Lidská práva OSN – historie vzniku •Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy. • Společnost národů •organizace koncipovaná v průběhu první světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. •V rámci Versailleské smlouvy vznikla i Mezinárodní organizace práce jako přidružená organizace Společnosti národů. •Společnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války • San Francisko 1945 •zástupci 50 zemí se sešli na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN. •Chartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN. • Založení OSN •Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. •Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů. • Členství v OSN •Členství je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným a schopným tyto povinnosti plnit. •Nové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. •Charta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo vyloučení států z důvodu porušení zásad Charty. • Charta OSN •byla podepsána 26. června 1945 v San Franciscu na závěr Konference Organizace spojených národů o mezinárodní organizaci a vešla v platnost 24. října 1945 •Statut Mezinárodního soudního dvora tvoří integrální součást Charty My, lid spojených národů, jsouce odhodláni •uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, •prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých, •vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, •podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě, • A k tomu cíli •pěstovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobří sousedé, •sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, •přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů, • Rozhodli jsme se •sdružit své úsilí, abychom těchto cílů dosáhli. •Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří se shromáždili v městě San Franciscu a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy. Všeobecná deklarace lidských práv •U vědomí toho, •že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě •že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu •že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá -li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku •že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy lid Spojených národů •Že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, •že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a •že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, Valné shromáždění vyhlašuje tuto Všeobecnou deklaraci lidských práv • Vysoký komisař OSN pro lidská práva •nese hlavní odpovědnost za činnost OSN na poli lidských práv. •jmenován na čtyřleté období • podpora a ochrana efektivního uplatňování lidských práv pro všechny lidi bez rozdílu •podněcování mezinárodní spolupráce v oblasti lidských práv •podpora a koordinace činnosti na podporu lidských práv v rámci OSN •účast na formulování nových norem pro lidská práva a podpora ratifikace dohod o lidských právech •pověřen reagovat na vážná porušování lidských práv a podnikat preventivní akce •V současné době tuto funkci zastává bývalá irská prezidentka Mary Robinson • Úřad vysokého komisaře pro lidská práva •ústřední orgán OSN pro problematiku lidských práv •slouží jako sekretariát Komise pro lidská práva, smluvních orgánů (expertních skupin dohlížejících na plnění dohod) a dalších orgánů OSN pro lidská práva •působí i přímo v terénu a poskytuje poradní služby a technickou pomoc Další orgány OSN zapojené do ochrany LP • Dětský fond OSN (UNICEF) •Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) •Rozvojový program OSN (UNDP) •Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) •Dobrovolnický program OSN (UNV) •Stálý meziresortní výbor, který je zodpovědný za koordinaci mezinárodní reakce na humanitární krize. Rada bezpečnosti OSN •Kompetence •Stálí členové •Nestálí členové •Pozorovatelé • Kompetence RB OSN •zachování míru ve světě •řešení sporů •úprava zbrojení •používání sankcí vůči narušiteli •podnikání vojenských akcí proti agresoru •předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždění • Vnitřní kompetence •navrhuje kandidáta na generálního tajemníka •spolu s Valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního dvora • Ohrožení míru •Bezpečnostní rada jako jediný orgán může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru Stálí členové •Čínská lidová republika •Francie •Rusko •USA •Spojené království • Původní stálí členové •Aktuálními stálými členy Rady bezpečnosti jsou: •Čínská lidová republika •Francie •Sovětský svaz •USA •Spojené království • Aktuální nestálí členové •Aktuálními (1. 