Slovesa Přítomný čas Časován! Číslo Osoba 1. časování /jéjiaTb rracáTb HeCTH jednotné 1. a jréjiaio nHiný Hecý 2. Tbi fléjiaeuih nňineuib Heceuib 3. oh fléjiaeT nóiueT HecěT množné 1. Mbi fléjiaeiw náuieM Heceiw 2. Bbi fléJiaeTe námeTe HeceTe 3. OHH fléjiaiOT námyT HecýT Číslo Osoba II. časování rOBOpÉTb HOCHTb jednotné 1. roBopib HOUlý 2. roBopáuib HÓCHUIb 3. roBopÉT HÓCHT množné 1, roBopňM HÓCHM 2. roBopÚTe HÓCHTe 3. roBopáx HÓCHT I. a II. časování se liší: a) koncovkami ve všech osobách kromě 1. os. jedn. čísla; b) změnou kmenové souhlásky, k níž dochází v I. časování ve všech osobách, ve II. časování pouze v 1. os. jedn. čísla. Při časování zvratných sloves je po samohlásce částice -Cb, po souhlásce částice -en, např. CMeáTbca - h CMeibcb, Tbi CMeéuibca, oh CMeéTca, Mbi cMeéMca, Bbi cMeéTecb, ohh CMeióTca. přehled změn kmenové souhlásky 1. časování II. časování K-H njiáxaTb, njiány, -Heiiib, -nyT - X-IH naxáTb, namý, -meuib, -myr - CK-iii HCKáTb, Hmý, -meuib, -myT - C-UI nncáTb, nHiuý, -uieuib, -iuvt HOCHTb, HOUlý, HÓCHIUb, -cht 3-2K CKa3áTb, cxa>Ký, -aceuib, ->KyT B03HTb, BOMCý, BÓ3HUIb, -3HT rjiofláTb, rjioxý, rjióxeuib, okvt XOflHTb, XOXý, XÓAHUJb, -flHT T-M npáTaTb, npány, -neinb, -hvt njraTHTb, njianý, njiáTHuib, -tht t-iii TpeneTáTb, -mý, -meuib, -myT 3anpeTHTb, -perný, -peTáuib, -tát 6-ôji KOJieôáTb, -6jik), -6jienib, -Sjiiot nio6HTb, -6jhó, -ÔHUib, -6ht n-nji cbinaTb, -njiio, -njieuib, -njiřOT KyniÍTb, -njiib, -nniub, -imt M-MJl flpeMáTb, -MJIK), -MJieiHb, -MJ1K3T KOpMÍÍTb, -mj1io, -MHUIb, -mht B-bj1 - HOBHTb, -BJIÍO, -BHUJb, -BHT rp-cpji - rpacpHTb, -cpjiib, -apňuib, -cpáT Slovesa v infinitivu na -ih patří k I. časování, avšak v 1. os. jedn. čísla a ve 3. os. mn. čísla se zakončení kmenové souhlásky r, k nemění v m, i, srov.: MOHb -Morý, MóiKeuib, MóiKeT, mójkcm, MóiKeTe, MóryT; nenb - neKý, neHěuib, nenýT. K produktivnímu časování patří pět slovesných tříd: I- -aTb (-aro, -aeuib) - fléjiaTb, očéjraTb, peuiáTb, paĎÓTaTb; II. -eTb (-eK), -eeuib) - KpacHéTb, 6jieflHéTb, BecejiéTb; III. -oBaTb (-yio, -yeuib) - 6ecéflOBaTb, KpHTHKOBáTb, aHajiH3ápoBaTb; IV. -HyTb (-Hy, -Heuib, min. čas -hvji) - KpóKHyTb, OTXoflHýTb; V. -HTb (-K)/-y/, -Hlllb) - TOBOpHTb, peiIIHTb, B03ÉTb, HOCHTb. První čtyři třídy patří k I. časování, V. třída k II. časování. 74 75 prízvuk v tvarech přítomného casu Prízvuk stálý Číslo Osoba na kmeni 1. čas. II. čas. na koncovce 1. čas. II. čas. jednotné 1. h jjéjiaio ôpóiuy Hecý roBopib 2. tm fléjiaeuib ÔpÓCHLUb Hecěuib roBopiíuib 3. oh jjéjiaeT ÔpÓCHT HecéT roBopŔT množné 1. mm fléjiaeM ÔpÓCHM HecéM roBopŔM 2. Bbi flénaeTe ÔpÓCHTe HecéTe roBopňTe 3. OHH fléjiaiOT ÔpÓCHT HecýT roBopáT Prízvuk pohyblivý Číslo Osoba 1. čas. II. čas. jednotné 1. riHiiiý B03«ý 2. nňiueiub BÓ3HUIb 3. nňiueT BÓ3HT množné 1. nňiueM BÓ3HM 2. nňuíHTe BÓ3HTe 3. númyT BÓ3HT Slovesa se změnou kmenové souhlásky mají většinou prízvuk pohyblivý. Předpona Bbi- u sloves dokonavých je vždy prízvučná (BbiBe3TH, Bb'iBe3y, BbiBe3emb). Správný přízvuk je třeba ověřit podle slovníku. Minulý čas Minulý čas se tvoří od infinitivního kmene příponou -ji a koncovkami -a (ž r), -o (stř. r.), -h (mn. čísla pro všechny rody); slovesa na -th (hccth) a -m. (MOHb) nemají v m. r. příponu -ji: Infinitiv Muž. r. Žen. r. Stř. r. Množné číslo fléJia-Tb fléjiaji fléJiajia fléjiajio fléjiajiH Hec-TH HéC Hecjiá Hecjió HeCJIH MO-"Ib Mor Morjiá Morjió MorjiÉ POZNÁMKY: 1. Tvary minulého času musí mít při sobě podmět: oh flénan, OTéu, nucán, Mbi cnflénu, ohm HMTáJin, Bce paóóTann. 