Schváleno usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 165/2012/ZK-31 ze dne 15. 5. 2012
a 30/2012/ZK-2 ze dne 20. 12. 2012
KONCEPCE SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB
OHROŽENÝCH SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM
NA OBDOBÍ 2012 - 2014
KONCEPCE
Oddělení prevence a humanitních činností
2012 - 2014
Celý text Koncepce OPHČ je zveřejněn na www.jihocesky-kraj.cz
Přímý odkaz: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=346&par[lang]=CS
OBLAST osob ohrožených sociálním vyloučením
Koncepce sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením
na období 2012 - 2014
1. Úvod
1.1 Stručný popis oblasti
Problematice sociálního začleňování je věnována rostoucí pozornost Evropské unie jako
celku tak i jednotlivými členskými zeměmi. Představuje proces změny vnějších podmínek pro
vytváření přiměřené nabídky konkrétních možností a příležitostí znevýhodněným
jednotlivcům nebo skupinám k překonání rizik sociálního vyloučení.
Vychází z obecného konceptu sociálního vyloučení1
, který odráží nerovnost jednotlivců nebo
celých skupin obyvatelstva v jejich účasti na životě společnosti, tj. v přístupu k základním
zdrojům společnosti (k zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči, vzdělání a
službám) a je trvalým předmětem zájmu teoretiků i diskutovaným tématem odborníků v této
oblasti. Má úzkou vazbu na širší politická témata související s prioritními cíli; zejména
dosažení konkurenceschopnosti a trvalé prosperity naší země. Předpokladem jejich
dosažení je reálně existující sociální soudržnost ve společnosti.
Zákon č. 108/206 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. b) až f)
definuje základní pojmy v oblasti sociálního začleňování, kterými jsou nepříznivá sociální
situace, sociální vyloučení a sociální začleňování.
Sociálním vyloučením je rozuměno vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti
a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace.
Sociální začleňování je definováno jako proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené
nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají
plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem,
který je ve společnosti považován za běžný.
Rozdílné přístupy a názorové postoje k problematice jsou ovlivňovány nejen míněním
veřejnosti zejména místní a regionální úrovně, ale i očekáváním brzkých pozitivních
výsledků. Malý pokrok bývá obvykle hodnocen jako nicotný vzhledem k objemu
přetrvávajících problémů. Situace svádí k přijímání jednoduchých represivních řešení,
vedoucím k napětí ve společnosti a otevřeným projevům násilí vůči těmto osobám.
Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků se stává naléhavou
prioritou politiky vlády, situací sociálně vyloučených se zabývá Strategie boje proti
sociálnímu vyloučení (Usnesení vlády ze dne 21.září 2011).
Tento aktuální trend reflektuje také tato koncepce. Současně se odvíjí i od procesu
transformace sociálních služeb, naplňování aktuálních potřeb skupin obyvatel nejvíce
ohrožených sociálním vyloučením, které jsou cílovými skupinami této koncepce.
Realizace vhodných projektů a programů se neobejde bez inovativních přístupů, bez
nových forem využívání již existujících institucí, nových forem vyhledávání klientů a nových
forem práce s nimi, k formulování nových potřeb a forem v poskytování sociálních služeb. To
předpokládá současně dostatečné finanční zajištění těchto potřeb.
Koncepce ve stanovených prioritách vymezuje základní oblasti pro nastavení procesu
sociálního začleňování. Vychází ze stěžejního strategického dokumentu - Programu rozvoje
Jihočeského kraje pro období do roku 2013, kde je koncepcí řešená problematika zahrnuta
v opatřeních prioritní osy 2 Lidské zdroje a sociální soudržnost a Střednědobého plánu
rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje. Dále reflektuje Národní akční plán sociálního
začleňování 2004-20062
a dalších let3
, strategické materiály centrálních orgánů, zejména
Koncepci romské integrace a Koncepci integrace cizinců.
1
Sociálním vyloučením se obecně rozumí určitá forma izolace sociální skupiny, která má za následek
omezený přístup ke kulturnímu a sociálnímu kapitálu společnosti a v participaci na běžném sociálním životě
(Rabušic, L.: Koho Češi nechtějí? O symbolické sociální exkluzi v české společnosti. Sociální studia 5, 2000, s.
67-85.
2
Usnesení vlády č. 730 ze dne 21. července 2004
Nabytím účinnosti nově přijatých právních předpisů v sociální oblasti 1. 1. 2007 a jejich
průběžná novelizace, byly významným způsobem upraveny legislativní podmínky činnosti v
této oblasti.
Stanovené PRIORITY koncepce vycházejí z povinnosti kraje uložené zákonem 129/2000
Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, ostatní stanovené priority spadají pod
samostatnou působnost kraje
ustanovením § 67 odst. 1, písm. c)
poskytovat odbornou a metodickou pomoc obcím, vyplývající z působnosti obcí a krajů
při zajišťování sociálních služeb stanovené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
ve znění pozdějších předpisů
ustanovením § 95, písm. c)
spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při
zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem
a osobou;
dle ustanovení § 92 odst. b), zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění
pozdějších předpisů,
obecní úřad obcí s rozšířenou působností koordinuje poskytování sociálních služeb a
poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu
předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, a osobám, jejichž způsob
života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon
ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační
službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky;
POZN.: Tato podoba „Koncepce“ vychází z koncepce předcházející, na období 2011 –
2012. Vzhledem k aktuálnosti původně zpracovaných řešení nebyly navrženy
významnější změny pro její pokračování.
2. CÍLOVÉ SKUPINY
2.1 Obecné vymezení cílových skupin a jejich popis
Obecné vymezení cílových skupin vychází z cíle koncepce, zastavit prohlubování
procesu sociálního vylučování, kterým se rozumí vyčlenění osoby mimo běžný život
společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace.
K vymezení cílových skupin bylo přistupováno z pohledu rozdílných příčin, pro
které jsou osoby každé cílové skupiny znevýhodněny a představují rizika ohrožení sociálním
vyloučením. V každé cílové skupině mohou být také osoby zdravotně handicapované,
absolventi škol, ženy s nezletilými dětmi, osoby starší 50-ti let, děti a mládež.
Riziko sociálního vyloučení je sjednocujícím prvkem cílových skupin. Konkrétní míru
ohrožení jednotlivce sociálním vyloučením pak představuje kumulace rizik v klíčových
oblastech začleňování, tj. uplatnění na trhu práce, lidského kapitálu (vzdělání a kvalifikace) a
bydlení a doba, po kterou se osoba nachází v nepříznivé nebo krizové sociální situaci.
Koncepce vymezuje tři cílové skupiny osob, které vykazují zvýšené riziko
sociálního vyloučení. Spočívá v oslabení nebo ztrátě schopnosti řešit nepříznivou sociální
situaci samostatně vlastními silami tak, aby její řešení podporovalo sociální začlenění do
sociálního, kulturního a ekonomického života společnosti a žít způsobem ve společnosti
běžným a přijatelným. Tyto osoby se při překonávání takové situace neobejdou bez pomoci
(sociální práce) a podpory spočívající v přímém nebo zprostředkovaném poskytování
odpovídajících sociálních služeb.
3
Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2008 až 2010, obsaženou
v části III materiálu č.j. 1411/08 (Usnesení vlády ze dne 22. září 2008 č. 1209
Základní rámec k zajištění potřebné pomoci je dán zákonem o sociálních službách.
Pomocí se rozumí takové spektrum činností, které jsou nezbytné pro sociální začlenění a
důstojné podmínky života odpovídající úrovni rozvoje společnosti. Tento zákon také (při
splnění podmínek uvedených) deklaruje rovný přístup k těmto službám.
Vedle této společné charakteristiky má každá cílová skupina svá specifická
znevýhodnění, která jsou dána různými příčinami.
1. cílová skupina: MARGINALIZOVANÉ SKUPINY
PRIMÁRNÍ cílová skupina se týká osob ohrožených sociálním vyloučením je definovanou
zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, v § 2
odst. 6, které nebývají v popředí zájmu většiny společnosti. Často svým chováním a
způsobem života nejsou pro běžnou populaci pochopitelné ani přijatelné.
