Práce s dítěte s problémem v chování/ s poruchou chování v hlavním proudu vzdělávání Podmínky efektivní výuky žáků s PCHE • Individuální nebo skupinová péče • Přípravné a speciální třídy • Využívání speciálně-pedagogických metod a forem práce • Nižší počet žáků ve třídách • Prostorové uspořádání • Obeznámenost pedagogů s problematikou PCH • Případná tvorba vlastních učebnic • Dva pedagogové ve výuce • Spolupráce s odborníky Bezpečné prostředí školy • Posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů • Navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů, posiluje sebehodnocení a sebevědomí • Působí na žáky formativně • Zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků a rodičů Pravidlo 4x3 principů bezpečného prostředí • Orientace žáka • Dosažitelnost cílů • Sociální začlenění • Hodnocení Požadavky na kompetence učitele  Přirozená autorita (není o hlasitosti, ale o sebevědomí, organizaci práce, upřímnosti k žákům, zaujatosti k výuce, znát sebe sama, „zvládat se“) • Začátek hodiny • Organizace výuky a učení – jasné pokyny – rozumí, reagují všichni? • Tempo práce, ukončování činností, střídání činností, práce pro všechny žáky – diferenciace • Hluchá místa - zaváhání dává prostor „lumpárnám“ - žáci se zabaví jinak • Konec hodiny (shrnutí, reflexe, kontrola nad situací, příprava na další činnost)  Odbornost (být schopen zodpovědět dotazy žáků, naučit také žáky odpovědi hledat; být schopen zjistit, proč žák neovládá učivo)  Zaujetí výukou – radost z práce s žáky (žáci poznají neupřímnost)  Kurikulum (modifikovat žákům s PCH obsah učiva – nikoli jen usnadnit; smysluplnost!!; potřeba žáků zažít úspěch: „Žáci, kteří se vnímají jako úspěšní studenti, jsou známkou dobře řízené třídy.“)  Schopnost zaujmout (zapojit žáky aktivně do výuky) • Zaujmout hned na začátku (pohotovost, jasný sled činností – zdůrazní význam hodiny (teď je čas na učení)) • Důležitá je i „rutina“ (předvídatelnost, řád hodiny) – přesto flexibilní • Význam prostředí (např. pomalované lavice, …) • Zobrazovat výsledky práce žáků ve třídě (tabulka, ...) Monitorování chování a kontrakt Postupy – průvodce řešením problému • Výběr jednoho problému • Problém, u nějž se dá předpokládat, že náprava bude úspěšná • Diskuse a vyjednávání výběru se žákem • Pojmenování problému, který chceme napravit – verbalizace problému musí přesně vyjadřovat, co chceme odstranit (v čase nebo frekvenci) Kontrakt a tabulky • Tabulka – dává přehled očekávaného chování, pomáhá udržet pozornost • Kontrakt – udržuje pozornost směrem k cílům intervence – změny v chování • Posiluje odpovědnost dítěte na změně Jak sestavit tabulku • vytvářet společně s dítětem • nepřeplňovat problematickými rysy chování • stručnost • srozumitelnost Tabulka pozitivní chování Chování • dával jsem pozor • hlásil jsem se • počkal jsem, až budu vyvolán • mluvil jsem slušně • byl jsem včas připraven na hodinu • se spolužáky jsem si povídal • udělal jsem si radost Bodové hodnocení četnosti Kontrakt signalizuje možnost změny ukazuje směr cesty změny zavazuje účastníky k úsilí  oficiální dokument – formální data, úprava  předmět dohody – 1 – 3 problémy  účastníci dohody – přesně vyjmenovat  konkrétní závazky  o změně  o času  o způsobech kontroly  o vyhodnocení dodržení kontraktu  o odměnách a sankcích Formativní účinek smluv • musí poskytovat zpětnou vazbu – podmínkou je vyhodnocování účinku opatření • průběh vyhodnocování  místo a čas podle dohody uvedené ve smlouvě  účastníci – žák, učitel, rodiče  aktivně je zapojen žák – sám hodnotí  učitel je facilitátor  rodiče i žák  příjemci signálu o změně  dostávají inspiraci pro perspektivní cestu a strategie  písemný závěr jednání – podklad pro další postupy Účel uzavírání kontraktu • umožní žákovi zapamatovat si pravidla • v dítěti roste pocit úspěšnosti • povzbuzují sebedůvěru – vlastní ovlivňování • podporují vědomí úspěchu a vnitřní motivaci - vědomí vlastního já • motivují dítě i v případě, že je pokrok pomalejší • zvyšují důvěru mezi žákem a pedagogem • dávají možnost soustředit se na konkrétní kladné chování a postoje • pomáhají zlepšovat chování ve slabších dnech • povzbuzují všechny účastníky procesu • učí žáky k zodpovědnosti • umožní žákovi okamžitou zpětnou kontrolu o tom, jaké výsledky dosahuje • smlouvy znázorňují, kam dítě pokročilo • poskytuje kontrolu i rodičům • motivují i pedagoga Příklady smluv Literatura k tématu • VISER, J. Managing Behaviour in Classrooms. London : David Fulton Publishers, 2000 • VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: Masarykova univerzita, 2010