Začneme-li od začátku…

… většina lidí, když si představuje psychologa, myslí na to, že pracuje s lidmi, řeší manželské problémy, testuje lidi, dává jim nějaké rady (rozveď se/nerozváděj se) a mnoho lidí ani neví, zda a jaký je rozdíl, mezi psychologem a psychiatrem (který „léčí blázny a předepisuje antidepresiva“). A některé to zaměstnání fascinuje a hlásí se na psychologii na vysokou školu a jiní jí trochu opovrhují nebo z ní mají strach a myslí si, že ze sebe psychologové cosi tajemného dělají a povyšují se nad obyčejné lidi...No jistě, aby takovou práci mohli dělat, museli někde získat diplom (psycholog a psychiatr každý na jiné škole). Ale copak k tomu, aby člověk rozuměl lidem a uměl jim i sobě dávat rady do života, mu může pomoci škola?

Jedna pravdivá historka ze života… Vysoká škola v Brně, studenti kombinovaného studia jednooborové psychologie, první hodina sociální psychologie v září, můj spolužák Viktor (pravé jméno), je mu asi 35, v hlubokém výstřihu květované košile mu vykukuje mužná chlupatá hruď a na otázku pedagožky, proč si vybral tento obor, co ho na studiu zajímá, odpovídá: Jsem podnikatel a už dlouho se za mnou kolegové chodí radit, zjistil jsem, že na to mám talent, studium mě nezajímá vůbec, jen potřebuju ten papír, abych se tím mohl živit…

Ovšem, vy jste v jiné situaci, psychology se být nechystáte. Ale řekněme si upřímně: jaká je Vaše motivace ke studiu? Věříte tomu, že znalosti z tohoto oboru Vám mohou v psychologii k něčemu být nebo je to pro Vás taky prostě povinný předmět, zdaleka ne tak zábavný jako vaše odborné předměty nebo praxe? Splnit ho musíte, to jako motivace stačí, nějak se to „našrotíte“ a kdo by Vám to vyčítal, když to s Vaším oborem příliš nesouvisí a jde jen o takové teoretické „řeči“. Ale vy se teď bouříte – doufám - protože u Vás to přece všechno bylo jinak, vy jste si původně mysleli, že psychologie je vzrušující studium lidského vědomí i nevědomí, činnosti i snů, lásky i agresivity, ale mezitím přišel někdo, kdo Vám vysvětlil něco jako, že „psychologie je „o přesné manipulaci s nezávislými proměnnými za účelem teoretických poznatků o úzce vymezeném jevu, jako: kolik milisekund trvá najít kruh v poli se samými čtverci“ (citát z knihy The Personality Puzzle, autora Davida C. Fundera, str. 3, který mi mluví z duše) A že je to nuda? Nu ano, protože věda je vážná věc a jako taková nemusí být zábavná. A tak jste upadli do letargie a od té doby je váš postoj ke studiu stejný jako u vašich předem otrávených kolegů.