RUŠTINA PRO POKROČILÉ nPOOECCHH Ha qeJiHHé a npoiuěji no nráJiOMy14 CHéry TpáfliiaTb KH/ioMéTpoB, BpéMH ot BpéMeHH Bbi^HBáa BÓflý H3 canór... Mó>KeT 6biTb, 3to TÓJibKO b noé3jiKax? MóaceT 6biTb, oTflbixáeuib, Korjiá BepHěuibca b pefláKimio? HeT! Écjih HÓHbK) bm npoxofliíľra mhmo pen;áKU,nn, Bbi He Moraá He saMéraTb: 3n;ecb jiójiro CBÓTaTca ÓKHa! (TJo B. ÍJecKÓey) 1 hádanka, 2 zvědavost, 3 novinová zpráva, článek, 4 oznámit, 5 důtka, 6 žádost, 7 plat, mzda, 8 čmárání, 'doba, lhůta, 10ve skutečnosti, " horečka, 12obava, starost, 13napětí, vzrušení, '"rozmoklý Cvičení k Textu 1. Omeémbme na eonpócbi: 1. MeM 3aHHMájiCH áBTop jjo Toró, KaK craji xypHajiHCTOM? 2. KaK oh CTaji paôÓTaTb b ra3ČTe? 3. KaK oTHocrijiHCb k eró paôoTe OKpyxáioiUHe? 4. Hto nnuieT áBTop o paôÓTe jKypHajmcTa? 5. KaKiíe TpýflHocTH BcrpenáioTCH b Báineň pa6ÓTe? 2. ľlepecKcacúme codepycánue méKcma, ynompeôjiňn oôopómu co 3HaHénueM pa3eěpmbieaHun déůcmeun: CHa*iájia, iiotóm, népe3 Hefléjiio, eme népe3 móchií, 3aTéM, nó3ace, b KOHué. Tematická slovní zásoba (Rod je u podstatných jmen označen jen v případě, že se liší od češtiny.) 1. Pracoviště. Mčcto paôÓTbi. IIpeanpmÍTHe, s podnik, závod; yipeníflémie, s úřad, instituce, ústav, zařízení; óípHC úřad, kancelář, ofice; (pípivia (TypcpnpMa) firma (cestovní kancelář); óômecTBO, s společnost, nácTHoe o. soukromá s., CTpaxoBÓe o. pojišťovna, ToprÓBoe o. obchodní s., o. (kOMiiámta) c orpaHHieHHoň oTBéTCTBeHHOCTbM) (OOO) s. s ručením omezeným, aKHHOHépHoe o. (AO) akciová s.; ynpaBjíéHHe, s, MéHefliKMeHT, m vedení, správa: 3aBO«CKÓe y. vedení závodu; ueinp. m ústředí, středisko: BbíMHCJiiÍTejibHbiH u. výpočetní s.; aréHTCTBo, s jednatelství, pobočka, agentura, zastupitelství: a. neiá-rn tisková a., TyparéHTCTBO cestovní a.; hh-CTHTýT ústav, institut, vysoká škola: HaýHHO-HCCJiéaoBaTejibCKHH h. vědeckovýzkumný ú.; 6iopó, s neskl. kancelář, oddělení: cnpáBOHHoe 6. informační L, npoéKTHoe 6. projektová k., KOHCTpýKTopcKoe 6. konstrukční L; MHiiHcrép-ctbo ministerstvo: m. miéuiiieň ToprÓBjíH m. zahraničního obchodu; otjhíji v ň ■■ rm l n ~"— tmimmi i lim Hli II VIBhiťťtťWnjS^ HUl—ľľľiii . ' '.Ji ■ 28 ■ odbor, oddělení, o. Mť>K;jyiiap<);uii.ix ihjí sen o. mezinárodních styků; aTejibé, s neskl. ateliér: a. moa krejčovství, ( rejieBHmóiiHoe h t. fl.) opravna; Koone-paTHB, m družstvo; fpépva farma; óaiik m banka; npe^cTaBHTejibCTBO zastupitelství. 