POZNÁMKY: 1. Tvary s príponou -áiíiiiiiri se tvoří pouze od přídavných jmen, u nichž se mění k, r, x v h, >k, lu: KpénKMŕí - KpensáMUJHM, CTpórnŕí -cTpo>KáMLiMň, TMXnŕí - TniuáMLUMÍí. V ostatních případech se připojuje přípona -eŕimnn. Prízvuk je na stejném místě jako u jednoduchého tvaru 2. stupně: MHTepéCHee - nHTepécHeňiuMM, acHée - HCHéŕiujnŕi. Přípona -áviiuv\\Á je vždy prízvučná. Jednoduché tvary se používají převážně v přívlastku. 2. Jednoduché tvary 3. stupně většinou označují velmi vysoký stupeň příznaku (elativ): Ba>KHéíÍLuaa npoónéwia - nejdůležitější (velmi důležitý) problém, floôpéMiunŕí nenoBéK - velmi dobrý člověk, Tan á HTn mb e řítil kin CTyfléHT - velmi nadaný student, Me/ibnářiiiine noflpóĎHocTM - nejmenší podrobnosti apod. 3. Opisné tvary se cáMbiŇ jsou stylisticky neutrální, se slovem HanĎónee (HanwiéHee) se používají spíše v knižním stylu. Používá se jich v přívlastku i v prísudku. 4. Opisné tvary se slovem Bcex (Bceró) se užívají pouze v prísudku. Bcex se používá tehdy, jestliže porovnáváme osoby nebo věci stejného druhu: Oh yivmée Bcex. Óto 3fláHne KpacúBee Bcex (3fláHnři). Bceró se užívá tehdy, jestliže porovnáváme s ostatními druhy: 3flopÓBbe flopówe Bceró. 5. U několika přídavných jmen je možno tvořit třetí stupeň předponou Han- (pozor na pravopis!): HamiýHiuuíí, HanMéHbiiiMM, HanxýflLunri, HanôóJibWľiM, HanBbiciiiMM. Užívají se zejména v knižním stylu. Zájmena Zájmena osobní Jednotné číslo 1.osoba 2. osoba mužský rod 3. osoba ženský rod střední rod 1. TbI OH OHá OHÓ 2. MeHá Te6á eró e e eró 3. MHe Te6é eMý e ň eMý 4. MeHá Te6á eró ee eró 6. (060) MHe (o) Te6é (o) HéM (o) Heň (o) H6m 7. MHOH (mhók>) TOÔÓH (to6ók)) hm eň (éio) hm Množné číslo 1.osoba 2. osoba 3. osoba pro všechny rody 1. Mbl Bbl OHH 2. Hac Bac HX 3. HaM BaM HM 4. Hac Bac HX 6. (o) Hac (o) Bac (o) HHX 7. HáMH BáMH HMH 52 53 POZNÁMKY: 1. Stojí-li před zájmenem 3. osoby vlastní předložka, má zájmeno na začátku h-. Srovnej: 6e3 Heró, ot Heě, k hmm, c Heň. Po druhotných předložkách se h- nepředsouvá: ónaroflapá eiviý, BonpeKÚ ev\. 2. V 7. pádě zájmena ohš se po předložkách užívá tvar HeŇ (roBopi/iTb c Hen), v bezpředložkovém spojení tvar éio (flOBÓneH éio). V 7. pádě zájmen a, Tbi jsou tvary mhók), toďóio knižnější. ZVRATNÉ ZÁJMENO OSOBNÍ 1. 