2. Slovesa BecTií, wiecTií mají minulý čas Běn (-á, -ó, -v\), Měn (-á, -ó, -\á). 3. Slovesa neproduktivního typu na -Hyrb, která označují změnu stavu, mají minulý čas bez -hv-: Měp3HyTb - Měp3, -na, -no, -nu; cóxHyTb - cox, -na, -no, -nu; noníĎHyTb - norrió, -na, -no, -nu; ncné3HyTb - Mcné3, -na, -no, -nu. 4. Slovesa na -epéTb tvoří minulý čas takto: yMepéTb - ýwiep, -ná, -no, -nu; 3anepéTb - 3ánep, -ná, -no, -nu; orepéTb - cTěp, -na, -no, -nu. 5. Sloveso pacni (BbipacTM) má minulý čas poc, -ná, -nó, -nw; sloveso OLuiróiÍTbcn: oujkioca, -nacb, -nocb, -nnob; sloveso cecTb: cen, -na, -no, -nu; ynáCTb: ynán, -a, -o, -m; ecTb: en, éna, éno, énn; nesb, něr, nemá, nernó, nernw. 6. Při vykání je sloveso v množném čísle: Kde jste byl (byla)? Tfle Bbi 6binn? 76 77 prízvuk v tvarech minulého casu Prízvuk stálý Prízvuk pohyblivý na kmeni na konci v ž. r. na koncovce, v ž.r. na koncovce, jinak na kmeni jinak na předponě Héc coôpáji IipHHHJl fléjiajia Hecjiá coôpajiá npHHHJiá fléjiajro Hecjió coôpájio npHHHJlO fléjiajiH HeCJlH coôpájiH npHHHJlH K typu nec patří slovesa s infinitivem na -th a -Hb: K typu coôpáji patří např.: 6bui, 6paji, B3HJI, rHaji, skhji, jihji, nHji, cnajr. K typu iipiítiíi.i se řadí např. npií-6biJi, npťíflaji, npóflaji, pó3flaji, có3#a.n, nóHHJi, Hánaji. Budoucí čas Od sloves nedokonavých se budoucí čas tvoří spojením tvaru slovesa 6biTb s infinitivem. 1. a 6ýny rincáTb 2. tm 6ý#euib riHcáTb 3. oh (oHá, ohó) ôýnej nncáTb 1. Mbi SýfleM nacáTb 2. Bbi ôýnere riHcáTb 3. oh ň 6ýayT nncáTb Tvary sloves dokonavých mají význam budoucího času: Hannuiý, -uieuib...., no- CTáBJlK), -BHIUb... Podmiňovací způsob Podmiňovací způsob se tvoří z tvarů minulého času a neměnné částice 6w: 1. a 6bi CHfléji(a) 2. Tbi 6bi CHflé^(a) 3. oh 6bi CHfléJi, OHá 6bi CHfléjia, ohó 6bi CHfléjio 1. Mbl 6bl CHfléjlH 2. Bbl 6bl CHfléjIH 3. OH H 6bl CHfléjIH Ve vedlejší větě následuje 6bi hned po spojce: Écjih 6bi Bbi xotčjih,. Rozkazovací způsob Tvary pro 2. os. jednotného a množného čísla se tvoří v ruštině takto: Zakončení U sloves zakončených v kmeni (před koncovkou přít. času): Příklady -ň (Te) samohláskou fléjiaK) - fléjiaň(Te) -b (Te) souhláskou, je-li přízvuk v 1. os. jedn. čísla na kmeni Má>Ky - Má>Kb(Te) Bépio - Bépb(Te) OTBény - OTBéTb(Te) -h (Te) a) souhláskou, je-li přízvuk v 1. os. na konci b) skupinou souhlásek Hflý - Hflň(Te) KynjíK) - Kynn(Te) nÓMHK) - nÓMHH(Te) POZNÁMKY: 1. Slovesa II. časování, u nichž dochází v 1. os. jedn. čísla ke změně kmenové souhlásky, tvoří rozkazovací způsob se stejnou souhláskou jako v infinitivu: ópócnTb - ópómy - ópócb(Te), HociÍTb - Houiý - HOCM(Te). 78 79