2. Povolání, obor, zaměstnání. IlpocpéccHK, cneqnájibHOCTb, pOfl 3 a HH T H H . PaôÓTHHK pracovník, zaměstnanec; paóó'inii dělník; pafio umná pracovnice, (b npoMb'miJieHHOCTH) dělnice, mní THbiň p. stálý z., interní z., miciiná riii.m p. externí z.; aoMpaôÓTHHHa, noMÓiiiinma no io\iaiiiiie\iv xo3nňcTBy pomocnice v domácnosti; pa6oTO#áTejib zaměstnavatel; iipi',uipiiim\iaii.n, (MéjiKnň, cpéAHHií) podnikatel (živnostník); ko.Miiaiibóii (coBJíafléjieii) společník (spoluvlastník); ťóóťTHciiHiiK majitel, vlastník; jmpéKTop ředitel; 3aiviecTHTejib fl-a zástupce ň; npe^CTaBHTejib (cpiípMbi) zástupce; \iéiiť,'i>Kcp manažer; saiienmiumt (oTfléjioM) vedoucí; iiaiuiK uéxa dílovedoucí; cjiýxamnH, -ero (b ynpexjiéHHH) úředník, zamestnanec; coTpýflHHK 1. (yněHoro) spolupracovník; 2. (MHHHCTépcTBa n t. r.) pracovník, zaměstnanec; 3. naýiHbiň c. vědecký pracovník; nporpaMMHCT programátor; iiiiýkciióp inženýr: ii.-\ie\ámiK strojní i., h.-3kohomhct ekonom(-ka); cjiécapi. zámečník; TÓKapb soustružník; iipoeKTiipÓBiiuiK projektant; SyxrájiTep účetní; Miimifiiifi-ľKu písařka; iiepeBÓj'iiiK překladatel; Bpan lékař; MeflcecTpá zdravotní sestra; Kaccúp pokladník; Ka3Haiéň hospodář, pokladník; uí.iep dealer; óaiiKiip bankéř; lopiícr právnik; KOMMepcáHT, 5mHec\ién obchodník; ToprÓBen (onró-Bbiň) velkoobchodník; H3o6peTaTejib vynálezce. 3. Pracovní činnost. TpyflOBáa fléHTejibHocTb. PaGÓTaTb 1. (Ha cpépMe) pracovat, p. Cfléjibno p. v úkolu, p. na noiacoBÓň onjiáTe p. v hodinové mzdě, p. Ha flOMý p. doma, p. CBepxypÓHno p. přesčas, p. Ha á6pHKe být zaměstnán v továrně, p. Ha iipe.uipioi i mi. lipou ího.iííiiicm... b. z. v podniku, kde se vyrábí...; 2. p. kľm (yniÍTejieM, uiotpepoM h t. r.) být zaměstnán jako kdo, co; 3. p. Ha# néiM (Hafl npoéKTOM) pracovat na čem; coTpýflHHHaTb spolupracovat; fíbiTb b KOMan^upÓBKe být na služební ces-tč', laiié^omni. qeiw řídit, vést, spravovat co; yiipaiiisín, qeivi (cTpaHÓň, npoH3BÓflCTBOM, ^ejiáMu) řídit, vést; pyKOBO/nÍTb kcm, neivi vést, řídit koho, co. ^M!"m,1f^ill!l11ľlillr?llfflmi»^ RUŠTINA PRO POKROČILÉ ! npooEccnfl 4. Pracovní vztahy. TpypjoBb'ie OTHOinéHHH. JánurocTi. zaměstnanost; nÓHCK, m neró, rjj(e (paôÓTbi, b HmrepHéTe) hle dání, vyhledávání; xeiaioiuiiH paôÓTaTb zájemce o práci; jjaTb ofi i.HB.iénne b ra3éTy dát (si) inzerát do novin; 3apei HťipiípoBan.oi b OT/jéjie no Tpy/joy CTpóňcTBy podat si žádost na úřad práce; nocrynHTb (Ha paôÓTy, b yHH-BepcHTéT) nastoupit, vstoupit; yBÓJiHTbca, yň™ (c paôÓTbi) odejít, dát výpoveď, iio.iái'b 3a»BJiéHHe (Ha KÓHKypc) podat žádost: n. 3. o Jiľi hcjichh 11 b mu a i Kyjjá (ofic.) p. ž- o přijetí kam, n. 3. 06 yxó^e c / H3 (ofic.) p. ž. o rozvázání pracovního poměru; iipiiiiHTb na paSÓTy přijmout do práce; yBÓJiHTb (neutr.), CHHTb (hovor.) c paSÓTbi propustit z práce; 3aiHCJiHTb b hu a t (ofic.) přijmout do pracovního poměru; coKpaTHTb nn a í (coTpýflHHKOB) snížit stav; ómti. Ha jjójukhocth. 