Podklady k okruhu č. 9 Kultura neslyšících Medicínský přístup k hluchotě – soustředí se na vady a odchylky od „normálu“ - neslyšící X Jazykově kulturní/lingvistický přístup k hluchotě – založen na respektu k „jinakosti“ - Neslyšící Termín kultura Neslyšících vznikl v 70. letech 20. století, aby se ukázalo, že komunita neslyšících může existovat (Ladd, 2003, s. 17, in Kosinová, 2008). Neslyšící vytvářejí své komunity na 3 základních rysech: ž hluchota ž komunikace ž vzájemná podpora 3 cesty vedoucí ke členství v komunitě neslyšících: ž neslyšící děti neslyšících rodičů (nebo svou hluchotu zdědit ve třetí generaci) ž navštěvovat školu pro neslyšící nebo být jejím absolventem ž ve volném čase se stýkat s komunitou neslyšících (Ladd, 2003 in Kosinová, 2008) Zvyklosti v komunitě Neslyšících: ž Oční kontakt: - běžný je trvalý oční kontakt - zorné pole by mělo být prázdné a dobře osvětlené - při setkání v klubu Neslyšících – na stole nejsou vysoké předměty, které by bránily v rozhledu ž Upoutání pozornosti: - dotekem na neutrální místo – horní část paže, rameno, ne hlava! - na větší vzdálenost upozorňují máváním, či přeposláním pozornosti přes jiné osoby - upoutání pozornosti celé skupiny Neslyšících – opakovaně se rozsvítí a zhasne světlo (příp. rázné dupnutí – vibrace) ž Přerušení rozhovoru dvou lidí: - příchozí se dotkne paže první osoby (té, se kterou potřebuje něco vyřešit) a naváže oční kontakt s druhou osobou, směrem k ní znakuje omluvu. ž Loučení: - když někdo odchází z místnosti, letmo oznámí, kam jde - při společné akci Neslyšících se považuje za neslušné odejít bez osobního rozloučení s každým z přítomných - při loučení si Neslyšící sdělují mnohdy spoustu dalších věcí… - „Dobrou chuť“ – poklepání pěstí do stolu - Při přípitku – dotek rukama, jimiž drží skleničky - univerzální pozdrav mezi sebou - při setkání dobrých známých – dva polibky na tvář - Neslyšící tleskají třepotáním rukama nad hlavou Kultura neslyšících a umění v ČR: Divadlo a pantomima ž JAMU – Ateliér výchovné dramatiky neslyšících ž Divadlo Neslyším ž Pantomima S.I. ž Nepanto Praha ž Tichá hudba (znakující „zpěváci“)…….. TV a neslyšící ž Televizní klub neslyšících ž Zprávy v českém znakovém jazyce ž AWI film – Čtyřlístek, Exponát roku 1827… ž PhotoVisual – foto soutěže a výstavy neslyšících fotografů ž WEBlik – internetová televize pro děti a mládež ž pravidelná přehlídka tvorby ve ZJ – „Mluvící ruce“ ž národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla „Otevřeno“ – Kolín ž plesy organizací a škol pro SP ž největší mezinárodní setkání neslyšících z celého světa – konference „Deaf Way“ Doporučené zdroje: ž KOSINOVÁ, B. Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina – kultura neslyšících. Praha: CKTZJ, 2008 ž SINECKÁ, J. Komunita neslyšících a limity jejich integrace do české společnosti. (Zprava o výzkumu zdravotně handicapované skupiny). Speciální pedagogika 1, 2003, s. 33 – 42. ž PADDEN, C. A., HUMPHRIES, T. L. Inside Deaf Culture, Harvard University Press, 2006 ž www.neslysim.cz ž www.asnep.cz ž www.ruce.cz Tlumočnický proces Tlumočení je dvojjazyčná zprostředkovaná komunikační činnost. Jedná se o operativní přenos informací mezi partnery komunikace z komunikačního systému výchozího do jazyka cílového (př. z mluveného jazyka do znakového a naopak). * komunikativní trojúhelník vysílatel tlumočník příjemce * fáze tlumočení recepce » translace » produkce Typy tlumočení: * konsekutivní * simultánní (nutná souběžnost řečových činností) Dělení tlumočnických služeb * tlumočení pro jednotlivce při vyřizování osobních záležitostí (např. návštěva u lékaře, na úřadě) – komunitní tlumočení * tlumočení při přednáškách a jiných vzdělávacích a kulturních akcích – tlumočení pro skupinu SP * tlumočení při řízení u státních orgánů (soud, policie) * asistenční tlumočení (např. pro studenty) Možnosti financování