1. 2013 – 31. 12. 2014) nestálými členy Rady bezpečnosti jsou: •Jižní Korea (Asie) •Rwanda (Afrika) •Argentina (Latinská Amerika) •Austrálie (Západní Evropa a jiní) •Lucembursko (Západní Evropa a jiní) •Aktuálními (1. 1. 2014 – 31. 12. 2015) nestálými členy Rady bezpečnosti jsou: •Čad (Afrika) •Chile (Latinská Amerika) •Jordánsko (Asie) •Litva (Evropa) •Nigérie (Afrika) Právo veta •Nejvýznamnější zvláštní pravomocí stálých členů RB OSN je neomezené právo veta, kdy kterýkoliv z nich může zablokovat jakékoliv rozhodnutí RB OSN. Toto veto nelze žádným způsobem obejít. Členění základních práv •dle obsahu •dle generací •dle statusů •dle nositelů práv Dle obsahu •Základní •Politická •Práva národnostních menšin •Hospodářská, sociální a kulturní •Soudní a jiná právní ochrana Dle statusů •status relativus - rovné postavení jedinců vůči sobě navzájem, rovné postavení vůči státu •status negativus - záruky omezení státní moci vůči jedinci, respektování základní svobody v užším slova smyslu •status activus - možnosti jedince podílet se na fungování státu •status positivus - závazky státu k aktivnímu plnění vůči jedinci (např. státní občanství) •status subiectionis - závazky jednotlivce vůči státu (např. vojenská služba, poslušnost právního řádu) Tzv. generace •I. generace - lidská práva, základní svobody a práva na soudní ochranu, která mají původ již v 17. a 18. století •II. generace - práva hospodářská, sociální a kulturní, spjatá s rozvojem dělnického a křesťanského sociálního hnutí na přelomu 19. a 20.století •III. generace - tzv. práva solidarity - právo na mír, na informaci, na rozvoj, životní prostředí, společné kulturní dědictví lidstva nositelé práv •Právnické osoby •Fyzické osoby •Veřejnoprávní korporace •Stát •Občané vs. cizinci Možnosti omezení •Formou zákona •Současně hledání podstaty a smyslu - čl. 4 odst. 4 LZPS „ Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“ •Často se limitují navzájem! Kolize základních práv •Řešení prostřednictvím principu proporcionality •„Jedním z esenciálních znaků právního státu je princip přiměřenosti, který předpokládá, že opatření, omezující základní lidská práva a svobody, nesmějí svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních.“ •Zásada vhodnosti •Zásada potřebnosti •Zásada poměřování v kolizi stojících základních práv Úrovně ochrany lidských práv v EU •Národní – LZPS, ombudsman, národní soudy •Unijní – Evropská unie •Regionální – Rada Evropy •Univerzální – OSN¨ Vývoj v EU •Listina základních práv EU, která nabyla účinnosti 1. 12.2009 v rámci Lisabonské smlouvy •Listina základních práv EU •o Důstojnost •o Svobody •o Rovnost •o Solidarita •o Občanská práva •o Soudnictví Evropský veřejný ochránce práv •je volen evropským parlamentem na dobu 5 let •šetří stížnosti na nesprávný postup orgánů Evropské unie, nesmí však přezkoumávat jednání soudů •zabývá se zejména administrativními nesrovnalostmi, nepoctivostí úředníků, diskriminací, zneužitím pravomoci, odmítnutím poskytnutí informací, zbytečnými průtahy •šetření může zahájit na návrh i z vlastní iniciativy •stížnosti mohou podávat fyzické a právnické osoby, které jsou občany EU a mají bydliště v některém z členských států Rada Evropy •Byla založena 1949, je nejstarší politickou organizací na kontinentu • Sdružuje 47 zemí, sídlo má ve Štrasburku •Byla zřízena k: •o Ochraně lidských práv, parlamentní demokracie a zákonnosti •o Rozvoji celoevropských hodnot ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí Politické cíle Rady Evropy •V říjnu 1993 vytyčil vídeňský summit Rady Evropy nové politické cíle této organizace. Hlavy států a vlády zde představily Radu Evropy v roli ochránce demokratické bezpečnosti, založené na lidských právech, demokracii a zákonnosti. Demokratická bezpečnost, která je základním doplňkem bezpečnosti vojenské, je předpokladem stability a míru na evropském kontinentu. •V průběhu 2. summitu ve Štrasburku v říjnu 1997 přijaly hlavy států a vlád akční plán k posilování činnosti Rady Evropy ve čtyřech oblastech: demokracie a lidská práva, sociální soudržnost, bezpečnost občanů a demokratické hodnoty a kulturní různorodost. 