HODNOCENÍ PŘÍNOSU KOMPENZAČNÍCH
POMŮCEK A JAZYKOVÉHO VÝVOJE U DÍTĚTE
S POSTIŽENÍM SLUCHU
Radka HORÁKOVÁ
Katedra speciální pedagogiky
PdF MU Brno
11. Česko-Slovenský foniatrický kongres v Kurdějově,
20. 9. 2013
Tři klíčové fáze diagnostického procesu a zajištění
včasné intervence u dětí se SP podle JCIH (Joint
Committee on Infant Hearing) v USA – výbor tvořený
multidisciplinárním týmem odborníků z oblasti audiologie, ORL,
pediatrie a ošetřovatelství.
Středisko rané péče pro sluchově postižené
Tamtam – Praha, Olomouc
 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění
pozdějších předpisů.
 Péče je poskytována rodinám s dětmi se sluchovým
postižením či kombinovaným postižením od narození do 7
let věku, příp. neslyšícím rodičům se slyšícími dětmi raného
věku v celé ČR.
 Jedná se o službu sociální prevence – cílem je sociální
integrace rodiny a dítěte.
Speciálně pedagogická centra pro
sluchově postižené v ČR
 Vyhláška č. 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č.
72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve
školách a školských poradenských zařízeních.
 Poradenské služby jsou poskytovány v oblasti vzdělávání
dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími
potřebami, stejně tak jejich zákonným zástupcům a
pedagogickým pracovníkům.
 Standardní činnosti společné: depistáž žáků se ZP,
komplexní diagnostika, včasná intervence, krizová
intervence, přímá práce s žákem, metodická činnost,
zpracování IVP, kariérové poradenství,…
 Standardní činnosti speciální: budování a rozvoj
komunikačních dovedností, orální komunikace, vizuálně
motorická komunikace, kurzy ČZJ, nácvik odezírání, čtení s
porozuměním, sluchová výchova, spolupráce s příslušným
zdravot. zařízením, pracov. ORL a klinikou provádějící KI,
nácvik činností pro audiometrické vyšetření,…
 Výsledky dotazníkového šetření, které bylo realizováno dr. Ivanou
Slavíkovou v roce 2008 – 2010. Osloveno bylo 75 SPC,
návratnost 47 dotazníků, z toho 7 SPC pro sluchově postižené
(http://www.nuv.cz/poradenstvi/studie)
 ….„SPC pro sluchově postižené si stěžují na nedostatek
diagnostických nástrojů vytvořených specificky pro sluchově postižené
a navrhují převést např. Leiterovu škálu (LIPS – The Leither International
Performance Scale) určenou k diagnostice intelektu u sluchově
postižených od 3 do 18 let. Zároveň uvádějí, že by bylo třeba vytvářet
další nástroje pro diagnostiku dětí a dospívajících se sluchovým
postižením: Testy k určení poruch učení u sluchově postižených, Testy
percepce a porozumění řeči, Testy ke zhodnocení slovní zásoby u
sluchově postižených s diagnózou „praktická hluchota“, Úroveň
čtenářských dovedností pro sluchově postižené s diagnózou „praktická
hluchota“, Schopnost odezírání.“
 U řady z užívaných nástrojů nejsou splněna základní kritéria
validity (např. zastaralost nástroje, chybějící české normy atd.).
 Je různá kvalita vybavenosti adekvátními diagnostickými nástroji
(zejména pak v oblasti diagnostiky inteligence, speciálních
vzdělávacích potřeb atd.).
 Nejsou k dispozici odpovídající diagnostické nástroje pro
některé oblasti diagnostiky dětí, žáků a studentů (např.
nástroje pro diagnostiku poruch chování, vývojové škály pro
děti s různými typy zdravotního postižení, nástroje pro
strategie a styly učení atd.).
 Je potřebné posílit metodickou a vzdělávací podporu v oblasti
diagnostiky a intervence a kontrolní mechanismy u výstupů z
diagnostické práce.
 Je potřebné zpřesnit kritéria pro diagnostiku speciálních
vzdělávacích potřeb žáků se zřetelem k efektivitě a finanční
náročnosti jejich vzdělávání.
 Zhodnotit efekt dané kompenzační pomůcky a její
přínos v oblasti vnímání mluvené řeči lze zejména u
malých dětí poměrně obtížně.
 Obvykle se spoléháme na pozorování dítěte a jiné
behaviorální metody – VRA, VPA, test Lingových
zvuků, či vývojové škály,…
 Např. McDONELL, V. Jednotná měřítka vývoje
(from Listen and Talk). Czech translation of
Integrated Scales of Development from Listen Learn
and Talk. N34335F ISS1 APR10 CZ.
