ZEMĚDĚLSTVÍ SVĚTA Geografie výrobní sféry Přednáška č. 3 Základní charakteristiky vývoje současného světového zemědělství ¨Hospodářsky vyspělé země ¤Soukromé vlastnictví půdy, převaha rodinných farem – vlastník půdy řídí svoji farmu sám, nese rizika ¤Zemědělské podnikání založené na velké rozloze půdy (např. Agrofert, Nestlé…) ¤Problémem vyspělých zemí jsou dotace – oproti jiným státům drahá výroba – tlak na snížení dotovanosti ¤Agroenvironmetální opatření ¤Snaha o diverzifikaci zemědělství ¤Problém – vysoký průměrný věk zemědělců – proto snaha o podporu mladých ¨Hospodářsky málo vyspělé země ¤Různé formy využití půdy a hospodářské činnosti ¤Nejzaostalejší země – občinové zemědělství – veškerý majetek obce je půda nZemědělec má právo na obdělání půdy a zisku úrody nStř. Afrika + Lat. Amerika (Indiáni v horách) nŠpatné využití půdy, skrytá nezaměstnanost… ¤Otrokářský výrobní způsob nDochování v tzv. „domácím otrokářství“ – Asie, Sahel, plantáže J Ameriky + utajené formy ¨Zachování feudálních a pseudofeudálních vztahů ¤Půda patří státu (feudálovi) nebo okruhu statkářů, prosté obyvatelstvo není schopné vyprodukovat dostatek potravin a trpí hladem ¤Hl. v J Americe – latifundie ¨Socialistická cesta hospodářství ¤Zemědělská družstva – Angola, Etiopie, Mozambik ¤V ČR – JZD, státní statky ¤ Typologie světového zemědělství ¨ ¤ —1976 – prof. Kostrowicki —Na základě klasifikačních kritérií, která jsou celosvětově porovnatelná: —T = S * O/P * C — —T – typ zemědělství —S – charakter společenského vlastnictví —O – organizační a technické podmínky —P – výrobní charakteristiky —C – strukturální charakteristiky — —Vymezeno 18 základních typů —1. Nomadické zemědělství (migrační pastevectví ovcí a koz) – S Afrika, Stř. Východ —2. Tradiční rotační samozásobitelský naturální výrobní typ (lov, sběr, ozim-jař-úhor) – ostrůvkovitě po celém světě —3. Tradiční intenzivní samozásobitelské zemědělství malých závodů (převaha ruční práce, vysoké zornění půdy, 2-3 úrody za rok) – Japonsko, Taiwan —4. Tradiční smíšené zemědělství malých závodů (hl. malí výrobci, střídání kultur, pastviny, závlahy) – Středomoří S Afrika, J Amerika —5. Tradiční polotržní zemědělství specializované (specializace na RV, vysoký podíl trvalých kultur – bavlna, sisa) – J Amerika, S+V Afrika —6. Tradiční zemědělství latifundií (RV x ŽV, koncentrace půdy, stupeň produktivity malý) – J Evropa, J Amerika — — Typologie světového zemědělství ¨ ¤ —7. Plantážní zemědělství (tradiční x moderní, využití práce otroků, cukrová třtina, káva, kakao, kaučuk) –tropické oblasti Ameriky, Asie —8. Tržní zemědělská malovýroba (základem rodinné farmy, vysoká modernizace, hnojení, specializace) – Evropa, Japonsko —9. Zemědělství velkostatků (vysoký stupeň mechanizace, velká investice do půdy) – Evropa —10. Tržní specializované zemědělství (na bázi rodinných farem, ale námezdní síla, vysoký stupeň produktivity práce, vysoká efektivnost výroby) – USA, Kanada, Nový Zéland, J Afrika —11. Rančerství (ŽV, na stepích – cowboy, malý počet pracovníků na velkých plochách, specializace na 1 produkt) – Z Amerika, Austrálie —12. Vysoce zprůmyslněné zemědělství – nejvspělejší stíty Evropy, USA, Kanada —A) výkrm dobytka —B) rostlinná produkce —13. – 18. Prvky socialistického zemědělství —13. Socialistické smíšené zemědělství (družstva, střední produktivita a intenzita práce, hl. RV, v ČR v ranných obdobích socializace) —14. Specializované zemědělství (specializace na 1 nebo více produktů – vliv klimatu / extenzivní pastevectví) – S Kavkaz, Mongolsko, JV Asie —15. Socialistické plantážnictví (produkce cukrové třtiny – Kuba, velký podíl ruční práce, trvalé kultury – Čína) — 16. Socialistické zemědělství s převahou RV (vysoká intenzita práce, může převažovat specializace) – JV Evropa, Ukrajina, býv. Jugoslávie —17. Socialistické zemědělství s nadbytkem pracovních sil (půdy vlastní stát nebo družstvo, některé plodiny vyžadují celoriční práci) —A) zavlažující – J Čína, Vietnam —B) nezavlažující – S Čína, S Korea —18. Socialistické vysoce zprůmyslněné formy zemědělství – býv. NDR, ČSSR, Maďarsko - transformace Rostlinná výroba ¨Nejjednodušší, základ světového zemědělství ¨2/3 produkce světového zemědělství ¨Ve vyspělých zemích – 50 % a méně z úhrnu zemědělské produkce ¨V méně vyspělých zemích – vyšší podíl ¨Členění: ¤Produkce potravin (největší složka) ¤Produkce krmiv ¤Produkce technických plodin ¤Produkce pochutin ¨Struktura RV se vyvíjí v závislosti na SE rozvoji zemí, přesto dominantní postavení stále obiloviny (pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso a sorgho) ¤ Ve většině zemí > 90 % produkce i rozlohy osevních ploch Produkce obilovin ¨Dominantní plodiny RV (50–60 % produkce) ¨Díky vysoké energetické hodnotě rozhodující potraviny na Zemi ¨Podíl na výživě různý – Austrálie 15 %, Asie 65 % ¨Význam zvyšuje možnost dlouhodobého skladování a přepravy na velké vzdálenosti – vytváření potravinových rezerv ¨1/5 světového obchodu se zem. produkty ¨Nejdůležitější – rýže, pšenice ¨Největší podíl – pšenice, kukuřice, rýže ¨Ječmen, proso, sorgho – stagnace ¨Žito, oves – pokles ¨V hosp. vyspělých zemích – hl. pšenice ¨Ostatní země – pestré (Amerika – kukuřice, Afrika – sorgho, proso, kukuřice, Afrika – rýže) ¨Vývoj produkce v posledních 60 letech – vzestupná tendence ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Pšenice ¨Nejnáročnější obilovinou na půdní a klimatické podmínky mírných zem. šířek ¨Těžiště produkce – stepní (černozemní) oblasti severní polokoule ¨Pěstována však na všech kontinentech – sklizeň po celý rok – mezinárodní obchod ¨Cca 30 % osevních ploch ze všech obilovin ¨Ve vyspělých zemích – vysoká mechanizace a produktivita práce, vysoká rentabilita, ale rozdílná intenzita (rozdílné ha výnosy – průměr 2,7 t/ha, Německo ad. až 7 t/ha) ¨ ¨ ¨ ¨ ¤ ¨ ¨ ¨ ¨ Pšenice ¨Světová produkce: ¤Asie – 41 %, Evropa – 32 %, Severní Amerika – 13 % ¨Největší produkční oblasti: ¤Dálný východ – Severočínská nížina ¤Jižní Asie (SZ Indie, Pákistán) ¤Evropa nvýchodoevropská pšeničná oblast (Podunají – Ukrajina – S Kavkaz – Povolní – J Ural) nzápadoevropská oblast (S Francie, S Itálie, Německo) ¤S Amerika (prérie podíl středního a dolního toku Mississippi – Kansas, Oklahoma, S a J Dakota + Kanada – Manitoba, Saskatchewan ) ¤JV Austrálie ¤Argentina ¨Největší producenti – státy: Čína, Indie, USA, Rusko, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina ¨ ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ ¨ annual-world-wheat-production1.jpg psenice.png Rýže ¨Nejdůležitější obilovina vlhkých tropů ¨Areál pěstování velmi široký (na S polokouli až do 46° s.š. – Francie, Itálie, Rumunsko, na J polokouli po 40° j.š.) ¨Většina produkce na velkých nížinách s dostatkem vody nutné pro závlahy ¨Vyžaduje vysoké a stále teploty – možnost 2–3 úrod/rok – umožňuje největší koncentraci zemědělské populace s vysokou hustotou osídlení ¨Koncentrace do Asie – přes 90 % světové sklizně ¤Čínsko-japonská podoblast (35 % světové produkce) ¤Indická + Bangladéš + Pákistán (30 %) ¤JV Asie (Indonésie, Thajsko, Myanmar, Vietnam – 25 %) ¨Latinská Amerika – hl. Brazílie – zde hl. obilovinou ¨USA – Mexický záliv ¨Afrika – Egypt, Nigérie ¤ ¨ ¨ ¨ ¨ ryze.png Kukuřice ¨Co do objemu nejvýznamnější obilovina ¨Velké množství vyšlechtěných odrůd – přizpůsobivá plodina (GMO) ¨Nejhodnotnější jadrné krmivo pro dobytek (většina produkce na krmení) ¨Postupné zvyšování významu pro průmyslové využití (výroba škrobu, bioetanolu…) ¨Jako potravina významná hl. v Lat. Americe (kukuřičné placky – tortily) ¨Těžištěm pěstování – corn belt – střední SZ a SV USA (40 % světové produkce) ¨2. místo – Asie – Čína ¨3. místo – Latinská Amerika – Brazílie, Mexiko, Argentina ¨4. místo – Evropa – Podunají, Ukrajina ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ kukurice.png Ječmen ¨Plodina „širokých areálů“ – snáší nízké teploty, krátká vegetační doba – pěstování i v extrémních podmínkách (např. Tibet) ¨Část produkce – sladovnické odrůdy (oblasti s kvalitními půdami, vyššími teplotami a dostatkem vláhy) – základ pro výrobu piva ¨1. Evropa (60 % sklizně) – Rusko, Německo, Francie, Ukrajina, Španělsko ¨2. S Amerika (15 %) – Kanada ¨3. Asie (14 %) – Turecko, Čína ¨ ¨ ¨ ¨Produkce klesá, ústup na úkor pšenice ¨Velmi odolné plodiny, i chladnější oblasti ¨Žito – Polsko, Rusko, Bělorusko, Německo ¨Oves – v oblastech chovu koní (krmivo)– Rusko, Kanada, USA, Austrálie ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Žito, oves Proso, sorgho ¨Hl. plodiny suchých subtropů – vyžaduje vysoké teploty, snáší dlouhé sucho ¨Sorgho (= čirok) ¤Amerika (USA, Mexiko, Argentina) ¤Asie (Indie, Čína) ¤Afrika (Nigerie, Súdán) ¤ ¨Proso ¤Asie (Indie, Čína) ¤Afrika (Nigérie, Niger, Mali, Burkina Faso) ¤ ¤ ¨ ¨ ¨ ¨ sorgho.jpg proso.jpg Hlízovité kultury – brambory ¨Odlišné druhy, z nichž se využívají hl. podzemní části ¨Využití jako potravina, krmivo, výroba škrobu a líhu ¨ ¨Brambory ¤Důležitá roli v období průmyslové revoluce – prudký růst obyvatelstva – obilnářství nepokrylo spotřebu ¤Poč. 20. stol. – nejvýznamnější krmivo ¤S nástupem jadrných krmiv (obiloviny) jejich význam upadá (hl. v Evropě) ¤V současnosti – jako potravina pouze 1/5 světové produkce, růst významu jako technické plodiny k výrobě škrobu ¤Produkce: nEvropa (41 %) – neustálý pokles (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo) nAsie (40 %) – růst produkce (Čína, Indie) nS Amerika (12 %) - USA ¤ Cukr ¨Základní potravina vzhledem k nutriční hodnotě ¨Poměr třtinové a řepného cukru cca 70 : 30 % ¨Produkce cukru celkem: ¤Asie (32 %) – Indie (2.), Čína (3.), Thajsko (5.) ¤Evropa (21 %) – Francie, Německo ¤J Amerika – Brazílie (1.) ¤S a stř. Amerika – USA (4.), Mexiko ¨Cukrová třtina ¤cukr levnější, vyšší ha výnos ¤Pěstování v subrovníkovém pásmu ¤Sklizeň náročná na pracovní sílu, velké nároky na dopravu, nutnost rychlého zpracování ¤2 hl. produkční oblasti – Lat. Amerika (Brazílie), Asie (Indie, Čína) ¤Významný zdroj pro výrobu destilátů a etanolu ¤Obnovitelný zdroj (Brazílie) – výroba pohonných hmot ¨Řepný cukr ¤Pěstování v mírném pásu, oblasti s kvalitními půdami, dostatečným teplem a vláhou ¤Odpad – krmivo – produkce doprovázena ŽV ¤Produkce klesá – Evropa – Francie, Německo, Rusko, Polsko, Ukrajina / USA ¤ ¤ Ovoce ¨Zdroj cenných látek pro lidský organismus (vitamíny, minerální látky), které jsou pro organismus nenahraditelné ¨Některé druhy hl. místní význam, jiné důležitou složkou obchodu, často i mezinárodního (citrusy, banány apod.) ¨Mnohé druhy tropického a subtropického ovoce v Evropě dlouho neznámé – teprve od poč. 20. stol. se exotické ovoce dostávalo na trhy zemí mírného pásu (rozvoj lodí pro přepravu ovoce ze zámoří) ¨Letecká doprava umožnila dodávky ovoce, které po sklizni rychle podléhají zkáze (mango, liči, avokádo aj.) ¨Různé druhy ovoce jsou důležitou surovinou pro potravinářský průmysl ¨Pro světový obchod důležité rychlé zpracování ovoce na výrobky, které zkáze nepodléhají ¨ ¨Specializace jednotlivých pěstitelských oblastí, sjednocení jejich odrůdové skladby ¨Koncentrace pěstování ovoce do oblastí s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami, ze severních chladnějších oblastí mírného pásma přesun do oblastí jižnějších ¨Ve srovnání s mírným pásem nabízejí tropy a subtropy mnohonásobně větší sortiment ovocných druhů ¨Přes rozmanitost i celkovou produkci tropického a subtropického ovoce je často situace v zásobování obyvatel rozvojových zemí ovocem nedostatečná. Velké množství ovoce vypěstovaného v těchto zemích součástí rozsáhlých exportů do hospodářsky vyspělejších zemí ¨Stále více zásady velkovýroby ¨ ¨BANÁNY —Co do objemu produkce na prvním místě banány, nejvyšší export ze všech ovocných druhů —Někteří , i menší, producenti mají procentuální podíl banánů na svém vývozu i vyšší než 50 % (Ecuador, Kostarika, Honduras apod. – pěstování na plantážích amerických monopolů) —Světová sklizeň neustále roste (díky rozšiřování dopravních možností a rostoucí spotřebě) —Největší světoví producenti – Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Indonésie, Mexiko —Největší dovozní oblastí - Severní Amerika (USA) a Evropa ¨ ¨CITRUSY —Celosvětová produkce citrusového ovoce přesahuje 100 mil. tun, převážně v subtropických oblastech. —Nejvíce produkce z J Ameriky (Brazílie), S Ameriky (Kalifornie a Florida), dále z Asie (JZ Asie, Indie, Čína) a J Evropy (Středomoří) —V posledním období růst produkce na Africkém kontinentě (Maroko, Egypt, JAR) —Největší vývozní i značnou spotřebitelskou