1
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra biologie
Aranžování v ročních obdobích pro
mateřskou školu s využitím nebezpečných
rostlin
Bakalářská práce
Brno 2011
Autor práce: Vedoucí práce:
Bohdana Vlčková Ing. Helena Jedličková, Ph.D.
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny
uvedené v přehledu použitých zdrojů.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně
Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brně dne 3. dubna 2011 Bohdana Vlčková
..................................................................
podpis
3
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Heleně Jedličkové, Ph.D. za ochotnou
a obětavou pomoc a za čas, který mi věnovala během mého zpracování bakalářské práce.
Děkuji paní ředitelce Mgr. Yvoně Hrbáčkové za poskytnutí prostoru k realizaci praktické
části. Díky patří i mé rodině a přátelům, kteří mě psychicky i svými radami povzbuzovali.
4
Obsah
ÚVOD.....................................................................................................................................6
TEORETICKÁ ČÁST
1. VZDĚLÁVÁNÍ PRO 21. STOLETÍ.............................................................................9
1.1 KLÍČOVÉ KOMPETENCE........................................................................................9
1.2 INTELIGENCE A VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ..................................................10
2. TRADICE A ZVYKY...................................................................................................11
3. KRÁSA, ARANŽOVÁNÍ, FLORISTIKA..................................................................13
3.1 ZÁKLADNÍ POJMY VE FLORISTICE ...................................................................14
3.2 ESTETICKÉ PRVKY................................................................................................15
3.3 ESTETICKÉ PRINCIPY...........................................................................................19
3.4 ARANŽOVACÍ STYLY............................................................................................22
3.5 ARANŽÉRSKÉ POSTUPY.......................................................................................25
3.6 ROSTLINNÝ MATERIÁL K ARANŽOVÁNÍ A VAZBĚ.....................................29
3.6.1 Bylinné rostliny..................................................................................................29
3.6.2 Dřevnaté rostliny................................................................................................31
3.6.3 Rostliny k sušení.................................................................................................32
3.6.4 Ošetření a péče o řezané rostliny.......................................................................33
3.7 TECHNICKÉ A DOPLŇKOVÉ MATERIÁLY.......................................................34
3.7.1 Nářadí a jiný technický materiál........................................................................34
3.7.2 Nádoby...............................................................................................................35
3.7.3 Aranžovací materiál...........................................................................................36
4. BEZPEČNOST PRÁCE PŘI ARANŽOVÁNÍ...........................................................38
4.1 NEBEZPEČNÉ ROSTLINY.....................................................................................39
4.1.1 Přehled jedovatých rostlin..................................................................................39
4.1.2 Přehled alergenních rostlin.................................................................................41
4.2 NEBEZPEČNÉ TECHNOLOGIE............................................................................44
4.2.1 Vlastní pozorování a doporučení pro aranžování s dětmi.................................45
5. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE………………………………………………….......46
5
PRAKTICKÁ ČÁST
6. METODIKA …………………………………………………….................................47
6.1 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY................................................................................49
6.2 HARMONOGRAM PRŮZKUMU............................................................................49
7. VÝSLEDKY ……………………………………………………..................................50
7.1 METODICKÝ LIST Č. 1 "VYNÁŠENÍ ZIMY" (jarní aranžmá).............................50
7.2. METODICKÝ LIST Č. 2 "POUŤ" (vázaná kytička)................................................54
7.3 METODICKÝ LIST Č. 3 "LOUČENÍ SE ŠKOLKOU" (vázaná kytice)..................58
7.4. METODICKÝ LIST Č. 4 "SVÁTEK" (vypichovaná nádoba)..................................62
7.5 METODICKÝ LIST Č. 5 "ŠTĚDROVEČERNÍ NADÍLKA" (svícen)....................66
8. DISKUZE.........................................................................................................................70
ZÁVĚR ................................................................................................................................72
RESUMÉ .............................................................................................................................74
SUMMARY .........................................................................................................................74
OBRAZOVÁ DOKUMENTACE......................................................................................75
PŘEHLED FOTOGRAFIÍ.................................................................................................76
PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ.................................................................................77
PŘÍLOHY
6
ÚVOD
Motto:
„Nic nerozjasní místnost tak, jako oslnivě uspořádané čerstvé květy.
Nic nerozjasní srdce člověka tak, jako květiny věnované z lásky, o to více,
když jsou vytvořeny a darovány dítětem.“
Jane Newdicková
Děti, které chtějí a mají zájem tvořit z květin, neříkají „já to neumím,“ ale snaží se
zapojit vlastní představivost, fantazii a uskutečnit svoji touhu. Je třeba nabídnout možnost
uplatnit a zviditelnit to, co se skrývá v jejich dětském nitru.
Ano, i děti se mohou angažovat a připojit k rozzáření našich domovů a srdcí
svých nejbližších, zvláště pak maminky, přípravou květinových dekorací. Můžeme jim
pomoci hledat příležitosti, ke kterým mohou květiny zdobit, ať už z řad svátků, zvyků
či tradic. Ale na druhou stranu děti rády dělají radost, když květinu předají i ve všedních
okamžicích spontánně se slovy: „Mami, ta je pro tebe…“ V tuto chvíli si ani neuvědomují,
že některé z použitých květin mohou být jedovaté nebo jinak nebezpečné. Přítomnost těchto
rostlin na nás číhá skoro na každém kroku.
„Kdo by se nechtěl nechat unést květinovou nádherou pravidelně se střídajících
ročních období a vyrobit si sám své květinové dekorace? A to nemusíme být hned floristy –
profesionály!“ (Langerová, 2007, s. 3).
Aranžováním otevíráme prostor pro seznámení se s proměnami v přírodě během
roku. Je ovšem vhodné, pokud budou děti zapojeny do sběru rostlin při vycházce do lesa,
na louku, k rybníku nebo na zahradu v mateřské škole.
Možná děti vnímají důvěru, kterou k nim máme, pokud jim svěřujeme do rukou
práci s živým rostlinným materiálem. Zde nabízíme možnost zodpovědného postoje
a vcítění se do role skutečných mistrů. Další možností, která se otevírá při aranžování, je
rozmlouvání a uvažování o „rostlinkách, kytičkách“, o jejich klíčení, růstu, životě, ochraně
a neméně často o názvech, barvách, vůních a všech těch otázkách, které na toto téma
vyvstávají z dětské mysli.
A o to nám pedagogům v mateřské škole vlastně jde, vytvářet situace a podnětné
prostředí pro prožitkové učení, které je pro děti vysoce přínosné, zajímavé a hlavně
efektivnější než výklad pedagoga v podobě předávání informací.
7
Z těchto důvodů by mohly mateřské školy zařazovat využití aranžérské techniky
do integrovaných bloků školního vzdělávacího programu mateřských škol.
Pro téma bakalářské práce jsem se rozhodla na základě vlastních zkušeností
s aranžováním a náplní současné formy studia. Protože ráda tvořivě pracuji s květinami,
vystudovala jsem střední zahradnickou školu a začala pracovat v květinářství. Zde jsem
poznávala květiny z pohledu uživatelské praxe. Protože mám ráda děti, obdivuji jejich
bezprostřední tvořivost a chtěla bych s nimi spojit svoji praxi, začala jsem studovat tuto
školu. Propojením obou zájmů by měla být bakalářská práce, zaměřená pro pedagogickou
praxi v mateřských školách.
V životě se běžně děti i dospělí setkávají také s rostlinami, které mohou poškodit
jejich zdraví. Ať už to jsou rostliny jedovaté, vyvolávající alergické reakce nebo rostliny
nebezpečné ostny, trny atd. Domníváme se, že je vhodnější s nebezpečnými rostlinami děti
seznámit a preventivně je učit s nimi zacházet, než děti od nebezpečí izolovat. Vždyť
i v pohádce o Šípkové Růžence se lze s touto problematikou setkat.
K praktickým činnostem s rostlinným materiálem u dětí předškolního věku budou
zvoleny jednoduché techniky aranžování, které děti zvládnou samy nebo s dopomocí
dospělého. Hlavním cílem práce je ověřit použitelnost vybraných aranžérských postupů
u dětí sledované věkové kategorie.
Dílčím cílem teoretické části je vytvořit ucelený informační odborný materiál
pro pedagogy mateřských škol: vymezit základní pojmy z aranžování a popsat vybrané
metody a techniky, které jsou použitelné v mateřské škole. Dále vytvořit seznamy květin,
vhodných k řezu, použitelných při aranžování s dětmi. Důležitou kapitolou bude přehled
rostlin jedovatých a alergenních.
Cílem praktické části je metodický odborný materiál pro pedagogy mateřských
škol, v praxi ověřené vybrané náměty z aranžování u dětí předškolního věku.
Experimentem bude využití rostlin jedovatých a alergenních, s výjimkou prudce jedovatých
a silně alergenních. Konkrétním aktivitám bude vždy předcházet upozornění na bezpečnost
práce s těmito rostlinami. Součástí výstupů bude hodnocení pracovního nasazení dětí, dále
pak sledování úrovně dovedností a vyhodnocení zájmu o rostliny a danou tematiku. Takto
chceme ověřit, zda navržené metody aranžování je možné využít jako součást metodiky
poznávání přírody. Předpokládáme, že využití navržených technik může vést u dětí
předškolního věku k obdivování přírody a následně k zájmu o její ochranu.
Zvolené téma má ověřit a dokázat, že děti předškolního věku mohou vytvářet
zajímavá, moderní a vkusná aranžérská díla. Odborná literatura uvádí, že vystavením
8
„svého“ díla je u dítěte podněcován estetický vztah k prostředí. A navíc se domníváme,
že metodou prožitkového učení mohou děti získávat elementární poznatky o rostlinách
i tradicích.
Aranžérské kompozice jsou zacíleny na tradice, zvyky a svátky. Obsahově je
bakalářská práce rozdělena podle ročních období. Pro využití v pedagogické praxi budou
témata zpracována ve formě metodických listů a doplněna fotodokumentací na přiloženém
CD. Doufáme, že je učitelé zařadí do svých školních vzdělávacích programů a děti se
budou „učit hrou“.
Sledování změn ve znalostech, dovednostech a hodnotách, projevujících se
v postojích, může být zajímavým námětem pro další výzkum.
Foto č. 1 Radost dětí při aranžování (Vlčková, 2010)
9
TEORETICKÁ ČÁST
1. Vzdělávání pro 21. století
Vzdělávání v České republice pro 21. století je v souladu s trendy vzdělávání
Evropské unie podle Bílé knihy EU. Dle trendů vzdělávání v Bílé knize ČR jsou vytvořeny
Rámcové vzdělávací programy, včetně Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní
vzdělávání (RVP PV). Na jeho základě každá mateřská škola vytváří Školní vzdělávací
program (ŠVP) pro svůj region a specifikum. Ve ŠVP je koncipován rozvoj kompetencí,
které mají vést budoucího občana k celoživotnímu vzdělávání (Kotásek a kol., 2001).
1.1 Klíčové kompetence
Přehled kompetencí, které mají být rozvíjeny v preprimárním vzdělávání, je
uveden v RVP PV (www.rvp.cz).
V následujících řádcích budou blíže popsány kompetence, týkající se cílů této práce.
Kompetence k učení
• DÍTĚ soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje
a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
• klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce
porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může
mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo
• učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si
zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí
a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
• učí se hodnotit svoje pokroky i oceňovat výkony druhých
Kompetence k řešení problému
• zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá
elementární matematické souvislosti
Komunikativní kompetence
• DÍTĚ ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své
myšlenky, sdělení, otázky a odpovědi, rozumí slyšenému a vede smysluplný dialog
10
Sociální a personální kompetence
• DÍTĚ se ve skupině dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se
domlouvá a spolupracuje
• napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází
ve svém okolí
Činnostní a občanské kompetence
• DÍTĚ má smysl pro povinnost ve hře, v práci i učení; k úkolům a povinnostem
přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých
• ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm
podílí a že je může ovlivnit
• dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem
na zdravé a bezpečné okolní prostředí
(Smolíková a kol., 2004)
1.2 Inteligence a vzdělávání pro zdraví
Podle RVP PV je jedním z dílčích vzdělávacích cílů vytváření zdravých životních
návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu. Z tohoto důvodu se také zabýváme
problematikou seznamování dětí s nebezpečnými rostlinami a nebezpečím při aranžování.
