Sociální učení není jen o tom, jak si dítě osvojuje sociální dovednosti, nýbrž o tom, že sociální styk sám o sobě vyvolává učení všech typů dovedností (Albert Bandura) Učení ve styku s druhými lidmi jak:  žít ve společnosti  se aktivně účastnit společných aktivit  komunikovat  dodržovat normy a hrát sociální role  interagovat  napodobování  identifikace (přejímání či odmítání modelů)  sociální posilování (odměna – trest)  observační učení (učení pozorováním, zástupné učení)  sociální učení se zdůvodněním a záměrem, založené na kognici, přijatém principu a vůli  jedna z vývojově nejstarších forem sociálního učení  i v kulturně složité spolčenosti má stále své místo  osvojování senzomotorických dovedností (práce, sport)  často nevědomé/neuvědomované napodobování chování druhých  napodobování rodičů a osob z nejbližšího prostředí, posléze i vzdálenější osoby či dokonce fiktivní hrdiny filmových příběhů apod...  napodobování – východisko kupř. z neznámé či problémové situace – zkoušíme se zachovat jako druzí  napodobování získává převahu nad sociálním posilováním  dítě se chová spíše podle toho, jak se dospělý (rodič, učitel...) fakticky chová, než podle toho, co říká (příp. co odměňuje či trestá)  velmi podobné učení nápodobou (často není ani v teorii činěn rozdíl)  možno chápat jako vývojově vyšší formu napodobování  záměrné úsilí o převzetí způsobu chování modelu, s nímž se individuum identifikuje (často silný emoční vztah)  nejde jen o napodobování vnějších aspektů chování (vč. oblékání, image), nýbrž i o přejímání cílů modelu či jeho hodnotové orientace  reálný či fiktivní vzor – učitel, starší vrstevník, Bilbo Pytlík, Terminátor nebo Sarah Connor.  základem bývá velmi kladný vztah k modelu (obdiv, úcta, láska...)  někdy rozporná směs strachu, závislosti a obdivu – „identifikace s agresorem“  odstrašující modely (takový/á rozhodně nebudu)  rovněž jedna z vývojově starších forem učení (zpevňování, odměna a trest, drezúra zvířat)  behaviorální přístupy  odměny a tresty jsou tradičně přeceňovány Bandura a Mischel: učení není pouze výsledkem klasického a nebo operantního podmiňování ale je ovlivněno učením odezíráním (observační učení)  není nutná přímá odměna nebo trest  lze působit i nepřímo  dítě pozoruje důsledky činů druhých a tyto mechanismy přejímá do vlastního chování  dítě uvažuje a předjímá důsledky pozorovaného chování dříve, než takové chování napodobí  účinek je stejný, jako by bylo posíleno jeho vlastní chování  schopnost decentrace – dívat se na situaci očima druhého  jednoduší mechanismy sociálního učení mohou být doplněny kognitivními a autoregulačními procesy  ty navíc značně zvyšují účinnost elementárních forem sociálního učení  dítě si osvojuje a upevňuje takové formy chování, které chápe jako odpovídající principu, ideologii, kterou přijalo a jejíž prosazování prožívá jako silně uspokojující  Bandura: posun pozornosti od nahodilého posilování k možnosti, že lidé si vybírají typ posilování daného chování  druzí od jedince očekávají (anticipují) určité chování  od někoho se očekává dobrý výkon, od jiného špatný  od někoho „slušné“ chování od jiného „problémové“  tato očekávání jsou někdy explicitní (vyslovená), jindy jen naznačena  anticipační učení – silný vliv na sebehodnocení, aspirace a vytyčování cílů, osvojování návyků, postojů...  sebenaplňující se předpověď (Thomasův teorém definice situace)  „Z tebe jednou něco bude !“ x „Ty rosteš jenom pro kriminál !“  srovnejte – s etiketizační/nálepkovací teorií (labeling approach) a teorií stigmatizace Bandura a Mischel:  chování  kognice a  prostředí jsou vzájemně propojeny a vzájemně se ovlivňují  Chování ovlivňuje okolí, prostředí  Prostředí ovlivňuje chování  Kognitivní procesy ovlivňují a jsou ovlivňovány chováním a prostředím Reciproční determinismus Chování • Povaha • Frekvence • Intenzita Faktory osobnosti •Osobnostní charakteristiky • Kognitivní procesy • Sebe-regulační dovednosti Faktory prostředí  důvěra ve vlastní schopnosti, vnímaná osobní účinnost  sebeuplatnění  usuzování o svých kompetencích, postoj jedince vůči své vnitřní připravenosti