Nacházejí se v nepříznivé sociální situaci z důvodů jiných nežli je věk nebo zdravotní stav.
Jedná se o krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se
společností. V daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek
finančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji situaci bez odborné sociální pomoci a
zajišťovat svoje životní potřeby společensky přijatelným způsobem. Jde o osoby, které:
• jsou propuštěni z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody,
• ukončili léčbu chorobných závislostí, propuštění ze zdravotnického zařízení,
psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti,
• opouštějí zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo odcházejí
z pěstounské péče po dosažení zletilosti,
• nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami
bez přístřeší.
Cílová skupina (okruh osob) je tvořena klienty na několika kvalitativně odlišných
vstupních úrovních. Jde o velmi rozsáhlou a heterogenní kategorii skupin osob vyznačují se
společnými charakteristikami. Ve většině případů jde o kumulované sociální problémy.
Chybějící či narušené rodinné vazby, jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jsou bezprostředně
ohrožení ztrátou domova nebo ho ztratili a bydlí za nepřijatelných podmínek.
SEKUNDÁRNÍ cílovou skupinu tvoří:
- sociální kurátoři na ORP, kteří jsou jednak pracovníky obecního úřadu tak také sociální
pracovníci a vykonávají činnosti stanovené §109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů, v rámci koordinační činnosti a kontinuální sociální
práce spolupracují s pracovníky dalších institucí, kterými jsou zejména:
- sociální pracovnice zařízení Vězeňské služby ČR, úředníci Probační a mediační služby,
pracovníci školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, úřadů práce,
soudů, poskytovatelé sociálních služeb zejména sociální prevence, lékaři, a pracovníci
Záchranné služby, pracovníci Policie ČR, potenciální zaměstnavatelé, úředníci obecních
úřadů a NNO, pracovníci medií.
2. cílová skupina: OBYVATELÉ VYLOUČENÝCH LOKALIT JIHOČESKÉHO KRAJE
PRIMÁRNÍ cílová skupina zahrnuje obyvatele vyloučených lokalit Jihočeského kraje, z nichž
některé byly typově zpracované Analýzou sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční
kapacity subjektů působících v této oblasti, kterou realizovala spol. s.r.o. GAC v r. 2006.
Hlavním cílem analýzy bylo získat základní informace o situaci sociálně vyloučených lokalit
prostřednictvím plošného zmapování situace v jednotlivých oblastech jejich výskytu, a
porozumění procesům, které ovlivňují životní podmínky v různých typech těchto lokalit.
Výstup z analýzy, který byl zveřejněn koncem roku 2006, ukázal mimo jiné, že v lokalitách
žijí především občané romské menšiny. Lokality se nachází jak ve větších městech kraje, tak
i ve venkovských obcích. Analýza však nezahrnuje všechny lokality s podobnou
charakteristikou a nepopsala dostatečně lokální integrační praxi.
Za sociálně vyloučenou lokalitu je považována geograficky vymezitelná oblast, kde
dochází ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením4
. Prostorové vyloučení
znamená pro jedince bariéru rozvoje životních šancí5 .
Sociální vyloučení je chápáno jako „proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny
osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních,
ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku." Míru vyloučení naznačuje souběh
nejzávažnějších faktorů, které toto vyloučení charakterizují. Situace ve vyloučených
lokalitách potvrzuje, že se jedná o mnohočetné rodiny s více závislými dětmi (čtyři a více),
kde jsou oba partneři nezaměstnaní s převážně základním vzděláním6
.
Osoby se základním vzděláním bez další kvalifikace se stále obtížněji uplatňují na
primárním trhu práce. Využívají téměř výhradně příležitostné a sezónní pracovní příležitosti
na sekundárním trhu práce a proto jsou opakovaně nebo dlouhodobě nezaměstnaní.
Představují část příjmové skupiny s nejnižšími příjmy. Nikoliv výjimečně jsou jejich jediným
legálním příjmem dávky státní sociální podpory a hmotné nouze, které doplňují příležitostnou
prací na „černém trhu“ případně jinou nelegální činností.
Minimální ambice uplatnit se na trhu práce je také příčinou jejich rostoucí
zadluženosti. Největší výdaje domácností obecně představují náklady spojené s bydlením.
Rostoucí výše nájemného (včetně regulovaného) a energií zbavuje osoby a rodiny
s nejnižšími příjmy možnosti pravidelně nájemné a s ním spojené služby hradit. Situaci řeší
zejména přestěhováním do bytů s nižším nájemným pokud možno regulovaným, a pokud
splňují podmínky dávkami státní sociální podpory a hmotné nouze (příspěvek na bydlení a
doplatek na bydlení). Využívání nabídek společností poskytujících tzv. rychlé půjčky,
spotřebitelských úvěrů a lichva jejich zadlužení prohloubila tak, že prakticky nejsou schopni
své finanční závazky splácet. Navíc existence enormních dluhů brání dlužníkům uzavřít
legální pracovní poměr, kdy příjem podléhá zásahu exekučních orgánů. Důsledkem tohoto
stavu je orientace výhradně na černý trh práce, ztráta bydlení, chudoba. S chudobou a
nízkými šancemi souvisí zhoršený zdravotní stav obyvatel, úpadek kvality životního prostředí
a chátrající bytový fond.
Adaptace na své marginalizované postavení vytváří specifické hodnoty a normy
označované jako kultura chudoby7
. Charakterizuje ji životní orientace na přítomnost bez
výhledu do budoucna, silná orientace na krátkodobý prožitek, pocity beznaděje a bezmoci
nebo přesvědčení o nemožnosti ovlivnit vlastní sociální situaci. Adaptací na ekonomické
vyloučení dochází ke ztrátě jak pracovních návyků, tak i motivace práci hledat.
Tolerance patologického chování, kriminalita a různé formy závislostí jsou v procesu
socializace a výchovy předávány nastupující generaci. Největší koncentrace osob cílové
skupiny je ve vyloučených lokalitách.
SEKUNDÁRNÍ cílovou skupinu tvoří:
- pracovníci domů dětí a mládeže, pracovníci veřejné správy, samosprávy obcí, lékaři,
poskytovatelé sociálních služeb, terénní pracovníci a zdravotně sociální pracovníci,
potenciální zaměstnavatelé, obecní policie, nestátní neziskové organizace, pracovníci medií.
3. cílová skupina: CIZINCI A AZYLANTI
PRIMÁRNÍ cílová skupina zahrnuje imigranty, tzv. cizince třetích zemí s legálním pobytem,
základní cílovou skupinu vládní politiky integrace cizinců. Občané třetích zemí (jejich země
původu je mimo Evropskou unii), kteří pobývají, případně hodlají pobývat, na našem území
legálně déle než jeden rok. Konkrétně se jedná o pracovní imigranty a osoby samostatně
4
Jára, M. (a kol.): Sociální diskriminace pod lupou. Otevřená společnost, o.p.s., 2006, s. 3
5 Toušek, L.: Sociální vyloučení a prostorová segregace. www.caat.cz, publikace
6 Trbola, R., Sirovátka, T.: Efektivnost sociálních transferů při eliminaci chudoby v České republice.
VÚPSV Praha 2006
7 Jakoubek, M., Hirt, T.: Romové v osidlech sociálního vyloučení. Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk. Plzeň 2006
výdělečně činné s dlouhodobým nebo trvalým pobytem a jejich rodinné příslušníky
vymezené zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších
předpisů. Tyto osoby přijíždí za prací s cílem dříve nebo později se opět vrátit zpět do své
země původu. Obecně se vychází z předpokladu, že čím déle cizinec na území hostitelské
země pobývá, tím pravděpodobnější je, že zde zůstane natrvalo.
Předpokladem úspěšné integrace cizinců do společnosti a tím také prevence
sociálního vyloučení je znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace ve
společnosti, začlenění do majoritní společnosti.
Obecným zájmem státu je podpořit integraci zejména kvalifikovaných pracovníků a
jejich rodin, v případě cirkulární či dočasné migrace za prací občanů ze zdrojových zemí také
jejich důstojný návrat a reintegraci v zemi původu.