Ochranu zdraví při práci je nutné rozvíjet u všech dětí, ale u každého dítěte je
třeba individualizovat způsob, kterým se dítě učí. Protože podle Gardnera existuje nejméně
7 typů inteligence. Teorii mnohočetné inteligence uvádí Gardner (1999).
Předpokládáme a dále uvádíme, že dítě předškolního věku může skrze činnosti
s rostlinným materiálem směřovat k rozvoji těchto typů inteligence:
Verbální: rozhovory (při motivaci, činnosti a zhodnocení), recitace verše, vyprávění.
Logicko – matematická: manipulace s materiálem (třídění, přiřazování), používání
matematických pojmů (kratší, delší, větší, menší, výška, šířka).
Prostorová: návrhářství, uspořádání materiálu v prostoru (aranžování, vazba).
Interpersonální: týmové aranžování (organizace, domluva, spolupráce).
Intrapersonální: vlastní pocity a prožitky při samostatné práci (aranžování, vazba).
Přírodní: pobyt v přírodě, sběr rostlinného materiálu, prostor k vnímání proměn v přírodě
během roku.
(Gardner, 1999)
11
2. Tradice a zvyky
„Pamětí národa je jeho lidová kultura. Lidové tance, písně, slovesnost, zvyky
a předměty jsou cenným dědictvím, které může být zdrojem poznání, radosti a tvořivé
inspirace i pro současného člověka“ (Šottnerová, 2004, s. 5).
„Těžko najít během roku týden, v němž by nebyl ani jediný výjimečný den. Mohou
to být narozeniny či svátek blízkého člověka, přátelské posezení u oběda, rozloučení se
s kamarády ve škole na konci školního roku, ale také oslava některého z ročních období
apod. Dále jsou tu významné dny a svátky jako Vánoce, Nový rok, Velikonoce, Den
díkůvzdání a další. Při všech těchto svátcích hrají květiny významnou úlohu. Po staletí jsou
pro lidi na celém světě symbolem oslav. Ať už jde o událost formální nebo neformální,
přítomnost květin ji zpříjemní“ (Hillier, 1994, s. 185).
V mateřské škole se pro aranžování mohou využít tradice a zvyky:
JARO
Vynášení zimy (metodický list č. 1)
Řada zvyků se pojí s příchodem jara. „Rituál vynášení zimy a vítání jara byl pro naše
předky významnou událostí, kterou prožívalo celé společenství“ (Ondráčková, 2008, s. 50).
Velikonoce
Šottnerová (2004) uvádí historii vzniku velikonoční tradice s jejími zvyky. „Velikonoce
jsou tradiční oslavou jara, současným jazykem nazývané Svátky jara. Slaví se vždy po jarní
rovnodennosti, první neděli po jarním úplňku“ (Šottnerová, 2004, s. 5).
Máje
Další ze zvyků se slaví v květnu, kdy už je jaro v plném proudu. „Lidová oslava prvního
květnového dne. Kořeny této tradice sahají pravděpodobně hodně hluboko do minulosti.
Ústředním zvykoslovným předmětem je máj neboli májka, májek – ověnčený strom,
symbolizující jaro a lásku“ (Šottnerová, 2007, s. 52).
Den matek
Patří mezi svátky, které vzdávají poctu a dík ženám. „Jedinečnost a nepostradatelnost ženy
ve společnosti si zasluhuje její ocenění. Svátky, které vzdávají hold ženám, mají ve světě
dlouhou tradici. Oslava připadá vždy na druhou květnovou neděli“ (Šottnerová, 2007,
s. 57).
12
LÉTO
Pouť (metodický list č. 2)
„Putování někam, většinou na nějaké místo související s některým z celé řady světců“
(Šottnerová, 2006, s. 23). Pouť se může slavit v místě bydliště na svátek patrona místního
kostela nebo kaple. V některých regionech se s poutí spojuje tradice přítomnosti stárků
v krojích.
Rozloučení s předškoláky (metodický list č. 3)
Probíhá na konci školního roku, předškoláci se loučí se školkou. Nechybí slavnostní
atmosféra, předání dárku pro vzpomínku na mateřskou školu. Slavnost může mít mnoho
podob, např. předávání šerpy, přítomnost obecního zastupitelstva i rodičů, „vymetání“
ze školky, vystoupení předškoláků, občerstvení apod.
PODZIM
Svátek – oslava jména dítěte (metodický list č. 4)
Svátky se slaví během celého roku, souvisí se jmény světců uvedených v kalendáři. Oslava
jména dítěte probíhá v mateřské škole nejrůznějšími způsoby. Ve slavnostní den děti
například malují oslavenci obrázek, blahopřejí, zpívají, vyrábějí „trůn“ apod.
Dary země – sklizeň
Na podzim dozrávají některé druhy plodů, které hýří svými barvami a lze jej různě
využívat. „Koncem léta chodí hodně lidí sbírat šípky, jeřabiny a jiné podzimní plody.
Používají je buď na okrasu nebo na marmeládu a některé i na čaj. Na šípky i dnes chodí
často rodiče s dětmi“ (Kukal, Vinduška, 2010, s. 68).
ZIMA
Advent
Čas, který nastává na začátku zimy a je příležitostí pro adventní dekorace. „Adventní
období začíná v neděli, která je nejblíže ke svátku sv. Ondřeje a trvá asi 4 týdny. Latinské
slovo advent znamená příchod. Věřící lid se v tomto čase připravuje a očekává příchod
(narození) Spasitele“ (Šottnerová, 2005, s. 6).
Vánoce (metodický list č. 5)
Jsou slavnostním časem, který je spojen s množstvím zvyků a tradic. „Vánoční svátky
začínají 24. prosince – Štědrý den, název připomíná štědrost Boha Otce. 25. prosince - Hod
boží vánoční, připomínáme si narození Ježíše v Betlémě. 26. prosince – Svatý Štěpán,
tradicí jsou obchůzky koledníků“ (Šottnerová, 2004, s. 8).
13
3. Krása, aranžování, floristika
„Cílem vázání a aranžování květin je tak jako u ostatní umělecké tvorby krása“
(Pokorný a kol., 1971, s. 13).
„Pobyt v interiérech nám zpříjemňují pokojové rostliny. Jsou to rostliny
pěstované po celý rok v uzavřených prostorách. Stejně tak zkrášlují naše prostředí i rostliny
sezonní – řezané květiny, ze kterých vhodným aranžováním vytvoříme dekorativní prvek
každého interiéru“ (Dytrtová, 2003, s. 7).
„Krásou a dokonalým uspořádáním všech zúčastněných prvků podle estetických
zásad se zabývá floristika. Pokud jde o prvky, které tvoří vazačskou nebo aranžérskou
kompozici, pak jsou to především řezané květiny nebo jiné části rostlin, např. větvičky, listy,
plody (viz kap. 3.6), dále květiny v květináčích, nádoby a různé doplňky, jako látky, šňůry,
mech, dřevo, kov, sklo, popřípadě i stuhy nebo jiný materiál“ (Pokorný a kol., 1971, s. 15).
Technické a doplňkové materiály (viz kap. 3.7).
„Floristy“ se mohou stát i děti, které dovedou tvořit kompozice barevně i tvarově
vyvážené, a to zcela intuitivně.
„V aranžování květin je pak výsledným dílem kytice různých druhů, věnec, košík,
květinová mísa, i úprava květin v interiéru nebo květinová výstava“
(Pokorný a kol., 1971, s. 15).
Ve floristice se používají latinské, české a uživatelské názvy rostlin. V bakalářské
práci budou latinské názvy psány velkým počátečním písmenem, české názvy malými
písmeny a uživatelské budou odlišeny kurzívou.
V následujících kapitolách (3.1 až 3.4) budou použity materiály z různých zdrojů,
které zpracovala Ševčíková (2009).
Foto č. 2 Děti v MŠ floristy (Vlček, 2010)
14
3.1 Základní pojmy ve floristice
„Estetika je nauka, která se zabývá poznáváním a hodnocením podstaty krásy,
vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých a přírodních výtvorů. Ve floristice pomáhá
povyšovat rostliny, přírodní a technické doplňky a materiály v neopakovatelné objekty,
vyvolávající v pozorovateli různé pocity a prožitky. Učí všechny, kteří aranžují poznávat
vlastnosti jednotlivých komponentů a ty, podle určitých zásad, sestavovat v harmonický
celek“ (Fojtíková a kol., 2007, s. 2).
Aranžování a vazba (foto č. 3, 4). „Z hlediska technického zpracování je třeba
rozlišit vázání a aranžování květin. Jak už název „vázání“ napovídá, jde o dílo, při kterém
se květiny seskupují do určité skladby pomocí vázacího materiálu, ať už jde o lýko, drát,
plastické hmoty, popřípadě stuhy nebo šňůry“ (Pokorný a kol., 1971, s. 13).
„Sesazování rostlin do mís, misek a košů nebo jejich vypichování květinami,
úpravě váz řezanými květy, popřípadě úpravě květin v interiéru říkáme aranžování. Tímto
termínem je označováno plánovité uspořádání květin na základě určitých estetických zásad.
Teprve tak se z práce stává umělecký výtvor, dílo, aranžmá“ (Pokorný a kol., 1971, s. 13).
Foto č. 3 Vazba v mateřské škole Foto č. 4 Aranžmá v mateřské škole
(Vlčková, 2010) (Vlčková, 2010)
15
3.2 Estetické prvky
Podle Ševčíkové (2009) jsou estetické prvky základní atributy, které aranžér
při své práci ve floristice využívá. Jsou to komponenty, které lze jednotlivě hodnotit,
posuzovat, vnímat (bod, linie, tvar, textura, struktura, barva, světlo a stín atd.)
a následně je podle určitých estetických pravidel, zákonitostí a principů sestavovat v celek
tak, aby nebyla potlačena jejich jedinečnost a bylo docíleno maximálního efektu.
Domníváme se, že využití estetických prvků při práci s dětmi v mateřské škole
může prohlubovat jejich matematické představy, smyslové vnímání a vést k osvojování
poznatků o základních barvách.
Dytrtová (2003, s. 31) uvádí, že „promyšleným a cíleným sestavováním
jednotlivých prvků vzniká kompozice.“
Vymezení estetických prvků podle Ševčíkové (2009):
Bod (obr. č. 1) – základní prvek kompozice. Jako bod může působit jakýkoliv prvek,
na který se soustřeďuje koncentrace a pozornost.
Obr. č. 1 Výrazové možnosti jednoho bodu na ploše (Ševčíková, 2009)
Těžiště – pomyslný bod kompozice, ze kterého se v aranžmá rozbíhají linie. Do těžiště se
umísťují prvky největší, barevně a tvarově nejzajímavější (obr. č. 4, s. 18).
Dominanta – nejvýraznější prvek. Je prvek, upoutávající v kompozici pozornost barvou,
velikostí či tvarem. Obvykle bývá umístěn v těžišti kompozice (obr. č. 4, s. 18).
16
Linie (obr. č. 2 a, b, c, d, Ševčíková, 2009) – skupina bodů určitého směru. Nejvýznamnější
výrazový prostředek, vymezující myšlenkovou konstrukci každého díla.
Obr. č. 2 a Rovnoběžná linie Obr. č. 2 b Linie vzájemně se křížící
Obr. č. 2 c Diagonální linie Obr. č. 2 d Pokroucené linie
Tvar – vnější ohraničení plochy nebo tělesa, čili jejich obrysy. Základní tvary: čtverec,
obdélník, trojúhelník, kruh.
Struktura – vyjadřuje stavbu (charakter větvení rostlin), složení, členění či konstrukce.
Nejvíce je patrná v bezlistém stavu.
Barva – jev, který nastane mezi zdrojem světla, objektem a pozorovatelem. Podle Skoupé
a Vágnerové (2008) nejvíce upoutá na první pohled. Nejlepší inspiraci lze najít v přírodě,
kde se vytvářejí ty nejúžasnější barevné kombinace.
