MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Metodologický projekt Vypracovala: Bc. Břečková Tereza UČO: 386374 Ročník 4., semestr 2. Výzkumný projekt / SP7MP_MTO2 Metodologie 2 Téma Postoj společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování Úvod V dnešní době se čím dál více setkáváme s problémovými dětmi a mladistvými. Tito jedinci žijí mezi námi. Každý z nás má na takové osoby v našem okolí nějaký názor, pohled, postoj k nim. Zejména, jedná-li se o děti mladší patnácti let, můžeme mít vůči nim více předsudků, přesněji, k jejím rodičům a výchově. Ovšem ne vždy za problematické chování může výchova. Důležité je také prostředí jedince, to, s jakými kamarády se stýká. Také jeho úspěšnost ve škole může být rozhodujícím prvkem, zda se riziko poruchy chování rozvine v poruchu. Nejen vnější vlivy okolí, ale také vnitřní vlivy, jako vrozená vada, postižení mohou být příčinnou vzniku problému nebo poruchy chování. Cílem práce bude zjistit, jak dnešní společnost vnímá děti a mladistvé s poruchami chování ve svém okolí a jak je dnešní společnost seznámena s problematikou poruch chování. Myslím si, že téma projektu je to zajímavé z toho důvodu, že společnost neustále mění názory a zraje. Tudíž by mě zajímal postoj nynější moderní společnosti na děti a mladistvé s poruchami chování.[LS1] Výzkumné otázky · Hlavní výzkumná otázka: „Jaký postoj zaujímá společnost [LS2] vůči dětem a mladistvým s poruchami chování?“ · Vedlejší výzkumné otázky: „Je dnešní společnost obeznámena s pojmem ,porucha chování,?“ „Liší se postoj mužů a žen [LS3] k poruchám chování u dětí a mladistvých?“ „Jaký je rozdíl v četnosti výskytu mládeže s poruchami chování na vesnici a ve městě“?[LS4] Volba výzkumné strategie Pro své téma jsem si zvolila metodu sběru dat pomocí dotazníku, čili metodu kvantitativní. Dotazník je také velmi častou metodou získávání dat především v pedagogickém výzkumu. Díky kvantitativní metodě mohu získat více dat v krátkém časovém rozsahu, což mi přišlo jako velmi vhodné vzhledem k počtu respondentů. Východiskem pro tento druh výzkumu je „hypotéza“, která bude stanovena v následujícím odstavci.[LS5] Hypotézy 1. Muži mají více negativní [LS6] postoj k poruchám chování než ženy. 2. Lidé z města mají tolerantnější postoj k jedincům s poruchami chování než lidé z vesnice. 3. Čím mladší generace, tím více zkušeností s poruchami chování. [LS7] Konceptualizace a operacionalizace[LS8] Hypotéza 1. Muži mají více negativní postoj k poruchám chování než ženy. Koncept: negativní postoj Konceptualizace: Negativní postoj vyjadřuje ustálenou antipatii k lidem, věcem a objektům. Operacionalizace: a) antipatie: nechuť k určitým osobám, činnostem a věcem b) předsudky vůči odlišnému, neznámému Hypotéza 2. Lidé z města mají tolerantnější postoj k jedincům s poruchami chování než lidé z vesnice. Koncept: tolerantní postoj Konceptualizace: Tolerantní postoj je schopnost akceptovat něco/někoho samo o sobě nežádoucího. Operacionalizace: a) status nežádoucí: odlišný, opovrhovaný ostatními b) akceptace: přijetí, pochopení Hypotéza 3. Čím mladší generace, tím více zkušeností s poruchami chování. Koncept: zkušenosti Konceptualizace: Zkušenost je souhrn znalostí a schopností, které jedinec získává během života. Operacionalizace: a) znalost: umožňuje provádět myšlenková poznání a vyhodnocování situací b) schopnost: vlastnost osobnosti rozvíjející se v průběhu života Metody sběru dat Pro svou práci jsem si zvolila metodu sběru dat pomocí dotazníku (viz. „volba výzkumné strategie“). Chtěla bych použít prostý náhodný výběr[LS9] . Chci získat data od co nejrozmanitějších respondentů, co se týče věku, povolání a místa bydliště. Data chci získat pomocí on-line dotazníku, což je v poslední době rozšířená metoda získávání dat, především u kvantitativního výzkumu. Zaujala mne stránka www.survio.com, pomocí které plánuji sestavit a poté vyhodnotit dotazník. Počet respondentů bude minimálně 80. Průměrný[LS10] počet respondentů okolo 100. Hotový a sestavený dotazník rozšířím pomocí e-mailových pozvánek a sociálních sítí. Úryvek z dotazníku Úvod dotazníku Dobrý den. Jsem studentkou čtvrtého ročníku pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Provádím výzkum, který se zabývá zjišťováním postojů dnešní společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování. Dotazník je naprosto anonymní, dobrovolný a nezabere Vám mnoho času. Vaše odpovědi poslouží jen a pouze ke studijním účelům, proto Vás prosím o pravdivé vyplnění jeho odpovědí.