Současná situace spojená s dopady ekonomické krize vede k rozšíření cílové skupiny
i o nově příchozí cizince s legálním pobytem (za účelem zaměstnání, sloučení rodiny,
podnikání) se záměrem umožnit jim základní orientaci v hostitelské zemi8
. Konkrétně to
znamená prevenci rizik sociálního vyloučení, které u této skupiny představuje neznalost
prostředí, nedostatečná znalost jazyka, neznalost legislativy hostitelské země, tedy zejména
práv a povinností, které se jich týkají.
Přístup ke službám sociální péče osobám této cílové skupiny řeší ustanovení § 4 zk. č.
108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odst. 1 písm. .a) a b), tedy cizincům hlášeným
k trvalému pobytu a azylantům, odst. 2 všem legálně pobývajícím cizinců přístup k některým
službám sociální prevence (zařízení sociálních služeb jako např. azylové domy, K-centra,
intervenční centra, noclehárny).
Podskupinu této cílové skupiny tvoří azylanti. Jsou to osoby, kterým byl v azylovém
řízení přiznán status azylanta a na jeho základě trvalý pobyt. Tyto osoby jsou zařazeny ve
Státním integračním programu Ministerstva vnitra, který potřebu integrace těchto osob
začleňuje do výkonu státní správy, samosprávy a nevládního sektoru. Za prioritní se
považuje zajištění trvalého bydlení pro tyto osoby a po dobu pěti let jim zaručuje ochranu ve
všech oblastech společenského začleňování. Je jim proto věnována zvýšená pozornost
poskytovatelů sociálních služeb a odboru sociálních věcí územního obvodu, kde jsou hlášeni
k trvalému pobytu. Pro tyto nadstandardní podmínky tvoří podskupinu cílové skupiny cizinců.
SEKUNDÁRNÍ cílovou skupinu tvoří:
- poskytovatelé sociálních služeb, občanské poradny, NNO s republikovou působností
orientované na cílovou skupinu cizinců, samosprávy obcí, určení zaměstnanci na ORP,
učitelé všech typů škol, učitelé certifikovaní k výuce češtiny pro cizince a další vzdělavatelé,
NNO cizinců, agentury práce, úřady práce, ubytovatelé, potenciální zaměstnavatelé, krajské
detašované pracoviště MV ČR pro udělování trvalých pobytů, dobrovolníci, pracovníci medií.
1.2.2 Pokus o kvantifikaci cílových skupin na území Jihočeského kraje
Potřeba monitorovat velikost těchto cílových skupin je obecně ztížená tím, že
potenciální klienti sami nemusí vyhledávat pomoc při řešení své nepříznivé nebo krizové
situace, tj. nevyužívá nabídku poradenských a dalších sociálních služeb kvalifikovaných
poskytovatelů.
a) MARGINALIZOVANÉ SKUPINY
PRIMÁRNÍ cílová skupina je kvantifikovatelná jen částečně. Statistickým výkazem MPSV V-
26-01 je sledováno, v jaké míře se realizuje kontinuální práce s pachateli trestné činnosti
sociálními kurátory na ORP. Každoročně jsou vykazovány pouze osoby, které se obrátily o
pomoc na sociálního kurátora a které opustily výkon trestu. Řada osob trvale hlášených
k pobytu v Jihočeském kraji se na sociálního kurátora neobrací. Není samostatně
vykazována skupina osob, které se staly klienty na základě depistážní činnosti. Přesně je
8
Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v r. 2011 (Usnesení vlády ze dne 09. 02. 2011 č. 99)
vykazována skupina osob, které opustily zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy
pro dovršení zletilosti. Oficiální statistická šetření kategorie osob bez domova (bezdomovců)
neexistují. Počty těchto osob jsou pouze odhadovány.
Přehled počtu klientů sociálních kurátorů
Jihočeský
kraj
celkem
Celkem evidovaných osob Celkem propuštěných osob
2009 2010 2011 2009 2010 2011
1 377 1 480 1 459 715 778 772
b) OBYVATELÉ VYLOUČENÝCH LOKALIT JIHOČESKÉHO KRAJE
PRIMÁRNÍ cílová skupina jsou obyvatelé vyloučených lokalit, které byly identifikovány na
základě jednotných odborných kritérií v republikové Analýze sociálně vyloučených lokalit a
romských lokalit v r. 2006. Bylo popsáno i několik lokalit Analýza však nezahrnuje zdaleka
všechny lokality a bude proto provedeno vlastní kvantifikační šetření v jednotlivých obcích.
c) CIZINCI A AZYLANTI
PRIMÁRNÍ cílová skupina cizinců v roce 2010 představovala celkem 15 037 osob, z toho
bylo 43% žen. Z celkového počtu cizinců bylo s trvalým pobytem 7 747 osob, tj. 51,52%. Na
počtu obyvatel kraje se cizinci podílí 2,3%.
1.2.3 Vymezení obecně – popis výskytu v jednotlivých regionech
V případě cílové skupiny marginalizovaných skupin, která je poměrně dost široce
vymezená a systémově zajištěná, je považována za plošně rozprostřenou bez ohledu na to,
že její koncentrace je obecně větší ve velkých městech kraje. Nejvíce evidovaných osob je
na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Táborsku, Soběslavsku.
Cílová skupina obyvatel vyloučených lokalit byla identifikována v r. 2006, ale situace
v nich nebyla aktualizovaná žádným odborným šetřením ani žádným vyjádřením obce.
Monitorování tohoto problému na úrovni kraje není dosud prováděno. Aktuální informace
jsou získávány pouze prostřednictvím terénních sociálních pracovníků a sociálních kurátorů
na ORP a nejsou komplexní. Data z Analýzy jsou dnes, díky časovému odstupu, stará a již
tehdy provedená neúplně. Dá se objektivně předpokládat, že počet osob bude
pravděpodobně vyšší.
.
O rozložení cílové skupiny cizinců získáváme data ze statistických přehledů ČSÚ a
Cizinecké policie ČR, vyselektováním. Cílová skupina, není v kraji rovnoměrně rozložená,
největší koncentrace je vedle Českých Budějovic v územním obvodu Strakonice, Český
Krumlov, Jindřichův Hradec.
Cizinci (k 31.12.2010)
Kraj, okresy Cizinci
celkem
Z toho
Evidovaní
na ÚP
Platné živnostenské
oprávnění
Státní občanství
Ukrajina Slovensko Vietnam
Jihočeský kraj 15 037 6 727 3 831 4 488 2 588 2 594
České Budějovice 4 726 2 092 1 190 1 491 925 526
Český Krumlov 2 867 1 014 576 651 332 527
Jindřichův Hradec 1 667 337 569 260 276 556
Písek 1 065 1 189 272 312 218 141
Prachatice 1 171 274 270 235 150 442
Strakonice 2 027 1 056 602 1000 328 260
Tábor 1 514 765 352 539 359 142
Pramen:ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR
Celková zaměstnanost cizinců v kraji činí 10 558 osob. Podíl zaměstnaných cizinců na
celkovém počtu pracujících v kraji představoval 3,33%.
Z hlediska profesí byl největší počet povolení pro cizince vydáván pro kvalifikované
a nekvalifikované profese v odvětví strojírenství (strojírenský dělník, svářeč, zámečník),
stavebnictví (stavební dělník, zedník), textilního průmyslu (šička), zemědělství (ošetřovatel
hospodářských zvířat) a lesnictví (dělník), u státních příslušníků EU/EHP se jedná většinou
o jazykové lektory a o manažerské pozice v podnicích se zahraniční účastí.
