Úvod do kvalitativního výzkumu Lenka Slepičková Charakteristiky kvalitativního výzkumu •Induktivní logika •Data jako konstruované vědění, které je vázáno na různé konkrétní nositele a jejich perspektivu •Sběr mnoha informací o málo jedincích •Sběr dat v přirozeném prostředí aktérů •Komplexní obraz o problému, důraz na kontext, zájem o interpretace, významy, zkušenost aktérů •Práce s texty •Nestandardizované techniky sběru dat •Flexibilní metodologie •Záměrný výběr vzorku •„Literární“ výstup •Zájem o vztah s informanty a etickou dimenzi výzkumu • • případ Kvalitativní výzkum •Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. • • (Švaříček, Šeďová, 2007:17) Síla kvalitativního výzkumu •K. Nedbálková a výzkum ženských věznic • •A. Dotazník: S kým budete po propuštění žít? 42 % uvedlo, že s přítelkyní. • x •B. Výzkumnice: „Máte ve vězení nějakou dobrou kamarádku?“ • Informantka: „Kamarádku ne, ale přítelkyni.“ •Výzkum hodnotové orientace žen ve českých věznicích • •A. Kvantitativní strategie – sběr dat pomocí dotazníku • Otázka: Vyjádřete míru souhlasu nebo nesouhlasu s těmito výroky: • 1. Je třeba uposlechnout právní normu i v případě, když si myslíme, že je nespravedlivá. • 2. Právo má především sloužit k dosažení osobních cílů dovolenými právními postupy. • 3. Právo považuji za respektovanou, morálně odůvodněnou sociální normu, kterou je třeba vždy udržet. • Výzkumný závěr: Hodnotový žebříček delikventních žen nevykazuje oproti české populace zásadní diference. • • •B. Kvalitativní strategie • Terénní poznámky z pobytu ve „školní hodině“ pro odsouzené ženy: • „Přisedávám do lavice k jednotlivým ženám, žádají mě o pomoc s úlohami, které řeší. Po pár minutách je těžké udržet pozornost a konverzaci pouze u matematiky: „Paní, máte manžela? Paní, jak se jmenujete? Paní, vy jste učitelka? Bude amnestie? O čem píšete? Paní, vy jste z Brna, koho tam znáte? Já jsem taky z Brna. Jak vám máme říkat? Jste vdaná?“ Kvantitativní x kvalitativní výzkum –formulace problému a výzkumné otázky –informační příprava výzkumu –formulace hypotéz –rozhodnutí o populaci a vzorku –pilotní studie –rozhodnutí o technice sběru informací –operacionalizace –konstrukce nástrojů pro tento sběr; –předvýzkum; –sběr dat; zpracování dat –analýza dat –interpretace, závěry • - formulace problému a výzkumné otázky - informační příprava výzkumu (zvyšování teoretické citlivosti) - výběr designu výzkumu - výběr metody/metod sběru dat - výběr prvních zkoumaných jednotek Strauss (1987) - závěry Výzkumné designy design jako „předpřipravený balíček postupů“ •Zakotvená teorie •Případová studie •Biografický výzkum •Etnografický výzkum •Fenomenologický výzkum atd. •Akční výzkum •Vlastní (pragmatický) výzkumný design • Zakotvená teorie (Grounded theory, Glaser, Strauss) •Metoda analýzy a zároveň produkt této analýzy •Cílem je konceptuální schéma postihující vztahy mezi proměnnými, jde o to, identifikovat proměnné a pak vztahy mezi nimi, vytvořit teorii k pozdějšímu testování • • •Principy: • •Souběžný sběr a analýza dat •Teoretický výběr vzorku (teoretické vzorkování) – saturace •Systematická a standardizovaná analýza dat (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování) •Metoda konstantního srovnávání •Memo poznámky • Kódování v zakotvené teorii •Otevřené kódování: kategorizace dat •Axiální kódování: příčinné podmínky - jev – kontext – intervenující podmínky – strategie jednání a interakce - následky •JEV – ústřední myšlenka, událost, dění, případ •PŘIČINNÉ PODMÍNKY – události nebo případy, které vedou k výskytu nebo vzniku jevu •KONTEXT – soubor vlastností, které jevu náleží, soubor podmínek, za nichž jsou uplatňovány strategie jednání •INTERVENUJÍCÍ PODMÍNKY – ovlivňují strategie jednání (čas, prostor, kultura, ekonomický status, historie, individuální biografie, vývoj techniky atd.) •STRATEGIE JEDNÁNÍ a INTERAKCE •procesuální (v pohybu a čase) •záměrné, cílené •neuskutečněné •NÁSLEDKY •mohou se stát součástí podmínek dalšího jednání •Selektivní kódování •Proces, při kterém vybereme jednu ústřední kategorii a snažíme se ji uvést do vztahu k ostatním kategoriím •Vyložení kostry příběhu •Identifikace příběhu – co je na příběhu překvapující, které kategorie jsou důležité? •Konceptualizace příběhu– ústřední jev je srdcem příběhu, uvádění kategorií do vztahu k centrální kategorii •Návrat k příběhu – uspořádávání příběhu podle základního paradigmatu • Model, schéma jako výstup (Švaříček, Šeďová, 2007: 95, 284, 309) Případová studie • •Podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů •Případ jako v čase a prostoru uzavřený a