Eva Škodová Foniatrická klinika 1.LF UK a VFN Praha VÝVOJ ŘEČI křik Křik • je prvním komunikačním projevem dítěte po příchodu na svět • je pouze fyziologickým reflexem dýchacích a hlasových orgánů, Které se uvádějí v činnost. • v prvních hodinách a dnech ještě nevyjadřuje náladu dítěte Křičí všichni novorozenci - tedy i ti, kteří se narodí s poškozeným sluchem VÝVOJ ŘEČI křik • křik později nabývá signálního významu • stává se výrazem snahy zbavit se nepohody a bolesti • druhotně je tréninkem dýchacího a hlasového ústroji Rozezná-li matka křik z hladu od křiku z bolesti a zachází-li s dítětem podle toho, pomáhá mu tím jeho křik dále rozlišovat. Tím se tento nejprímitivnější slovník dítěte dále obohacuje a zpřesňuje. VÝVOJ ŘEČI Vývoj řeči nelze odlišit od ostatních schopností člověka. Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli. Vývoj artikulace křik První hlasové projevy Křik (reflex) Z hlediska fonetického je zbytečné zvuky prvního křiku blíže určovat, protože vznikají bez aktivní účasti mluvidel. První křik má vždy měkký hlasový začátek Později se křik diferencuje : příjemné vjemy - měkký hlasový začátek nepříjemné vjemy - tvrdý hlasový začátek VÝVOJ ŘEČI předřečové období Broukání • začíná koncem 6.týdne • obsahuje samohlásky a různé zvuky, související se sáním • k samohláskám později přidává další zvuky, objevují se některé souhlásky * • kolem druhého měsíce si již dlouze a složitě „povídá" Vývoj artikulace broukání Náhodně vznikající zvoučky ( prefonémy) se podobají hláskám lidské řeči. Jádrem prefonémů je samohláskový prvek připomínající A nebo otevřené E. Ze souhláskových prvků se nejčastěji vyskytují zvuky - labiální - vznikají přibližováním a oddalováním rtů - hrdelní - ještě nepevné artikulační svaly se mírně svažují do hrtanu VÝVOJ ŘEČI předřečové období Broukání • Dítě začíná reflexně napodobovat zvuky, které slyší ze svých vlastních úst. • Upevňuje si tak spojení mezi sluchem a pohybem svých mluvidel. • Současně se snaží napodobit zvuky, které slyáí odjinud. • Daří se mu to tím snáze, čím jsou zvuky bližší jeho artikulačnfm schopnostem. Vývoj artikulace broukání Zvoučky (prefonémy) se vyskytují jako pudový projev u dětí všech národů a ras u dětí slyšících i neslyšících • počáteční broukání je hrou s mluvidly • dítě zároveň vnímá pohyby mluvidel pohybovým smyslem Vytváří se primární okruh řeči (motoricko-kinestetický VÝVOJ ŘEČI předřečové období Broukání ustává v době, kdy normálně slyšící dítě začíná vlastni zvuky kontrolovat sluchem a začínaje srovnávat se zvuky, které slyší z okolí VÝVOJ ŘEČI předřečové období Žvatlání • postupně začíná napodobovat své vlastní zvuky • začíná napodobovat zvuky z okolí • provádí vlastně „průpravná cvičeni" svých mluvidel pro pozdější schopnost artikulovat / v této fázi vývoje řeči je ještj těžké poznat, zda dítě dobřesl^. Vývoj artikulace žvatlání Žvatlání je pozvolný přechod z broukání do období napodobovacího broukání a žvatlání. Dítě je upoutáváno i pohybem úst a výrazem tváře mluvícího - zapojuje zrak. Zrak bývá pro odezírání některými autory přeceňován. Často dítě pozoruje spíše oči mluvícího, protože ho upoutává jejich lesk. ( Ohnesorg.K.: Fonetika pro logopédy, SPN Praha 1974) Vývoj artikulace žvatlání Ditě začíná vnímat zvuky, které tvoří smyslem pohybovým smyslem