3. SWOT ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN
1.3.1 SWOT analýza CS marginalizovaných skupin
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
Existence sítě sociálních služeb pro
cílovou skupinu
Existence systému financování
sociálních služeb
Zkušenosti a délka praxe sociálních
kurátorů
Vzdělanostní a odborná úroveň
pracovníků sociálních služeb
Místní podpora poskytování
sociálních služeb
Podrobná znalost terénu
Spolupráce kurátorů se zařízeními
sociálních služeb
Vzájemná spolupráce sociálních
kurátorů
Informovanost mezi krajem a obcí
Stabilní poskytování sociálních
služeb
Místní dostupnost poskytování
sociálních služeb
Neexistence sociálního bydlení pro osoby sociálně
vyloučené (vč. bezdomovectví)
Neexistence a nedostupnost některých sociálních
služeb, obecně nedostatečné a nejisté financování
sociálních služeb
Nedostatek pracovních příležitostí pro osoby bez
kvalifikace se záznamem v rejstříku trestu
Zadluženost klientů, snadná dostupnost půjček a
úvěrů klientům bez stálého příjmu
Chybějící provázanost a následnost sociálních služeb
pro klienty
Kumulace funkcí sociálních kurátorů
Nedostatečné finanční ohodnocení kurátorů, nízká prestiž
činnosti kurátorů
Spojení státní správy se samosprávou
Chybí účelově vázané finanční prostředky pro výkon
agendy sociálního kurátora
Podceňování důležitosti supervize pro sociální kurátory
Nedostatečná informovanost ostatních institucí a
veřejnosti
Slabá informovanosti mezi poskytovateli služeb
působících na úrovni ORP a ostatních poskytovatelů
sociálních služeb
Negativní vnímání ze strany veřejnosti
Pasivní přístup klientů k poskytovatelům sociálních služeb
Nejednotnost zařazení funkcí sociálních kurátorů v rámci
úřadu
PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA
Možnosti pravidelné prezentace
příkladů dobré praxe na úrovni ORP
Stanovení priorit pro samosprávy k
řešení sociálních služeb, využití
dotačních titulů obcemi, krajem (včetně
ESF)
Nezájem ze strany obcí a veřejnosti řešit oblast služeb
prevence, upřednostňování jiných priorit
Nedostatek financí k poskytování sociálních služeb a
zánik malých organizací, sítě poskytovatelů služeb
Kumulace problémů klientů sociálních služeb, široké
spektrum klientů
Rozvoj podporovaného zaměstnávání,
chráněného sociálního bydlení
Větší nabídka různorodějších možností
k získání zaměstnání, bydlení cílové
skupiny
Posílit poradenství v právních
záležitostech občanů i klientů,
poskytovatelů sociálních služeb
Zjištění infekčnosti klientů
Zlepšení mediálního prezentování
poskytovaných sociálních služeb
Vznik a rozvoj sociálního podnikání
Nárůst sociálně patologických jevů-alkoholismus,
gamblerství, drogy
Nárůst nezaměstnanosti zejména dlouhodobé a snížení
dostupnosti sociálních dávek
Preferování některých skupin klientů - podle zaměření
sociální problematiky
Nárůst klientů a jejich zadluženost, kumulace problémů
Syndrom vyhoření pracovníků služeb
Rezignace a pasivita klientů
1.3.2 SWOT analýza CS vyloučených lokalit
Nebyla posuzována samostatně od problematiky integrace romské menšiny, nebylo možné
pracovní skupinou situaci této cílové skupiny kvalifikovaně posoudit komplexně z pohledu
sociálního vyloučení.
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
• Zmapování sociálně vyloučených
lokalit v kraji (GaC)
• Komunitní plánování kraje a obcí
s rozšířenou působností
• Existence sociálních služeb pro
cílovou skupinu se dostává do popředí
zájmu obcí
• Depistážní práci romských poradců na
ORP začínají posilovat terénní
pracovníci obcí a NNO
• Dotační tituly na úrovni vlády ČR,
krajů, obcí, vč. ESF
• Informační zdroje o sociálních
službách
• Příklady dobré praxe v kraji (Písek,
Prachatice, Milevsko)
• Existence NNO, které se věnují
volnočasovým aktivitám dětí ze
sociokulturně znevýhodněného
prostředí
• Udržování romských tradic
• Existence romských neziskových
organizací působících na úrovni ORP
• NNO působící v problémových
lokalitách a jejich podpora
samosprávami
• Vzdělávací systém zahrnuje
uplatňování koncepce včasné péče
MŠMT
• Zvyšuje se zájem obcí hledat cesty ke
zlepšení situace v problémových
lokalitách
• Minimální projevy extremismu v kraji
• Neexistence systému sociálního bydlení
• Vysoká nezaměstnanost, nízká motivace k
získání zaměstnání, selhávání rodiny
• Nízká vzdělanostní úroveň a podceňování
významu vzdělání
• Nárůst patologických jevů
• Nedostatečná nabídka zaměstnání na trhu
práce, není vytvořen fungující model pro
začlenění na trh práce
• Minimální znalost problematiky na úrovni ORP;
Problémy sociálního začleňování nejsou
dostatečně řešeny v komunitních plánech ORP,
kraje
• Využívání dotací na terénní sociální pracovníky
je provázeno administrativními problémy
(neexistence dlouhodobého financování, pozdní
schvalování a proplácení financí na projekty)
• Projevy diskriminace (ve všech oblastech, vč.
služeb a zdravotnictví)
• Nedostatečná aktivita styčného důstojníka pro
národnostní menšiny
• Spolupráce s PČR na úseku sociálních služeb
• Vážnou bariérou začleňování je nejednotnost
romské komunity, pasivita a rezignaceneexistence
programů komunitní práce a
komunitního organizování
• Stanovené nevhodné podmínky pro absolventy
rekvalifikačních kurzů
• Komunikační bariéra
• Partnerské projekty více subjektů jsou ojedinělé
• Selhává systém předškolní výchovy, nejsou
informace o dostupnosti opatření koncepce
včasné péče
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
• Neexistují mechanismy jak odlišit ty, kdo hledají
práci od těch, kdo ji nehledají
• Neexistence relevantních dat o zdravotním stavu
osob v rizikových lokalitách
• Minimální zájem romských žadatelů NRP
PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA
Vzdělávací programy pro sekundární
cílovou skupinu na úrovni ORP
Finanční zdroje - dotační tituly pro oblast
bydlení a terénní práci
Prezentaci své kultury, tradic využívat
v osvětovém působení na primární cílovou
skupinu
Účast na besedách, seminářích
Využít možnosti odborné pomoci pro
vytváření terénních sociálních programů v
rizikových lokalitách (kvalitní analýzy,
odborná supervize)
Rozvíjení spolupráce se SPJ v projektu
Mentor a Sanace rodiny
Využívat programy komunitní práce a
komunitního organizování k eliminaci
rezignace a pasivity klientů lokalit
Extrémní zadluženost, lichva
Syndrom vyhoření pracovníků (zejména rom.
poradců)
Nesystémovost zacílená na cílovou skupinuspousta
programů z různých resortů bez
koncepční provázanosti a návaznosti, vč.