oblastí je Evropa (státy v sev. části mírného pásma) —Největší podíl: pomeranče 61,8 %, mandarinky – 17,1 %, citrony – 11,0 %, grapefruity – 4,8 % — ¨POMERANČE —Roční průměrná produkce neustále roste —V produkci pomerančů - nárůst amerických a asijských producentů (Brazílie), naopak stagnace u tradičních producentů evropských —Největší producenti – Brazílie, USA, Mexiko, Španělsko, Indie, Itálie —Z celosvětového exportu pomerančů - nejvíce Španělsko, JAR, USA, Řecko ¨ — ¨MANDARINKY —V objemu produkce 2. místo, včetně tanžerinek, klementinek apod. —Největší producenti: Čína – 7,4 mil. tun, Španělsko – 1,9, Brazílie, Japonsko — ¨CITRONY —Největší producenti: Mexiko, Indie, Argentina, Španělsko a Irán ¨ ¨GRAPEFRUITY —Největší producenti: USA (2,10), Izrael (0,31), Čína (0,31), Mexiko (0,24), Argentina (0,18) a Kuba (0,19) — ¨JABLKA —Nejrozšířenějším ovocným druhem mírného pásma — V minulosti největší produkční a zároveň spotřební oblastí Evropa, až 56%, společně s bývalým SSSR, v současnosti hlavní podíl produkce v Asii – Čína (1.) + vliv propadu produkce na území bývalého SSSR —Další producenti: USA (2.), v Evropě – Polsko, Francie, Itálie, Německo, Rusko — ¨HROZNY ¨Menší část jako stolní ovoce, většina pro výrobu nápojů (zejména vína) ¨Evropa – 46 % produkce – Francie, Itálie, Španělsko, Německo —Roste produkce v „nových“ oblastech – USA, Argentina, JAR, Austrálie, Čína, Turecko, Írán… — — —Z ostatních druhů ovoce mírného pásma mají hospodářský význam meruňky, broskve a další peckoviny – třešně,višně, švestky a hrušky —Jako ovoce se využívá i dalších zahradních i lesních plodin (jahody, rybíz, maliny aj.) —Sklizně těchto plodin jsou podstatně nižší, pěstují se většinou v teplejších oblastech mírného pásma nebo v subtropech —V minulosti - více než 70 % celosvětové produkce těchto ovocných druhů - Evropa a Severní Amerika (Florida, Kalifornie a JV USA), v posledních 20 letech se prosazují Asijské země, hl. Čína. ¨ —HRUŠKY – více jak polovina z Číny, další Itálie, USA, Španělsko —BROSKVE – Čína, Itálie, USA, Španělsko —ŠVESTKY, slívy apod. – Čína, USA, Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Německo —MERUŇKY – světová sklizeň meruněk podstatně nižší. Největším producentem – Turecko, Irán, Španělsko, Pákistán, Itálie a Francie —JAHODY – USA, Španělsko, Japonsko, Korea, Itálie, Mexiko —Produkce ostatních druhů ovoce mírného pásma již nedosahuje větších objemů — —Ze značného množství odrůd tropického ovoce mají významnější celosvětový význam, kromě banánů, především mango, ananas, papája, datle a avokádo. —MANGO – Indie, Čína, Mexiko, Thajsko, Pákistán —ANANAS – po staletí jeden z nejvýznamnějších ovocných druhů tropů a nejteplejších subtropů. Thajsko, Filipíny, Brazílie, Čína a Indie —PAPÁJA – Brazílie, Mexiko, Nigérie a Indie —DATLE – plody palmy datlové. Významná plodinu suchých tropů a subtropů, jejíž ekonomický význam je v řadě aridních oblastí značný. Egypt, Irán, Saudská Arábie, SAE, Pákistán —AVOKÁDO – Mexiko, USA, Brazílie, Indonésie, Dominikánská republika, Kolumbie a Chile — Zelenina ¨Významné odvětví RV, jedním z nejintenzivnějších odvětví ¨Zelenina = plodiny, jejichž konzumní části nedozrávají v jednom termínu, snadno se poškodí a jsou špatně skladovatelné (z toho vyplývají těžkosti s mechanizací sklizně, mechanizací posklizňové úpravy, a s tím pak souvisejícími požadavky na ruční práci), mechanizace působí ve většině případů snižování kvality výrobků, sklizňové ztráty i snižování výnosů ¨Zelenina není v surovém stavu, většinou předmětem mezinárodního obchodu (s výjimkou některých raných druhů – rajčat, cibule, papriky apod.) ¨Produkce zeleniny je převážně soustředěna do hlavních spotřebních oblastí, tj. především do příměstských oblastí ¨Velká část zeleniny je citlivější a náročnější na přírodní podmínky než základní potravinářské plodiny. Proto je zvláštností produkce v chráněných prostorách skleníků a fóliových krytů, kde se i za nepříznivých povětrnostních podmínek upravuje vytápěním a přisvětlením mikroklima pro rychlení zelenin. ¨Hlavní oblasti pěstování zeleniny - teplejší oblasti především Z a J Evropy, tichomořské oblasti USA, jižní Čína atd. ¨ ¨ ¨Hlavní druhy zeleniny hojně pěstované ve světovém měřítku : ¤ 1. zeleniny košťálové – zelí, kapusta, květák, kedluben aj. ¤ 2. zeleniny kořenové – mrkev, petržel,celer aj. ¤ 3. zeleniny cibulové – cibule, pór, česnek aj. ¤ 4. zeleniny salátové a listové – salát, čekanka, špenát aj. ¤ 5. zeleniny plodové – okurky, rajčata, paprika aj. ¤ 6. zeleniny luskové – hrách, fazol aj. ¤ 7. zeleniny kořeninové a vytrvalé – kmín, majoránka, kopr, chřest, reveň,křen aj. — —Ze všech druhů zeleniny je ve světě nejrozšířenější produkce rajčat —Rajčata se nekonzumují jen v původním stavu, ale i ve formě rajského protlaku, kečupů a šťáv —Hl. produkční oblastí Asie – 43 % světové produkce - Čína a Turecko —Ještě v nedávné minulosti byla hl. produkční oblastí Evropa (v r. 1988 – 40 % světové produkce, v r. 1999 jen 23 %) – způsobeno obrovským nárůstem produkce v Číně + propadem produkce v zemích bývalého SSSR (hl. v Rusku) —Vysoký podíl na světové produkci má i Severní Amerika – 18 % (hl. USA) —Další producenti: Chile, Rusko, Ukrajina, Portugalsko a Mexiko — —Co do objemu roční světové produkce je na 2. místě zelí (bílé i červené) —Původně rostlo v teplých krajích Z Středomoří, Římané ji postupně rozšířili do Z a stř. Evropy —Nejrozšířenější košťálovou zeleninou —Rozšířením vhodných odrůd, zpracovatelských kapacit a skladů je možné zabezpečit celoroční zásobení trhu, i v našich přírodních podmínkách. —Největším světovým producentem: Čína —Další producenti: Indie; Rusko; Korea; Japonsko; USA a Polsko —2. nejrozšířenější košťálovou zeleninou je květák —70 % produkce rozděleno mezi 2 největší světové producenty: Indii a Čínu —Další producenti: Francie, Itálie, Španělsko, Polsko a USA — —Salát hlávkový: Čína, USA —Špenát zelný: Čína,Japonsko, USA, Turecko, Korea, Francie a Itálie ¨ —Cibule: značně rozšířený druh zeleniny patří (pěstování na celém světě) —Čína, Indie, Rusko, Španělsko, Polsko… —Česnek: hl. producent Čína. Dále: Indie, Korea, USA, Egypt, Rusko, Španělsko — —Mrkev: produkce soustředěna hl. do Evropy (39 %), Asie (36 %) —Největší světoví producenti: Čína; USA ; Rusko a Polsko — —Co do objemu je ve světě i významná sklizeň plodové zeleniny, kam mimo rajčat řadíme i okurky, papriku, melouny vodní a cukrové, tykev a lilek —Největší sklizeň je dosahována u vodních melounů: Čína, Turecko, Irán, USA, Egypt, Korea —Cukrový meloun: Čína, Turecko, USA, Španělsko, Irán —Okurky (salátové, nakládačky - značná část produkce se na trh dostává v konzervované podobě): Čína, Turecko, Irán, USA, Japonsko, Ukrajina, Rusko, Nizozemí —Dýně a tykve: Indie, Čína, Ukrajina, Egypt, Irán, Itálie, Argentina — Luskoviny ¨Zdroj bílkovin – jejich kultivace vyřešila problém nedostatku bílkovin v hosp. méně vyspělých zemích ¨Zlepšují půdní strukturu – vhodné meziplodiny (zvyšování ha výnosu ostatních plodin) ¨Některé mají význam i jako olejniny (sója, podzemnice olejná) ¨Osevní plochy luskovin: 45 % sója, 25 % fazole, 10 % hrách a cizrna, 6 % bob, 2 % čočka ¨ ¨SÓJA ¨Největší producenti: USA, Brazílie (oba celkem cca 62 % svět. produkce), Argentina, Čína, Indie ¨Mnohostranné využití – oleje, mouka, rostlinné mléko, sýry… + krmivo ¨ ¨FAZOLE: Brazílie, Indie, Čína, Myanmar, Mexiko, USA ¨ ¨HRÁCH: Kanada, Francie, Rusko, Čína ¨ ¨ČOČKA: Indie, Turecko, Kanada, Austrálie Olejniny ¨Plodiny schopné hromadit oleje a tuky v množství rentabilním pro průmyslové zpracování ¨Rostlinné oleje – nejčastěji ze semen a plodů, surovina pro potravinářský i chemický průmysl (laky, mýdla, kosmetika…) ¨V posledních letech – výroba biopaliv ¨3 základní skupiny: ¤Měkká semena – bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, sezamové semeno ¤Tvrdá semena – kopra, palmová jádra ¤Technická semena – lněné semeno, ricinové boby, ¤ tungové ořechy ¨Za posledních 20 let velký růst produkce olejnin ¨ KOPRA ¨SÓJA - největší podíl produkce olejnin ¨ ¨BAVLNÍKOVÉ SEMENO ¨Surovina k produkci bavlny, v potravinářství – produkce oleje, i pro technické účely (prací prostředky, mýdla…) ¨Čína, Indie, Pákistán, USA, Brazílie ¨ ¨PODZEMNICE OLEJNÁ ¨Olejnina tropických oblastí (oblasti se střídáním dešťů a sucha – monzunové oblasti) ¨V potravinářství – výroba margarínu a stolního oleje, burákové máslo, arašídy ¨Dále výroba mýdla, kosmetiky… ¨Čína, Indie, Nigérie, Senegal, J USA ¨ ¨ŘEPKA OLEJNÁ ¨Nejvýznamnější olejnina mírných šířek ¨Produkce technického oleje, gumárenství, výroba mýdel a laků ¨Aditivum do pohonných hmot ¨Čína (1.), Indie, Německo, Francie, Velká Británie, Kanada (2.) ¨ ¨ ¨SLUNEČNICE ¨Olej zejména pro potravinářství ¨V průmyslu – výroba mýdla, barev, laků ¨Největší produkční oblast – Evropa (54 % světové produkce) – Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Francie ¨J Amerika – Argentina ¨Asie – Čína, Indie, Turecko ¨ ¨OLIVOVNÍK ¨Hl. olejnina subtropického pásma, především kolem Středozemního moře (často jediné možné využití nekvalitních půd) ¨Olivový olej – nejjemnější stolní olej (lisování zralých plodů za studena) ¨Největší produkční oblast – Evropa (67 %) – Španělsko, Itálie, Řecko ¨Asie – Sýrie, Turecko ¨Afrika – Tunis, Maroko ¨ ¨PALMOVÁ JÁDRA, KOPRA ¨Významná plodina subrovníkových a rovníkových oblastí ¨Palmová jádra – Malajsie, Indonésie, Nigérie ¨Kopra – Filipíny, Indonésie Pochutiny ¨Potraviny s velmi malou výživnou hodnotou – konzumace pro své chuťové vlastnosti ¨1. Látky používané k přípravě nápojů ¤Kávovník nPlantážní způsob pěstování nNáhorní plošiny subrovníkového a rovníkového pásma nLat. Amerika – Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Guatemala, Honduras nAsie – Vietnam, Indonésie, Indie nAfrika – Etiopie, Uganda, Pobřeží Slonoviny nHl. odbytiště – Evropa, S Amerika ¤Kakaovník nPobřežní a říční roviny rovníkového a subrovníkového pásu nAfrika – Pobřeží Slonoviny (největší svět. producent), Ghana, Nigérie, Kamerun nLat. Amerika – Brazílie, Ekvádor, Kolumbie, Mexiko nProdukce v Asii roste - Indie ¤ ¨ ¤Čajovník nJ oblasti monzunové Asie – J a SV Indie, Srí Lanka (2 největší dovozci), V Čína, Japonsko, Indonésie, Vietnam nAfrika – Keňa, Malawi nDále: Gruzie, Turecko, Argentina nDovozci – Evropa (z toho 60 % Velká Británie) ¤Chmel nSurovina pro výrobu piva nNížiny mírného pásma na obou polokoulích nHl. pěstitelská oblast – Evropa – až 50 % produkce, ale podíl se snižuje ve prospěch USA a Číny nEvropa – Německo (největší světový producent), ČR, Polsko, Velká Británie ¨ ¨2. Látky užívané ke kořenění jídel ¤Různé druhy koření ¤Dříve významných artiklem světového obchodu, v současné době objemem klesá ¤Nejvýznamnější – pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice… Plodiny k průmyslovému zpracování ¨Plodiny pro hospodářské využití jako technických nepotravinářských surovin ¨A) Kultury a plodiny textilní ¤Cca 10 % světového obchodu ze zem. produkty ¤S růstem syntetických vláken klesá význam některých rostlinných vláken ¤Dělení podle toho, z jakých částí rostlin pocházejí: nVlákna různých plodů – bavlna, kapok, kokosová vlákna nVlákna lýková – jemná: len, konopí, ramie; hrubá: juta, kenaf (bombajské konopí) nVlákna listová – sisal ¨B) kaučukovník ¨C) tabák ¨ ramie.jpg ramie kapok.jpg Kapoková vlákna kenaf.jpg kenaf sisal.jpg Agave sisilana ¨Bavlník ¤Nejdůležitější plodina poskytující přírodní textilní surovinu ¤Produkce vyšší než všechna ostatní přírodní vlákna dohromady ¤Prům. zpracování bavlny bylo důležitým článkem první etapy industrializace v Evropě, USA a Japonsku ¤Pěstování v tropech a subtropech ¤Náročný na teplo a světlo, vláha v době růstu, sucho a teplo v době zrání -> monzunové oblasti ¤Asie – Čína (největší světový producent); J Asie – Indie, Pákistán; Turecko ¤USA – Texas, Kalifornie, Arizona ¤Afrika – Egypt ¤Uzbekistán, Turkmenistán, Brazílie, Řecko ¨ ¨Juta ¤Indie, Bangladéš ¨Len ¤Čína, Francie, Rusko, Bělorusko ¤ ¨Kaučukovník ¤Suroviny pro chemický průmysl ¤Šťáva kaučukovníku (latex) je surovinou pro výrobu gumových výrobků, hl. pneumatik ¤Asie (> 90 % produkce) – Thajsko, Indonésie, Malajsie… Indie, Čína ¤Afrika – Nigérie, Pobřeží Slonoviny, Libérie ¤Brazílie – původní oblast pěstování (dodnes) ¤ ¨Tabák ¤Využití k výrobě kuřiva ¤Z listů také postřik na ochranu rostlin proti škůdcům ¤Produkce mírně klesá v souvislosti s protikuřáckou kampaní v USA a Evropě ¤Asie (62 % produkce) – Čína (1.), Indie, Turecko, Indonésie ¤J Amerika (14 %) – Brazílie (2.) ¤S Amerika (9 %) – USA ¤Evropa – Řecko, Itálie ¤Afrika – Zimbabwe, Malawi ¤ ¨ Živočišná výroba ¨Vznikla v procesu domestikace divokých zvířat ¨V hosp. vyspělých státech je hl. článkem zemědělství, technologiemi se blíží průmyslové výrobě x nomádský pastevní chov ¨Územně rozšířenější než ostatní obory – krmivovou základnou jsou pastviny (1/5 souše) ¨Zdroj potravin (bílkoviny) i průmyslových surovin ¨ ¨Extenzivní ¤Kočovný nhl. suché oblasti – obl. Afriky, JZ – stř. Asie nUmožnil značný růst stavu dobytka a využití nových oblastí nKočovníci provází stáda po jejich trasách – souvisí s rozložením pastvin nKočovníci sobů – rychle mizí – subarktické oblasti ¨ Živočišná výroba ¤Polokočovný systém nRozvinul se v nomádských oblastech soc. světa – Kazachstán, Mongolsko, Z Čína nNekočují celoročně, část roku se o ně stará stát ¤Transhumance nPravidelné sezónní přesuny dobytka mezi nížinami a horami nChybí spolupráce se zemědělstvím – ve vysp. zemích např. USA, Středomoří… nZvířata jsou převezena do sezónně výhodnějších oblastí ¤Moderní extenzivní chov nNa kvalitních pastvinách – pampy J Ameriky – Argentina, Brazílie nUSA, Nový Zéland – ovce nNachází se daleko mimo centra spotřeby nPracovní náklady na jednotku přírůstku jsou nízké Živočišná výroba ¨Intenzivní typ ¤Alpský typ nHl. výdojný chov skotu nLéto – na pastvinách v horách, v zimě – dole – farmáři zde schraňují krmivo nPodobný typ i ve Skandinávii i u nás ¤Stájový doplňkový nV hustěji zalidněných oblastech – hl. Evropa – koncentrace ve stájích nOrg. hnojiva ¤Stájový nadřízený rostlinné výrobě nS, Z Evropa, USA, někdy N. Zéland, J Amerika nVelké množství krmiva z RV díky dobrým přírodním podmínkám nChovatelé se starají o produkci mléka, masa… ¨ Živočišná výroba ¨Velká dobytčí jednotka (VDJ) ¤Přepočet stavů počtu zvířat pro jejich porovnání v regionech ¤500 kg živé váhy zvířete. Přepočet je dán koeficientem podle tabulek a průměrné hmotnosti zvířete. Při výpočtu dělíme průměrnou hmotnost zvířete (např. ovce 50 kg) hmotností jedné dobytčí jednotky (tj. 500 kg), tedy 50/500 = 0,1. Např. na ovci tak připadá 0,1 VDJ. ¤Kráva = 1, ovce = 0,1, drůbež = 0,004, velbloud = 1,1, prase = 0,2 ¨ ¨Z geografického hlediska můžeme za hlavní faktory ovlivňující lokalizaci živočišné výroby považovat: ¨ 1) krmivová základna ¨ 2) poptávka po čerstvé živočišné produkci ¨ Náboženský vliv na rozvoj a rozmístnění živočišné výroby ¨JUDAISMUS ¤židé o Velikonocích jedí beránka a nekvašené chleby, aby si připomněli vysvobození svých předků z egyptského zajetí ¤židé nesmí jíst některé druhy potravin (vepřové maso, nešupinaté mořské ryby apod.) ¨KŘESŤANSTVÍ ¤Půst v pátek (zdržení se masitých pokrmů a přísný půst na velké svátky jako vánoce, velikonoce atd.) ¨ISLÁM ¤Muslimové mají zakázáno jíst vepřové maso a pít alkoholické nápoje ¤posvátným měsícem je pro muslimy ramadán - během tohoto měsíce musí muslim dodržovat od východu slunce do západu přísný půst (v nočních hodinách není nijak omezován) ¨BUDDHISMUS ¤buddhismus zakazuje zabíjet živé tvory a požívat opojné nápoje ¨PŘÍRODNÍ (TRADIČNÍ) NÁBOŽENSTVÍ ¤věří, že i některá zvířata mají duši, proto se např. nesmí lovit ¤animismus je víra v přítomnost duše v různých přírodních jevech, úkazech a útvarech (blesk, řeka, Slunce, posvátný druh zvířat), tyto objekty disponují podle animistické víry nadpřirozenými schopnostmi, je si je třeba obvykle naklonit nějakou obětí či rituálem Náboženský vliv na rozvoj a rozmístnění živočišné výroby ¨HINDUISMUS ¤hinduisté věří v převtělení duše i do zvířat,jsou obvykle vegetariáni; oběti v chrámech se proto sestávají z pálení vonných tyčinek a květinových obětí ¤hinduisté věří, že krávy jsou posvátné ¤hinduisté mají zakázáno zabíjet dobytek. Zabitím krávy by totiž porušili posvátné tabu hinduismu. Krávy jsou zdrojem mléka, zapřahují se k orbě a velmi důležitý je jejich trus. ¤Kravské lejno slouží v Indii jako hnojivo, usušené se používá jako briketa na topení, nebo pro dláždění příbytků. Ind zapřáhne krávu místo traktoru na zorání svého pole a doma si zatopí briketami z usušeného trusu, nemusí kupovat palivo pro traktor a platit účet za elektřinu. ¤Šetří tím nerostné bohatství a