2. ce6á 3. ce6é 4. ceôá 6. (o) ceôé 7. coÔóň (-ÓK)) Toto zájmeno nemá 1. pád a na rozdíl od češtiny nevyjadřuje vzájemnost. Ta se v ruštině vyjadřuje spojením Apyr flpýra, v němž se skloňuje druhá část: H36eráTb jjpyr flpýra - vyhýbat se sobě navzájem, vyhýbat se jeden druhému, noMoráTb flpyr flpýry - pomáhat si (navzájem), JiioôňTb jjpyr npýra - milovat jeden druhého, milovat se (navzájem), 3a6ÓTHTbca flpyr o flpýre - pečovat o sebe navzájem, pečovat jeden o druhého, 3aHHMáTbCH jjpyr ^pýroM - zajímat se o sebe navzájem, zajímat se jeden o druhého, např. Jsou se sebou (navzájem) spokojeni. - Ohh flOBÓJibHbi opyr flpýroM. 54 Zájmena přivlastňovací Jednotné číslo Mužský rod Ženský rod Střední rod 1. MOH MOH Moe 2. Moeró Moéň Moeró 3. MoeMý Moéň MoeMý 4. moh, živ. Moeró MOK) Moe 6. (o) MOéM (o) MOéfl (o) MOéM 7. MOHM Moéň MOHM Množné číslo pro všechny rody 1. MOH 2. MOHX 3. MOHM 4. MOH, ŽÍV. MOHX 6. (o) MOHX 7. MOHMH Jednotné číslo Mužský rod Ženský rod Střední rod 1. Ham Hama Háme 2. Hámero Hámeň Hámero 3. HámeMy Hámeň HámeMy 4. Ham, živ. Háuiero Hámy Háme 6. (o) HámeM (o) Hámeň (o) HámeM 7. HállIHM Hámeň HálHHM 55 Množné číslo pro všechny rody 1. HálUH 2. HállIHX 3. HálUHM 4. HálIIH, ŽIV. HállIHX 6. (o) HálHHX 7. HáUIHMH POZNÁMKY: 1, Jako zájmeno moň se skloňují zájmena tboň, cbom jako zájmeno Haiu se skloňuje zájmeno Baiu. Prízvuk je u typu mom na koncovce, u typu h a lu na kmeni. 2. Přivlastňovací zájmena 3. osoby eró, eě, mx se neskloňují a nikdy se před ně nepředsouvá h-. Srovnej: 6e3 eró nÓMomM, k eě 6páTy (k jejímu bratrovi), ot mx poflúiTenetí apod. Zájmena tázací a vztažná 1. KTO HTO 2. Koró neró 3. KOMý HeMý 4. Koró HTO 6. (o) KOM (o) höm 7. KeM POZNÁMKY: 1. Zájmena KaKÓŇ, KOTÓpbiŇ se skloňují jako přídavná jména tvrdá. 2. Zájmeno neví se skloňuje jako přídavné jméno typu bo/ihmií 56 3. Zájmeno CKÓ/ibKO se skloňuje takto: 1. CKÓribKO, 2. CKÓnbKux, 3. CKÓ/lbKMM, 4. CKÓribKO, ŽIV. CKÓ/lbKMX, 6. (o) CKÓJIbKHX, 7. CKÓflbKMMU. 4. Českému jehož, jejíž, jejichž odpovídá ruské KOTÓporo, KOTÓpoň, KOTÓpbix, které se klade za podstatné jméno, k němuž se vztahuje: Továrna, jejíž výrobky ... OáópuKa, H3flénna KOTópoň ... 5. KaKÓB, -á, -ó, -bi se používá pouze v prísudku: KaKOBá 3flecb peKá? Jaká je tady řeka? KaKOBbi pe3ynbTáTbi ncnbiTáHnň? Jaké jsou výsledky zkoušek? 6. Českému což odpovídá ruské hto: Přijela k nám návštěva, což jsme nečekali. Ilpuéxann róc™, hto mu He oxnflánn. 