kontroly
Opakovaná zklamání, nedůvěra, rezignace
Přebírání rodinných vzorů, chybějící motivace
Růst kriminality zejména mladistvých (majetková
trestná činnost, drogy, gamblerství
Lhostejnost společnosti
Růst agresivity mezi Romy i k majoritní společnosti
Zhoršení zdravotního stavu, prevence, životní styl
Dvojí vyloučení - ze společnosti, z komunity
Emigrace, vystěhovávání, ghetta
Nevyužívání systému předškolní výchovy
Neudržitelnost terénních programů (chybí
dlouhodobý systém financování)
U značného počtu nezaměstnaných hrozí riziko
nesplnění podmínky nároku na dávky důchodového
pojištění
1.3.3 SWOT analýza CS cizinci a azylanti
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
- v kraji není dosud významnější početní
zastoupení cizinců;
- většina cizinců pochází z kulturně i
jazykově blízkého prostředí;
- cizinci s dlouhodobým a trvalým pobytem
mají legislativně zajištěn přístup ke službám
sociální péče;
- k některým službám sociální prevence mají
přístup všichni cizinci;
- cizinci jsou jako cílová skupina zahrnuti ve
Střednědobém plánu rozvoje soc. služeb Jč
kraje;
- existence subjektů poskytujících služby
cizincům s praktickými zkušenostmi;
- ekonomicky převážně soběstační a tudíž
nejsou zátěží pro dávkový systém;
- časté zapojení imigrantů do života
náboženských společenství, která vytvářejí
prostředí důvěry, bezpečí a vzájemné
- nedostatečný monitoring cizinců v
kraji;
- minimum cizinců vyhledává a využívá
potřebné informace od státních institucí nebo
NNO;
- obecně nedostatečná aktivní participace
cílové skupiny na integraci;
- komunity cizinců jsou více uzavřené,
zejména Vietnamci;
- NNO nejsou specializované na nějakou
oblast služeb pro cizince (všichni dělají
všechno), dosud nerealizují společné
projekty;
- výuka češtiny pro cizince není uznanou
sociální službou, je však vnímána jako
doplňková činnost ke službě sociální;
- nedostatečně evaluované projekty k
potřebám cizinců, minimální pozornost dětem
cizinců;
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
pomoci;
- rozvíjející se spolupráce NNO s krajem (i
když zatím pomalu);
- NNO a instituce veřejné správy na úrovni
ORP spolupracují výjimečně;
- česká společnost se otevírá přijetí cizinců
jen velmi pomalu, k cizincům je spíše
lhostejná;
PŘÍLEŽITOSTI RIZIKA
- zajistit kvalifikované poradenství a návazné
potřeby cizinců v rámci kraje;
- stanovit konkrétní rámec pro systematickou
činnost koordinovaných a návazných aktivit v
rámci kraje;
- zaměřit se na aktivní vyhledávání cizinců
(terénní práce);
- vzdělávání a vzájemná výměna zkušeností
pracovníků NNO;
- rozšířit okruh spolupráce o nové subjekty
v místech větší koncentrace cizinců;
- zaměřit pozornost na děti cizinců;
- možnosti financování začleňování cizinců
třetích zemí na období 2007-2013 z EIF;
- zvýšit pozornost oblasti práce s veřejností,
využívat více příležitostí zejména na místní
úrovni;
- téma integrace cizinců zařazovat do
vzdělávání pracovníků veřejné správy a
poskytovatelů služeb;
- nezjištěním skutečných potřeb cizinců
neadekvátní nabídka služeb NNO;
- bez adekvátního zapojení pracovníků na
ORP nelze zabezpečit potřebnou vertikální
koordinaci v oblasti integrace cizinců;
- uzavření cizineckých komunit majoritní
společnosti,
- nečitelná politika státu i EU směrem
k cizincům;
STEP ANALÝZA
Imigrace patří také v Jihočeském kraji k trvalým jevům, který dnes i v budoucnu bude
součástí dalšího vývoje společnosti a bude ovlivňovat různorodé společenské struktury –
politickou, ekonomickou, sociální, kulturní, demografickou. Proto byla provedena jako
doplňková STEP analýza zaměřená na vnější faktory, které jsou určující pro postavení cílové
skupiny ve společnosti kraje a identifikaci hlavních problémů. Zaměřuje se pouze na vnější
prostředí a okolnosti na vůli pracovníků nezávislé, které je však potřeba brát v úvahu
a vyrovnávat se s nimi.
Z faktorů společenských, technických, ekonomických a politicko-právních jsou brány v úvahu
zejména ty, které mají nebo mohou mít přímý dopad na regionální a místní úroveň.
Ze společenských faktorů je třeba brát v úvahu demografická specifika Jč kraje a faktory
vstupující z tohoto přehledu vyplývají tyto závěry:
• příliv cizinců do republiky i do kraje pozvolna roste (v současnosti tvoří 2,3 % obyvatel
kraje);
• z podílu trvale usídlených cizinců je patrné, že pro cizince se stává i náš kraj místem
trvalého usídlení a tento trend bude nadále pokračovat;
• nejpočetnější skupiny cizinců tvoří občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu;
• imigrace je pro nás potřebná z ekonomických (potřeby trhu práce), sociálních
i demografických příčin;
Z ekonomických faktorů:
• naše ekonomika potřebuje imigrující cizince jak na úrovni vysokých a vyšších pracovněprofesních
odborných a manažerských pozicích tak také v oblasti nekvalifikované
manuální práce, o kterou není mezi českou populací zájem;
• stálý zájem zaměstnavatelů o levnou pracovní sílu na sekundárním trhu práce, která je
flexibilní, nahraditelná a snadno kontrolovatelná;
• v kraji je poměrně pestrá odvětvová struktura hospodářství a představuje širší škálu
různorodých pracovních příležitostí zejména ve zpracovatelském průmyslu, ale i v
zemědělství a lesnictví;
Z politicko-právních faktorů:
• z pohledu EU je v oblasti migrace cizinců prioritní zajištění vnitřní bezpečnosti;
• základní natavení Koncepce integrace cizinců je nadřízeným orgánem (MV ČR)
považováno za odpovídající současným potřebám za využití dostupných nástrojů;
• na centrální úrovni není zájem o rozšiřování kompetencí krajů v oblasti integrace cizinců,
zařazení pracovníků krajských úřadů pro tuto agendu není a ani nebude formalizováno
ani systematicky koordinováno. V roce 2010 (30. dubna 2010) bylo v Jihočeském kraji
zřízeno Centrum na podporu cizinců se sídlem v Českých Budějovicích. Zřizovatelem je
Správa uprchlických zařízení MV ČR (realizátor projektu vybraný na základě výběrového
projektového řízení). Centrum je střediskem integračních aktivit v regionu a zajišťuje
poskytování informací, poradenství, kurzů češtiny a socio-kulturní orientace cizinců ve
společnosti atd. Vytváří nebo se účastní již stávajících platforem pro spolupráci v oblasti
integrace cizinců v regionu, sdružuje veškeré subjekty, které mohou přispět k úspěšné
realizaci politiky integrace. Úkolem Centra je zároveň podpořit rozvoj občanské
společnosti prostřednictvím úzké spolupráce s NNO a dalšími subjekty v daném regionu.
4 CÍLE A PRIORITY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZAČLEŃOVÁNÍ
Informace o stavu a plnění těchto cílů a priorit budou dostupné každoročně v materiálu
Výroční zpráva kraje o situaci v oblasti sociálního začleňování.
Obecný cíl: Prostřednictvím sociální pomoci a sociálních služeb posílit integraci osob
ohrožených sociálním vyloučením a omezit prohlubování exkluze osob sociálně
vyloučených
Specifické cíle:
Specifické cíle Oblasti koncepce
Eliminovat případy ztráty bydlení řešením dluhů spojených s
bydlením a zvýšit dostupnost adekvátního bydlení
Oblast dostupnosti služeb
Oblast vyloučených lokalit
Zvýšit dostupnost odpovídajících odborných služeb pro cílové
skupiny poskytovaných zejména terénní formou.
Oblast dostupnosti služeb
Oblast vyloučených lokalit
Snížit počet dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně
zaměstnatelných osob cílových skupin
Oblast dostupnosti služeb
Oblast vyloučených lokalit
Snížit počet dětí ukončující vzdělávání bez získání kvalifikace Oblast koordinace a vzdělávání
Oblast vyloučených lokalit
Zkvalitnit monitorování situace cílových skupin a evaluaci
realizovaných programů a služeb
Oblast koordinace a vzdělávání
Oblast dostupnosti služeb
Snižovat počet sociálně vyloučených lokalit. Oblast vyloučených lokalit
Oblast dostupnosti služeb
Oblast koordinace a vzdělávání
Specifické cíle Oblasti koncepce
Zvýšit podporu začleňování cizinců do společnosti. Oblast dostupnosti služeb
Oblast koordinace a vzdělávání
Oblasti:
1. Oblast prevence sociálního vyloučení
2. Oblast dostupnosti sociálních služeb
3. Oblast vyloučených lokalit Jihočeského kraje
4. Oblast koordinace a vzdělávání
5. Oblast financování
1 Oblast prevence sociálního vyloučení
Priorita 1.1: Zajištění včasné prevence sociálního vyloučení klientů cílových skupin
Opatření 1.1.1/ Vytvořit systém koordinace a podpory obcí při indikaci cílových skupin a
potřeb jejich příslušníků
Opatření 1.1.2/ Uplatňovat poradenství a podporu obcím při vytváření systému dostupného a
prostupného bydlení, včetně zajištění doplňkových služeb
Priorita
1.1
Zajištění včasné prevence sociálního vyloučení klientů cílových
skupin
Indikátory • Počet podpořených služeb a realizovaných aktivit
• Statistické údaje
• Vyčleněné finanční prostředky kraje
Strategie Koordinace aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, školami
a poskytovateli služeb. Vyčlenění odpovídajících finančních prostředků
z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci této priority.