 Kromě vývojových škál a testů sluchové percepce se
nejčastěji jedná o dotazníky vývoje komunikace, které
vyplňují rodiče dětí ve spolupráci s odborníky:
 ELF - Early Listening Function
 LittlEARS Auditory Questionnaire Items
 IT-MAIS - Infant Toddler Meaningful Auditory Integration
Scale – ukázka 10 otázek (viz níže)
1. Je z chování dítěte patrné, že jeho hlasový projev je ovlivněn
nasazením (užíváním) sluchadla nebo KI?
Přístup ke zvuku prostřednictvím kompenzační pomůcky je zpočátku u malých dětí
patrný zejména v rozvoji řečových dovedností. Četnost a kvalita vokalizace dítěte se
může měnit podle toho, zda je pomůcka zapnutá, vypnutá nebo nefunguje správně.
 1. Popište vokalizaci ________, když mu/jí na začátku dne nasadíte kompenzační
pomůcku. Nechte rodiče vysvětlit (popsat), zda a jakým způsobem se změní hlasový
projev dítěte, když se příslušná pomůcka zapne.
 2. Pokud zapomenete přístroj ______ zapnout, nebo v případě, že přístroj
nefunguje správně, je patrné, že se vokalizace dítěte liší/změnila (např. kvalita,
četnost výskytu)?
 3. Zkouší (testuje) dítě fungování dané pomůcky po jejím zapnutí vlastním hlasem?
Hodnocení:
0= nikdy
Není patrný žádný rozdíl ve změně vokalizace dítěte, pokud je nebo není pomůcka zapnutá.
1=výjimečně
Po zapnutí pomůcky je patrný mírný nárůst vokalizace dítěte – až o 25% (stejně tak naopak, po vypnutí pomůcky mírný pokles
vokalizace dítěte).
2= občas
Vokalizace dítěte se během dne zvýší až o 50%, pokud je pomůcka zapnutá. (Stejně tak naopak, při vypnutí pomůcky se objeví
výraznější pokles vokalizace dítěte).
3= často
Při užívání zapnuté pomůcky je u dítěte patrný znatelný nárůst vokalizace během dne, a to až o 75%. (Stejně tak naopak, při vypnutí
pomůcky se objeví výrazný pokles vokalizace dítěte). Rodiče zároveň mohou uvádět, že se objevují změny ve vokalizaci dítěte
v prostředí mimo domov a to bez ohledu na to, zda je pomůcka zapnutá či nikoliv.
4= vždy
Vokalizace dítěte jednoznačně vzroste na 100% při zapnutí kompenzační pomůcky ve srovnání s tím, když je pomůcka vypnutá.
Komentář rodičů:
 2. Vyslovuje dítě slabiky (produkuje slabikované zvuky) připomínající řeč?
 3. Reaguje dítě v klidné místnosti spontánně na své jméno, aniž by mělo
zrakovou kontrolu a očekávalo, že bude zavoláno?
 4. Reaguje dítě v hlučném prostředí spontánně na své jméno, aniž by mělo
zrakovou kontrolu?
 5. Reaguje dítě spontánně na přirozené zvuky doma/ve známém prostředí,
aniž by na to bylo upozorňováno?
 6. Upozorňuje dítě spontánně na přirozené zvuky v novém prostředí?
 7. Rozlišuje dítě spontánně zvuky, které jsou součástí jeho každodenních
činností?
 8. Je dítě schopno spontánně rozlišit mezi dvěma mluvícími osobami pouze
sluchem?
 9. Rozezná dítě pouze sluchem rozdíl mezi řečí a ostatními zvuky?
 10. Vnímá dítě pouze sluchem citové zabarvení/tón hlasu (hněv, rozrušení,
úzkost)?
Lékař - foniatr,
audiolog, akustik /
protetik, speciální
pedagog - surdoped,
logoped, poradce rané
péče, psycholog,
zástupce komunity
Neslyšících a další...
Rodiče
Dítě se
sluchovým
postižením
Kontinuální hodnocení
jeho pokroku v oblasti
komunikace, oblasti
sociální a emocionální,
i v oblasti vzdělávání.
Poskytování informací a zajištění servisu,
konzultace a podpora rodin s dětmi se
sluchovým postižením, vzájemná spolupráce a
sdílení informací v týmu.
Vznik pediatrických audiologických center?
Rozhodnutí
založená na
získaných
informacích od
odborníků, vlastních
hodnotách a
vnitřním potenciálu.
DĚKUJI ZA POZORNOST.
Zdroje obrázků:
http://contradica.blogspot.cz/2008/05/childrens-cochlear-implant-books.html
http://www.jcih.org/ExecSummFINAL.pdf
http://ehdimeeting.org/2012/Schedule.cfm
http://www.thinkstockphotos.com/image/stock-photo-tin-can-phone/154997148/