DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY upravuje zák. č. 234/2004 Sb. o DPH v platném znění. Daň z přidané hodnoty je svou konstrukcí relativně nejsložitější daní. Je všeobecnou spotřební daní, kterou platí každý plátce ze svého obratu, ale pouze za tu část, která je nově vytvořenou - tedy přidanou hodnotou. Znamená to, že hodnota vstupů se nezahrnuje do základu daně. Podíl daně v konečné ceně je vždy stejný a nezávisí na počtu subjektů, které se na tvorbě a oběhu hodnot podílejí. (za předpokladu, že to řetězce obchodní partnerů nevstoupí „neplátce“ – příklad ) Terminologie daně z přidané hodnoty proto užívá dva nejpodstatnější pojmy, které jsou základem pro pochopení zdanění, a to: - daň na vstupu, - daň na výstupu. ZÁKLADNÍ POJMY Předmětem daně je: * dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku, * poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani s místem plnění v tuzemsku, * pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla zřízena za účelem podnikání, * dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Zbožím se rozumí věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry (přesné znění § 4). Poskytnutím služby se rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti (podrobný souhrn pravidel viz § 14). Plátcem daně – daňovým subjektem podle současné legislativní úpravy – je osoba povinná k dani. Osobou povinnou k dani je: * fyzická osoba, * právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, kterými se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků, atd., a to vykonávaná za účelem získání příjmů (možno porovnat s vymezením pojmu podnikání), * právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osoby osvobozené od uplatňování daně jsou ty, jejichž obrat za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců nepřesáhne 1 milion Kč. ( zák. č. 458/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2015 – obrat 750 tis. Kč Osoby povinné k dani jsou povinny předložit žádost o registraci plátce daně (podle daňového řádu zák. č. 280/2009 Sb.) s platnosti od 1.1. 2013 (překročení obratu 31. 8. – registrace k 15.9. – plátce od 1.10. ( od 2 měsíce) Plátcem daně se může stát i podnikající osoba z vlastního (dobrovolného) rozhodnutí na základě žádosti o registraci plátce daně z přidané hodnoty. Daň na vstupu Je daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce (daň z přijatých plnění mohu uplatnit). Daň na výstupu Je daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění (daň z uskutečněných zdanitelných plnění musím odvést) Vlastní daňová povinnost Je převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně. Odpočet daně je daň na vstupu, popřípadě upravená krácením odpočtu daně na vstupu (§ 75 poměrná výše, § 76 krácená výše) Pokud je odpočet vyšší, než daň na výstupu, pak “zápornou” daňovou povinnost označuje zákon jako „nadměrný odpočet”. Plátce daně má nárok na vrácení nadměrného odpočtu. Osvobození od daně Od daně z přidané hodnoty je osvobozena velká řada skutečností. Komplexní souhrn osvobození od daně řeší zákon v § 51až § 71. Osvobozená plnění jsou rozdělena do dvou skupin. 1. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně: * poštovní služby, * rozhlasové a televizní vysílání, * finanční činnosti, * pojišťovací činnosti, * převod a nájem staveb, pozemků, bytů a nebytových prostor, * výchova a vzdělávání, * zdravotnické služby a zboží, * sociální pomoc, * provozování loterií a jiných podobných her, * ostatní plnění podle § 61 a § 62. to vše z podmínek stanovených zákonem pro jednotlivé výše uvedené skupiny (tzn. podle § 52 až 62). 2. Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně: * dodání zboží do jiného členského státu, * pořízení zboží z jiného členského státu, * vývoz zboží, * poskytnutí služby do třetí země, * osvobození ve zvl. případech, * přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, * přeprava osob, * dovoz zboží. VYČÍSLENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI Zákon stanoví, že plátce daně je povinen daň zahrnout do ceny (viz informace o dani na výstupu). Plátce tedy musí daň vypočítat. K výpočtu je nutno stanovit základ daně a podle charakteru zdanitelného plnění použít příslušnou sazbu. Základ daně Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění kromě daně (úplata – daň = základ daně). Do základu daně se rovněž zahrnuje např.: * clo, * spotřební daň, * vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je * uskutečňováno zdanitelné plnění (např. náklady na přepravu, balení, pojištění, apod.), * při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou. Sazba daně Zákon o dani z přidané hodnotě požívá dvě sazby, a to od 1.1.2013 : ü základní sazbu ve výši 21 %, ü sníženou sazbu ve výši 15 %. Historický vývoj sazby DPH Období Základní sazba Snížená sazba 1.1. 1993 – 31.12.1994 23% 5% 1.1.1995 – 30.4.2004 22% 5% 1.5.2004 – 31.12.2007 19% 5% 1.1.2008 – 31.12.2009 19% 9% od 1. 1. 2010 20% 10% U zboží se uplatňuje základní sazba daně. Z řady důvodů stát zohledňuje poplatníky a zákonem snižuje výši daně, a tím ceny, u vybraných položek, u kterých je používána snížená sazba daně. Taxativní vymezení těchto položek je uvedeno v příloze č. 1 zákona o DPH U služeb se uplatňuje základní sazba daně. U vybraných služeb se používá snížené sazby daně. Tyto služby vymezuje příloha č. 2 DPH (např. osobní doprava) Režim přenesené daňové povinnosti (§92a) U stavebních prací , které jsou od 1.1. 2012 v režimu přenesení daňové povinnosti, se jedná o vztah mezi dvěma plátci DPH na území ČR. Vykazují se daná plnění správci daně elektronickým hlášením. Jedná se o stavební práce zahrnuté pod číselným kódem CZ-CPA 41, 42, 43. DALŠÍ PODSTATNÉ POJMY ZE ZÁKONA Nárok na odpočet daně - Prokazuje plátce daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu (zákon o účetnictví), který má všechny zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Daňovými doklady jsou: * běžný daňový doklad, * zjednodušený daňový doklad, * souhrnný daňový doklad, * splátkový kalendář, * opravný daňový doklad, * platební kalendář, * doklad o použití. Běžný daňový doklad musí obsahovat (zákonem – taxativně vymezené náležitosti): ü obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, ü daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, ü obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, ü daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, ü pořadové číslo dokladu, ü rozsah a předmět zdanitelného plnění, ü datum vystavení dokladu, ü datum uskutečnění zdanitelného plnění, ü výši ceny bez daně celkem, ü základní nebo sníženou sazbu daně, případně, že se jedná o osvobozené plnění, ü výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích. Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Za správnost údajů na dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Záznamní povinnost Plátce daně je povinen vést záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a uchovávat daňové doklady po dobu 10 let. Zdaňovací období Zdaňovacím období je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce nedosáhl za předchozí kalendářní rok 10 mil. Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání Plátce daně je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevzniká daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Vrácení nadměrného odpočtu Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Změna sazeb daně od 1. 1. 2013 Podle novely zákona o DPH by měla od 1. 1. 2013 platit základní sazba daně ve výši 21 % a snížená sazba daně ve výši 15 %. Novelou dojde k omezení výjimek pro sníženou sazbu daně. Jedná se o dětské pleny a některé zdravotnické prostředky. Úprava se dotkne veškerých dětských plen, tj. jak papírových a vatových, tak i textilních. Sníženou sazbu daně lez podle směrnice o DPH uplatnit v omezeném rozsahu pouze na zboží, které je určené pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Z toho vyplývá, že z dosavadní snížené sazby daně do sazby základní budou přeřazeny zejména zdravotnické přístroje, které jsou sice zdravotnickým prostředkem, ale nejsou určeny pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Vypuštění § 21 odst. 2 od 1.1. 