sluchovým smyslem zrakovým Vytváří se sekundární okruh řeči ( motoricko-kinesteticko-akustický) VÝVOJ ŘEČI předřečové období Rozumění dítě rozumí velkému množství slov dříve, než samo začne mluvit reaguje pohybem, smíchem nebo projevy nevole snaží se napodobit slyšená slova jeví výraznou radost, když na jeho zvuky okolí reaguje Vývoj artikulace rozumění řeči a její napodobení • Dětské zvoučky se začínají upevňovat a přibližovat se zvukově článkovaným hláskám mluvy nejbližších osob. • Dítě si nebrouká jen pro sebe, ale již začíná reagovat na podněty z okolí, a tyto podněty napodobovat. • Jeví radost, když na jeho projevy okolí svou řečí reaguje. • Zvyká si navazovat s okolím kontakt řečí. • Začíná řeči rozumět VÝVOJ ŘEČI předřečové období Rozumění ■ dítě si zvyká navazovat s okolím kontakt pomocí řeči • důležitým informačním činitelem jsou modulační faktory - melodie, síla, hlasitost, rytmus • modulační faktory mají sdělovací význam Melodie řeči je první prvek, který dítě napodobí podle řeči svého okolí a kterýsi také rychle osvojí. Dítě s těžkou vadou sluchu je o tuto možnost ochuzeno. Vývoj artikulace rozumění řeči a její napodobení Melodie řeči • Reakce ditěte ještě není vyvolávána obsahem slov. • Jde o reakci na melodickou modulaci mluvního projevu dospělých. • Významnou úlohu pro porozuměni má i gestikulace a mimika mluvíc! osoby. Pro sluchově postižené dítě má mimika i gestikulace mluvícího velkou informační hodnotu. Vývoj artikulace rozumění řeči a její napodobení Melodie řeči je prvním funkčním prvkem v mluvních projevech děti: - ditě ji vnímá nejdříve - může ji nejsnáze napodobit Pokusy bylo opakovaně zjištěno, že reakce dítěte byla stejná na věty obsahující různá slova, pokud rytmus a melodie věty byly totožné. Ditě s vadou sluchu vnímá melodii řeči se zkreslením úměrným tíži své sluchové vady. 3 Vývoj artikulace rozumění řeči a její napodobení První slova jsou hlasové realizace, vážící se na konkrétní situaci, později na osoby, zvířata nebo věci. jsou přechodem mezi broukáním a skutečnou mluvou. bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná - zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik jako výraz záliby v rytmických pohybech VÝVOJ ŘEČI první slova První slova • jednoslabičná (ham, haf, bú, mé) • dvojslabičná jsou zpočátku tvořena opakováním stejných slabik (mama, baba, pipi) • krátkou pauzou dítě nahrazuje hlásky, které ještě neumí vyslovit • Dítě se snaží opakovat slova, která slyší. V této fázi se již vývoj řeči dítěte s těžkou sluchovou vadou oproti zdravým dětem opožďuje. VÝVOJ ŘEČI první slova Opakování pro další rozvoj řeči má klíčový význam • dítě nejdříve opakuje jednoduché zvuky • později se učí opakovat jednotlivé slabiky a slova • později opakuje celé věty i složitější větné výrazy. Od samého počátku vývoje řeči si zdravé dítě osvojuje melodii řeči a její intonaci. VÝVOJ ŘEČI opakování • Dítě nerozeznává ještě sluchem všechny hlásky - ve slovech neznámé hlásky nahrazuje těmi, které zná. Proto by mělo slyšet z okolí především ty zvuky, které je již samo schopno vyslovit. Tím si upevňuje spojeni mezi sluchovým vjemem zvuku a jeho svalovou (pohybovou) podobou. Dítě se středně těžkou a těžkou vadou sluchu vnímá zvuky z okolí zkresleně. Vývoj artikulace fonetický vývoj dětské řeči Napodobování