1.1 Co je fyzika Řecké slovo ϕυσιζ [fýsis] znamená příroda. Fyzika je tedy základem celé přírodovědy (dříve byla nazývána také přírodní filosofií). Zabývá se nejobecnějšími přírodními jevy a jejich zákonitostmi. Je to exaktní (přesná) věda, založená na přesných měřeních a matematických výpočtech. Přesto je v řadě přírodních jevů důležité pochopit především jejich podstatu a příčiny, a to je často možné i bez složité matematiky. K čemu je fyzika dobrá (užitečná) Bez fyziky a jejích objevů by nebyly ● automobily, vlaky, metro, letadla, kosmické rakety ● žárovka, Rentgenova lampa, lékařský ultrazvuk ● rádio, televize, CD disky, počítače, mobilní telefony Fyzika je velmi důležitým základem ● dalších přírodních věd (chemie, biologie) ● aplikovaných oborů (meteorologie, geologie) ● lékařství a fyzioterapie ● techniky (stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika) Jak lze fyziku dělit ● mechanika  kinematika  dynamika  statika  gravitace  mechanika tekutin ● termika  termometrie  termodynamika  molekulová fyzika ● elektromagnetismus  elektrostatika  elektrodynamika  magnetické jevy  elmg. indukce ● vlnění a optika  mechanické vlnění  akustika  elmg. vlnění  vlnová optika  geometrická optika ● atomová fyzika  fyzika obalu atomu  jaderná fyzika  fyzika elem. částic ● astronomie  Sluneční soustava  hvězdy a galaxie  kosmologie Jak lze fyziku dělit ● výčet na předchozí stránce není úplný, ale také není třeba se ho učit zpaměti! ● co mohlo ještě být na předchozí straně  mechanika tekutin (hydrostatika a hydrodynamika, aero...)  kvantová fyzika (současný pohled na fyziku atomu a částic)  fyzika pevných látek (pevnost, pružnost, stavba krystalů) ● k fyzice patří i mezní obory  biofyzika  chemická fyzika a fyzikální chemie  fyzikální zeměpis  astrofyzika (když bereme astronomii jako samostatnou vědu) Metody fyzikálního zkoumání světa ● na počátku je vždy zvídavost, všímavost a údiv ● pozorování nebo experiment + měření ● zobecnění výsledků měření > hypotéza ● ověřování hypotézy > vytvoření teorie ● matematický model = fyzikální zákon pozorování (observace) ● nelze jej přesně opakovat ● fyzik používá tam, kde nemůže expeerimentovat (např. kulový blesk, výbuch supernovy, …) ● observatoř = pozorovatelna Experiment jako základní metoda pokus (experiment) ● umělé vytvoření (nebo ovlivnění) sledovaného a měřeného jevu ● lze jej opakovat s přesně danými parametry ● fyzik používá všude tam, kde je to možné typy experimentů (podle toho zda měříme) ● kvalitativní (neměříme, jenom pozorujeme jev) ● kvantitativní (měříme a hledáme, nebo ověřujeme závislost mezi veličinami Experiment jako základní metoda typy experimentů (ve školské fyzice) ● demonstrační (učitel se nám cosi převádí) ● frontální (všichni si něco vyzkoušíme v lavici) ● domácí (velmi důležitý typ domácího úkolu) Pokud vás bude fyzika bavit, budete dělat domácí experimenty. Ale platí to i naopak !!! 1.2 Fyzikální veličiny a jednotky Vlastnosti věcí okolo nás ● neměřitelné (kvalitativní), např. barva očí ● měřitelné (kvantitativní), např. výška postavy, hmotnost, elektrické napětí … veličiny Měření porovnávání hodnoty sledované veličiny se zvolenou fyzikální jednotkou Hodnota a typ fyzikální veličiny Hodnota fyzikální veličiny X má dvě části ● číselnou hodnotu … {X} ● jednotku … [X] tedyX = {X} . [X] Rozlišujeme dva typy fyzikálních veličin ● skaláry ... mají pouze velikost (čas, teplota, ...) ● vektory ... mají nejen velikost, ale také směr (rychlost, síla, ...) Fyzikální jednotky – soustava SI Mezinárodní systém jednotek SI je založen na 7 základních jednotkách, (kilogram, metr, sekunda, ampér, kelvin, kandela a mol) ostatní jedenotky jsou z těchto základních jednotek odvozené. Příklad odvozené jednotky – newton F = m a [F] = [m].[a] = kg . ms-2 = N … newton Z historie fyzikálních jednotek sekunda ● nejprve hodina; ve středověku den od úsvitu do soumraku = 12 hodin, noc = 12 hodin, ● s mechanickými hodinami 24 stejných hodin; ● později větší přesnost „zmenšená“ = minuta; prima minuta = 1. zm., sekunda minuta = 2. zm. ● sekunda se astronomicky zpřesňovala jako část středního slunečního dne (1/86400) ● dnes se ale určuje pomocí atomových hodin Z historie fyzikálních jednotek metr ● byl zaveden v době velké francouzské revoluce jako 1/10 000 000 část zemského kvadrantu (jedna desetimiliontina čtvrtiny obvodu země) ● později se měření zpřesnilo … mezinárodní prototyp metru ze slitiny platiny a iridia ● dnes odvozen z dráhy, kterou uletí světlo za přesně určený zlomek sekundy Z historie fyzikálních jednotek kilogram ● byl zaveden v době velké francouzské revoluce jako hmotnost 1 litru vody teplé 4 °C ● později se měření zpřesnilo … mezinárodní prototyp metru ze slitiny platiny a iridia platí dodnes! Násobky a díly fyzikálních jednotek D deka- 101 d deci- 10-1 h hekto- 102 c centi- 10-2 k kilo- 103 m mili- 10-3 M mega- 106 m mikro- 10-6 G giga- 109 n nano- 10-9 T tera- 1012 p piko- 10-12 P peta- 1015 f femto- 10-15 E exa- 1018 a atto- 10-18 Z zetta- 1021 z zepto- 10-21 Y yotta- 1024 y yokto- 10-24 Přesnost měření ● každé měření je zatíženo chybami ● některých chyb se lze vyvarovat (např. volbou metody, pečlivým prováděním, kontrolou přesnosti přístroje … tzv. cejchováním) ● některých chyb se vyvarovat nelze, zejména náhodných chyb! ● proto zpravidla každé měření opakujeme vícekrát a vždy dostaneme trochu jiný výsledek, měření pak statisticky zpracujeme a určíme nejen střední hodnotu (aritmetický průměr), ale také chybu měření Přesnost měření ● pokud se některá hodnota na první pohled hodně liší od ostatních, škrtneme ji a změříme hodnotu veličiny znovu ● v řemesle platí: „Dvakrát měř, jednou řež!“ ● ve fyzice platí: „Desetkrát měř a výsledky statisticky zpracuj!“ ● výsledky zapisujeme ve tvaru neúplných čísel l = (52,4  0,2) mm ● obě čísla v závorce (aritmetický průměr i absolutní chyba) musí mít stejný počet desetinných míst Určeno pro prezentaci přednášky Vybrané kapitoly z fyziky pro studenty OVP. Byly použity materiály z http://www.musilek.eu/fyzika , které vycházejí z učebnice Ivan Štoll: Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU, Prometheus, Praha 2001