17
Pro správné kombinace barev vycházíme z barevného spektra v kruhu. Hessayon
(2000, s. 40) uvádí tři způsoby, jak barvy kombinovat, aby měl divák pocit, že barvy „jdou
k sobě.“ Cit: „Nejsmělejším způsobem je použít kontrastní barvy napříč spektrem,
nejklidnějším způsobem je použít analogické barvy umístěné vedle sebe, nejožehavějším
způsobem je použití odstínů a barevných tónů.“
Obr. č. 3 Barevný kruh (Hessayon, 2000)
„Nejvhodnější kombinace harmonických barev jsou takové, které leží v barevném
spektru blízko sebe. Tím, jak se dvojice barev na barevném kruhu od sebe vzdalují, se
kontrasty zvětšují“ (Hillier, 2007, s. 15).
Dělení barev (Mejzlíková, 2004):
1. spektrální – primární (žlutá, červená, modrá)
– sekundární (oranžová, fialová, zelená)
2. nespektrální – barvy neutrální (bílá, šedá, černá, hnědá)
18
Význam barev pro psychiku uvádí Hessayon (2000):
Teplé barvy – zjasňují úpravu. Často odvádějí pozornost od studených barev. Významným
rysem teplých barev je způsob, jak činí dojem, že jsou květiny oku blíž než ve skutečnosti.
Studené barvy – zklidňují úpravu. Barvy jsou klidné, vytvářejí atmosféru poklidu
za horkých slunných dnů. Rysem studených barev je způsob, jak předměty (květiny)
opticky vzdalují.
Z vlastní zkušenosti se domníváme, že účinek barev závisí na jejich sytosti,
plošném zastoupení barvy a vzájemných barevných kombinacích. Více barev v kompozici
může působit rušivě a kompozičně roztříštěně. Použitím jedné barvy a odstínováním její
sytosti se může dosáhnout klidového účinku (aranžování „tón v tónu“).
Pedagog dítěti předškolního věku nabízí rostlinný materiál k pozorování
a pojmenovávání jeho vlastností. Tím může podporovat poznávání barev. Při práci
s barvami v rámci aranžování, zvláště u předškoláků, má možnost pedagog rozpoznat
a popřípadě upozornit na případný deficit dílčí funkce v oblasti zraku.
Světlo a stín – ovlivňuje charakter a výraznost barev, tlumí nebo zvýrazňuje tvarové,
texturní a jiné kontrasty. Zvýrazňuje nebo potlačuje linie apod. Dokáže upoutat či odpoutat
pozornost na aranžmá.
Lesklé a barevné listy se umísťují na dobře viditelné místo, protože nejvíce přitahují
pohled. Stejně tak velké nebo výrazné květy (obr. č. 4).
Obr. č. 4 Soulad estetických prvků s dominantou listu Alocasie (Ševčíková, 2009)
19
3.3 Estetické principy
Harmonie (soulad) vychází z rovnováhy zákonitostí estetických principů.
Obr. č. 5 Sedm základních principů kompozice (Hessayon, 2000)
Vyrovnanost (rovnováha, vyváženost)
Aranžmá může být koncipováno jako jednostranné nebo prostorové.
Vizuální rovnováha vyžaduje, aby úprava vypadala stabilně, i když je práce jednostranná.
Hmotnost lehčí strany se může zvýšit například využitím optických jevů, kdy tmavé květy
vypadají těžší než světlé a kulaté těžší než zvonkovité.
Fyzická rovnováha: Aranžmá může být symetrické (obr. č. 6) – pravá strana se rovná levé
a asymetrické (obr. č. 7) – pravá strana není stejná jako levá. Je-li dílo asymetrické, je
nebezpečí, že se převáží. Aranžovací materiál musí být vždy dobře připevněn a nádoba
dostatečně těžká, aby udržela rostlinný materiál (Hessayon, 2000).
Obr. č. 6 Symetrická úprava Obr. č. 7 Asymetrická úprava
(Ševčíková, 2009) (Ševčíková, 2009)
20
Textura (obr. č. 8, 10) – vyjadřuje charakter či kvalitu povrchu aranžované plochy
(povrchová část, detail povrchu):
Velmi jemná – „nevěstin závoj“, Solidago
Jemná – len, Hypericum
Střední – plody černuchy, frézie
Hrubá – lufa, Protea
Velmi hrubá – semeníky slunečnic
Rostlinný materiál má na povrchu nejrůznější texturu – hladkou, sametovou,
ochmýřenou, bezvýraznou nebo pichlavou.
Díky textuře pedagog nabízí dítěti možnost dotekem zkoumat vlastnosti rostlin.
Plocha – vzniká pohybem linie. Pohybuje-li se v prostoru přímka, vzniká plocha rovinná.
Pohybuje-li se v prostoru křivka, vzniká plocha křivá. S plochou se lze nejčastěji setkat
jako s útvarem, který obklopuje aranžmá. Může tvořit podklad či pozadí kompozice.
Vytváří prostor, v němž je dílo umístěno. Plochou jsou také technické doplňky, například
sklo, dřevo, kov nebo tkaniny (Ševčíková, 2009).
Rytmus – podle Dytrtové (2003) je rytmus opakování barev, prvků, vytvářených vzorů,
které podmiňují líbivost a nápaditost kompozice. Hessayon (2000) vidí rytmus jako střídání
technik a materiálů, bez kterého vypadá uspořádání staticky a monotónně.
Barva – dle Hessayona je barva to první, čeho si všimneme při pohledu na květinovou
úpravu. Kombinace barev, rozdělení, význam barev pro psychiku (viz kap. 3.2).
Proporcionalita
Pravidlo zlatého řezu „3:5“ (obr. č. 9)
„Tento poměr souvisí s proporčností lidského těla, jak ji uplatňovali umělci
již před mnoha staletími. Hlava tvoří 1/8 výšky lidského těla, její výška nanesená 5x tvoří
dolní rozměr (od chodidel do pasu) a nanesena 3x tvoří horní rozměr (od pasu po temeno
hlavy)“ (Ševčíková, 2009).
Obr. č. 8 Příklady rostlin s různou texturou
(www.chovatelka.cz, 2011)
21
Obr. č. 9 Pravidlo zlatého řezu „3:5“ (Ševčíková, 2009)
Podle Ševčíkové (2009) se principy „zlatého řezu“ promítají do poměrových
vztahů mezi jednotlivými částmi kompozice. Správné dodržení těchto poměrů zajišťuje,
že aranžmá či kytice bude proporční. Pokud jsou proporce úmyslně porušeny, vždy je
to z konkrétního estetického důvodu.
Originalita (obr. č. 11) – nápaditost, neopakovatelnost, výraz a výsledný dojem díla,
podepisuje se zde osobitá tvořivost autora. Je docíleno často netradiční skladbou prvků,
linií, barev apod. za dodržení estetických principů (Dytrtová, 2003).
Obr. č. 11 Originalita
(www.kvetinybrno.cz, 2011)
Obr. č. 10 Různorodost textury
(www.kvetinybrno.cz, 2011)
22
3 základní
styly
floristických
prací
3.4 Aranžovací styly
Podle Ševčíkové (2009) je styl způsob tvorby a značí výsledný dojem díla
při práci s rostlinami. Určuje výraz celé floristické práce. Řídí, jakým způsobem se vybírá
a zachází s rostlinným materiálem a dalšími prvky. Existuje mnoho různých stylů, které se
vzájemně prolínají.
Způsob zpracování floristických prací se může pohybovat mezi těmito vrcholy:
Dekorativní styl
Vegetativní styl Formálně – lineární styl
Obr. č. 12 Základní aranžovací styly (Ševčíková, 2009)
Dekorativní styl – zdobný (obr. č. 13, 14)
Základní zásadou tohoto stylu je zdobnost, bohatost a plnost. Působí slavnostně,
reprezentativně, vznešeně a bohatě. Rozložení rostlinného materiálu vychází ze středu,
kde je obvykle umístěno těžiště a směrem ven se postupně rozvolňuje a zjemňuje. Je zde
patrný větší počet druhů květin, práce s kontrasty, barevností (jasné a syté barvy) a bohaté
použití dekoračního materiálu. Měl by působit celistvě a nenásilně, ale ne nudně.
Obr. č. 13 Dekorativní styl I Obr. č. 14 Dekorativní styl II
(www.etrend.sk, 2011) (www.etrend.sk, 2011)
23
Vegetativní styl (obr. č. 15, 16)
Vychází z přírody, která je pro něj inspirací. Nejde o opisování či imitaci přírody,
ale o její tvůrčí interpretaci. Způsob aranžování je přirozený, přizpůsobený růstu rostlin.
Rostlinný materiál je výhradně přírodní, větší zastoupení mají listy. Vegetativní styl se
využívá zejména pro neoficiální příležitosti, tam, kde je snaha „přenést“ kousek přírody.
Obr. č. 15 Aranžmá ve vegetativním stylu
(Ševčíková, 2009)
Obr. č. 16 Vazba ve vegetativním stylu
(Ševčíková, 2009)
Formálně – lineární styl (obr. č. 17, 18)
Nejdůležitějším výrazovým prostředkem pro tento styl je jasná a přehledná
působivost tvarů a linií. Každý prvek má vytvářet ideální souhru a současně co největší
kontrast (tvary, linie). Typická je asymetrie. Vyzdvihována je individualita jednotlivých
rostlin. Lehčí a špičatý materiál patří do vnějších a horních částí (jemné větve, úzké listy,
lehké trávy), těžší do spodních částí. Důležitým rysem je použití omezeného množství
materiálu. Výsledná kompozice působí extravagantně, prostoru vždy dominuje.
Obr. č. 17 Extravagance
(Ševčíková, 2009)
Obr. č. 18 Klasika
(www.olx.cz, 2011)
24
Paralelní styl (obr. č. 19, 20)
Úprava, při které každý aranžovaný materiál má svůj bod růstu a v němž
jednotlivé části nebo i celek vytváří horizontální, vertikální či diagonální seskupení.
Výsledkem jsou aranžmá symetrická i asymetrická. Paralelní styl je chápán jako systém
rovnoběžného uspořádání stonků.
Obr. č. 19 Paralelní styl I Obr. č. 20 Paralelní styl II
(www.kvetinymatuska.cz, 2011) (www.floristikaweb.cz, 2011)
Kombinovaný styl (obr. č. 21)
Podle Hessayona (2000) kostru aranžmá tvoří liniový materiál zahalený, ale ne
zakrytý dalšími květy nebo listy. Dominantní materiál je seskupen ve spodní části
a výplňový materiál tvoří přechod mezi různými prvky. Podle dříve formulovaných zásad
je často výslednou kompozicí geometrickým tvar. V současné době je stále populárnější
nepravidelná kompozice.
Obr. č. 21 Kombinovaný styl (www.gardenart.cz, 2011)
25
3.5 Aranžérské postupy
„V různém ročním období bude mít květinová úprava velmi odlišný charakter“
(Kubíčková a kol., 1978, s. 118).
Vlastnímu aranžování, popř. vazbě předchází příprava, při které se posuzuje
vhodnost a soulad rostlinného materiálu s nádobou (Dytrtová, 2003).
Rozložení celé kompozice vychází z prostoru, do kterého je dekorace určena.
Ke stěně se aranžují tvary jednostranné, do prostoru tvary kulaté.
Aranžovací postup je zvolen dle účelu, ke kterému se aranžmá zhotovuje. Jiný
postup aranžování bude vybrán k narozeninám, odlišný k velikonočním nebo vánočním
svátkům. Myslíme si, že aranžování a vazba u dětí předškolního věku může vycházet nejen
ze zvyků a tradic, ale také z úmyslu „udělat radost“. Motivací k tvorbě se může stát
i samotná radost z praktické činnosti.
Před zahájením práce je nutno připravit veškerý materiál dle kap. 3.6.4.
Aranžérských postupů existuje celá řada, v této kapitole se budeme zabývat pouze
těmi, které doporučujeme zařazovat při aranžování a vazbě s dětmi v mateřské škole.