2013 Podle § 21 odst. 1 plátce k DUZP přizná daň na výstupu z přijaté zálohy. Daňový subjekt, který vede daňovou evidenci postupuje dle § 21 odst. 2 a přiznává daň (DPH) až k datu DUZP vystavením daňového dokladu. Ze zálohy nemusí přiznat daň (nemusí výjimku využít). Od 1.1. 2013 musí daň přiznat i osoba, která vede daňovou evidenci, úprava je nad rámec směrnice. Daňové doklady Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, přináší změny v pravidlech fakturace, vystavení a uchovávání dokladů, zrovnoprávnění dokladů v listinné a elektronické podobě, nové definování věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti a také v pravidlech pro uchovávání daňových dokladů, a to bez ohledu na to, zda jde o daňový doklad v listinné nebo elektronické podobě. Tuto směrnici musí členské státy implementovat do své národní legislativy s účinností od 1. 1. 2013, proto dochází k novelizaci § 26 až 35a zákona o DPH. Z novelizovaného § 26 zákona o DPH vyplývá, že daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. Daňový doklad může mít přitom jak listinnou, tak i elektronickou podobu a obě tyto formy jsou rovnocenné. Daňový doklad má elektronickou podobu, je-li vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí stejně jako podle dosavadního znění zákonu o DPH souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě nadále odpovídá osoba, která plnění uskutečňuje. V § 28 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku. Je zde taxativně uvedeno, kdy má povinnost vystavit daňový doklad plátce daně a kdy osoba povinná k dani. Lhůta pro vystavení daňového dokladu činí nadále 15 dní ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění. Osoba povinná k dani může přitom nadále zmocnit k vystavení daňového dokladu osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu. Pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. V § 29 zákona o DPH jsou obecně v souladu se směrnicí o fakturaci vymezeny náležitosti daňových dokladů. V tomto ustanovení jsou vymezeny základní náležitosti všech daňových dokladů a v následujících ustanoveních jsou uvedeny již jen výjimky či odchylky od těchto základních náležitostí u jednotlivých specifických daňových dokladů (např. zjednodušeného daňového dokladu). V případě, kdy je doklad, vystaven příjemcem zdanitelného plnění, musí být na něm uvedeno sdělení „vystaveno zákazníkem“ a má-li povinnost přiznat daň příjemce plnění, musí být uvedeno sdělení „daň odvede zákazník“. V navazujících ustanoveních jsou uvedeny výjimky pro specifické daňové doklady, jako je zjednodušený daňový doklad, daňový doklad skupiny, splátkový kalendář, platební kalendář, souhrnný daňový doklad a doklad o použití. Daňovým dokladem při dovozu zboží je nadále rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost, případně jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, nebo rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. V § 34 zákona o DPH jsou v souladu se směrnicí o fakturaci vymezena pravidla pro zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. U všech daňových dokladů, tj. jak v listinné i elektronické podobě, musí být po celou dobu od okamžiku jejich vystavení až do konce lhůty pro jejich uchovávání zajištěn a věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Za věrohodnost původu daňového dokladu, tedy za zaručení totožnosti osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila, odpovídá především osoba, která plnění uskutečňuje. Čitelnost je zajištěna v případě, že daňový doklad je zobrazitelný tak, aby veškerý jeho obsah týkající se povinných náležitostí daňového dokladu stanovených v zákoně o DPH byl jasně čitelný a srozumitelný, například na papíře nebo