'taiuniá'ľb A. být ve funkci: na3náHHTb Ha jmenovat, určit do f., ocBoóojuxb ot 'saiuíMiícMOH jj. uvolnit z f-; B3HTb Koró kěm (hovor.) přijmout, vzít koho jako co 3aH»Tb KakáiiTiioe MécTO obsadit volné místo; nepeBecTH Ha ijpyrýio paôÓTy převést na jinou práci; nepru 1 ií na jj. p. změnit práci; 6e3pa6ÓTHbiň, -oro nezamestnaný; Tpy/joycTpÓHCTBo zařazení do práce. 5. Druh a povaha práce. Bhh h xapáKTep paôÓTbi. PaôÓTa práce: cjjéjibnaH p. úkolová p., noiacoBáfl p. hodinová p., cpóiHaa p termínovaná p., CBepxypóiHaH p. přesčasová p., jspyxcMétmasi p.p. na dvě směny, p. no coBMecTÓTejibCTBy vykonávání několika zaměstnání současně; 6e3pa-fiórsma nezaměstnanost; 6e3/jéjibe, s nečinnost, zahálka; TpyflorojiHK (hovor.) workholik; rpyn, m práce; ýMCTBennbiň t. duševní p., (pioií-Kikiii! t. fyzická p., 06 iiíťcriteiiiio-iiOJié-iHbiH t. společensky prospěšná p., TBÓp>iecKiiú t. tvůrčí p.; pbinoK T-á trh p.; ônpxa T-á burza práce; npoioBojmTeibHOCTi, T-á produktivita p.; TpyflOBÓň pracovní: T-áa jjéflTejibHOCTb p. činnost; paóó'iiiH pracovní: p. BpéMH pracovní doba, p. iie;ié.i« p. týden, p. cájia p. síla; noxsiái na p. cií.ibi nedostatekp. sil; oimVrci'BťiiiiaM paôoTa odpovědná p., floôpocÓBecTHan p. svědomitá p., Tiná-i TeJibHaa p.pečliváp., 6e3ynpéiHaíi p. bezvadnáp., ne6péiKii;»i p. nedbaláp.; o6pa-jóiiaimi.iii pa6ÓTHHK vzdělaný pracovník; TOJiKÓBbiň p. schopný p. Audioorální Cvičení 1. V odpovědi volte druhou možnost. Výrazem KáxeTca myslím, snad vyjádřete domněnku. CicaxHTe, Bépa - npoflaBéu, hjih Kac- cáp/ Kto xe OHá no npotpéccHH, Bpan hjih Meflcecrpá? KeM paôÓTaeT HBáH, npoeKTHpÓB- IHHKOM HJIH MéHeflJKepOM? Kto 3HáeT, Mpíma - BocnHTáTenb- mma HJIH yHHTeJIbHHUa? He 3HáeTe jih Bbi, Bhktop paôčvraeT nporpaMMHCTOM hjih skohomhctom? KáxeTca, Kacciíp. A noneMý Bbi cnpá-mHBaeTe? Káxerca, Me^cecTpá. A noMeMý bh cnpáuiHBaeTe? KásceTca, MéHejpsepoM. A noneMý Bbi cnpániHBaeTe? KáxeTca, yHHTejibHHiia. A noneMý Bbi cnpámHBaeTe? KáxeTca, skohomhctom. A noneMý Bbi cnpámHBaeTe? 2. V odpovědi užijte výraz KOHémio pochopitelně, zajisté 5 významem ujištění. CicaxHTe, Tpý^HO pa6ÓTaTb ceic-peTapěM? npH3HáŘTeCb, Bbl HOÔpOCÓBeCTHO paôÓTajiH Hafl nepeBÓJiOM? Bbi TmáTejibHO npoBépnjiH flámmie 3KcnepHMéHTa? KaK bh flýinaeTe, He HeôpéxHO jih OHH BMnOJIHHJIH 3aiiáHHe? Bbl BHHMáTeJIbHO paccMOTpéjiH 3T0T npoéKT? KoHéHHO, TpýflHO. KoHéHHO, flOÔpOCÓBeCTHO. KoHéHHO, TmáTenbHO. KoHéHHO, He6pé>KHO. KoHéHHO, BHHMáTeJIbHO. 