2.Konference lidských práv •rozdílné názory na mnohé otázky, jako je například státní suverenita, univerzálnost, role nevládních organizací a otázka nestrannosti a neselektivnosti mezinárodních akcí na ochranu lidských práv •171 účastnických států se shodlo na tom, že lidská práva se stala „legitimním zájmem celého mezinárodního společenství“ a že „všechna lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a související“. •Vídeň 1993 • Komisař pro lidská práva •je volen parlamentním shromážděním •- rozvíjí výchovu k lidským právům a informovanost o lidských právech ve členských státech; •- zjišťuje případné nedostatky v právním systému a praxi členských států s ohledem na dodržování lidských práv;¨ •- pomáhá rozvíjet účinné dodržování a plné užívání lidských práv tak, jak jsou zakotveny v různých dokumentech Rady Evropy. •- Na základě svého mandátu zjišťuje nedostatky v legislativě i praxi členských států •- Měl by podporovat činnost a spolupracovat s národními ombudsmany Evropský soud pro lidská práva •Mezinárodní soudní instituce též nazývaná Štrasburský soud •Právním základem její činnosti je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) •Stížnost může podat jak jednotlivec, tak skupina, nevládní organizace nebo stát • • • • Evropský soud pro lidská práva – podmínky projednávání •poslední rozhodnutí ve věci nesmí být starší 6 měsíců •nesmí být zároveň projednávána jiným justičním orgánem •nesmí být anonymní •musely být vyčerpány všechny opravné prostředky v rámci dané země • Předmětem stížnosti je rozsudek •Pokud je předmětem stížnosti rozsudek, pak se mezi tyto opravné prostředky nepočítá mimosoudní řešení, povolení obnovení soudního řízení a žádost o milost či prominutí trestu. •Stěžovatel je tedy nemusí využít a může se na Štrasburský soud obrátit. Stížnost může podat jak jednotlivec, tak skupina, nevládní organizace nebo stát. Jak soud funguje •ESLP je mohutnou institucí. •Každý členský stát Rady Evropy v ní má jednoho zástupce, přičemž jeho národnost není rozhodující. •Každý soudce může být na ESLP dosazen pouze jednou. •Funkční období je devět let. • Na co si stěžujeme? •Častým předmětem stížností z České republiky jsou průtahy soudního řízení a diskriminace všeho druhu. •Stěžovatelé se pro náročnost celého procesu obrací často nejdříve na Veřejného ochránce lidských práv - ombudsmana. • proces •Přípustnost stížností prověřuje výbor tří soudců, a pokud ji shledá přijatelnou, postoupí ji sedmičlennému senátu. •Senát určí její právní podstatu a vydá rozhodnutí. •V případě zjištění závažných skutečností ji postoupí senátu sedmnácti soudců - takzvaný Velký senát. •Jeho rozhodnutí je konečné. ustanovení •ESLP ustanovila Rada Evropy v roce 1959. •K soudu původně patřila ještě Evropská komise pro lidská práva. Jejím úkolem bylo předběžné prošetřování a eventuálně řešení stížností. V roce 1998 byla však její činnost ukončena. •Úředními jazyky soudu jsou angličtina a francouzština. • Evropská úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod •dokument sepsaný na půdě Rady Evropy •- má užší působnost než LZPS, chrání především občanská a politická práva •- zakládá soud pro lidská práva, na který se mohou signatáři obracet v případě porušení Další dokumenty EU •Evropská úmluva o odškodňování obětí trestných činů •Evropská rámcová úmluva na ochranu menšin¨ •Evropská úmluva o výkonu práv dětí •Evropská sociální charta •Evropský výbor proti mučení •Evropská charta regionálních či menšinových jazyků Evropská sociální charta •mezinárodní smlouva o sociálních a hospodářských právech •ratifikovaná členskými státy Rady Evropy •18. října 1961 v Turínu •Česká a Slovenská Federativní Republika 27. května 1992 ČÁST II – články 1-19 •právo na práci (čl. 1) •právo na spravedlivé pracovní podmínky (čl. 2) •právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky (čl. 3) •právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 4) •právo organizovat se (čl. 5) •právo kolektivně vyjednávat (čl. 6) •právo dětí a mladých osob na ochranu (čl. 7) •právo zaměstnaných žen na ochranu (čl. 8) •právo na poradenství při volbě povolání (čl. 9) •právo na přípravu k výkonu povolání (čl. 10) •právo na ochranu zdraví (čl. 11) •právo na sociální zabezpečení (čl. 12) •právo na sociální a lékařskou pomoc (čl. 13) •právo využívat služby sociální péče (čl. 14) •právo tělesně nebo duševně postižených (čl. 