Jarní (velikonoční) aranžmá (foto č. 13, 14, s. 50)
Misky s vysetým obilím mohou sloužit jako základ nebo doplněk zejména
k jarním dekoracím. V metodickém listu č. 1 bude osení použito jako doplňující prvek
jarního aranžmá. Děti si obilí vysejí do nízkých misek v průměru asi 7 cm.
Do misek na utlačenou zeminu se hustě vyseje osivo, mírně se zasype zeminou
a zavlaží. Zelený pažit se vytvoří (dle druhu osiva a teploty prostředí) asi za 8 dní
(Kubíčková a kol., 1978). Pro udržení pěkné dekorace je třeba pažit zastřihávat.
Aranžmá je založeno na jednoduchosti a přirozenosti.
Terakotový květináč se oblepí nalámanými plátky kůry (březové, „borky“…).
Vzniklé mezery mezi kůrou se vyplní mechem nebo lišejníkem. Do květináče se vloží
nádoba s vodou, která je nižší než výška květináče. Prostor mezi květináčem a nádobou se
vyplní zmačkaným celofánem, na který se umístí miska s osením, mech, tráva, lišejník,
popř. nízké pokojové rostliny apod. Do nádoby se naaranžují jarní řezané květiny.
Tato dekorace může být laděna velikonočně tím, že se na pažit umístí vejce
nebo zvířátka (kuře, ovce, slepice, kůzle) nebo hnízdo ze sisalového vlákna s vejci apod.
(Matuška, 2004).
26
Kytice jednostranná (foto č. 5)
Jednostranná kytice je z jedné strany plochá, umísťuje se ke stěně.
Při vyvazování kytice se nejdelší rostlina uchopí mezi ukazovák a palec levé ruky v jedné
třetině stonku. Druhá rostlina se přiloží o něco níže z levé strany, třetí obdobně. Prostorově
sestavená trojice rostlin vytváří základ kytice. Další rostliny se přikládají ve stejném směru
(zleva doprava), stonky vytváří spirálu, nesmí se křížit.
Květy se postupně prokládají zelení. Kytice nemá být
příliš plochá.
Sestavená kytice se sváže v místě držení lýkem tak, že se
dvakrát obtočí nad palcem, dvakrát pod ním a pevně
stáhne. Úvazek má mít šířku palce. Dobře svázaná kytice
si zachová prostorový tvar (Dytrtová, 2003).
Po zhotovení kytice dítětem v mateřské škole provede
úvazek pedagog. Stonky rostlin pod úvazkem je třeba
dočistit od listů, konce stonků seříznout a kytici co
nejdříve vložit do vázy s vodou.
Foto č. 5 Ukázka jednostranné kytice v MŠ (Vlčková, 2010)
Kytice oboustranná (kulatá) (foto č. 6)
Kulatá kytice je vázána ze všech stran,
umísťuje se do prostoru, např. na stůl.
Při vyvazování kytice se nejdelší rostlina
uchopí mezi ukazovák a palec levé ruky v jedné třetině
stonku. Další rostliny se přikládají spirálovitě v dolní
třetině stonku stále zleva doprava. Oboustranná kytice
má vždy vyšší střed, ke krajům je nižší. Vazba je
dokončena stejným způsobem jako kytice jednostranná
(Dytrtová, 2003).
Foto č. 6 Ukázka kulaté kytice v MŠ (Vlčková, 2010)
27
Aranžování do mělkých nádob (foto č. 7)
Rostlinný materiál je vypíchaný do florexu nebo kenzanu umístěného v nádobě. Je
možné si připravit vlastní nádobu dekorováním
„obyčejné“ misky. Dekorování je vhodné zejména
přírodními materiály. Např. se používají stonky
suchého rákosu nebo slámy, kůra či větší listy, které
se přímo lepí nebo obvážou lýkem přes zakrývající
nádobu.
Nejvyšší rostlina je umístěna ve středu
aranžmá. Její výška je určena přibližně součtem
rozměrů nádoby (š+v). Po obvodu kompozice se
aranžují drobnější rostliny a květy světlejší barvy.
Do středu se používají dominantní prvky – větší
a barevně výrazné rostliny (Dytrtová, 2003).
Foto č. 7 Aranžování v MŠ do mělké nádoby (Vlčková, 2010)
Adventní věnec (foto č. 9, s. 28)
Vyrábí se jako závěsný nebo na položení. Používá se kvalitní chvojí,
které neopadává. Součástí věnce jsou čtyři svíčky, symbolizující čtyři adventní neděle.
Závěsný věnec je bez svíček. Ke zdobení věnce se používají přírodniny a sušené rostliny,
např. oříšky, plátky sušených pomerančů, skořice, žaludy, šišky, sušené květy hortenzií
apod. V mateřské škole je vhodné některé přízdoby s dětmi vyrobit, např. hvězdičky
různých velikostí ze slaného těsta. Barevné ladění přízdob na věnci je tradičně do červena
nebo fialova. V posledních letech se barevnost rozšiřuje o stříbrnou, zlatou, oranžovou,
růžovou, bílou i netradičně modrou.
Kruhová podložka se obalí pruhem krepového papíru a konce papíru se
připíchnou špendlíkem k podložce. Větvičky se nastříhají 7 až 10 cm dlouhé. Kratší
větvičky se přikládají na podložku k vnitřnímu obvodu, směrem k vnějšímu obvodu se
připevňují větvičky delší. Chvojí se skládá těsně vedle sebe, aby podložka nebyla vidět.
Položená řada větviček se obtočí a přitáhne k podložce vázacím drátem. Další řada větviček
se pokládá přes drát, kterým je upevněna předchozí řada tak, aby drát byl zakryt. Drátem se
upevní každá řada (Dytrtová, 2003).
Svíčky se napíchnou na kovové podložky. Ozdoby děti naskládají na věnec
a pedagog je přilepí tavnou pistolí (viz nebezpečné technologie, kap. 4.2).
28
Vánoční svícen (foto č. 8, 10)
Je možné vyrobit různými způsoby.
Klasický svícen je vypichovaný s chvojím Moderní vánoční svícny se tvoří na samorostech,
silnější kůře apod.
Děti musí být informovány, že vánoční svícny slouží jako dekorace a svíčky nebudou
z bezpečnostních důvodů zapalovány! Jejich počet určuje aranžér, zpravidla se používá
jedna až čtyři.
Vánoční svícen vypichovaný z chvojí (foto č. 8) se zhotovuje do nízkých misek.
Nastříhané chvojí a další rostlinný materiál se vpichuje
do vlhkého florexu, stejně tak svíčky. Vhodné chvojí je
například borovice, jedle aj. Přízdoby se použijí jako
u adventního věnce. Ozdoby se nalepí tavnou pistolí,
pokud mají stonek, vypichují se do florexu.
Vánoční svícen na kůře (foto č. 10) se začíná
aranžovat přilepením svíčky na kůru tavnou pistolí.
Dále se kůra zdobí sušenými plody, květy a vánočními
prvky, po dokončení se přízdoby přilepí (viz
nebezpečné technologie, kap. 4.2).
Foto č. 8 Svícen z chvojí v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 9 Adventní věnec v MŠ Foto č. 10 Svícen na kůře v MŠ
(Vlčková, 2010) (Vlčková, 2010)
29
3.6 Rostlinný materiál k aranžování a vazbě
Nejoblíbenějším a základním aranžérským materiálem jsou kvetoucí a zelené
rostliny. Cílem následujícího přehledu rostlin vhodných k aranžování a vazbě je ukázat
na druhy, které jsou dostupné a finančně nenáročné pro pedagogickou veřejnost i děti
ve školství. Dostupností materiálu je chápáno využití rostlin, které nás bezprostředně
obklopují, ať už v zahradě, po cestě do „školky“ nebo na vycházce. V některých
mateřských školách se objevuje trend pěstovat s dětmi kvetoucí i zelené rostliny
na vlastních zahradách. Vzhledem k rozsahu této bakalářské práce se však tímto záměrem
nelze hlouběji zabývat. Pro přehlednost a k vytvoření seznamu základních rostlin bylo
vybráno uživatelské a pěstitelské hledisko. Bylinné a dřevnaté rostliny byly rozčleněny
podle Dytrtové (2003).
Mezi druhy rostlin vhodné pro aranžování patří celá řada letniček, dvouletek,
trvalek, rostliny zařazované mezi cibuloviny (cibulnaté a hlíznaté rostliny), ale i trávy,
léčivé rostliny, polní plodiny a speciální rostliny k sušení. Významné místo zaujímají
i dřeviny.
Rostliny méně známé nebo zřídka se vyskytující byly vynechány. U rostlin, které
mají širší druhové zastoupení v možnosti uplatnění s předškolními dětmi, je uveden pouze
rodový název. Domníváme se, že mezi pedagogy jsou více užívány české názvy rostlin,
a proto jsou seznamy řazeny abecedně dle českého názvosloví. Pro názornost je uveden
přehled nejčastěji používaných rostlin v jiné grafice. Vzhledem k závažnosti je téma
nebezpečné rostliny v aranžování zařazeno do zvláštní kapitoly 4.1.
Rostliny zařazené v přehledu jsou uvedeny dle Dytrtové (2003) a jsou doplněny
o druhy rostlin dle internetového zdroje www.biolib.cz. Další rostliny vhodné k aranžování
s dětmi v MŠ jsou uvedeny v metodických listech v praktické části. V seznamech jsou
vzácně zastoupeny rostliny chráněné a nebezpečné. Předpokládáme, že tyto rosliny lze
získat pěstováním na zahradě nebo nákupem. Obrazovou dokumentaci uvedených druhů
rostlin lze nalézt např. na internetové adrese: www. biolib. cz.
3.6.1 Bylinné rostliny
Letničky, dvouletky, trvalky, cibuloviny
Letničky
„Byliny, které ve středoevropských klimatických podmínkách na venkovním stanovišti nevytrvávají déle
než jedno vegetační období. Z jarního výsevu ve stejném roce v létě vykvétají, tvoří semeno a potom
odumírají“ (Vít a kol., 2001, s. 95). Vegetační klid přetrvávají v osivu.
30
Dvouletky
„Květiny, které k plnému vývoji potřebují dva roky. V prvním roce se vysévají a vytvářejí přízemní růžice
listů. Někdy začínají kvést již na podzim, ale hlavní období kvetení je na jaře následujícího roku. V létě
vytvářejí semena“ (Vít a kol., 2001, s. 95).
Trvalky
„Rostliny, které vytrvávají na stanovišti více let“ (Vít a kol., 2001, s. 95).