Teprve později dítě napodobuje i jednotlivé hlásky Přesnému napodobení vadí dosud nedokonalá funkce mluvidel. Vnímavost zdravého dítěte pro zvukovou podobu řeči a schopnost rozlišovat jejl prvky je ale větší, než bychom očekávali. Vnímavost dítěte s vadou sluchu pro zvukovou podobu řeči a schopnost rozlišovat jejl prvky je omezena typem a stupněm sluchové vady. VÝVOJ ŘEČI opakování • Vedle těchto zvuků by dítě mělo slyšet i slova o něco málo artikulačně náročnější, než je jeho současná schopnost výslovnosti • Ve druhém roce věku může dítě v delším slově rozlišit nejvýše dvě slabiky, na která také slova zkracuje. Ditě se sluchovou vadou mívá-tuto fázi vývoje řeči delší než jeho zdraví vrstevnici. VÝVOJ ŘEČI opakování • Není-li dítě schopno opakovat dlouhé nebo artikulačně náročné slovo, je zbytečné mu ho předříkávat. • Opakováním chybné vyslovovaného slova jen posílíme nežádoucí spoje. Ditě s vadou sluchu naopak delší slova lépe odezírá. K základnímu nácviku jsou vhodná slova s kombinaci samohlásek a dobře viditelných souhlásek. Vývoj artlkulace fonetický vývoj dětské řeči Vlastní vývoj řeči • začíná v době doby, kdy dítě začne spontánně užívat vlastních slov • v této době zdravé dítě velmi věrně napodobí melodii a rytmus řeči • Tato fáze vývoje řeči je u dětí s vadami sluchu opožděna vždy. • Míra opožděni je dána typem a stupněm sluchové vady. Vývoj artikulace fonetický vývoj dětské řeči Vlastní vývoj řeči • Slova, s nimiž se dítě nově setkává, přizpůsobuje svým dříve získaným akustickým obrazům. • Necítí žádný rozdíl mezi výslovností svou a výslovnost! svého okolí. • Z jeho projevu mizí hlásky, které původně užívalo jako náhradu za ty, které neumělo vyslovit Vývoj artikulace fonetický vývoj dětské řeči Vlastní vývoj řeči • Hlásky, které dítě neumí vyslovit, nahrazuje hláskami z repertoáru jazyka svého okolí. • Zdravé dítě začíná vnímat řeč „fenologickým sítem": vybírá z promluvy prvky relevantní - mající rozlišovací funkci, např.znělost x neznalost, délku samohlásek Z fonetického hlediska zvládne dítě řeč svého okolí obvykle koncem 4.roku věku. Dítě s vadou sluchu má schopnost rozlišovat podobně znějící hlásky individuální ( často omezenou ). MOTORIKA • mezi prvním a druhým rokem života dítěte nastává prudký rozvoj pohybových schopností. • samostatný pohyb umožňuje dítěti prohlížet předměty ze všech stran a aktivně vyhledávat nejrůznějsí podněty. Dítě s vadou sluchu se v rozvoji motoriky neliší od zdravého dítěte. Schopnost samostatně chodit a zručněji manipulovat s hračkami má výrazný vliv na rozvoj rozumových schopností u všech dětí. ZRAK • s rozvojem pohybu nastává prudký rozvoj zrakového vnímání • stálé vjemy se začínají uchovávat • vytváří se zraková paměť (batole je již schopno zapamatovat si předměty) • Dítě postupně začíná vnímat barvy Zrak je pro dítě s vadou sluchu nejdůležitějším kompenzačním smyslem. SLUCH • slyšení vlastni i cizí řeči zpřesňuje sluchové vnímání • dítě je schopno zapamatovat si krátké říkanky • může si je podržet v paměti a znovu vybavit • v malém rozsahu dovede rozlišit i výšku tónů • může se naučit jednoduchou melodii Míra zkreslení sluchové percepce závisí na typu a stupni sluchové vady. VÝVOJ ŘEČI rozvoj slovní zásoby 1- 2 roky • aktivní slovní zásoba názvů osob, zvířat a věci se výrazně zvětši • při normálním vývoji dále narůstá 2- 3 roky • nejzákladnější slovník výrazů pro dorozumívání řečí je vytvořen, dítě je schopno se dorozumět • začíná své řeči používat podle vžitých gramatických pravidel VÝVOJ ŘEČI rozvoj slovní zásoby Toto období je ve vývoji dětské řeči nejzajimavější a nejdůležitější. Vývoj řeči značně zrychluje vývoj myšlení. Schopnost myslet výrazně ovlivňuje rozvoj dalších schopností. Ditě se středně těžkou a těžkou sluchovou vadou má rozvoj slovní zásoby opožděn vždy. Rozvoj slovní zásoby je proto pro jeho další vývoj a následné vzdělávání klíčový. VÝVOJ ŘEČI stavba věty • Stavba věty je ve vývoji řeči důležitým prvkem • Zpočátku dítě tvoří věty - jednoslovné (papat = dej mi jist, mám hlad) dvouslovné (mimi hajá ) - víceslovné - postupně přidává další slova • V tomto období dítě analogií vyjadřuje i složité vztahy, které ještě přesně nechápe. • Neumí-li dítě po třetím roce věku utvořit ani jednoduchou větu.lze již uvažovat o opožděném vývoji řeči. Dítě s těžkou vadou sluchu tvoří věty později než zdravé děti stejného věku. VÝVOJ ŘEČI rozvoj slovní zásoby 3-4 roky • snaha o samostatné vyjadřování • tvoří řadu otázek a očekává odpověď • O sobě hovoří ještě ve třetí osobě • „JÁ" začíná užívat, až pochopí, že osloveni je určeno jen jemu a jen od něj je očekávána odpověď. VÝVOJ ŘEČI rozvoj slovní zásoby 4-5 let • dítě již dovede sluchem rozlišit hlásky zvukově podobné a opravovat tak svou výslovnost • dovede užívat gramaticky správné věty • dovede vyprávět vlastní zážitky nebo krátkou pohádku 9 Myšlení zůstává vázáno na konkrétní osoby, předměty a děje u všech dětí. VÝVOJ ŘEČI rozvoj dalších schopností • Hra Je jednou z nejdůležitéjšfch činností v tomto věku. Hrají si všechny děti. • Kresba je rovněž důležitou činnosti. Kresba lidské postavy je neverbálni zkouškou inteligence. Pro dítě s vadou sluchu je kresba a její rozvoj velmi důležitá - často pomoci kresby komunikuje. U vývojových poruch řeči má kresba typické znaky - slouží ke zpřesnění diagnózy. VÝVOJ ŘEČI Kolem pátého roku by měl být vývoj řeči zdravého dítěte ukončen. Dítě je schopno užívat hovorovou řeč, vyprávět jednoduchý děj i správně vyslovovat většinu hlásek. • Děti s těžkou vadou sluchu mají často vývoj řeči omezený. • Děti se středně těžkou vadou sluchu maji vývoj řeči ukončen často až v mladším školním věku. • Míra opoždění i omezení vývoje řeči přímo souvisí s úrovní intelektu. KONTAKTY na adrese www.klinickaloaopedie.cz najdete kompletní adresář všech českých klinických logopedů Kontaktní adresy jsou řazeny podle krajů. VÝVOJ ŘEČI rozvoj dalších schopností Zrakové vnímáni drtě umi přesněji rozeznávat i pojmenovat barvy I tvary Pm dítě s vadou sluchu je zraková percepce nedůležitějším komunikačním kanálem. Sluchové vnímáni výrazný pokrok v rozeznáváni hlásek sluchem ( kinematické slyšeni). Dítě s vadou sluchu má tuto schopnost omezenou. Motorika s postupujicfm vývojem všech schopnosti ditě zvládá základní sebeobsluhu (hygiena, oblékáni) DHe s vadou sluchu většinou nemá vývoj motoriky opožděn. VÝVOJ ŘEČI Vývoj řeči probíhá i u jednotlivých zdravých dětí nestejně a nerovnoměrně, a to i u sourozenců věkově blízkých a vychovávaných ve stejných podmínkách. Ovlivňují ho nejrůznější kombinace genového i rodového vybavení a zejména pak intelekt dítěte.