15) •právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu (čl. 16) •právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu (čl. 17) •právo na výdělečnou činnost na území jiných smluvních stran (čl. 18) •právo migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc (čl. 19) • Povinnosti státu vyplývající z čl. 2 Úmluvy (právo na život) •porušení práva na život je i to, pokud není dostatečně projednána něčí smrt •pokud někdo uteče ze země, kde mu hrozí trest smrti a požádá v jiné zemi o azyl, tato země ho nemůže vydat, pokud lze předpokládat, že by byl popraven •právo na život jako status negativus – stát do něj nesmí nijak zasáhnout, v případě, že do něj zasáhne, musí se tento zásah prošetřit •status pozitivus – stát má zabezpečit, aby byl život chráněn Právo na život a zákaz mučení •Tvrdé jádro lidských práv •Neomezitelné právo •Pozitivní závazek státu – přijmout opatření proti špatnému zacházení, včetně jednání ze strany spoluvězňů, zajistit účinný vyšetřovací systém, který je schopen vést k určení a potrestání osoby, jež jsou za takové jednání odpovědné •Obrácené důkazní břemeno – stěžovatel musí soudu nad rozumnou pochybnost dokázat, že k napadenému jednání došlo •Chráněné hodnoty – lidská důstojnost a fyzická a psychická integrita •není přesná definice mučení •úmyslné jednání mučitele působící velmi vážné a kruté utrpení •zřejmý cíl, ke kterému musí mučení vést – získání informace •nelidské zacházení a trestání – obdobně jako mučení, ale nedosahuje takové intenzity, chybí pohnutka získat informaci nebo přiznání •mučení se může dopustit veřejný činitel, jiná osoba jednající z úředního pověření, osoba jednající s výslovným nebo tichým souhlasem úřadů zásada NON REFOULEMENT •princip v uprchlickém právu, týká se uprchlíků, kteří by v případě jejich navrácení do vlasti mohli být ohroženi na životě Právo na respektování a na ochranu soukromí, obydlí a korespondence •2 polohy •- Poloha negativní – nezasahovat •- Poloha pozitivní – aby stát svou legislativní činností chránil práva Práva dětí •75 miliónům dětí je odpíráno právo získat základní vzdělání •více než 200 miliónů dětí vykonává dětské práce jako jsou práce ve zdraví rizikovém prostředí, dětská prostituce, nebezpečná práce v dolech apod. •odhaduje se, že každý rok je v Africe prováděna ženská obřízka až na 3 miliónech dívek ve věku od 9 do 18 let • Úmluva o právech dítěte •Stěžejní mezinárodní dokument,1989 •K dnešnímu dni zavazuje 193 států světa, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná lidskoprávní smlouva (pouze Somálsko a USA Úmluvu zatím neratifikovaly). •Úmluva podrobně a moderně upravuje řadu oblastí života dítěte od situace v rodině a výchovy přes práva na vzdělání, svobodu projevu až po zákaz zneužívání dětí, dětské prostituce či verbování do armády. • Dětský fond OSN – UNICEF •hlavní světová organizace pro pomoc dětem •trvale pracuje ve více než 190 zemích •Založen byl v roce 1946, původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (United Nations International Children’s Emergency Fund) pro pomoc dětem, postiženým 2. světovou válkou. •Od roku 1953 se UNICEF, již pod názvem United Nations Children’s Fund, stal trvalou součástí Organizace spojených národů, specializovanou na programovou pomoc strádajícím dětem celého světa a na krizovou pomoc v situacích katastrof. •Původní zkratka UNICEF zůstala zachována Dlouhodobé programy UNICEF •Zdraví a výživa •Nezávadná voda, hygiena a sanitace •Vzdělávání •Ochrana dětí •Krizová pomoc v situacích katastrof • Rok 2014 bude ve znamení humanitárních krizí •Středoafrická republika, Sýrie, Jižní Súdán, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Kolumbie…. •Cca 50 zemí •59 milionů dětí •téměř 40 procent podpory do Sýrie a okolních zemí •Somálsko, Demokratická republika Kongo, Afghánistán, Barma či Jemen Úmluva o právech dítěte •je mezinárodní konvence stanovující občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí •přijata Valným shromážděním OSN 20.11. 