Cibuloviny (cibulnaté a hlíznaté rostliny)
„Květiny, které přetrvávají nepříznivé růstové podmínky pomocí podzemních orgánů (cibule, hlízy). Během
jejich života se střídá období růstu s obdobím vegetačního klidu“ (Vít a kol., 2001, s. 95).
aksamitník vzpřímený (afrikán) - Tagetes erecta
astra čínská - Callistephus chinensis
cínie, ostálka sličná - Zinina elegans
fiala šedivá - Matthiola incana
hledík větší - Antirrhinum majus
hvozdík čínský (karafiát) - Dianthus chinensis
hvozdík zahradní - Dianthus caryophyllus
chrpa – Centaurea
chrysantéma - Chrysanthemum
janeba drsná - Heliopsis helianthoides
jiřina zahradní - Dahlia pinnata
kokarda osinatá - Gaillardia aristata
kosatec - Iris
laskavec ocasatý - Amaranthus caudatus
lilie - Lilium
mečík – Gladiolus
měsíček lékařský - Calendula officinalis
narcis - Narcissus
ostrožka zahradní - Consolida ambiqua
sasanka věncová - Anemone coronaria
sněženka podsněžník – Galanthus nivalis
stračka - Deplphinium x cultorum
šater latnatý - Gypsophila paniculata
šuškanda klasnatá - Liatris spicata
slunečnice vytrvalá - Helianthus decapetalus
třapatka - Rudbeckia
tulipán - Tulipa
zlatobýl kanadský - Solidago canadensis
Trávy a ostřice
Jsou okrasné listy s květenstvím, které se mohou sušit. Sklízíme je před dobou zralosti. Přezrálá květenství se
rozpadají.
ječmen hřívnatý - Hordeum jubatum
lesknice kanárská - Phalaris canariensis
metlice trsnatá - Deschampsia cespitosa
ozdobnice čínská - Miscanthus sinensis
ostřice Grayova - Carex grayi
oves jalový - Avena sterilis
pampas dvoudomý - Cortaderia selloana
proso seté - Panicum miliaceum
psineček obecný - Agrostis capillaris
rákos obecný - Phragmites communis
sveřep velkoklasý - Bromus lanceolatus
třeslice prostřední - Briza media
zaječí ocásek vejčitý - Lagurus ovatus
31
Léčivé rostliny
„Rostliny plané, rostoucí ve volné přírodě nebo z nich vyšlechtěné a pěstované kultivary. Buď obsahují
výhradně terapeuticky účinné látky a užívají se pouze k léčení nebo jsou to rostliny s širším uplatněním“
(Jirásek a kol., 1986, s. 7). Některé jsou často označovány jako „bylinky“.
dobromysl obecná - Origanum vulgare
levandule lékařská - Lavandula angustifolia
majoránka zahradní - Majorana hortensis
máta dlouholistá - Mentha longifolia
mateřídouška obecná - Thymus vulgaris
mateřídouška úzkolistá - Thymus serpyllum
meduňka lékařská - Melissa officinalis
šalvěj lékařská - Salvia officinalis
šalvěj přeslenitá - Salvia verticillata
Polní plodiny
Byliny jednoleté i víceleté. Zejména obiloviny z čeledi lipnicovité (Poaceae) jsou základem pro velikonoční
a dožínkové dekorace. Pro svoji dostupnost na venkově mohou být součástí letních vazeb (viz kap. 7.2 a 7.3)
i podzimních dekorací.
ječmen - Hordeum
kukuřice - Zea
len - Linum
mák - Papaver
oves - Avena
pšenice - Triticum
žito – Secale
3.6.2 Dřevnaté rostliny
Vytrvalé rostliny, které mají schopnost vytvářet ve stonku dřevo a lýko. Do skupiny dřevin se řadí stromy,
keře nebo polokeře. Dřeviny se dělí na listnaté a jehličnaté.
Listnaté dřeviny
Dřeviny, jejichž asimilační orgány jsou listy. Charakteristickým znakem je zbarvení, popř. opad listů
na počátku vegetačního klidu, i když některé jsou stálozelené, mrazuvzdorné, neopadavé.
bříza - Betula
buk - Fagus
cesmina - Ilex
dřezovec - Gleditsia
dřišťál - Berberis
hloh - Crataegus
hlohyně - Pyracantha
hlošina – Elaeagnus
jabloň - Malus
janovec metlatý - Cytisus scoparius
jeřáb ptačí - Sorbus aucuparia
jmelí - Viscum
katalpa – Catalpa
mahónie - Mahonia
32
pámelník bílý - Symphoricarpus albus
plamének - Clematis
platan - Platanus
ptačí zob - Ligustrum
růže - Rosa
skalník - Cotoneaster
slivoň - Prunus
svída - Cornus
šeřík - Syringa
tavolník – Spiraea
třešeň - Prunus
vrba jíva - Salix caprea
vrba Matsudova - Salix matsudana ´Tortuosa´
weigelie - Weigelia
zimostráz - Buxus
zlatice - Forsythia
Jehličnaté dřeviny - konifery
Jehličnan (Conifer). Dřeviny, jejichž asimilační orgány jsou jehlice. V ČR jsou jehličnaté dřeviny stálezelené
a neopadavé. Výjimku tvoří modřín.
borovice černá - Pinus nigra
borovice lesní - Pinus sylvestris
borovice vejmutovka - Pinus strobus
cypřiš stálezelený - Cupressus sempervirens
douglaska tisolistá - Pseudotsuga menziesii
jalovec chvojka - Juniperus sabina
jalovec virginský - Juniperus virginiana
jedle bělokorá - Abies alba
jedle ojíněná - Abies concolor
smrk pichlavý - Picea pungens
smrk ztepilý - Picea abies
3.6.3 Rostliny k sušení
Rostliny nebo jejich části, které po usušení zachovávají přirozený vzhled. Sušením je vnímáno odstranění
vody, které je možné mrazem, vzduchem, mikrovlnami nebo pomocí technických materiálů. „Rostliny
nebo květy se sklízí buď v plném rozkvětu (pokud se při sušení nerozpadají) nebo před plným rozkvětem,
někdy i v poupěti“ (Vít a kol., 2001, s. 194).
K sušení se používají rostliny ze skupin bylin i dřevin. Některé rostliny se pěstují speciálně na sušení.
aksamitník vzpřímený (afrikán) - Tagetes erecta
břinek roční - Lonas annua
černucha damašská - Nigella damascena
černucha španělská - Nigella hispanica
kraspédie kulovitá - Craspedia globosa
len velkokvětý - Linum grandiflorum
limonka chobotnatá - Limonium sinuatum
limonka tatarská - Limonium tataricum
měsíčnice roční - Lunaria annua
mochyně židovská třešeň - Physalis akekengi
molučenka hladká - Moluccella laevis
ostrožka zahradní - Consolida ambiqua
pestrovka Haagenova - Gomphrena haageana
růže - Rosa
řebříček tužebníkovitý - Achillea filipendulina
slaměnka křídlatá - Ammobium alatum
smil listenatý - Helichrysum bracteatum
suchokvět roční - Xeranthemum annuum
slunečnice vytrvalá - Helianthus decapetalus
světlice barvířská - Carthamus tinctorius
smilek růžový - Helipterum roseum
33
3.6.4 Ošetření a péče o řezané květiny
Rostlinný materiál, z obchodu, ze zahrady nebo z volné přírody je třeba
před aranžováním správně ošetřit.
„Rostliny s dužnatými (bylinnými) stonky seříznout dlouhým šikmým řezem.
Stříháním se uzavírají cévní svazky ve stonku. Aranžéři z Japonska doporučují seřezávat
stonky rostlin pod vodou, aby se nedostal do cévních svazků rostliny vzduch. I to by mělo
prodloužit životnost rostliny. Dřevnaté stonky se mohou před vložením do vody rozštěpit
nebo roztřepit, aby větší plochou nasály vodu. Ze spodní části stonků je důležité odstranit
listy, které by jinak ve vodě uhnívaly“ (Dytrtová, 2003, s. 36).
Rostliny vyžadující při ošetřování zvláštní péči (Hessayon, 2000, s. 17).
„Květiny vydrží déle svěží, když jsou na noc přemístěny z teplé místnosti do chladna. Voda
v nádobě se vyměňuje každý den, při použití výživy pro řezané květiny jedenkrát za tři dny.
Pokud stonek začíná uhnívat, seřízne se podle potřeby nebo alespoň o 1cm. Jednou
z příčin předčasného vadnutí květin je ethylen, který vylučují dužnaté plody, zrající ovoce
nebo vadnoucí květy“ v blízkosti aranžmá (Dytrová, 2003, s. 36).
V mateřské škole bude pro aranžování s dětmi používán materiál,
který nevyžaduje zvláštní péči. Stonky rostlin se po seříznutí ponoří hluboko do vody
a v nádobě se postaví na několik hodin do chladné a temné místnosti, dle možností
mateřské školy.
Jedním ze způsobů zajištění trvanlivosti květin může být sušení rostlin.
V mateřské škole doporučujeme uplatnit metodu sušení zavěšením rostlin ve svazku
nebo jednotlivě na suchém, temném a vzdušném místě. Tento způsob konzervace se odvíjí
od podmínek a možností každé mateřské školy.
Aranžmá či vazba se umístí v prostoru, kde nedopadá přímé sluneční světlo.
TIPY pro úspěšné ošetření aranžovaných rostlin dle Dytrtové (2003, s. 36)
• stonky rostlin seříznout šikmo
• odstranit listy, které by zasahovaly v nádobě do vody
• vodu vyměňovat nebo dolévat
• prodloužit životnost květin lze speciálními chemickými přípravky
• ethylen (zavadající ovoce) způsobuje rychlé uvadání květin
• nedávat rostliny k tepelnému zdroji ani na přímé sluneční světlo
34
3.7 Technické a doplňkové materiály
Trh nabízí širokou škálu technických a doplňkových materiálů, které se používají
ve floristice. Vzhledem k obsahu práce jsou zde zařazeny ty materiály, které lze využít
při aranžování a vazbě s dětmi mateřských škol.
TECHNICKÉ MATERIÁLY
Patří k základnímu vybavení pro zhotovení většiny květinových dekorací.
Pro přehlednost jsou rozděleny do tří skupin: nářadí, nádoby a aranžovací materiál.
3.7.1 Nářadí a jiný technický materiál
Pro aranžování a vazbu je velmi málo nástrojů, se kterými mohou pracovat děti
v mateřské škole bez dozoru pedagoga. Vzhledem k bezpečnosti při práci dítě nesmí
pracovat s ostrými předměty (nůž, nůžky, kleště na drát), ani s nástroji, které mohou
způsobit popáleniny (např. lepicí pistole), viz kap. 4.2. Ze zkušenosti lze říci, že pokud jsou
všechny materiály k aranžování dobře připraveny (viz kap. 3.6.4), dítě pracuje pouze
s nůžkami se zaoblenými hroty, ostatní nářadí používá v případě potřeby pedagog.
Dle Matušky (2004) se mezi základní nářadí a technické materiály řadí:
Zahradnické nůžky slouží na stříhání a úpravu silnějších stonků či větví.
Pro aranžování jsou ideální menší květinářské nůžky.
Nůž by měl být ostrý, je používán pro ošetřování stonků květin, odstraňování
listů, krájení aranžovací hmoty.
Kleště na drát poslouží při stříhání drátů, pletiva, zkracování stonků umělých
květin apod.
Lepicí pistole se po zapojení do elektrické sítě zahřívá a taví silikonové náplně,
které v tekuté formě slouží jako lepidlo.
Lepidlo – pro přípravu jednotlivých částí dekorace, obalování materiálů,
k přípravným pracím plně postačí lepidlo na papír (Herkules). Lepidlo na živé květy je
určeno pouze pro práci s živými květinami. Lepidlo ve spreji je určeno pouze na neživé
materiály.
Lýko, provázek – pro svázání stonků květin v kytici. Slouží k upevnění
materiálu, při tvorbě „vlastních“ nádob pro aranžování.
35
3.7.2 Nádoby
Jak uvádí řada odborníků, správně vybraná nádoba je důležitou součástí vytvořené
kompozice. Měla by květiny vhodně doplňovat a tvořit dokonalý celek. Základním
pravidlem pro určování výšky rostlin v poměru k nádobě je pravidlo zlatého řezu (viz kap.
3.3).
Na trhu je velký výběr nádob, které se liší tvarem, velikostí a použitým
materiálem. Nabízeny jsou nádoby skleněné, kovové, keramické, dřevěné, proutěné,
plastové, z pálené hlíny a další. Mnoho nádob je však pro použití v mateřské škole finančně
nedostupných. Z tohoto důvodu je snaha o vytvoření „vlastních“ nádob, a to zejména
z přírodních materiálů. Ukázkou je jednoduchá a nápaditá nádoba, kterou mohou vytvořit
děti (foto č. 11).
Foto č. 11 Vlastní nádoba (Vlčková, 2010)
Podle Hessayona (2000) jsou definovány jako základní tyto nádoby:
Váza a džbán je nádoba, která je alespoň tak vysoká, jako je široká. Často je úzká
a se zúženým hrdlem. Je oblíbenou nádobou na řezané květiny.
Miska, nízká váza patří mezi mělké nádoby. Běžně se používají na stolní
aranžmá. Domníváme se, že pro použití v mateřských školách jsou vhodné plastové misky
(např. od firmy Oasis), jejichž součástí je aranžovací hmota.
