TEORIE A METODIKA HER
Zora Syslová


Obsah semináře:
1.Vymezení pojmu hra
2.Teorie hry
3.Význam a funkce hry
4.Zákonitosti hry
5.Charakteristické znaky hry
6.Využití hry pro pedagogickou diagnostiku
7.Hračka
8.Ukázky her (zdroj – literatura, Internet)
•

6. Ovlivňování her dospělým
•Zasahování
•Doba
•Prostředí
•
•
•
•Brierley,  1996

Zasahování
•Úspěšné zasahování má klíčový význam, má-li se hra plně rozvinout. Christian Schiller, ředitel
obecné školy, jednou velmi příhodně o zasahování napsal: „Vždycky říkám učitelům: Nechte děti na
pokoji, dokud nepotřebují pomoc, ale pamatujte si, že až ta chvíle nastane, pravděpodobně nepřijdou
a neřeknou vám to. Odhadnout tuto chvíli je základem umění, jak učit malé děti.“ (Brierly, 1996,
s.74)
•Předčasný zásah může narušit učení, neboť dítěti musí být dopřána možnost dělat tytéž věci stále
znovu.
•

Doba
•Pokud jde o čas, děti by neměly být honěny z jedné činnosti do jiné. Mohou se stát ukvapenými a
roztěkanými.
•Poskytnout dostatek času však neznamená ponechat děti samotné. K nezbytným podmínkám patří i
zasahování a prostředí pobízející k explorativní činnosti.
•Soustředěnost a touha uspět jsou důležitými složkami a hodnotami hry. Doba soustředění u dítěte
může být u  každého jiná.
•

Prostředí
•Prostředí třídy by mělo motivovat k experimentování, představám a povídání. Učitelé těmto
aktivitám nesmí bránit tím, že budou udržovat třídu přespříliš upravenou a uklizenou.
•

SAMOSTATNÁ PRÁCE
•Přečtěte si návrhy her a jejich cíle a rozhodněte, zda lze k těmto cílů dojít i přirozenou cestou.
Jak?

SKUPINOVÁ PRÁCE
•Jaké znáte hry na rozvoj sociálních dovedností? (Empatie, naslouchání, ohleduplnost, poznávání
silných stránek druhých, spolupráce, pomoc druhému…)

7. Využití hry pro pedagogickou diagnostiku
•Poznání dítěte by mělo sloužit k jeho porozumění a adekvátnějšímu působení na ně – tzv.
individuálnímu přístupu, což je přizpůsobení výchovného vlivu potřebám dítěte.
•Nejlépe můžeme dítě poznat právě při spontánní hře, ve které se projevuje přirozeně a ze které
můžeme vyčíst vývojovou úroveň, ve které se dítě nachází a zároveň schopnosti, kterými disponuje.