7. Zájmena KOTÓpbiň se užívá především jako vztažného zájmena ve vedlejší větě: Ki-mra, KOTÓpaa ne>kmt Ha CToné, nepeBefleHá c pýccKoro A3biKá. V otázkách se v ruštině na rozdíl od češtiny užívá převážně zájmena KaKón: Které jazyky studuješ? - KaKižie A3biKM Tbi M3yHáeiiib? Ve kterém časopise jsi to četl? - B KaKÓM wypHáne Tbi sto HMTán? Ve kterém roce ses narodil? - B k3kóm roflý Tbi pofližinca? Které šaty si vezmeš? - KaKÓe nnáTbe Tbi HafléHeiub? Kolikátého je dnes? - KaKÓe cerófli-m nucnó? Ale pozor! Kolik je hodin? - KoTÓpbiM nac? (CKÓribKO BpéivieHM?) Zájmena ukazovací Jednotné číslo Mužský rod Ženský rod Střední rod 1. 3TOT TOT áTa ia áTO TO 2. áToro toto 3TOH TOH áToro Toró 3. áTOMy TOMý 3TOH TOH áTOMy TOMý 4. áTOT živ. áToro TOT živ. Toró 3Ty Ty áTO TO 6. (06)3TOM (o)TOM (06)3TOH (o) TOH (06)áTOM (o) TOM 7. 3THM TeM 3TOH TOH 3THM TeM — 57 Množné číslo pro všechny rody 1. 3TH Te 2. 3THX TeX 3. 3THM TeM 4. 3TH, Živ. ÍTHX Te, ŽÍV. TĚX 6. (06) 3THX (o) Tex 7. 3THMH TČMH POZNÁMKY: 1. Zájmeno ótot ukazuje na bližší předmět, tot na vzdálenější. Pro uvedení vedlejší věty se užívá zájmena tot: tot, KOTÓpbiíí..., Ta, KOTÓpaa..., Te, KOTÓpbie..., tot, kto..., tot, Korflá... (Heoóxoflúivio yflenáTb BHMMáHne Tewi npeflnpnáTMflivi, KOTÓpbie paôóTaioT Ha áKcnopT.) 2. Spojení tot >Ke, ótot >Ke, tot (>ne) cáwibiŇ, ótot (we) cáwibiŇ překládáme slovy tentýž, stejný, právě ten. Výraz Tewi cáMbiM překládáme slovem tím nebo tak: TeM cáwibiM mó>kho noBbicwTb npon3BOflMTenb-HOCTb Tpyflá. 3. Zájmeno tskóm se skloňuje jako tvrdá přídavná jména. TaxÓB, -á, -ó, -bi se používá jen v prísudku: TaKÓB 33kóh. Takový je zákon. 4. Zájmeno CTÓ/ibKO se skloňuje takto: 1. CTÓnbKO, 2. CTÓnbKUx, 3. CTÓnbKMM, 4. CTÓHbKO, ŽÍV. CTÓJIbKMX, 6. (o) CTÓTIbKUX, 7. CTÓTlbKMMM. 5. Ve funkci ukazovacích zájmen se používá zejména v odborném stylu i jiných druhů slov: HacToáujKiií, cnéflytoi^nŕi, fláHHbiŇ, nocnéflHMM, např. HacToámee nucbivió - tento dopis; ôýflewi o6cy>KfláTb cnéflyrou^ne npoónéMbi ... budeme projednávat tyto (následující) problémy, b fláHHOwi cnýnae - v tomto případě; npmju/iúi Bce, m 1/lBaHÓB. ľlocnéflHMÍí ono3flári Ha 20 Mi/iHýT. Přišli všichni, i Ivanov. Ten se opozdil o 20 minut. Zájmena určovací Jednotné číslo Mužský rod Ženský rod Střední rod 1. Becb Bca Bce 2. Bceró Bceň Bceró 3. BceMý Bceň BceMý 4. Becb, živ. Bceró BCK) Bce 6. (060)BCěM (060) Bceň (060)BCěM 7. BCeM Bceň BCeM Množné číslo pro všechny rody I. Bce 2. Bcex 3. BCeM 4. Bce, živ. Bcex 6. (060)Bcex 7. BCÓMH Jednotné číslo Množné číslo Mužský rod Ženský rod Střední rod pro všechny rody 1. caM caMá caMó CáMH 2. caMoró caMóň caMoró caMiíx 3. caMOMý caMóů caMOMý CaMHM 4. caM živ. caMoró caMoě (caMý) caMó CáMH živ. caMňx 6. (o) CaMÓM (o) caMóň (o) CaMÓM (o) caMáx 7. CaMIÍM caMóů CaMHM CaMHMH 58 59