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence) ve spolupráci s protidrogovým koordinátorem,
s krajským školským koordinátorem prevence sociálně patologických jevů)
Opatření
1.1.1
Vytvořit systém koordinace a podpory obcí při indikaci cílových skupin a potřeb jejich
příslušníků.
Výstupy Počet podpořených programů, výše uvolněných finančních prostředků.
1. Kontrola kvality a verifikace pokrytí potřeb terénní sociální práce
2. Počet podpořených aktivit a programů TSP
(informace VZ v oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín průběžně
1. do 31.5. příslušného kalendářního roku
2. do 31.5. příslušného následujícího roku
Výsledky Systematická a dlouhodobě předvídatelná podpora služeb TSP, snížení nepříznivých
důsledků rizik sociálního vylučování
Opatření
1.1.2
Poskytovat poradenství a podporu obcím při vytváření systému dostupného a
prostupného bydlení, včetně zajištění doplňkových služeb
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k problematice koordinace a
informovanosti subjektů na ORP (informace VZ v oblasti sociálního začleňování Jč
kraje)
Termín průběžně
Výsledky Nastavení a stabilizace spolupráce odborů na ORP a dalších participujících složek
Individuální projekt pro další podporu plánování rozvoje sociálních služeb – terénní sociální
programy.
Priorita 1.2: Při výkonu státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí věnovat
zvýšenou pozornost potřebám vzdělávání dětí a mládeže ze sociokulturně
znevýhodňujícího prostředí
Opatření 1.2.1/ Provedení analýzy dostupnosti předškolní výchovy
Opatření 1.2.2/ Provedení analýzy předčasného ukončení vzdělávací kariéry
Priorita 1.2 Při výkonu státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí věnovat
zvýšenou pozornost potřebám vzdělávání dětí a mládeže ze sociokulturně
znevýhodňujícího prostředí
Indikátory • Počet uskutečněných analýz na ORP.
• Statistické údaje.
• Vyčleněné finanční prostředky kraje.
Strategie Koordinací aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, školami na
provedení analýzy dostupnosti předškolní výchovy, na provedení analýzy
předčasného ukončení vzdělávací kariéry na úrovni ORP. Vyčlenění
odpovídajících finančních prostředků z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci
této priority
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence ve spolupráci s krajským školským koordinátorem
prevence sociálně patologických jevů)
Opatření
1.2.1
Provedení analýzu dostupnosti předškolní výchovy a její využívání na jednotlivých ORP
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek k provedení analýzy dostupnosti předškolní
výchovy na ORP (informace VZ v oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín průběžně
Výsledky Nastavení a stabilizace spolupráce odborů na ORP a dalších participujících složek
Opatření
1.2.2
Provedení analýzu předčasného ukončení vzdělávací kariéry mládeže na úrovni ORP
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek k provedení analýzy předčasného ukončení
vzdělávací kariéry na úrovni ORP (informace VZ v oblasti sociálního začleňování Jč
kraje)
Termín průběžně
Výsledky Nastavení a stabilizace spolupráce odborů na ORP a dalších participujících složek
Opatření zaměřené na zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání pro všechny budou
podporovány z ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání a
konkurenceschopnost, a to v rámci prioritní osy 1 zaměřené na Rovné příležitosti dětí a
žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
2. Oblast dostupnosti sociálních služeb cílovým skupinám koncepce
Priorita 2.1/ Podpora efektivního a profesionálního poskytování potřebných
sociálních služeb a aktivit
Opatření 2.1.1/ Finanční podpora služeb na zajištění dostupnosti specifického poradenství
a v jeho rámci také právního poradenství klientům všech cílových skupin
Opatření 2.1.2/ Koordinační podpora sociálně aktivizačních služeb pro všechny cílové
skupiny, jak rodiny, tak jednotlivce
Priorita 2.1 Podpora efektivního a profesionálního poskytování potřebných sociálních
služeb a aktivit klientům cílových skupin
Indikátory • Počet podpořených služeb a realizovaných aktivit.
• Vyčleněné finanční prostředky kraje.
Strategie Koordinace aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, dalšími institucemi
a poskytovateli služeb. Vyčlenění odpovídajících finančních prostředků
z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci této priority
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence ve spolupráci s krajským romským koordinátorem)
Opatření
2.1.1
Finanční podpora služeb na zajištění dostupnosti specifického poradenství a v jeho
rámci také právního poradenství klientům všech cílových skupin
Výstupy Počet podpořených služeb, výše uvolněných finančních prostředků.
1. Vyhlášení příslušného GP na podporu sociálního začleňování
2. Počet podpořených služeb (informace VZ oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín průběžně
1. do 31.5. příslušného kalendářního roku
2. do 31.5. příslušného následujícího roku
Výsledky Systematická a dlouhodobě předvídatelná podpora služeb k zajištění optimální
dostupnosti služeb pro cílové skupiny koncepce
Opatření
2.1.2
Koordinační podpora sociálně aktivizačních služeb (komunikace s centrálními orgány,
podpora u dalších možných zdrojů financí, vzdělávání a informovanost služeb)
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k problematice služeb pro uživatele
(informace VZ oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín průběžně
Výsledky Intenzivní spolupráce s dalšími gestory za tuto oblast, efektivní využívání veřejných
finančních prostředků, stabilní postavení poskytovatelů služeb
Nezbytná efektivní spolupráce všech zainteresovaných aktérů na všech úrovních veřejné
správy, zejména v politikách považovaných tradičně za sociální – sociální ochrana, sociální
služby, služby zaměstnanosti a podpora dostupnosti bydlení. Cílem koordinaci a spolupráci
na vertikální a horizontální úrovni při tvorbě a realizaci programů a systémů v oblasti
sociálního začleňování - realizován Individuální projekt pro další podporu plánování rozvoje
sociálních služeb.
3. Oblast vyloučených lokalit Jihočeského kraje
Priorita 3.1: Zahájení procesu koordinace sociálního začleňování na regionální a
místní úrovni
Opatření 3.1.1/ Zajistit aktuální monitoring vyloučených lokalit v Jihočeském kraji
Opatření 3.1.2/ Provedení analýzy sociálně-ekonomické situace ve vybraných vyloučených
lokalitách
Priorita 3.2: Ve spolupráci s obcemi zajistit podporu efektivního a profesionálního
poskytování potřebných sociálních služeb a dalších činností klientům v sociálně
vyloučených lokalitách
Opatření 3.2.1/ Zajistit v jednotlivých lokalitách komplexní přístup k řešení problémů
obyvatel lokality
Opatření 3.2.2/ Formální nastavení krajské agendy procesu sociálního začleňování s
propojením na strategické dokumenty Jihočeského kraje
Opatření 3.2.3/ Zvážení vytvoření poradenského centra Jihočeského kraje pro sociální
začleňování
Priorita 3.1 Zahájení procesu koordinace sociálního začleňování na regionální a
místní úrovni
Indikátory Počet podpořených služeb a realizovaných aktivit., statistické údaje, vyčleněné
finanční prostředky kraje.
Strategie Koordinace aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, dalšími institucemi
a poskytovateli služeb. Vyčlenění odpovídajících finančních prostředků
z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci této priority
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence ve spolupráci s krajským romským koordinátorem)
Opatření
3.1.1
Zajištění aktuálního monitoringu vyloučených lokalit v Jihočeském kraji
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k zajištění monitoringu (informace VZ
oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně, postupně
Výsledky Intenzivní spolupráce s dalšími gestory za tuto oblast, efektivní využívání veřejných
finančních prostředků.
Opatření
3.1.2
Provedení analýzy sociálně-ekonomické situace ve vybraných vyloučených lokalitácht v
Jihočeském kraji
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k zajištění analýzy (informace VZ
oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně, postupně
Výsledky Intenzivní spolupráce s obcemi a odborníky v oblasti.