dosahovat žádoucích výsledků svého chování  „přesvědčení jedince, že dokáže úspěšně realizovat chování, které je potřebné k dosažení specifických cílů“  seberegulační mechanismus, který významně ovlivňuje chování jedince a jeho změny (Bandura dle Jarošová) Ovlivnění faktory:  čeho jedinec dosáhl či nedosáhl – úspěch/neúspěch – silný vliv na očekávání  nepřímé pozorování úspěchu či neúspěchu druhých – vliv na jedincovo očekávání možného úspěchu/neúspěchu v podobných situacích  přesvědčování – nepříliš efektivní s ohledem na self-efficacy – to, že někdo někomu řekne, co má či nemá dělat je velmi vzdálené od situace, kterou bude prožívat  fyziologický stav – úroveň nabuzení může ovlivnit jejich chování; nezdolná úzkost může zablokovat činnost, kdežto nízká úzkost může navodit vyšší snahu  integrace informací o self-efficacy – různí lidé přisuzují různou důležitost uvedeným faktorům a důsledku toho docházejí k odlišným závěrům o své self-efficacy Dva typy očekávání  efficacy  výsledek  Očekávané schopnosti, efficacy  odhad toho, zda má dovednosti a zdroje na výkon daného chování  Očekávání výsledku  odhad zda bude výsledku dosaženo za využití osobních zdrojů a dovedností aplikovaných na problém  Důraz na roli očekávání a self-efficacy v rámci vlivu na chování a jeho změnu  Chování může být aktivováno očekáváními a udržováno nebo ukončeno svými důsledky  Problémy s emocemi a chováním jsou způsobeny nízkou úrovní vnímané self-efficacy  Cíl intervence = zvýšení self-efficacy  popis úrovně vnímané self-efficacy a očekávání žáka  analýza žákových prací o své self-efficacy a souvisejícím chování  rozhovory a self-reporty Problém je výsledkem  nízké rovně self-efficacy a pocitu neschopnosti  vystavení modelům/vzorům negativního chování  negativních očekávání  negativního sebe-konceptu  negativního sebe-hodnocení  Cílem je nárůst jak kognitivních, tak behaviorálních kompetencí  Zaměření intervence na modelování a změnu vnímané self-efficacy Modelování  strukturované kroky, fáze  zahrnuje zpětnou vazbu  musí být jasné a snadno srozumitelné  nácvik trvá dokud není dosažena uspokojivá úroveň kompetence  Pozorováním žádoucích vzorů se žák učí získávat dovednosti a strategie  Učitel žákům předvádí žádoucí chování a ti ho napodobují dokud nezískají náležité kompetence  Povzbuzování k používání pozitivních vyjádření o sobě samých – nárůst motivace  Vrstevnické modelování – jak druzí problém zvládají Fáze modelování 1. Pozornost • jaký vzor/model si žák vybere a jak přesně chování vzoru vnímá • atraktivita, prestiž modelu, soutěživost • podobá-li se chování vzoru tomu našemu, více si ho všímáme 2. Retence  nakolik si chování modelu/vzoru žák pamatuje  bez zapamatování není reprodukce 3. Reprodukce  žák musí mít vhodné učební dovednosti, aby dokázal chování reprodukovat  nejprve využívá schopností, které má a ty postupně zdokonaluje 4. Motivace  motivace (důvod) k tomu, aby žák chování reprodukovat, napodobil • motivace je založena spíše na předjímání, anticipaci, než na bezprostředním efektu Kognitivní zapojení  vnímat chování modelu/vzoru  uvědomit si vzorec chování  rozhodnout, co je na modelu chování důležité  být schopen reprodukovat chování Změna self-efficacy  nízká self-efficacy = pocit neschopnosti vykonávat žádoucí chování, dojem nedostatečných zdrojů a dovedností  změna – prostřednictvím modelování a nebo sebe-instrukčními vyjádřeními, sebe-posilováním, změnou přisuzování 1) Pozorování sebepoznání, přesný obraz svého chování 2) Standardy, cíle cíle a standardy nemají být příliš vysoké práce s chybou příliš nízký standard nebo cíl je nemotivující 3) Sebevědomí odměňování spíše než trestání důraz na úspěšná dosažení cílů a nelpění na chybě neúspěchu Klíčové zdroje Jarošová, E. „Self-efficacy“ – její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí. Dostupné z: cmps.ecn.cz/dl/jarosova-seminar.pdf Ayers, H.; Clarke, D.; Murray, A. 2000. Perspectives on Behaviour. A Practical Guide to Effective Interventions for Teachers. London: David Fulton Publishers Čáp a Mareš 2001 http://full.nkp.cz/nkkr/kindl/socialni-uceni.html