Košíky jsou oblíbené pro dekorace ze suchých květin. Jsou-li používány
pro čerstvé květiny, je třeba je vyložit nádobou, která nepropouští vodu. Barvy se pohybují
od světle žluté až po téměř černou. Pro většinu příležitostí je vhodný mělký a široký košík,
popř. s vysokým držadlem.
36
Slaměné podložky jsou většinou kruhového tvaru, používají se ke zhotovení
věnců nebo závěsných dekorací. Jsou k dostání v různých průměrech od 20 cm do 1 m.
Závěsná nádoba se používá hlavně pro sušené rostliny. Nejčastěji používaný je
jednostranný košík z proutí nebo nádoba z terakoty a keramiky.
Rozmanité předměty se vyskytují v každé domácnosti. Jedná se o formičky
na puding, konvice, rendlíky, šálky na čaj atd. Jako nádoby mohou posloužit i mušle,
samorosty nebo vydlabané půlky dýní. Při tvorbě dekorací s předškolními dětmi jsou právě
tyto nádoby hojně využívány.
3.7.3 Aranžovací materiál
„Pomocný materiál, který slouží k upevnění zeleně a květů v nádobě na určité
místo. Důležité je, aby pomocný materiál držel pevně, spolehlivě a byl skryt“ (Hessayon,
2000, s. 6).
Podle Dytrtové (2003) se mezi aranžovací materiál zařazuje:
Aranžovací hmota (florex, oasis) zelené i jiné barvy, saje vodu a dobře se krájí.
Stonky rostlin se do ní snadno zapichují. Základním tvarem této hmoty je cihla. Hmotu lze
koupit i v jiných tvarech nebo se dodává zakotvená přímo v aranžovacích nádobách.
Kenzan (ježek) je těžká kovová (nerezová) podložka různých velikostí a tvarů
s hroty. V dnešní době se téměř nevyužívá, pro děti je nevhodný, je nahrazen florexem.
Vázací drát je nejdůležitější vazačskou pomůckou. Slouží k vyztužování rostlin,
k navazování materiálu a k jeho spojování. Vázací drát se vyrábí v různém průměru. Jemný
drát (0,2 až 0,4 mm) č. 2 až 4 se používá na jemné práce. K vyztužování rostlin se
používají dráty č. 7 až 10. Průměr drátu volíme podle velikosti květů. K navazování těžších
rostlin používáme hrubý drát č. 12. K vyztužování využíváme tvrdší, sekaný drát v délkách
25 až 30 cm.
Podle Hessayona (2000) se doporučuje:
Drátěné pletivo se používá ke zpevnění kostky aranžovací hmoty, je-li plánována
větší úprava. Při aranžování vysokého a těžkého rostlinného materiálu je možné pletivo
srolovat, zmačkat do kuličky, připevnit k nádobě a do tohoto základu stonky vpichovat.
37
Lepicí páska se používá hlavně k zajištění aranžovací hmoty nebo zmačkaného
pletiva do nádoby. Úzká lepicí páska se obvykle natáhne přes vršek mělké nádoby se
širokým hrdlem tak, aby vytvořila čtvercovou síť.
Oblázky a barevné kuličky se používají k udržení stonků řezaných květin.
Kuličky nebo zploštělé skleněné nugety ve skleněné váze zvyšují atraktivnost aranžmá.
Zkumavka, květinová ampule se používá do úprav, kde listy nebo květy je třeba
použít výše než je délka jejich stonku. Délku ampule lze upravit, běžná délka je zpravidla
30 cm.
DOPLŇKOVÉ MATERIÁLY
Podle Matušky (2004) nejsou tyto materiály rostlinného původu a zpravidla je
používáme k doplnění, dokončení či zvýraznění dekorace. Zařazuje sem např:
Stuhy mají velice široké zastoupení druhů materiálů. Nabízí se stuhy saténové,
šifónové, látkové, papírové, jutové aj.
Pedig-ratan – jemné tenké proutí, ohebné, velmi tvárné. Při použití pedigu
dekorace získává určitý pohyb a náboj. Lze jej použít jako prvek pro přípravu různých
konstrukcí či jako samotný dekorační prvek.
Perličky, korálky většinou zjemní vytvořenou dekoraci nebo dodají elegantní
vzhled. Jedná se o nejrůznější tvary a velikosti perliček v různých barevných odstínech.
Lýko je velmi vhodné pro svazování různých svazečků, začišťování úvazků
či vytváření mašlí. Lze jej koupit v různých barevných odstínech.
Papíry – tvrdé papíry, voskové papíry, klasické dekorační papíry, lepenky i papír
v podobě buničiny. Slouží k přípravě podložek, šablon nebo jako manžeta pro kytici
i k tvorbě pozadí pro celkový dojem z dekorace.
Textilie, plst – len, filc, krepovina, juta aj.
Sezónní přízdoby jsou doplňky k určitým svátkům a slavnostním příležitostem,
jako jsou např. Velikonoce, Vánoce, Den dětí. K tomuto účelu si děti předem mohou
vytvořit jednoduché přízdoby v rámci pracovní a výtvarné činnosti. Např. hvězdičky
ze slaného těsta, hnízdo ze sisalového vlákna s kašírovanými vejci apod.
Floristické drátky jsou jemné dekorační drátky namotané na cívku v různých
průměrech a různých barevných odstínech. Nejčastěji ve zlaté, stříbrné nebo bronzové
barvě.
38
4. Bezpečnost práce při aranžování
Při kontaktu a činnosti dětí může při neopatrném a neodborném zacházení
s rostlinným materiálem z přírody hrozit nebezpečí otravy, alergie či poranění.
Podle Nováka (2004) neexistuje způsob, jak se zbavit rostlin obsahujících
škodlivé a nebezpečné látky v bytech, v zahradách nebo v přírodě a nemělo by to ani žádný
smysl. Nezbývá, než intoxikaci nebezpečnými rostlinami či mechanickému poranění
předcházet.
Již od útlého věku lze děti soustavně upozorňovat na nebezpečí otravy v jejich
okolí a samozřejmostí je jejich neustálá kontrola (Novák, 2004). Nebezpečné rostliny je
nutné vhodným způsobem dětem ukázat. Je třeba je učit, že rostliny se neochutnávají,
nekonzumují se ani jejich části, po kontaktu s rostlinami a před jídlem je třeba si řádně
umýt ruce. To lze již od nástupu dítěte do mateřské školy. Velmi důležitý je příklad
dospělého, který by neměl sbírat, ochutnávat nebo k přípravě nápojů či potravin používat
neznámé rostliny.
Podle Nováka a Novákové (2010) je po stanovení diagnózy alergie na rostliny
zpravidla nutností omezit kontakt dítěte se zjištěným alergenem. Také při podezření učitele
na jakýkoliv typ alergie u dítěte je nutné okamžitě informovat rodiče.
Domníváme se, že na začátku docházky je třeba upozornit rodiče na skutečnost
tvořivé práce dětí s různým rostlinným materiálem z přírody, včetně rostlin jedovatých
či alergenních. Je nutné ujistit rodiče o vzdělání pedagogů v oblasti nebezpečných rostlin
a ochraně zdraví při práci s nimi a získat jejich souhlas. Doporučujeme vyžádat si od rodičů
informaci o již zjištěné alergii svého dítěte. Při práci s alergenními rostlinami je třeba brát
zřetel na tuto skutečnost. Vzájemně předané informace je vhodné písemně podložit
a dokladovat (viz příloha Prohlášení).
Kromě rostlin jedovatých a alergenních mohou být rostliny pro děti nebezpečné
zejména pro mechanická poranění, a to především trny, ostny, ostrými listy i dřevnatými
stonky. Při sběru rostlin s dětmi je vhodné použít rukavice a demonstrovat, jak při samotné
práci dbát zvýšené opatrnosti.
Zranění dětí je možné také při práci s drátem, nožem a nůžkami (viz kap. 4.2).
Důležitým, všeobecně známým pravidlem je nekonzumovat potraviny a nepít
nápoje během práce s rostlinným materiálem a po ukončení práce si řádně umýt ruce.
Nezbytné je ověření očkování proti tetanu u dětí a předpisové vybavení příruční lékárničky,
uložené na přístupném místě (Dytrtová, 2003).
39
4.1 Nebezpečné rostliny
Některé rostliny mohou člověku způsobit menší či větší zdravotní problémy
a v krajním případě i smrt. Jsou to druhy vyvolávající otravy nebo alergie, tedy rostliny
toxické, běžně označované za jedovaté (Novák, Nováková, 2010).
Podle Nováka (2004) se toxická letnička, trvalka, keř nebo strom najde téměř
v každé zahradě, v parku nebo na volném prostranství jako součást veřejné zeleně. Mnohé
nebezpečné rostliny rostou ve volné přírodě. I mezi pokojovými rostlinami jsou některé
nebezpečné.
Podle Nováka a Novákové (2010) jsou velmi početné druhy rostlin vyvolávající
u citlivých osob nepřiměřené reakce imunitního systému, nazývané alergie.
„Je nepochybné, že alergie jsou na prudkém vzestupu. Ještě například před třiceti
lety byla alergie mezi dětmi povinnými školní docházkou výjimečným jevem. Dnes trpí
některou z alergií téměř každý třetí školák“ (Novák, Nováková, 2010, s. 9).
Rostliny uvedené v přehledu jedovatých a alergenních rostlin byly zpracovány
dle odborných publikací: Novák (2004); Novák, Nováková (2010); Baloun a kol. (1989).
V praktické části jsou součástí metodických listů ještě některé další rostliny z volné
přírody. Na elektronických zdrojích lze nalézt obrazovou dokumentaci uvedených druhů
rostlin: www. bioloib. cz.
4.1.1 Přehled jedovatých rostlin
Součástí bakalářské práce je snaha prostřednictvím aranžování zvýšit
informovanost pedagogů o nebezpečných rostlinách v okolí dětí a prezentovat pokus,
jak pracovat s dětmi a neizolovat je od styku s jedovatými a alergenními rostlinami. Sonda
je prezentována na nebezpečných rostlinách, vyskytujících se převážně v Brně a okolí.
Proto je dále uveden přehled v České republice se často vyskytujících nebezpečných rostlin.
Pro konkrétní školské zařízení je třeba pedagogem seznam upravit a doplnit podle regionů.
Pro snazší orientaci jsou seznamy uspořádány abecedně podle českých, v praxi více
užívaných názvů. V přehledu se nachází i chráněné rostliny, které lze získat pěstováním
na zahradě nebo nákupem.