Priorita 3.2 Ve spolupráci s obcemi zajistit podporu efektivního poskytování
potřebných sociálních služeb a aktivit v lokalitách
Indikátory Počet podpořených služeb a realizovaných aktivit., statistické údaje, vyčleněné
finanční prostředky kraje.
Strategie Koordinace aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, dalšími institucemi
a poskytovateli služeb. Vyčlenění odpovídajících finančních prostředků
z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci této priority
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence ve spolupráci s krajským romským koordinátorem)
Opatření
3.2.1
Zajistit v jednotlivých lokalitách komplexní přístup k řešení problémů obyvatel lokality
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k úkolům sociální inkluze (kvalita
bydlení, zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce a v oblasti vzdělávání případně odstranění
dalších specifických rizik) zajištění komplexního přístupu (informace VZ oblasti
sociálního začleňování Jč kraje)
Termín průběžně
Výsledky Intenzivní spolupráce s obcemi a odborníky v oblasti.
Opatření
3.2.2
Formální nastavení krajské agendy procesu sociálního začleňování s propojením na
strategické dokumenty Jihočeského kraje
Výstupy Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k zajištění agendy (informace VZ
oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně, postupně
Výsledky Intenzivní spolupráce s obcemi a odborníky v oblasti.
Opatření
3.2.3
Zvážení vytvoření poradenského centra Jihočeského kraje pro sociální začleňování
Výstupy Zvážit potřebu vytvoření kapacitního informačního, analytického a poradenského centra
pro sociální inkluzi) Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k zajištění
analýzy (informace VZ oblasti sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně
Výsledky Intenzivní spolupráce s obcemi a odborníky v oblasti.
Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj:
Pro řešení problematiky bydlení jsou určeny oblasti intervence v Integračním operačním
programu (IOP) financovaného z ERDF.
Opatření na zvýšení dostupnosti bydlení byly, a pravděpodobně i nadále budou podporovány
ze Strukturálních fondů EU, konkrétně z ERDF, v rámci Integrovaného operačního programu
a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení.
Inovativní projekty v oblasti sociální ekonomiky budou realizovány z prostředků ESF, a to v
rámci priority 3 zaměřené na Sociální integraci a rovné příležitosti, dále z ERDF v rámci
Integrovaného operačního programu.
4. Oblast koordinace a vzdělávání
1 Institucionální zajištění
METODIK SOCIÁLNÍ PREVENCE
Kraj zřizuje při odboru sociálních věcí a zdravotnictví funkci metodika sociální prevence na
základě ustanovení § 67 odst.1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů. Metodické vedení MPSV pro výkon přenesené působnosti v
této oblasti upravuje § 80a zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
Kompetence krajského metodika sociální prevence jsou vymezené obcím s obecními úřady
s rozšířenou působností: Vykonává zejména metodické vedení sociálních kurátorů. Svolává
a iniciuje pravidelná setkání sociálních kurátorů, provádí metodické dohlídky jako formu
metodické pomoci, informuje tyto pracovníky o legislativních změnách, přenáší informace
z nadřízeného orgánu a zajišťuje jednotnost pracovních postupů v kraji. Zjišťuje vzdělávací
potřeby těchto pracovníků a zprostředkovává odborné semináře a účast na celoživotním
vzdělávání. Stejně tak iniciuje a zprostředkovává setkání těchto pracovníků s dalšími
subjekty, zejména poskytovateli sociálních služeb, realizátory pilotních projektů, odborníky
na úrovni kraje, republikové i mezinárodní. Tato setkání jsou vedena s cílem poznávání
příkladů dobré praxe přímo v terénu.
Agenda sociálního kurátora zahrnuje vlastní sociální práci s klienty (sociální pracovník) a
také koordinaci péče o cílovou skupinu marginalizovaných skupin (úředník veřejné správy).
Tato činnost přesahuje rámec přímé práce s klientem, představuje provádění činností
analytické a koncepční povahy. Koordinační činnost nebyla dosud obcemi s rozšířenou
působností vykonávána v plné šíři. Tak jak se rozšiřuje oblast služeb sociální prevence,
nároky na zajištění nových požadavků v této oblasti, bude v rámci naplňování koncepce
sociálního začleňování nezbytné koordinační činnost vykonávat v plné šíři. V oblasti
koordinační činnosti byli tito pracovníci také v r. 2007 vzděláváni (vzdělávání úředníků
územně samosprávných celků dle zákona č. 312/2002 Sb.).
Kumulace funkcí sociálního kurátora. Šíře cílové skupiny klientů (viz část… koncepce),
kumulace a provázanost konkrétních potřeb pomoci a podpory klienta představuje rámec
návazné problematiky, zejména protidrogové prevence, sociálně - patologických jevů,
OSPOD, dávek pomoci v hmotné nouzi, problematiky menšin a vyloučených lokalit. S tím
souvisí také odbornost pracovníků v těchto navazujících problematikách. V současnosti jsou
na řadě ORP i tyto agendy (mimo dávek HN) vykonávány kumulovaně právě sociálními
kurátory. Z pohledu úřadu na těchto ORP vzhledem k zastupitelnosti v rámci jednoho
oddělení a případně i z důvodu nízkého počtu klientů se jeví takové personální řešení
pochopitelné. Není bráno vždy v úvahu, že činnost sociálního kurátora je výkon přenesené
působnosti.
Zřízení pracovní skupiny pro oblast sociálního začleňování Pro naplňování navržených
opatření koncepce, která zahrnuje cílové skupiny nejvíce ohrožené sociálním vyloučením,
vyplývá potřeba posílit oblast koordinace. V Jihočeském kraji nejsou ustaveny žádné
pracovní skupiny, jejichž náplň práce by měla vztah k některé z cílových skupin nebo
k problematice sociálního začleňování.
Priorita 4.1/ Zachování a zefektivnění stávajícího systému koordinace v oblasti
sociálního začleňování v Jihočeském kraji
Opatření 4.1.1/ Udržení stávajícího systému koordinace v Jihočeském kraji zachováním
koordinační struktury
Opatření 4.1.2/ Posílení a sdílení přenosu informací z krajské úrovně směrem k úrovni
celostátní (MPSV?RVKRK), intenzivnější spolupráce na podporu koordinace na místní úrovni
Opatření 4.1.3/ Prohloubením spolupráce s obcemi při řešení problémů vyloučených lokalit
a zkvalitnění koordinační činnosti na úrovni ORP
Priorita 4.2/ Kontinuální vzdělávání pracovníků veřejné správy, dalších subjektů,
poskytovatelů služeb a neziskových organizací na regionální úrovni k aktuálním
tématům a potřebám v oblasti sociálního začleňování
Opatření 4.2.1/ Zprostředkování nabídky vzdělávacího modulu v oblasti diskriminace –
praktický výcvik- identifikace nepřímé diskriminace pro pracovníky veřejné správy a dalších
institucí, subjektů působících v územním obvodu ORP
Priorita 4.3/ Zkvalitnit stávající systém sběru dat o situaci v oblasti sociálního
začleňování Jihočeského kraje
Opatření 4.3.1/ Zpracování Výroční zprávy o realizaci sociálního začleňování Jihočeského
kraje
Priorita 4.1 Udržení a optimalizace stávajícího systému koordinace sociálního
začleňování Jihočeského kraje
Indikátory Zachování stávající podoby/ struktury koordinace oblasti začleňování
v Jihočeském kraji
Strategie Pokračování v dosavadní praxi, udržení stávající podoby krajské koordinační
skupiny, posilování spolupráce s centrálními orgány (MPSV, RVPKRK)
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence, krajský romský koordinátor)
Opatření
4.1.1
Udržení stávajícího systému koordinace v Jihočeském kraji zachováním koordinační
struktury
Výstupy Počet pracovních jednání sociálních kurátorů, počet pracovních jednání romských
poradců, projednaná a konzultovaná témata., výjezdní jednání. Informace VZ o
realizaci oblasti sociálního začleňování Jč kraji
Termín Průběžně
Výsledky Udržení systému koordinace, kvalitní přenos informací, zpětná vazba od obcí –
optimalizace krajské politiky vzhledem k aktuálním potřebám obcí (samospráv)
Opatření
4.1.2
Posílení a sdílení přenosu informací z krajské úrovně směrem k úrovni celostátní
(MPSV, RVKRK), intenzivnější spolupráce na podporu koordinace na místní úrovni
Výstupy Počet jednání s centrálními orgány, zajištění přenosu informací k obcím/ regionům.