tlumočnických služeb * organizace pro osoby se sluchovým postižením – tlumočník jako zaměstnanec * Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící – Praha (Zákon o sociálních službách č. 108/2006, § 56) Při tlumočení je proto nutno dodržet následující podmínky * znalost obou jazyků * znalost odborných termínů * mluvní kultura * minimalizace „informačního šumu“ (osobnost tlumočníka) * technické podmínky (vhodný oděv…) – tzv. nízký profil * Tlumočení divadla · Zónové tlumočení – tlumočníci jsou přítomni na jevišti, jejich umístění se mění se změnou scény či dějství tak, aby byli vždy přítomni v té části jeviště, kde je soustředěn děj. Tlumočníci většinou stojí na vyvýšeném místě a tlumočí minimálně ve dvou. Tlumočníci mají oblečeny kostýmy, které jsou co nejméně výrazné. · Stínové tlumočení – tlumočníci jsou maximálně zapojeni do představení na divadle, pohybují se spolu s herci a jsou jakoby jejich stíny. Výhodou tlumočení je, že si neslyšící nemusí vybírat mezi tlumočníkem a hercem. · Statické tlumočení – jeden tlumočník tlumočí představení ze statické pozice. Tlumočení hudby · Úkolem tlumočníka není předat neslyšícímu divákovi jen obsah skladby, ale také rytmus, náladu skladby a také náladu a nasazení interpreta. (př. soubor - Tichá hudba) Neslyšící tlumočník pracuje v týmu tlumočníků: · když klient používá nestandardní znaky či gesta, domácí znaky, specifické pro určitý region, profesi, používá cizí (mezinárodní) znakový jazyk · když má klient minimální či omezené komunikační dovednosti · když je klient hluchoslepý nebo má velmi omezené zrakové vnímání Organizace tlumočníků * ČKTZJ - Česká komora tlumočníků znakového jazyka * EFSLI (European Forum of Sign Language Interpreters) – Evropská organizace tlumočníků znakového jazyka Etický kodex tlumočníka znakového jazyka (http://www.cktzj.com/eticky-kodex) * Profesionální tlumočník je osoba, která za úplatu převádí jednoznačně smysl sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Je mostem mezi slyšícím a neslyšícím účastníkem komunikace a jejich dvěma odlišnými jazyky a kulturami. Sám nic nevysvětluje, nepřidává ani neubírá. Tlumočí věrně způsob vyjádření, nemění význam ani obsah sdělení. Tlumočník se nesnaží být aktivním účastníkem komunikace. * Tlumočník následuje způsob komunikace preferovaný neslyšícím klientem. * Tlumočník přijímá zásadně jen takové závazky, které odpovídají jeho schopnostem, kvalifikaci a přípravě. Nese plnou zodpovědnost za kvalitu své práce. Pokud tlumočník zjistí, že komunikace s daným neslyšícím klientem je nad jeho možnosti a schopnosti, tlumočení odmítne. * Tlumočník přizpůsobuje své chování a oděv přiměřeně situaci, v jejímž rámci tlumočí. * Tlumočník je vázán mlčenlivostí, která se týká všeho, co se dozví během tlumočení neveřejných jednání. * Tlumočník neodmítne klienta pro jeho národnost, rasu, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst. * Tlumočník má právo odmítnout výkon své profese z důvodu pro něj špatných pracovních podmínek, nebo v případě, že by nedokázal být neutrální vůči tlumočenému sdělení, a poškodil tak klienta, svou osobu nebo profesi. * Tlumočník sleduje vývoj své profese a její náplně u nás i ve světě, učí se znát kulturu Neslyšících, doplňuje své vědomosti týkající se problematiky sluchově postižených a cíleně zvyšuje svou profesionální úroveň. * Tlumočník ctí svou profesi, usiluje o spolupráci s ostatními tlumočníky při prosazování a obhajobě společných profesionálních zájmů. * Členové České komory tlumočníků znakového jazyka se vzájemně respektují. * Tlumočník zná etický kodex a dodržuje ho. Doporučené zdroje k tématu: www.ruce.cz, www.cktzj.com, www.asnep.cz ČERVINKOVÁ - HOUŠKOVÁ, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. Praha: ČKTZJ, 2008 DINGOVÁ, N., HORÁKOVÁ, R., ZÁHUMENSKÁ, J. Specifika tlumočení ve vzdělávání. Praha: ČKTZJ, 2008