SOUČASNÉ UMĚNÍ Marcel Duchamp – „Fontána“ (1917) Historický exkurz • Dříve byla za umění považována jakákoliv dovednost, v případě výtvarného umění tedy ta řemeslná. • Později bylo za umění považováno vše „krásné“ a „estetické“. Přes realismus se umění dostalo až k impresionismu, který byl nahrazen fotografií. • Pak M. Duchamp vystavil pisoár, továrně vyrobený neestetický předmět (Aby ho povznesl na úroveň uměleckého díla, provedl na něm tři změny: postavil ho na podstavec, podepsal ho fiktivním jménem R. Mutt a připojil rok vzniku. Zároveň se ptá: je možné, aby člověk vytvořil něco, co není uměleckým dílem?) • Duchamp demonstroval, že umění lze vytvořit z čehokoliv, jediné co dělá z předmětu umělecké dílo je náš postoj a ochota ho jako umění akceptovat. Claude Monet „Imprese - západ slunce“ (1872) Marcel Duchamp „Fontána“ (1917)Mistr třeboňského oltáře „Zmrtvýchvstání“ (1380-5) • Výraz „znepokojující objekty“ poprvé použil výtvarný kritik Herold Rosenberg • Upozorňoval na uměleckou tvorbu, u níž si divák nebyl jistý, zda se o umění opravdu jedná. • Takové objekty v divákovi vyvolávají pocity provokace, vztek, nechápavost, otrávenost a nutí nás přemýšlet o způsobu poznávání, o tom, jak vlastně tyto věci vnímáme. • Takový objekt nás nutí překračovat naše rutinní reakce, je na hranici toho, co je v umění ještě akceptovatelné, zkoumá reakce diváka. • Umění 20. století je leckdy vnímáno jako nepochopitelné, bez řemeslné zručnosti, mravně pokleslé s cílem šokovat nebo popudit. • Divák je zvyklý na tradiční podobu umění, hledá v umění krásno, estetično nebo nějaký srozumitelný kód, který ale leckdy moderní umění neobsahuje. • Změny v umění jsou dané vývojem společnosti, poměrů, vztahu ke světu apod. (Eiffelova věž byla svého času společností odsuzována, Kaplického knihovna?) Znepokojující objekty Robert Rauschenberg • Vygumovaná kresba Willema de Kooninga z roku 1953. Mladý umělec tehdy jednoduše vygumoval dílo slavného protagonisty abstraktního expresionismu (s jeho souhlasem) a vystavil ho, jako svoje dílo. • Na začátku 60.let Rauschenberg v konceptu vytváření umění začal prosazovat roli umělce, jakožto toho, kdo určuje, co je umění. V roce 1961 obdržel pozvání k účasti na výstavě v Galerii Iris Clert. Úkolem zúčastněných umělců bylo vytvořit a vystavit portrét majitelky galerie, Iris Clertové. Rauschenbergův příspěvek spočíval v telegramu, ve kterém stálo „Toto je portrét Iris Clertové, pokud řeknu, že to tak je.“ Od objektu ke konceptu Robert Rauschenberg „Vygumovaná kresba“ (1953) Robert Rauschenberg „Kola“ Robert Rauschenberg „Portrét Iris Clert“ (1961) Andy Warhol • Obrazy Campbellových polévek – zvrácení pojmu umělecké dílo, masová produkce díky sítotisku, na které se podílelo kolem 15 lidí v jeho Factory Masová produkce / reklama Andy Warhol - „Campbellovy polévky“ (1962), „Marilyn Monroe“ (1962) - Je jen myšlenkou, umělecké dílo fyzicky neexistuje Robert Barry - Vytvořil tzv. Telepatické dílo sestávající z prostého sdělení: V průběhu této výstavy se pokusím telepatickou cestou komunikovat umělecké dílo, jehož podstatou je série myšlenek, které nepříslušejí ani jazyku, ani obrazové představě. Yves Klein - Vyklidil pařížskou galerii, vymaloval ji na bílo a prostor vystavil – svoji představu o umění prezentoval jako nic, výstavy se zúčastnilo víc než 3000 lidí. - Primárním objektem byla sama prázdnota Konceptuální umění Robert Barry - „Telepatické dílo“ (1969) - Tělové umění, výtvarným prostředkem je tělo Yves Klein - Antropometrie – malba nahými ženskými těly modrou barvou na plátno Marina Abramović a Ulay - sebezraňování, snaha překročit vlastní hranice, zkouší co vydrží Body art Yves Klein - „Antropometrie“ (1960) Marina Abramović a Ulay – „Imponderabillia “ (1977) Marina Abramović – „10 nožů“ (1973) Jiří Kolář - koláže Běžný předmět uměleckým dílem Daniel SpoerriClaes Oldenburg Méret Oppenheim