Zprostředkování připomínek z místní úrovně směrem k centrální, projednaná
a konzultovaná témata (VZ o procesu sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně
Výsledky Posílení role regionů (ale i kraje) v nastavení procesu sociálního začleňování, zajištění
zpětné vazby, udržení realistického přístupu k této problematice na všech úrovních.
Efektivní provázanost problematiky na místní, krajské a celostátní úrovni
Opatření
4.1.3
Prohloubení spolupráce s obcemi při řešení problémů vyloučených lokalit a zkvalitnění
koordinační činnosti na úrovni ORP, intenzivnější spolupráce na podporu koordinace na
úrovni ORP
Výstupy Počet jednání s centrálními orgány, zajištění přenosu informací k obcím/ regionům.
Zkvalitnění výkonu koordinační činnosti sociálních kurátorů. Vytvoření pracovní skupiny
pro sociální začleňování.
Zprostředkování připomínek z místní úrovně směrem k centrální, projednaná
a konzultovaná témata (VZ o procesu sociálního začleňování Jč kraje)
Termín Průběžně
Výsledky Posílení role regionů (ale i kraje) v nastavení procesu sociálního začleňování, zajištění
zpětné vazby, udržení realistického přístupu k této problematice na všech úrovních.
Efektivní provázanost problematiky na místní, krajské a celostátní úrovni
Priorita 4.2 Kontinuální vzdělávání pracovníků veřejné správy, dalších subjektů,
poskytovatelů služeb a neziskových organizací na regionální úrovni k
aktuálním tématům a potřebám v oblasti sociálního začleňování
Indikátory Počet vzdělávacích aktivit ke konkrétním tématům, zprostředkované informace.
Strategie Spolupráce se samosprávami obcí, účinná metodická a informační podpora
obcím (nejen sociálním kurátorům a romským poradcům)
Opatření
4.2.1
Zprostředkování nabídky vzdělávacího modulu oblasti diskriminace – praktický výcvik
identifikace nepřímé diskriminace pro pracovníky veřejné správy a dalších institucí,
subjektů působících v územním obvodu ORP
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence ve spolupráci s Poradnou pro občanství a lidská
práva o. s.
Výstupy Počet ORP realizovaných vzdělávání
Termín Průběžně
Výsledky Zvýšení kompetencí pracovníků veřejné správy a dalších institucí v problematice
diskriminace
Priorita 4.3 Zkvalitnit stávající systém sběru dat o situaci v oblasti sociálního
začleňování Jihočeského kraje
Indikátory Zveřejněné statistické údaje, vypovídající o situaci v oblasti sociálního
začleňování a řešení této problematiky v Jihočeském kraji. Výroční zpráva
o realizaci této oblasti v Jihočeském kraji
Strategie Mapování situace, sledování a popis vývoje v této oblasti, pravidelné
zveřejňování těchto informací
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence, krajský romský koordinátor)
Opatření 4.3.1 Zpracování Výroční zprávy o realizaci sociálního začleňování Jihočeského kraje
Výstupy Výroční zpráva o realizaci problematiky v Jihočeském kraji
Termín Každoročně, do 31. 5. příslušného následujícího roku
Výsledky Exaktní, doložitelné a ověřitelné informace o stavu problematiky v Jihočeském kraji.
Podklad pro preventivní, sociální a zdravotní intervence
5. Oblast financování
Priorita 5.1/ Zajištění spolufinancování služeb a programů v oblasti začleňování z GP
Podpora sociálního začleňování z rozpočtu Jč kraje
Opatření 5.1.1/ Zdržení dosavadního stavu spoluúčasti kraje na projektech, zařazených do
GP Podpora sociálního začleňování na základě předložených žádostí na poskytnutí dotace
na základě identifikovaných potřeb (zajištění místní a typové dostupnosti služeb).
Priorita 5.1 Zajištění spolufinancování služeb a programů v oblasti začleňování z GR
Podpora sociálního začleňování rozpočtu Jihočeského kraje
Indikátory Výše prostředků, uvolněných z rozpočtu Jihočeského kraje na podporu oblasti
v příslušném období
Strategie Na základě odůvodněných a dlouhodobě plánovaných potřeb zajistit
odpovídající finanční prostředky prostřednictvím samosprávy kraje
Gestor OSVZ (metodik sociální prevence, krajský romský koordinátor)
Opatření
5.1.1
Udržení dosavadního stavu spoluúčasti kraje na projektech, zařazených do GP
Podpora sociálního začleňování na základě předložených žádostí na poskytnutí dotace
na základě identifikovaných potřeb (zajištění místní a typové dostupnosti služeb).
Výstupy Celková výše podpory služeb a aktivit, počet podpořených služeb, realizovaných
programů. Počet účastníků programů.
Termín každoročně
Výsledky Zajištění optimálního a efektivního spolufinancování služeb a aktivit procesu sociálního
začleňování v Jihočeském kraji, tímto se kraj podílí na předcházení sociálního
vylučování (prevence v obecné populaci), včasné identifikaci osob vyloučením
ohrožených.
Finanční náklady celkem (společné s oblastí integrace rómské menšiny):
Rok 2012………. 300 tis. Kč – Grantový program Jihočeského kraje na podporu sociálního
začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na území Jihočeského kraje.
Rok 2013………. 700 tis. Kč – Grantový program Jihočeského kraje na podporu sociálního
začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na území Jihočeského kraje
Rok 2014………. 1 mil. Kč – Grantový program Jihočeského kraje na podporu sociálního
začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na území Jihočeského kraje
6. POUŽITÉ STRATEGICKÉ A JINÉ DOKUMENTY
Zákon č.129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)
Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
Zákon č.312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
Zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
Zákon č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR
Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2008 až 2010,
obsaženou v části III materiálu č.j. 1411/08 (Usnesení vlády ze dne 22. září 2008 č. 1209)
Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v r. 2011 (Usnesení vlády ze dne 09. 2. 2011
č. 99)
Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v
této oblasti. GAC v r. 2006
Příloha Výroční zprávy o činnosti Rady vlády ČR pro romské záležitosti – „Analýza Zpráv o
realizaci terénní sociální práce za rok 2008“
Sociální vyloučení: výzvy, příležitosti a řešení. Pro odbor bezpečnostní politiky MV ČR,
Společně k bezpečí o. s., Mgr. M. Veselá, Mgr. K. Pospíšilová, Mgr. M. Mazel, Praha 2008
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení (Usnesení vlády ze dne 21. 09. 2011, č.699)
Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení (obsaženou v části III
materiálu č.j. 326/09 )
Doporučení pro obce a města pro předcházení, rozšiřování tvorbu vyloučených lokalit se
zdůrazněním na potřebu bydlení (společný materiál veřejného ochránce práv a Ministerstva
vnitra ČR)
Rozhledna příkladů dobré praxe (Sborník ověřených projektů realizovaných ve vyloučených
lokalitách ČR)
Extrémní sociální vyloučení jako fenomén doby. Sborník příspěvků z konference Odboru
sociální péče Mm Brna z 10. 11. 2008
Jára, M.(a kol.): Sociální diskriminace pod lupou. Otevřená společnost, o.p.s. 2006
Jakoubek, M., Hirt, T.: Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2006
Rabušic, L.: Koho Češi nechtějí?. Sociální studia, Brno, Masarykova universita. ISSN 1212-
36, 2000, vol. 5, no. 1
Toušek, L.: Sociální vyloučení a prostorová segregace. www.cat.cz publikace
Trbola, R.,Sirovátka, T.: Efektivnost sociálních transferů při eliminaci chudoby v České
republice. VÚPSV Praha 2006
Cizinci v České republice, ČSÚ 2010
Zpracovala Mgr. Hana Augustinová, metodik sociální prevence