DIV II – Intermediální výukové projekty


Jak upozornil historik umění Ernst Gombrich, obrazy mají moc dojmout, informací však sdělují velmi
málo: protože lidé si je vykládají různě, jejich význam není nikdy jednoznačný. V nejlepším případě
se dá říci, že vyvolávají v naší paměti informace, které jsme vstřebali jiným způsobem – slovně a
prostřednictvím zkušenosti.

David Lewis-Williams, Mysl v jeskyni (Vědomí a původ umění), Academia, Praha 2007, s. 86


Intermediální etuda na téma vizuální (obrazová) a nevizuální informace

1.      Promítnutí obrazů dataprojektorem  (fotografie hmoty (materiálu), fotografie městského
panoramatu nebo zákoutí, reprodukce obrazu)

2.      Reakce na jeden vybraný obraz prostřednictvím autonomního slovního projevu – krátká zpráva,
povídka, báseň, popis.

3.      Výtvarná interpretace zvoleného obrazu

4.      Hudební interpretace zvoleného obrazu

5.      Výměna verbálních reflexí předchozích obrazů – reakce malbou (obraz – slovo – obraz)



V zásadě význam obrazu upřesňuje jeho kontext. Kupříkladu obrázek beránka na stěně dětského pokoje
bude symbolizovat něco jiného než jeho zpodobnění v barevném okně kostela. Ačkoliv snad ne zcela,
protože všechny symbolické asociace

zvířat jsou vzájemně propojeny: představují spíš bohatě emocionální spektrum než seskupení
samostatných významů. William Blake žasl nad „strašlivou symetrií“ tygra planoucího za noci
v lesích, zatímco T.S. Eliota podivuhodně uchvátila jiná část významového spektra tygra: „V
mladosti roku Přišel Kristus – tygr.“

(David Lewis-Williams, s. 57)