[LS11] Předem děkuji. Bc. Tereza Břečková Otázky dotazníku (úryvek) 1. Jste:[LS12] a) muž b) žena 2. Bydlíte na/ve: a) vesnici b) městě[LS13] 3. Kolik je Vám let? (otevřená otázka) 4. Máte zkušenost s jedincem s poruchou chování (kamarádi, okolí, práce...). Pokud ano, zkuste ji konkretizovat. a) ano ..................... b) ne 5. Víte, že do poruch chování se řadí ADD/ADHD, LMD, Hyperaktivita? a) ano b) nejsem si jistý/á c) ne 6. Co si představíte pod pojmem „jedinec s poruchou chování“? .............................. 7. Vyskytují se známky poruch chování u dětí a mladistvých ve Vašem okolí? a) ano b) nevím c) ne 8. Pokud se setkáváte ve Vašem okolí s problémovými jedinci[LS14] , je Vám jejich chování nepříjemné? Vadí Vám? a) ano b) nevím c) ne 9. Znáte nějaké organizace pomáhající lidem s poruchami chování? Pokud ano, prosím uveďte. a) ano ................. c) ne 10. Jaké pocity ve Vás vyvolává pomyšlení na děti a mladistvé s poruchami chování? a) určitě pozitivní b) spíše pozitivní c) nedokážu posoudit d) spíše negativní e) určitě negativní 11. Tolerujete Vy osobně děti a mladistvé s poruchami chování? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne 12. Váš osobní názor na děti a mladistvé s poruchami chování? ......................... Otázek bude cca 18-20. Praktické a etické problémy Při psaní tohoto výzkumného projektu jsem se více a více zamýšlela nad mým konečným výzkumem. Jak správně zvolit hypotézu, na co přesně se chci zaměřit a co chci zkoumat. Musím lépe promyslet sestavení otázek v dotazníku a také jejich odpovědí. Dotazník musí měřit to, co skutečně měřit má. Měla bych se zřejmě více zaměřit na škálované odpovědi (př. Likertovy škály), aby bylo měření „postojů lidí“ přesnější (dále konzultuji s vedoucí diplomové práce). Také uvažuji nad počtem respondentů a tím, kolik jich dotazník vyplní. Ne každý, kdo uvidí ve svém e-mailu žádost o vyplnění dotazníku, ho vyplní. Musím rozšířit dotazník tak, abych měla minimálně 90 vyplněných dotazníků.[LS15] Seznam literatury BERKA, Karel. Škály měření: kritický rozbor pojetí škál v teorii měření a jejich funkce : kritický rozbor pojetí škál v teorii měření a jejich funkce. Praha: Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV, 1972, 99 s. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8. HNILICA, Karel. Stereotypy, předsudky, diskriminace: (pojmy, měření, teorie). Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2010, 207 s. ISBN 978-80-246-1776-3. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize : aktualizovaná druhá verze k 1.1.2009. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008-, ^^^sv. ISBN 978-80-904259-0-31. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6.,aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6. ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 217 s. ISBN 978-80-7431-019-5. VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly z etopedie I. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 136 s. ISBN 978-80-210-4573-6. VOJTOVÁ, Věra. Úvod do etopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7315-166-9. VOJTOVÁ, Věra. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 330 s. ISBN 978-80-210-5159-1. Projekt není příliš promyšlený a rozhodně jej nedoporučuji v této fázi realizovat. Je třeba lépe odůvodnit smysl výzkumu a sladit populaci, hypotézy, otázky atd. Nemá smysl ptát se obecné populace na odborné termíny, zvlášť při tak malém vzorku (postoje „společnosti“ se v seriozních výzkumech zjišťují na vzorku o velikosti 1000 a více). ________________________________ [LS1]Nepříliš zdařilý úvod, vůbec se vám nepovedlo připravit si půdu pro další text a čtenáři zdůvodnit, proč je důležité téma zkoumat. Úvod obsahuje řadu banálních (tito lidé žijí mezi námi) nebo nelogických tvrzení (společnost zraje?). [LS2]Není jasné, kdo je to ta společnost? [LS3]Proč je to důležité znát? [LS4]Toto je otázka z úplně jiného ranku, nijak nesouvisí s vaším tématem, kterým je postoj společnosti. Navíc na ni nejste schopna vaším výzkumem odpovědět. [LS5]Zbytečná věta. [LS6]V češtině se přídavná jména skloňují jinak. [LS7]Hypotézy mají sice formálně správný tvar, není ale jasné, proč je do výzkumu zařazujete – proč zkoumat zrovna souvislost s pohlavím a bydlištěm? Proč máte v prvních dvou hypotézách tvrzení o toleranci a v další o „zkušenostech“? [LS8]Operacionalizace není správně, má se jednat o konkrétní popis měření daného fenoménu (ve vašem případě v dotazníkovém výzkumu). [LS9]To, co dále popisujete, nemá s prostým náhodným výběrem nic společného. [LS10]Co to znamená, „průměrný“? [LS11]Špatně formulováno. [LS12]Demografické otázky dáváme na konec [LS13]Co když někdo bydlí v městysi nebo ve velkoměstě? [LS14]To může být i protivná sousedka. Mám se k ní vyjadřovat? [LS15]Délka dotazníku nějak souvisí s počtem respondentů?