3. Vyjádřete nesouhlas. V záporné odpovědi užijte odpovídající označení ženského povolání. HBáH IleTpÓBHH - npenojiaBáTejib. HeT, OHá He npenojiaBáTejibHHiia. Eró xeHá TÓ>Ke paSÓTaeT b hhcth- xýxe? CeMěH HBáHOBHq - nepeBÓjjHHK. HeT, OHá He nepeBÓjjqHiia. Eró flOMb TÓ>Ke nepeBÓflHT? 30 31 LI RUŠ1JNAPROPOJEccnfl HeT, OHá He yHHTejibHHHa. HeT. OHá He cpépMeprua. HeT, OHá He npoflaBíHÉHa. 4. Na výchozí repliku reagujte dotazem. Užijte příslušný název povolání. HfeáH nocTynáji b xhmhko-tcxhojio- THHeCKHH HHCTHTýT. Bépa ýHHTCH Ha neflcpaKyjibTéTe. Cbraa IleTpÓBBix npáiraJiH Ha paóó- Ty b ôyxrajiTépHK). Ajiěuia nocTynáJi Ha Kýpcbi Mé- He^acepOB. IlěTp 3anHcájica Ha Kýpcbi BOflÓTe-Tejieň. Lexikální Cvičení Oh xóneT CTaTb xhmhkom? OHa xóneT CTaTb yHHTenbHHHeii? Oh xóneT paóÓTaTb óyxrájiTepoM? Oh xóneT CTaTb MéHefiacepoM? Oh xóneT CTaTb BOfláTejieM? óoTaioT nocMeHHo: Korfla OTeu, yxodum Ha paóoTy, MaTtrľ"TáHHH, ale Sojirápím -ôoJirápbi, ôojiráp, SourápaM, rocnojnÍH - rocnoflá, rocnójj,, rocnojiáM, X035ÍHH - xo3áeBa, xo3áeB, xo3áeBa\i), KOTěHOK - KOTHTa, KOTHT, KOTHTaM atd. (obdobně názvy mláďat MenTie>KÓHOK, ubinjiéHOK, cnoHěHOK, JitBěHOK ap.), cocéfl - cocéflH, cocéjjeň, cocéjiHM atd. (obdobně HěpT, ale nepTéĚ, nepTÁM), flpyr - «py3bá, flpy3éň, «py3báM atd. 6paT - 6páTba, ôpáTbeB, ôpáTbaM atd. (obdobně cryji, npyT, cyK, cýnba, kójioc, KOJiócba ap.) HeJioBČK - jiióflH, JHOfléň, jhójjítm ... JiioflbMH (tvary HejioBéic, nejioBéKaM atd. se užívají po číslovkách, např. flByx/HécKOJibKO He/iOBéK atd.). Vzor měkký: aemoMOÔíuib, nucáme/ib l.p. 2. p. 3. p. 4. p. 6. p. Jedn. č. aBTOMOÔHJib -K) aBTOMOÔHJIb -eM MnOŽ. Č. aBTOMOÔHJIH -eň -HM aBTOMOÔHJIH mrcáTejieň -HX -HMH Poznámky Některá podstatná jména mají dvojí tvary množného čísla významové odlišné: mvjk - My>KbH, Myxéň, My>KbáM atd. {manželé) - My>KH, Myacéň, MyxáM (mužové, např. Myaaí HaýKH) i - cbmoBbá, cbíHOBéň, cbiHOBbHM atd. {synové) - CMHb'l, CblHÓB, CblHáM (např. CblHbl PÓflHHbl) t - JiHCTbH, jiiícTbeB, JiócTbHM atd. (listí na strome) - JiHCTb'i, jihctób, JiHCTáM atd. (listy papíru) - 3ý6bH, 3ý6beB, 3ý6b»M atd. {zuby u pily) - 3ý6bi, 3y6ÓB, 3y6áM atd. {zuby) áfe__ Mluvnická Cvičení Utvořte konstrukce se slovesy: 1. V 7. p. jednotného čísla v měkkém vzoru je v neprízvučné koncovce (npeflce/jáTeneM, KOHTpójieM, jiárepeM), obdobně po -x-, -m-, -ni-, -ii- (penopTáxe jrýineM, njiáneM, nájibueM). V prízvučné koncovce je -eM / -om (cjioBapěM, orně HoacÓM, KapaHflamÓM, BpanÓM, njiamÓM, otuóm). 