhlíku C 14 s poločasem rozpadu 5720 let. Ten vzniká v atmosférickém CO2 a dostává se do živých organismů – u rostlin asimilací, u živočichů pojídáním rostlin, či živočichů živících se rostlinami. Po odumření organismu se začíná radiouhlík rozpadat a jeho množství v pozůstatcích klesá. Z poměru C14 a C12 lze určit, před kolika lety organismus odumřel. §V Alpách byly nalezeny pozůstatky „ledového muže“. Normální obsah C14 je 0,23 Bq na 1 gram. V ledovém muži byla aktivita jen 0,121 Bq na 1 gram, tedy asi polovina aktivity živého organismu. Z toho plyne, že ledový muž zahynul přibližně před 5700 lety. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §h) archeologie carbon dating tells us when this mammoth died shroudofturin §Turínské plátno, do kterého by měla být údajně zahalena mrtvola Ježíše Krista po sejmutí z kříže. V roce 1988 bylo zkoumáno radiouhlíkovou metodou a bylo zjištěno, že je staré 608-728 let, tj. z let 1260 až 1360. V této době se o Turínském plátně poprvé psalo. Zastánci pravosti tvrdí, že radiouhlík se v plátně obnovil zachycením sazí při požáru z uvedených let. §U fosilií starých například 80 milionů let není radiouhlíková metoda využitelná. § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § smokedet 1f480800 §i) detektory kouře a ohně detektor_koure § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §j) zdroje energie plutoniumdioxide §170 gramů plutonia rozžhavených teplem uvolňovaným při radioaktivním rozpadu v grafitovém držáku rtgcutout §Jaderná baterie pro kosmický výzkum – elektrická energie se uvolňuje termoelektrickým jevem z rozdílu teplot: radiaktivní látka izolovaná uvnitř válce – vnější chladiče. Jako termočlánky slouží polovodičové spoje Si-Ge. Poskytuje výkon 628 W po 11 letech (sonda Cassini-Huygens) § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §5. Radioaktivita §5. 10. Využití radioaktivity a fyziologické účinky § § §k) zemědělství §šlechtitelství: k vyvolání mutací u rostlin a živočichů – ustupuje cílenému genovému inženýrství §zjišťování vlhkosti obilí na vjezdu do silových skladišť