nevypouští jedovaté látky do ovzduší. Indové se v tomto ohledu chovají velmi racionálně, přesto byla jejich země kvůli kravám zdrojem mnoha konfliktů s muslimy, kteří krávy bez ostychu jedí, navíc rádi provokují. ¨NÁBOŽENSTVÍ STARÝCH SLOVANŮ ¤pokrmy při večeři obvykle bývají nemasité ¤u jižních a částečně též u východních Slovanů je pro den Božího narození dosvědčeno obětování prasete ¤To dosvědčuje i české rčení o vánočním zlatém prasátku. I v Čechách se v tomto období hojně konaly vepřové zabíjačky. ¨ Skot ¨Rovnoměrné rozmístění po celém světě ¨Obvykle chov kulturních plemen skotu, ve specifických podmínkách buvol, banteng, zebu, jak ¨Zabezpečené 90 % produkce mléka, 30 % masa ¨Územní vazba na krmivovou základnu – pícniny jsou špatně přenosné ¨Specializaci ovlivňuje spotřeba: šťavnatá krmiva – chov skotu na mléko (hosp. vyspělé oblasti s koncentrací obyvatelstva, intenzivní chov), suché pastviny – chov na maso (marginální oblasti, primitivní úroveň skotu) ¤Stav skotu nAmerika (36 %) – Asie (33 %) – Afrika (17 %) – Evropa (10 %) nBrazílie, Indie, Čína, USA, Argentina ¤Produkce hovězího masa n1. S a J Amerika – USA, Brazílie, Argentina n2. Asie – Čína n3. Evropa – Francie, Německo, Itálie ¤Produkce mléka (jiné pořadí kontinentů a států) n1. Evropa – Rusko, Německo, Francie, velká Británie n2. Amerika – USA, Brazílie n3. Asie – Indie, Čína Prasata ¨2/5 světové spotřeby masa ¨Vysoce produktivní obor ¨Výhodná je snadná aklimatizace zvířat, všežravost, malá spotřeba krmiv, rychlá reprodukce ¨Stavy prasat na světe neustále rostou ¨Nejvíce kusů: ¤Asie (61 %) – Čína ¤Evropa (20 %) – Německo, Španělsko, Polsko, Rusko ¤Amerika (15 %) – USA, Brazílie ¨Produkce vepřového masa ¤Asie (56 %), Evropa (25 %), Amerika (17 %) Ovce, kozy ¨Ovce – až do 60. let nejpočetnějším chovem domácích zvířat (poté skot) ¨Nejextenzivnější zemědělský obor ¨Na světě více než 1 mld. Ks: ¤Asie – 42 % (Čína, Indie, Irán) ¤Afrika – 23 % (JAR, Súdán, Nigérie) ¤Oceánie – 12 % (Austrálie, Nový Zéland) ¤Evropa – 12 % (Velká Británie, Španělsko, Rusko) ¨Produkce masa – Asie (48%, hl. Čína), Evropa (17 %), Oceánie (15 %), Afrika (14 %) ¨Cca ¼ chovu na vlnu – země se suchým klimatem, stepní, polopouštní pastviny ¨Produkce vlny – Oceánie (42 %) – Austrálie, Nový Zéland ¨ ¨Kozy – chov ovcí doplněn v aridních oblastech chovem koz, význam hl. v rozvojovém světě ¨Zaměření na produkci mléka a masa ¨Asie (63 %): Čína, Indie, Pákistán ¨ Drůbež ¨Významný zdroj živočišných bílkovin ¨V rozvojových zemích – primitivní chovy ¨Ve vyspělých zemích – koncentrace, industrializovaný obor ¨Slepice – převážná část drůbeže ve světě ¨Nejvíce drůbeže se chová: ¤Asie – Čína, Indonésie, Indie, Japonsko ¤Amerika – USA, Brazílie, Mexiko ¤Evropa – Rusko, Francie, Španělsko ¨Největší produkce drůbežího masa – USA, Čína ¨Produkce vajec – specializovaná plemena ¤Asie – Čína, Japonsko, Indie ¤Amerika – USA, Mexiko, Brazílie ¤Evropa – Rusko, Francie, Německo ¤ ¤ ¨ Ryby ¨90 % biologické produkce získávané z oceánu ¨Hosp. význam cca 40 druhů – hl. tresky, sledi, sardele, makrely, tuňák, … ¨4 oblasti světového oceánu ¤SZ Atlantik ¤SZ, Zstř., JV Pacifik ¤Nejvíc moře na S od 30° S.š. ¤ ¨Sladkovodní rybolov ¤1/10 produkce ryb ¤J, JV, V Asie – Čína (1.), Indie (3.), Indonésie, Japonsko (4.) ¤Peru (2.), USA (5.) Budoucí vývoj ¨V posledních letech růst poptávky po zemědělských produktech ¤=>Výroba potravin, krmiv, ale nově pro energetické účely ¤=> růst cen => vyšší ceny potravin (v některých zemích politický problém) – v ČR ? ¤=> zemědělství se opět stává ziskovým odvětvím ¨Diskuze: potraviny x palivo ¨V EU – diskuze o novém nastavení SZP ¨USA – snaha oddělit prodporu zemědělců od výroby – snaha zrušit intervence ¨Větší pozornost věnována ochraně ŽP a rozvoji venkova ¨Programy propagující zdravou výživu a ekologické programy ¨Růst poptávky po zemědělských produktech na nových trzích ¤ Budoucí vývoj ¨Rizikové faktory vývoje zemědělství: ¤Růst výkyvů počasí – globální změny podnebí ¤Rychlejší rozšiřování škůdců díky rozsáhlejším přesunům zemědělských produktů ¤Ekonomická nestabilita ¤Zpochybňování financování programů na podporu zemědělců ¤Pěstování biopaliv ?