obrazovce, bez nutnosti dalšího výkladu či zpracování. Věrohodnost původu daňového dokladu a neporušenost jeho obsahu je možno zajistit kontrolními mechanismy daňového subjektu, které vytvářejí spolehlivou a jasnou vazbu, tj. tzv. auditní stopu mezi daňovým dokladem a souvisejícím plněním. Konkrétní způsoby a příklady možností zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu by měly být upraveny metodickou informací Generálního finančního ředitelství. Z § 35 Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu- stávající znění odst. 4) „Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne pořízení zboží, má povinnost doplnit údaj do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.“ Od 1.1. 2013 zdanitelné plnění nastává vystavením dokladu. Příklad: A) Německý obchodní partner dodá zboží 25.10. 2012. Dne 27.10. 2012 vystaví a zašle poštou doklad, který MU obdrží 1.11. a doplní náležitosti dokladu dne 5.11. 2012. DUZP je tedy 5.11.2012. B) Německý obchodní partner dodá zboží 28.1. 2013. Dne 30.1.2013 vystaví a zašle poštou doklad, který MU obdrží 5.2. 2013 DUZP nastává vystavením dokladu německým partnerem. V našem případě 30.1.2013. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně Novelou zákona s účinností od 1. 1. 2013 dojde k doplnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně o penzijní činnosti ve vazbě na důchodovou reformu a budou provedeny některé dílčí změny. § 52 zákona o DPH. Osvobození od daně se v souladu se směrnicí o DPH a ustálenou judikaturou Soudního dvora EU v této oblasti vztahuje na poskytování univerzálních (všeobecných) poštovních služeb provozovateli, kteří se tyto poštovní služby v daném členském státě zavázali poskytovat. Nevztahuje se tedy na poskytování poštovních služeb, jejichž podmínky byly sjednány individuálně. Od daně je nadále osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku nebo dodání dalších obdobných cenin s tím, že částka za tato dodání nepřevyšuje nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků. V novém § 54a jsou vymezeny penzijní činnosti, na něž se od 1. 1. 2013 vztahuje osvobození od daně. V návaznosti na důchodovou reformu se osvobození od daně vztahuje na nově vzniklé penzijní produkty (důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření). Osvobozeno je i jeho zprostředkování. V novelizovaném znění § 55 jsou vymezeny pojišťovací činnosti, na něž se vztahuje osvobození od daně. Novelou se upřesňuje, že osvobození od daně se nevztahuje na všechny činnosti vyjmenované v definici pojišťovacích, resp. Zajišťovacích činností v zákoně o pojišťovnictví, ale pouze na skutečné poskytnutí pojištění, které by mělo být chápáno ve smyslu příslušné judikatury Soudního dvora EU, podle níž se rozumí poskytováním pojištění poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy. Od daně je dále osvobozeno poskytování zajištění podle zákona upravujícího zprostředkování pojištění nebo zajištění. Činnost v oblasti likvidace pojistných událostí se novelou zákona z osvobození vylučují, protože toto osvobození je nad rámec osvobození vymezeného ve směrnici o DPH. § 56 Novelou zákona o DPH se upravují podmínky pro osvobození od daně při převodu staveb, bytů a nebytových prostor. Podle dosavadního znění zákona o DPH je převod osvobozen od daně po uplynutí tří let od první kolaudace nebo od data prvního užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Novelou se dosavadní lhůta prodlužuje na pět let. § 58 Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží Osvobození se bude vztahovat na zdravotní služby, které poskytne oprávněný subjekt. Např. zubař provede službu zubního lékaře a bude mít službu osvobozenou, pokud by však provedl operaci slepého střeva, pak by tyto služby nebyly osvobozeny od DPH, pokud nemá atestaci k poskytování i těchto zdravotních služeb. Osvobozeny jsou činnosti s léčebným cílem nebo k ochraně zdraví. Činnosti pro Policii ČR, lékařské preventivní prohlídky – osvobozeny. Prohlídky při nástupu do zaměstnání, k řidičskému průkazu, k zbrojnímu pasu … nejsou osvobozeny od daně. Plastická úprava – nelze osvobodit od daně, pokud pacienta zkrášlí. Pokud jde o léčebný cíl – pacient po popálení – pak bude osvobozeno od DPH. Lázeňská péče – pokud vykonává oprávněný subjekt- osvobozeno. Pokud služby poskytuje wellness hotel – není osvobozeno. Přenesení daňové povinnosti Od 1.1. 