1989 •Ratifikovalo ji 193 států •Dodržování úmluvy kontroluje Výbor pro práva dítěte OSN (Committee on the Rights of the Child Výbor pro práva dítěte •Skládá se z 10 členů "vysokého morálního charakteru a uznávaných schopností" •Jsou voleni tajně na 4 roky (každé dva roky se volí polovina členů) •každý stát může navrhnout jednoho kandidáta UNESCO •vzdělání •přírodní vědy, •sociální a humanitní vědy •kultura •komunikace a informace • Projekty UNESCO •šíření gramotnosti •odborné a školicí programy •programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku •regionální a kulturní historické projekty •propagace kulturní různorodosti •dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv •pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě UNDP •speciální instituce OSN •vytvořená v roce 1966 •Odpovídá za řízení a koordinaci rozvojových projektů a poskytování technické pomoci •Pomáhá při průzkumu nerostných zdrojů při vyhodnocování průmyslového, obchodního a vývozního potenciálu, v transferu technologií, při profesním vzdělávání a při programech ekonomického a sociálního plánování UNHCR •Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky •Organizace byla založena Valným shromážděním OSN 14.12. 1950 •Organizace pomohla více než 50 milionům uprchlíků ve světě •obdržela v letech 1950 a 1981 Nobelovu cenu míru. • Vysoký komisař OSN pro uprchlíky •António Guterres •Bývalý portugalský premiér • UNR •Program dobrovolníků OSN •působí v téměř 150 zemích světa •Vznikl v roce 1970 •Základním předpokladem práce v UNV je odborná kvalifikace a několikaletá praxe Liga lidských práv ČR •Lidskoprávní problémy soudnictví •Zneužití moci policie •Práva lidí s postižením •Práva dětí Práva lidí s postižením •Snaha o efektivní a úplnou implementaci Úmluvy OSN o práv osob se zdravotním postižením. •Bojují proti: • systému zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům, •Zbytečnému umísťování osob s duševním postižením v ústavech sociální péče a psychiatrických léčebnách, •segregaci ve vzdělávání, •porušování práva na osobní svobodu a ponižujícímu zacházení v zařízeních, kde dochází k zbavení osobní svobody. • metody •Spolupráce s Centerm advokacie duševně postižených •Školení pro zástupce veřejné správy, sociální pracovníky apod. • Zastupování osob s postižením před českými i mezinárodním soudy v zásadních případech. •Spolupráce na reformách s ústředními orgány státní správy. • • • • metody •Připomínkování zákonů,které se týkají lidí se zdravotním postižením. •Publikace odborných analýz, systémová doporučení, manuály pro veřejnost Zneužití moci policie •prosazování vzniku nezávislého kontrolního orgánu, jenž by prošetřoval stížnosti a trestní oznámení na práci policistů a strážníků. •Řeší případy policejního násilí a zneužívání pravomocí •Ve strategických případech bojují proti porušování práva na shromažďování a svobody projevu Lidskoprávní problémy soudnictví •podpora změn, které vedou ke kvalitnějšímu chodu justice. •Obrana proti soudním průtahům •posílení práv obětí v trestním řízení •zajištění bezplatné právní pomoci. • metody •Zastupování před českými i mezinárodními soudy. •Připomínkování zákonů, které se týkají fungování soudů a činnosti soudních znalců. •Příprava seminářů pro soudce. • Férová škola •principy inkluzivního vzdělávání •individuální integraciežáků. •Vytváření spravedlivého prostředí pro všechny děti •využití potenciálu každého jedince. Olympiáda lidských práv •Cílem je atraktivní formou: • zvýšit informovanost studentů středních škol •podporovat zájem mladých lidí poznávat, uvědomovat si a respektovat kulturní rozmanitost lidské společnosti •vysvětlit důležitost obhajoby lidských práv pro všechny členy společnosti •upozornit na nebezpečí různých forem intolerance, diskriminace, extremismu a rasismu • Soutěž svojí formou •motivuje k systematicknejmodernější é práci, vedoucí k rozvoji osobnosti •Využívá inovativní a prvky vzdělávání — rozvíjí kreativitu, komunikačně – prezentační schopnosti, argumentační techniky •Cílí na formování vlastních názorů Koncepce projektu • vytváří a posiluje spojení mezi neformálními skupinami a jednotlivci (na jednotlivých školách) “neoficiální” cestou, která je pro studenty atraktivnější než klasické školní aktivity •www.legeshumanae.cz • Vláda ČR a lidská práva •Petr Mareš US-DEU •15. července 2002 – 4. srpna 2004 •místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje • Džamila Stehlíková SZ •9. ledna 2007 – 23. ledna 2009 •ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny • • •Michael Kocáb nestraník za Stranu zelených •23. ledna 2009 – 29. března 2010 •ministr pro lidská práva a národnostní menšiny • •Vláda Jana Fischera • •Jiří Dienstbier mladší ČSSD •od 29. ledna 2014 •ministr pro lidská práva a rovné příležitosti •předseda Legislativní rady vlády •