40
áron plamatý - Arum maculatum
barvínek menší - Vinca minor
bez černý - Sambucus nigra
blatouch bahenní - Caltha palustris
bledule jarní - Leucojum vernum
blín černý - Hyoscyamus niger
bobkovíšeň lékařská - Prunus laurocerasus
bolehlav plamatý – Conium maculatum
bolševník - Heracleum
brambořík perský - Cyclamen persicum
brslen evropský - Euonymus europaeus
břečťan popínavý - Hedera helix
cesmína ostrolistá - Ilex aquifolium
cypřišek - Chamaecyparis
čemeřice černá - Helleborus niger
dřišťál obecný - Berberis vulgaris
durman - Datura
dymnivka dutá - Corydalis cava
fazol šarlatový - Phaseolus coccineus
hlaváček jarní - Adonis vernalis
hlaváček letní - Adonis aestivalis
hrachor vonný - Lathyrus odoratus
hvězdník - Hippeastrum
jalovec - Juniperus
janovec metlatý - Cytisus scoparius
jmelí bílé - Viscum album
kala - Zantedeschia
kalina - Viburnum
kapraď samec - Dryopteris filix-mas
kokořík mnohokvětý - Polygonatum multiflorum
koniklec luční - Pulsatilla pratensis
konopí seté - Cannabis sativa
konvalinka vonná - Convallaria majalis
kopytník evropský - Asarum europaeum
kosatec - Iris
kroton pestrý – Codiaeum variegatum
krušina olšová - Frangula alnus
kustovnice cizí - Lycium barbarum
lilek černý - Solanum nigrum
locika - Lactuca
lupina mnoholistá - Lupinus polyphyllus
lýkovec jedovatý - Daphne mezereum
mahónie cesmnínolistá - Mahonia aquifolium
mák setý - Papaver somniferum
mák vlčí - Papaver rhoeas
mochyně židovská - Physalis akekengi
monstera – Monstera
mramornatka - Diffenbachie
náprstník červený - Digitalis purpurea
narcis - Narcissus
ocún jesenní - Colchicum autumnale
oleandr obecný - Nerium oleander
oměj - Aconitum
orlíček obecný - Aquilegia vulgaris
orsej jarní - Ficaria verna
pámelník bílý - Symphoricarpos albus
pěnišník - Rhododendron
pivoňka lékařská - Paeonia officinalis
plamének - Clematis
podražec křovištní – Aristolochia clematitis
prvosenka nálevkovitá - Primula obconica
pryskyřník prudký - Ranunculus acris
pryšec - Euphorbia
pryšec překrásný (vánoční hvězda) - Euphorbia
pulcherima
ptačí zob obecný - Ligustrum vulgare
routa vonná - Ruta graveolens
rozchodník prudký - Sedum acre
ruj vlasatá - Cotinus coggygria
rulík zlomocný – Atropa bella-donna
řebčík královský - Fritillaria imperialis
řemenatka oranžová - Clivia miniata
sasanka hajní - Anemone nemorosa
sasanka pryskyřníkovitá-Anemone ranunculoides
sněženka podsněžník - Galanthus nivalis
srdcovka nádherná - Dicentra spectabilis
starček - Senecio
střemcha obecná - Prunus padus
41
svlačec rolní - Convolvulus arvensis
škumpa orobincová - Rhus typhina
šťavel kyselý - Oxalis acetosella
štědřenec odvislý - Laburnum anagyroides
tenura páskatá - Sanseviera trifasciata
tis - Taxus
trnovník akát - Robinia pseudoacacia
třemdava bílá - Dictamnus albus
tulipán zahradní - Tulipa gesnerana
upolín evropský - Trollius europaeus
vistárie čínská - Wisteria sinensis
vlaštovičník větší - Chelidonium majus
vraní oko čtyřlisté – Paris quadrifolia
vratič obecný - Tanacetum vulgare
zemědým lékařský – Fujarka officinalis
zerav - Thuja
zimolez - Lonicera
zimostráz vždyzelený - Buxus sempervierens
žanovec měchýřník - Colutea arborescens
4.1.2 Přehled alergenních rostlin
Přehled rostlin, které mohou vyvolat alergickou reakci u člověka, je rozdělen
na inhalační a kontaktní alergeny. Další významnou skupinou jsou potravinové alergeny,
kterými se v souvislosti s aranžováním a vazbou nebudeme zabývat.
Inhalační alergeny
„Inhalační alergeny rostlinného původu tvoří pyl různých druhů rostlin (lučních
trav, plevelů, dřevin apod.) a nejčastějším projevem je tzv. pylová (nesprávně senná) rýma.
Výskyt těchto příznaků je sezónní, vztahují se k období kvetení určitých druhů rostlin, a tím
k výskytu pylu v ovzduší. Jedná se většinou o rostliny větrosnubné, které tvoří velké
množství pylu, roznášeného prouděním vzduchu“ (Baloun a kol., 1989, s. 40).
DŘEVINY:
bez černý – Sambucus nigra
borovice – Pinus
bříza bělokorá – Betula pendula
buk lesní – Fagus sylvatica
dub – Quercus
hlošina úzkolistá – Elaeagnus angustifolia
jalovec – Juniperus
jasan ztepilý – Fraxinus excelsior
javor – Acer
jedle bělokorá – Abies alba
jilm – Ulmus
jírovec maďal – Aesculus hippocastanum
kaštanovník jedlý - Castanea sativa
lípa srdčitá – Tilia cordata
líska obecná – Corylus avellana
modřín opadavý – Larix decidua
olše lepkavá – Alnus glutinosa
platan – Platanus
ptačí zob obecný – Ligustrum vulgare
pustoryl věncový – Philadelphus coronarius
růže šípková – Rosa canina
smrk ztepilý – Picea abies
šeřík obecný – Syringa vulgaris
tis červený – Taxus baccata
trnovník akát – Robinia pseudacacia
vrba – Salix
42
BYLINY:
brukev řepka olejka – Brassica napus
hořčice polní – Sinapis arvensis
hvězdnice – Aster
jetel luční – Trifolium pretense
jiřina zahradní – Dahlia pinnata
jitrocel kopinatý – Plantago lanceolata
kopretina – Leucanthemum
kopřiva – Urtica
kosatec – Iris
laskavec ohnutý – Amaranthus retroflexus
lebeda – Atriplex
merlík bílý – Chenopodium album
měsíček lékařský – Calendula officinalis
ostřice – Carex
pelyněk černobýl – Artemisia vulgaris
podběl lékařský – Tussilago farfara
rdesno – Polygonum
rmen barvířský – Anthemis tinctoria
sedmikráska obecná – Bellis perenis
slunečnice – Helianthus
pampeliška lékařská – Taraxacum officinale
šťovík – Rumex
vratič obecný – Tanacetum vulgare
vřes obecný – Calluna vulgaris
zlatobýl kanadský – Solidago canadensis
všechny druhy trav – Graminae
obilniny
Kontaktní alergeny
Některé rostliny obsahují chemické látky, které při kontaktu s kůží
nebo sliznicemi způsobují alergickou reakci – vyrážku, otoky, svědění, popálení, popř. jiné
reakce (Frýzová, 2009).
„Při dotyku nebo požití fotosenzibilizujících rostlin dochází vlivem slunečních
paprsků u citlivých osob k zarudnutí, svědění i zpuchýřkovatění kůže (obr. č. 22, s. 43),
což se označuje jako fotodermatitida“ (Novák, 2004, s. 15).
DŘEVINY:
břečťan popínavý – Hedera helix
cypřič – Cupressus
jalovec – Juniperus
kroton pestrý – Codiaeum variegatum
lýkovec jedovatý – Daphne mezereum
oleandr obecný – Nerium oleander
plamének – Clematis
ruj vlasatá – Cotinus coggygria
škumpa orobincová – Rhus typhina
zerav (túje) západní – Thuja occidentalis
43
BYLINY:
ambrózie - Ambrosia
áron plamatý – Arum maculatum
begonie – Begonia
bolševník – Heracleum
brambořík – Cyclamen
čemeřice černá – Helleborus niger
diefenbachie – Dieffenbachia
heřmánek - Chamomilla
chmel otáčivý – Humulus lupulus
chryzantéma - Chrysanthemum
jestřábník - Hieracium
konopí seté – Cannabis sativa
mák – Papaver
oman - Inula
oměj – Aconitum
pelargonie, muškát – Pelargonium
pohanka obecná – Fagopyrum esculentum
prvosenka – Primula
pryskyřník - Ranunculus
pryšec – Euphorbia
rdesno hadí kořen – Bistorta major
routa vonná – Ruta graveolens
rozchodník – Sedum
řebříček – Achillea
řepeň - Xanthium
sasanka – Anemone
skočec obecný – Ricinus communis
slunečnice – Helianthus
třapatka - Rudbeckia
třemdava bílá – Dictamnus albus
třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum
tulipán – Tulipa
vlaštovičník větší – Chelidonium majus
zlatobýl - Solidago
Obr. č. 22 Kontaktní alergická fotodermatitida (www.ulekare.cz, 2011)
44
4.2 Nebezpečné technologie
Pracovní postupy navrhovaných praktických činností dětí, které jsou součástí
metodických listů (viz kap. 7), vystavují děti určitým nebezpečím, kterým je třeba
předcházet. Zde platí všeobecné zásady, které jsou shrnuty v tipech pro bezpečnou práci při
aranžování a vazbě. Kapitola je doplněna o nebezpečné technologie a příslušná opatření.
TIPY pro bezpečnou práci při aranžování a vazbě:
• pedagog musí vlastním příkladem dodržovat bezpečnostní opatření
• při kontaktu a činnosti s rostlinami nekonzumovat potraviny a nepít nápoje
• po kontaktu s rostlinami řádně umýt ruce
• neochutnávat rostliny
• udržovat pořádek na pracovišti
• vyžadovat správné a bezpečné pohyby dítěte
Na tyto body musí pedagog neustále upozorňovat a dbát na důsledné dodržování!
Příprava rostlinného materiálu :
- pracovat v rukavicích
- odstranit ostny a trny
- oddělit od sebe jednotlivé větve
Práce s nářadím
- nůž, zahradnické nůžky, dráty, kleště na dráty používá pouze pedagog
- dítě používá pouze nůžky se zaoblenými hroty
- nůžky se zaoblenými hroty přenáší ostřím směrem k zemi
Lepení tavnou pistolí
- vykonává pouze pedagog
- kontrola el. kabelu, v případě poškození nepoužívat (nebezpečí úrazu el. proudem)
- zahřátou pistoli ukládat mimo dosah dětí (nebezpečí popálení)
Vázaná kytice
- zajistit suchou podlahu při práci s řezanými rostlinami (nebezpečí uklouznutí)
- připravené vázy s vodou postavit na bezpečné místo, např. parapet, nebo ke stěně.
45
Věnec z chvojí
- pracovat v rukavicích
- bezpečná práce s drátem a kleštěmi, popř. tavnou pistolí
Manipulace s materiálem vyvázaným na drát (např. šišky)
- připravit dětem „k ruce“
- uchopit tak, aby drát směřoval dolů
4.2.1 Vlastní pozorování a doporučení pro aranžování s dětmi
1. Neumytí rukou po ukončení činnosti: pro každé dítě je nutno počítat individuální čas,
který potřebuje ke zhotovení svého záměru. Proto je třeba dětem jednotlivě připomínat
a kontrolovat umytí rukou po ukončení činnosti.
2. Žízeň při práci: je nezbytné připomenout dětem vhodnost pití před začátkem vlastní
práce. Před zařazením pitného režimu při činnosti vést děti k hygieně rukou.
3. Rychlá chůze a pohyby: jakmile se některé dítě začne pohybovat rychle a nebezpečně,
ostatní děti jej často napodobují. Je nutné děti zklidnit, napomenout, upozornit
na nebezpečí.
4. Činnosti, které vykonává pouze pedagog: např. vyvazování šišek na drát. Pokud bude
pedagog tuto činnost provádět před očima dětí při aranžování, zřejmě ji bude některé dítě
chtít vyzkoušet. Proto doporučujeme řádnou připravenost materiálu pedagogem
před zahájením aranžování.
5. Ochrana oděvu: při práci si dítě spontánně utírá ruce do oblečení. Může dojít
k potřísnění oděvu lepidlem, pryskyřicí z chvojí atd. Je vhodné použití ochranného oděvu,
např. starší košile, tričko nebo zástěrka.
46
5. Cíle bakalářské práce
Dle RVP PV je třeba využívat příležitostí k seznamování dětí s různými tradicemi
a zvyky, běžnými v jejich kulturním prostředí. Výzdoba interiéru či exteriéru skrze
aranžovaný objekt či kytici je téměř samozřejmou součástí našich kulturních tradic. Jedním
z dílčích vzdělávacích cílů, které pedagog u dítěte předškolního věku podporuje, je
kultivace estetického vnímání a vkusu. Rozvoj estetického cítění je nepochybně spjat
s květinami a přírodními materiály. Ty potom se zpracováním a prostorovým uspořádáním
– aranžováním a vazbou.
Z tohoto vyplývají cíle bakalářské práce:
Hlavní cíl:
Připravit metodický materiál pro pedagogy, ověřit použitelnost vybraných metod a technik
aranžování u dětí předškolního věku v rámci zařazení estetické a tvůrčí aktivity
do vzdělávací nabídky. Jako prevence na ochranu zdraví dětí experimentálně ověřit
navrženou metodiku využití nebezpečných rostlin.
Dílčí cíle:
1. Vlastním příkladem a tvořivou prací s dětmi, podněcovat tvořivost a fantazii dětí,
jejich estetický vztah k prostředí a úpravě prostředí, ve kterém žijí.
2. Sledovat dovednosti u dětí s věkovým odstupem 4-6 let.
3. Vyzkoušet u dětí aranžování s nebezpečnými rostlinami, s výjimkou prudce jedovatých
a silně alergenních rostlin.