2013 bude u daňových dokladů předepsáno, aby plátce, který uskuteční zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, uvedl na daňovém dokladu sdělení „ DAŇ ODVEDE ZÁKAZNÍK „. Plátce jako příjemce nebude daň a další údaje doplňovat na přijatý doklad, ale pouze v evidenci pro účely DPH. Od 1. 1. 2013 nic nedoplňuji na přijatý doklad!! Novelou zákona o DPH by se měl dále vyřešit problém s klasifikačním zařazováním stavebních a montážních prací, na něž se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Z doplnění § 92 e zákona o DPH totiž vyplývá, že použije-li plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, k tomuto DUZP režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. Správa daně v tuzemsku §96 od 1.1.2013 bude povinný registrační údaj uvedení všech čísel bankovních účtů, které budou zveřejněny v registru plátců. Se změnou zákona má daňový subjekt 2 měsíce na to, aby oznámil čísla účtů, která používá pro ekonomickou činnost. Následující měsíc správce daně uvede tyto bankovní účty do registru. Od 1.1. 2014 jsou registry veřejně přístupné. Pokud tak daňový subjekt neučiní, správce daně je oprávněn zavést jej dle § 106a do registru nespolehlivého plátce. Zavedení institutu „ nespolehlivého plátce“ (§ 106 a). Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě DPH, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Proti rozhodnutí správce daně, o tom, že je plátce nespolehlivým plátcem se může plátce odvolat a toto odvolání lze podat do 15 dnů a má odkladný účinek. Z důvodu hodných zvláštního zřetele, které nejsou zákonem blíže specifikovány, může správce daně odkladný účinek vyloučit. Plátce může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, že je nespolehlivým plátcem. Se zařazením do kategorie nespolehlivých plátců bude spojeno ručení za nezaplacenou daň. Podle doplněného § 109. Odběratel bude muset odvést daň na FÚ. Registr bude spravovat GFŘ. Plátce od 1. 1. 2013 Nově registrovaný plátce k DPH od 1.1. 2013 bude vždy měsíční plátce. Až v roce 2014 může požádat o čtvrtletní plátcovství pokud nepřekročí obrat 10 mil. Kč a čtvrtletní plátce se stane od r. 2015. Měsíčním plátcem se stane i skupina i nespolehlivý plátce. Čtvrtletní období bude mít vždy nerezident registrovaný v Praze 1. Evidence pro účely DPH Od 1.1. 2013 je nutné v evidenci pro účely DPH podle jednotlivých řádků daňového přiznání evidovat i DIČ dodavatele, na základě kterého je uplatňováno DPH. Shrnutí 1. Daň z přidané hodnoty lze charakterizovat jako všeobecnou (univerzální) nepřímou spotřební daň. 2. Sazba daně je diferencována na dvě části, a to daňovou sazbu základní a daňovou sazbu sníženou. Snížená sazba daně je uplatňována u vybraných komodit a stát do určité míry zohledňuje sníženou sazbou platební kapacitu poplatníků (výjimka ze všeobecnosti daně). Snížená sazba se projeví ve snížení ceny. 3. Dani z přidané hodnoty podléhají veškeré obraty firem. Podíl daně v konečné ceně je však vždy stejný (ve výši příslušné sazby). 4. Vývoz zboží je od daně z přidané hodnoty osvobozen z důvodu zajištění neutrality zahraničního obchodu. Každá země dovozce pak má možnost svým způsobem řešit zdanění dovážených produktů. Kontrolní otázky 1. Charakterizuje podrobně předmět daně z přidané hodnoty 2. Kdo je plátcem daně z přidané hodnoty? 3. Jaké sazby jsou užívány pro daň z přidané hodnoty? 4. Co znamenají pojmy daň na vstupu, daň na výstupu a nadměrný odpočet daně? 5. Jaký význam a jaký obsah má daňový doklad? 6. Jaká zdaňovací období stanovuje zákon o dani z přidané hodnoty?