provázaný systém (má hranice), který studujeme v jeho přirozeném prostředí, v jeho komplexitě a v kontextu (časovém, prostorovém, ekonomickém, kulturním, sociálním) •Případem (jednotkou analýzy)může být: člověk, komunita, vztahy, organizace nebo instituce, událost, role •Různé zdroje dat a techniky sběru dat: pozorování (zúčastněné i nezúčastněné), rozhovor, analýza dokumentů, artefaktů, focus group… (i kvantitativní) •Cíle případové studie: deskriptivní, explorační i explanační • •Nevýhody: • •Vyžaduje dostatek času strávený v terénu •Snadno sklouzne do plochého vhledu nebo reportáže, je třeba integrovat informace získané různými metodami sběru dat, nutnost zachycení jevů, které nejsou na první pohled viditelné, dokumentovat závěry atd. • Případ jako ohraničený systém Etnografický výzkum •Hloubková studie zaměřená na konkrétní skupinu •Cílem etnografie je „hustý popis“ – detailní a věrohodný popis způsobu života určité skupiny lidí (chování, zvyků, jednání, jazyka, interakce, struktury, přesvědčení, hodnot, postojů a názorů) •Výzkumník aktivně vstupuje do každodenního života aktérů – intenzivní pobyt v terénu •Kombinace různých metod sběru dat (zúčastněné pozorování, rozhovory, terénní poznámky, artefakty, struktura skupiny) • Biografický výzkum (metoda životního příběhu a životní historie – life story, life history) •Zkoumání příběhu, který si jedinec volí k vyprávění o prožitém životě, který je vyprávěn úplně a otevřeně do té míry, jak dovoluje paměť a jedincovo přání ohledně toho, co by o něm měli znát druzí - esence toho nejdůležitějšího, co se jedinci přihodilo v určité rovině jeho života, popisuje děje, zkušenosti, pocity •Metoda živ. historie používá i další zdroje dat a chce popsat především kontext • také Oral history – zaměřena na dějinné události viděné individuem •zdrojem dat je opakovaný hloubkový rozhovor, kterého se účastní dva vypravěči •typ. pro výzkum učitelské kariéry • • •Průběh výzkumu: •první rozhovor, analýza (např. časová osa), identifikace bílých míst, zajímavých momentů, mezníků (kritické incidenty, kritické osoby, kritické fáze – vnější, profesní, osobní), druhý rozhovor se specifickými otázkami (také navazující na jiné zdroje sběru dat), analýza atd. •zajímá nás nejen, co je a co není řečeno, ale také jak to je řečeno (jakými slovy, v jaké souvislosti, s jakými emocemi atd.) •nutný doslovný a kvalitní přepis + terénní poznámky Akční výzkum • •„Proces, během něhož praktici (učitelé) studují problémy vědecky, takže mohou hodnotit, zlepšovat a zaměřovat rozhodování a praxi.“ •(Cohen, Manion, Morrison, 2011:xy) • •Oblast uplatnění akčního výzkumu: •Inovace vyučovacích metod nebo učebních strategií •Zlepšování vlastních metod a hodnocení •Vytváření pozitivních postojů, modifikace hodnotového systému u učitele a žáků •Profesní rozvoj učitele – zlepšování výukových schopností, osvojení nové metody učení, time management atd. •Administrativa – zvyšování efektivity konkrétní administrativní procedury nebo systému ve škole • • Hlavní principy akčního výzkumu •Sebereflexe výzkumníka (učitele) •Zlepšení vzdělávání skrze změnu a poučení se o výsledcích změny • Systematičnost •Spolupráce, skupinová reflexe – zahrnuje všechny, kteří jsou do situace zapojeni • Postup při akčním výzkumu •Cyklický proces: diagnóza + akce + reflexe • • Kemmis a McTaggart 1981 1) Obecná myšlenka – co je třeba změnit? Vylepšit? 2) Kde? V jakém prostoru, kontextu? (field of action) 3) Sbírání informací o prostoru 4) Obecný plán akce 5) První kroky 6) Evaluace 7) Revize plánu 8) Další kroky 9) Evaluace 10) Revize plánu McNiff (2002:71) 1)Přehled dosavadní praxe 2)Identifikace aspektů, které si přejete změnit 3)Představte/Načrtněte (imagine) si cestu k této změně 4)Zkuste ji 5)Monitorujte a reflektujte, co se stalo 6)Modifikujte plán podle svých zjištění a pokračujte 7)Zhodnoťte modifikovanou akci 8)Pokračujte dokud nejste spokojeni 1)Rozhodněte, jaký problém je třeba řešit 2)Identifikujte příčiny tohoto problému 3)Proveďte brainstorming nad možnými řešeními 4)Vyberte si jedno z nich, které považujete za nejlepší a popřemýšlejte, jak ho uvést do praxe 5)Identifikujte nějaká kritéria úspěchu, podle kterých můžete posoudit, jestli řešení fungovalo ve vztahu k problému 6)Uveďte plán do praxe, monitorujte a zhodnoťte průběh akce 7)Zhodnoťte výsledek ve vztahu k problému podle kritérií z bodu 5 8)Na základě evaluace stanovte další postup Použití metod v akčním výzkumu: můžeme využít design experimentu, dotazník, pozorování, rozhovory a terénní poznámky, případová studie (víc případových studií), dokumenty atd.