2. Podstatná jména zakončená na -ň, -hh (TpaMBáfl, My3éň, 6oft, caHaTÓpnů) mají 2. p. množného čísla koncovku -eB / -ěB (TpainBáeB, My3éeB, 6oé'B, caHaTÓpneB). V 6. jednotného čísla se podstatná jména zakončená na -h a -hh liší v koncovce (o TpaMBá o MV3éé, o 6óe, ale o caHa-rópím). Podstatná jména pynéň, cojiOBéň, Bopoôéô, MypaBéĽ mají ve všech pádech kromě 1 pádu -b- (pynbá, pyntró ... pyntn, pyntěB, pyntáM *±tfoia>*>™™x neM (ho*, KapaH«am, KajieH„aPb, oiOBapb, kjhoh, cpoHapb, hh 3. Podstatné jméno nyTb má v 2., 3., 6. pádě odlišnou koncovku -h (miímo nyní, k nyn Ha ny™). ■ 34 ■ CTaTb, cTaHy, -euib KeM (Bpan, npoflaBeij,, cTopojK, Ky3Heii, CKpHnan, npo-kpeccHOHaji, Ka3Haneň, BO>Kjib, H3o6peTaTejib, TOKapb, cexpeTapb); 03HaKOMHTbca c KeM (ToproBen, npeflnpHHHMaTejib, npenon;aBaTejib, npo-paMMHCT, anoHeii, KHTaen, 3CTOHen, uaTbim, yicpaHHeii, aMepmcaHeu,); •eHTapb). 35 LI RUŠTINA PRO POKROČILÉ ripHiiéi! (i na přivítanou) a vedle běžně užívaného JJ(o CBiuáiiun! Na shledanou hovorový pozdrav Iloxá! nebo OpHBéT!. Při loučení bývá pozdrav doprovázel přáním Bceró jjóôporo! V češtině tomu odpovídá Ahoj!, Nazdar! nebo expresiv ní Nashle!, Měj se (dobře)! Mezi dvojími tvary ^óSpoe ýrpo!, C aó6pbiM ýTpoM! flóôpoH hómh!. CnoKÓnuoH hÓ4h! není rozdíl. Pozdravy mezi mládeží patří většinou do žargonu. Základní pozdravy bývaj doprovázeny výrazy, vyjadřujícími: uspokojení ze setkání, např. Paa Te6á (Bac) bh^ctb!; zájem o osloveného, např. ... KaK xitBěuib / -ěTe? Jak se máš(-te)?, KaK 3ejiá? (důvěr.) Jak se vede?; ■i zájem o zdravotní stav, např. ... KaK 3,nopÓBbe? Co zdraví? Výraz KaK HO/KHBÚe re? se užívá převážně mezi vrstevníky starší generace. Komunikativní Cvičení 1. roeopúme o npoqbéccuu cnýiuameneů icýpca e cpópMe KopómKux duanózoi (cm. KoncmpýKUím AO u TSZ). 2. Hmo ebi MÓMeme CK03ámb o eo3MÓ0KHocmHX nocmynňénun na paôómy: a) nócne okohhúhuh uikóam, 6) MéHw,uH-Mamepéů, e) npozpaMMÚcmoe u dpyzúx cnei^utuiúcmoe, npoqbeccuouáAoe? Cm. duKrnánm 3. 3. Kmo ecLM noMOzán eúôpamb npoqbéccuw? Podúmenu? YmimenÁ? Eúpotca mpydá? 4. Hmo nocoeémyeme moMý, Kmo umem npecmÚMnyto paôómy? 5. He ucné3Hym au nonmaAbÓHbi e 3-móůao60m eéice? KoMMeHmúpyůme meKcm duKmánma „ HeAoeéK, KomópoMy pádbt ece". 6. Bbi CHumáeme ceôň npoqbeccuonáAOM e KaKÓů-Huoydb óôjiacmu? 7. KaK peazúpoeamb na npednooKénun azéumcme 3anÁmbCH „eúzodnoä" paoómoů... nócne 63HÓca ooAbuióů cýMMU déuez? 8. Bbi cozAÚCHbi c meM, Hmo ecmb mpu eúda 6e3ÓéAbH - ne déAamb nunezó, déAamb haóxo u déAamb ne mo, nmo nádo? (Cm. nocAÓeuu,bi ypÓKa.) 9. Bbi CHumáeme ceoúx méqhoe: a) cneu,uaAÚcmaMU, 6) KapbepúcmoMU, e) Manoo6pa3ÓeaHHbiM.u, z) KOAAézaMU? pwba hihet, rrj,E rjiyjsxE, A HEJIOBÉK, rjIE JIÝHIHE ■ 38 ■