žSnižuje úlohu klinického způsobu pozorování žPreferuje a rozvíjí zhodnocení osobnosti na základě nepřímé informace získané psychologickými zkouškami a posuzovacími nástroji žEmpiricky podložená analýza složek osobnosti statistickým postupem - faktorová analýza žPopisnost žPredikce žPsychometrický přístup žSpolečné rysy – abstrakce z konkrétního operacionálního chování, každý rys je souborem odezev, které mají něco společného, jednotícího, co daný rys vymezuje. žPovrchové x pramenné rysy žKonstituční x prostředím utvářené rysy žSchopnostní rysy žTemperamentové rysy žDynamické rysy žFaktory jsou pramenné rysy s přiřazenou číselnou hodnotou, která vyjadřuje jejich korelaci s jinými faktory žZnámý příklad faktorů – inteligence, obecný faktor x dílčí schopnosti žL-data – údaje o životě, záznam o chování člověka ve společenství (údaje ze školy, informace dohledatelné v matrikách, lékařské záznamy…) žQ-data – sebeposouzení v dotazníku, který je člověku předložen – shoda či rozdílnost mezi L a Q údaji žT-data – objektivní testy – výsledky „zkoušek“, situací, v nichž se hodnotí chování jedince. Člověk buď vůbec netuší, že podstupuje zkoušku nebo netuší, které vlastnosti se hodnotí žVřelost žInteligence žEmocionální stabilita žDominance žŽivost žZásadovost žSociální smělost žCitlivost žOstražitost žSnivost žUzavřenost žUstrašenost žOtevřenost ke změnám žSoběstačnost žPerfekcionismus žNapětí žOvlivněn tvarovou psychologií, spolupracoval s Köhlerem a Wertheimerem žTopologická povaha této teorie osobnosti – pojmy jsou vyjádřeny v prostorových vztazích žZákladní pojmy – síla, vzdálenost, směr, je možné je dobře vystihnout matematicky žZákladní prvky – osoba P, psychologické okolí E žŽivotní prostor L=P+E žChování B=f(L) žPsychologické okolí – veškerá skutečnost dostupná dané osobě v daném čase. žSkládá se z různých oblastí, ty jsou vymezeny hranicemi různé hustoty, pevnosti a pružnosti. žOblasti jsou si různě blízké či vzdálené. žOblasti mohou být relativně trvalé či proměnlivé. žPřiřazení druhu a síly valence k dané oblasti. žVývoj osobnosti jako proces diferenciace, tzn. členění celostního jevu do částí. žOsoba je ústřední částí životního prostoru. žOddělená od psychologického okolí vjemově pohybovou oblastí skrze niž probíhá komunikace. žPeriferní x centrální buňky osoby žPůvodně navrženo pro osobnost – struktura osoby má tendenci k rovnováze, je však narušována tenzemi (přání, potřeby…), na ty osoba reaguje. žPopis v termínech vektorů žTento model se přenesl z popisu jedince na popis skupiny a organizace, rozšířil se v institucích, managerské a poradenské psychologii jako analýza silového pole. žLexikální přístup je založen na předpokladu, že nejvýznamnější individuální rozdíly jsou kódovány v přiroz. jazyce v podobě jednotl. slov (Galton, Klages, Allport, Odbert) ž žJenže přirozený jazyk má mnoho expresivních a hodnotících termínů, které jsou obtížně zachytitelné, aby měly vypovídající hodnotu. žJedinec může být v přirozeném jazyce popsán více způsoby žstabilními rysy (zlostný), žvnitřními stavy (vzteklý), žaktivitami (řvoucí), žsvým vlivem na druhé (děsivý) ž hodnocením společností (neakceptovatelný) žÚkolem bylo vymezit lexikonový index termínů, které vyjadřují popis rysů osobnosti. žTupes a Christal faktorovali Cattellův index a nalezli 5 faktorů (k nimž podle nich není co dodávat), které později Goldberg nazval jako BIG FIVE: surgence, příjemnost, spolehlivost, em. stabilita, kulturnost. žZe slovníku se vyberou všechny termíny postihující chování a prožívání jedince, oddělí se rysové termíny od termínů popisujících postoje, emoce aj.; pomocí odpovědí respondentů se pak tyto odpovědi podrobí faktorové analýze žNEO pětifaktorový osobnostní inventář (NEO-FFI) je časově nenáročná metoda (odpovědi na 60 položek zaberou 10-15 min.) poskytující údaje o úrovni pěti obecných dimenzí osobnosti (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči zkušenosti, Přívětivost, Svědomitost). Je využitelná ve výzkumných studiích i v klinické, poradenské a pracovní psychologii. žNEO osobnostní inventář (NEO-PI-R) nabízí údaje o míře pěti obecných dimenzí osobnosti a třiceti dílčích osobnostních charakteristikách s odkazy na další psychologické koncepty. Má dvě verze pro sebeposouzení a posouzení druhým. Jeho použití je výhodné v případech, kdy jsou žádoucí údaje o podrobném profilu osobnosti. ž žNeuroticismus zjišťuje individuální rozdíly v emocionální stabilitě a labilitě. Jedince, kteří dosahují vysokého skóru Neuroticismu, lze snadno přivést do rozpaků, cítí se zahanbeni, nejistí, nervózní, úzkostní, intenzivně prožívají strach, obavy nebo smutek. Emocionálně stabilní jedinci, dosahující nízkého skóru na této škále, jsou obvykle klidní, vyrovnaní, bezstarostní a stresující situace je nevyvedou snadno z míry. žJedinci, kteří dosahují vysokého skóru Extraverze, se popisují jako společenští, sebejistí, aktivní, hovorní, energičtí, veselí a optimističtí. Lidé s nízkým skórem se popisují jako uzavření, zdrženliví, nezávislí a samostatní. žOtevřenost vůči zkušenosti, lidé dosahující vysokého skóru v této dimenzi mají živou představivost, jsou citliví na estetické podněty, vnímaví k vnitřním pocitům, upřednostňují rozmanitost, jsou zvídaví, mají nezávislý úsudek. Často se chovají nekonvenčně, zkoušejí nové způsoby jednání a dávají přednost změně. Osoby s nízkým skórem mají sklon ke konvenčnímu chování a konzervativním postojům a jejich emoční reakce jsou často utlumeny. žPřívětivost je dimenze postihující interpersonální chování. Póly škály charakterizuje altruismus, schopnost porozumět druhým, sklon důvěřovat druhým, upřednostnění spolupráce a naopak nepřátelství, egocentrismus, tendence ke znevažování cizích záměrů a k soutěži na místě spolupráce ž žVztah k práci, aktivní proces plánování, organizování a realizace úkolů zjišťuje dimenze Svědomitost. Osoby dosahující vysokého skóru na této škále se popisují jako cílevědomé, ctižádostivé, pilné, vytrvalé, systematické, s pevnou vůlí, disciplinované, spolehlivé, přesné a pořádné. Osoby s nízkým skórem se označují za nedbalé, lhostejné, naplňující své cíle s malým zaujetím . . žVyužití BIG FIVE ž žKritizujte tento přístup žNezachycuje konstrukty ležící mimo rysy žNení adekvátní pro predikci specifického chování žNebere v úvahu kontexty a podmíněnosti lidské zkušenosti žSpočívá na zjednodušených a povrchních informacích o sobě a o druhých ž