4. Umožnit dětem poznávat a obdivovat rostliny jako součásti živé přírody, a tím zvyšovat
zájem o ochranu přírody.
47
PRAKTICKÁ ČÁST
6. Metodika
Pro realizaci praktické části bakalářské práce bylo využito prostředí Mateřské
školy Tvarožná (foto č. 12, s. 48). Po dohodě s ředitelkou školy Mgr. Yvonou Hrbáčkovou
jsem začala na jaře roku 2010 projekt realizovat. Ověřování navržených metodických listů
probíhalo po poledním odpočinku dětí a svačině, v rámci odpoledního bloku.
Témata navržená v metodických listech byla zvolena s ohledem na aktuální dění
v bezprostředním okolí dítěte a v souladu s potřebou uskutečnit vlastní zkušenost s určitým
zvykem, tradicí nebo proměnou přírody.
Rodiče dětí, kteří se zúčastnily aranžování při testování metodických listů, byli
informováni o tom, že dítě bude v kontaktu s různými rostlinami. Současně jim bylo
sděleno, že pedagog bude dbát na důsledné dodržování bezpečnostních a hygienických
pravidel při práci s rostlinným materiálem. Rodiče byli požádáni o vyplnění Prohlášení
(viz přílohy).
Velikost skupiny při aranžování a vazbě byla 6 až 8 dětí za účasti jednoho
pedagoga.
Časová dotace uvedená v metodických listech je doba vlastního aranžování
či vazby. Je nutné počítat s dalším časovým nárokem na motivaci, získání rostlinného
materiálu, přípravu „květinového koutku“, zhodnocení práce a úklid pracovního prostoru.
V případě, že zajištění rostlinného materiálu je součástí vycházky dětí, bylo v metodickém
listu doporučeno organizovat tuto činnost jeden den před samotným aranžováním.
Na ostatní činnosti, kromě získávání rostlinného materiálu, se předpokládá vymezení
hodinového bloku: Příprava „květinového koutku“: 10 min, motivace: 15 min, vlastní
práce: 20 min, vystavení a zhodnocení: 10 min, společný úklid: 5 min.
Při ověřování metodiky byly potřebné materiály a pomůcky dětem vždy obstarány
pedagogem. V metodických listech bylo navrženo aktivní zapojení dětí při zajištění
rostlinného materiálu a výroby vlastní nádoby.
Doporučuji vyjít s dětmi do přírody, získaný materiál ošetřit, nasušit (viz kap.
3.6.4). Tvořit převážně z rostlin, které zajistí děti společně s pedagogem. V jiném případě,
kdy není možné vycházet ze zdrojů volné přírody, bych upřednostnila úzkou spolupráci
s rodiči, při darování rostlin z rodinných zahrad. V případě vlastního pozemku MŠ je
vhodné pěstovat rostliny a využívat je pro aranžování a vazbu.
48
Motivace byla řízena formou rozhovoru a říkanky, která byla opakována i během
činnosti.
Před každou činností s rostlinným materiálem bylo dítě seznámeno s pravidly
bezpečnosti a hygieny při práci. Během činnosti s rostlinami bylo třeba dbát a připomínat
jejich důsledné dodržování.
Příprava „květinového koutku“ probíhala spolu s dětmi. Spočívala v třídění rostlin
do skupin a rozložení na určený prostor.
Děti měly možnost práce dle vlastní fantazie nebo se mohly inspirovat
připravenou ukázkou výsledného díla. Vždy byl demonstrován postup práce. Činnost byla
organizována jako skupinová, ve dvojicích nebo individuální.
Výsledné kompozice sloužily především pro dekoraci interiéru Mateřské školy
Tvarožná: třídy, šatny nebo chodby. Některé byly určeny pro radost druhému, nebo si je
děti odnesly domů.
Aranžérské postupy a výsledné kompozice byly dokumentovány Vojtěchem
Vlčkem a autorkou, digitálním fotoaparátem.
Foto č. 12 Mateřská škola Tvarožná (Vlčková, 2010)
49
6.1 Charakteristika školy
Kapitola zpracována dle www.materskeskolky.cz. Mateřská škola Tvarožná
zahájila provoz v roce 1987. V okolí budovy je rozlehlá zahrada s ovocnými stromy.
Mateřská škola má dvě třídy s názvem „Medvídci“ a „Zajíčci“. Kapacita třídy je
25 dětí. Ve školním roce 2010/2011 je k docházce do mateřské školy přihlášeno 50 dětí.
Základem dětského kolektivu je smíšená věková skupina. Soužití dětí je řízeno podle
pravidel chování, která stanovují děti společně s pedagogem.
Dlouhodobým záměrem mateřské školy je vychovávat samostatné a jedinečné
osobnosti, které budou schopny se prosadit v dalších letech svého vzdělávání.
Pedagogové pracují podle Školního vzdělávacího programu, který nese název
„Hrajeme si a poznáváme svět, ve kterém žijeme“. Součástí ŠVP je pět integrovaných
bloků, které jsou zpracovány do podtémat tak, aby byl zajištěn rozvoj základů klíčových
kompetencí dle RVP PV – předpokladů pro celoživotní vzdělávání (kap. č. 1).
6.2 Harmonogram průzkumu
Metodika a postup práce jednotlivých metodických listů je popsán v kapitole 7.
Metodický list č. 1 „Vynášení zimy“ byl testován 6. 4. 2010. Děti byly seznámeny s tím,
jak lidé prožívali příchod jara za dávných dob. Poté sestavovaly „jarní aranžmá“, které
vycházelo z proměn v jarní přírodě. Kompozice byla umístěna v interiéru MŠ.
Metodický list č. 2 „Pouť“ byl realizován v předčasném termínu 14. 7. 2010, protože
provoz mateřské školy byl v tomto školním roce 16. 7. 2010 ukončen. Předpokládáme,
že motivace získaná praktickou činností „vázání kytičky“ bude využita v domácím
prostředí. Výsledky vazby si děti odnesly domů.
Metodický list č. 3 „Loučení se školkou“ byl ověřován 29. 6. 2010. Po motivaci děti
vázaly kytice a následující den mohly prožít předání vlastního díla kamarádovi.
Metodický list č. 4 „Svátek“ byl vykonán 7. 10. 2010. Po řízeném rozhovoru se skupina
dětí podílela na aranžování jedné vypichované misky. Kompozice byla určena k výzdobě
interiéru při slavnostní příležitosti v MŠ.
Metodický list č. 5 „Štědrovečerní nadílka“ byl realizován 16. 12. 2010. Byl veden
motivační rozhovor, po kterém děti aranžovaly vánoční svícen ve dvojicích. Svícny
sloužily k dekoraci interiéru na výstavě perníků a při posezení u vánočního stromu
s rodinnými příslušníky.
50
7. Výsledky
7.1 Metodický list č.1 „Vynášení zimy“ (jarní aranžmá)
Foto č. 13 Tulipány v MŠ (Vlček, 2010) Foto č. 14 Narcisy v MŠ (Vlček, 2010)
MOTIVACE
Kliď se zimo, bylas dlouhá,
v nás už kvete jarní touha.
Rozvodněnou řekou plav si
a utop se někde za vsí!
NÁMĚTY PRO ROZHOVOR S DĚTMI
Těšíme se na jaro: „Dřív se lidé netěšili na jaro jen kvůli sluníčku a teplu. Zima pro ně
znamenala těžké období. K jídlu měli jen to, co si na podzim uložili do sklepů a komor –
mouku z obilí, z které si pekli chleba, brambory, naložené zelí, ovoce a taky trochu sádla
ze zabijačky. Pokud byla zima dlouhá, zásoby docházely a lidé i jejich zvířata měli hlad.
Každý se proto těšil na jaro, až se louky zase zazelenají, krávy a kozy se budou moci dosyta
napást, vylíhnou se nová kuřátka, housátka, narodí se králíčci a lidé začnou sklízet první
zeleninu.“
„Co se líbí na jaru vám? Povězte to kamarádům a poslechněte si, co mají na jaru
rádi oni“ (Kukal, Vinduška, 2010, s. 28).
51
MOTIVACE K ČINNOSTI
Pojďme na vycházku a snažme se zjistit, co všechno už venku raší, roste a kvete.
Možná se nám podaří nastříhat některé květiny a listy. Rostliny nebudeme řezat
v zahrádkách před domem, které někomu patří. To bychom mohli udělat pouze v případě,
že požádáme o dovolení majitele, popř. toho, kdo v domě bydlí. A vy děti, které máte doma
zahrádku, zkuste se dovolit maminky nebo babičky a donést některé z vašich čerstvých
květů do školky. Ze všech rostlin, které se nám podaří nashromáždit, vyrobíme jarní
dekorace. Použijeme i vzrostlé „obilíčko“, které jsme před týdnem vysévali. Tak si
přineseme kousek jara i do své třídy, a to v nás určitě probudí radostnou náladu.
KOMPETENCE (Havlínová a kol., 2008)
1. Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou.
2. Zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí.
3. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých.
DÍLČÍ CÍLE (Havlínová a kol., 2008)
1. Vnímat estetické hodnoty přírody.
2. Vykonávat jednoduché činnosti podporující zdraví těch společenství, v nichž žije.
3. Vědět o významu osobní hygieny a bezpečnosti při práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Všímá si jednotlivých detailů přírodnin a rostlin (listy, květy, stonky, kůra,...).
b) Vytváří z přírodnin dvou – i trojrozměrné estetické výtvory.
2. a) Podílí se na obměně výzdoby mateřské školy.
b) Pečuje o vzhled třídy.
3. Ví, proč nejí a nepije při práci s rostlinným materiálem a proč si po činnosti myje ruce.
METODIKA
Časová dotace: Jarní aranžmá není časově náročné, vlastní práce trvá do 20 minut.
Rostlinný materiál: Zajistí pedagog ve spolupráci s dětmi (viz Motivace k činnosti).
Pedagog během roku využívá příležitosti vycházek a pobytu venku pro sběr mechu, kůry,
růží. Tento materiál nasuší a vhodně uloží. Na jaře je možné koupit rychlené cibule
drobnokvětých narcisů v květináči, které děti uloží na misku k oknu a zalévají je.
Po rozkvětu je děti zakomponují do jarního aranžmá.
52
Bezpečnost při práci: V jarní přírodě se nachází řada jedovatých rostlin (viz kap. 4.1.1).
Před vycházkou zaměřenou na sběr jarních květů a před aranžováním informuje pedagog
všechny děti o bezpečnosti a hygieně při práci s rostlinami. Během činnosti pravidla
bezpečnosti připomíná a dbá na jejich dodržování (viz kap. 4.2).
Organizace: Den před zajištěním rostlinného materiálu je vhodné zapojit děti do výroby
nádoby. Pokud je nádoba větší, pracují děti ve skupině. Při aranžování děti pracují
ve dvojicích. Po dokončení práce pedagog seznámí děti s následnou péčí o dekoraci.
Závěr: Kompozice je určena k dekoraci interiéru mateřské školy. Děti o aranžmá pečují.
PRACOVNÍ POSTUP
Zhotovení vlastní nádoby:
1. Na terakotový květináč dítě nalepuje těsně vedle sebe kůru (nejlépe z břízy), mezery
vyplní mechem. K lepení používá Herkules a široký štětec. Potřebné množství lepidla
doporučujeme odlít na misku. Nádoba se nechá uschnout do druhého dne.
Aranžmá:
1. Pedagog předloží dětem na stůl květiny, přírodniny, nádoby a doplňkový materiál
ve skupinách podle druhů. Demonstruje postup práce a děti současně aranžují.
2. Doprostřed nádoby se vloží květináč s kvetoucími drobnokvětými narcisy nebo úzká
nádoba s florexem k aranžování živých květů.
3. Prostor mezi oběma nádobami se vyplní celofánem, na který se umístí přírodniny. Je
možné do přírodnin zakomponovat malý květináč s nízkou pokojovou rostlinou
nebo misku s naklíčeným obilím.
4. Pedagog předá dětem informaci o následné péči živých rostlin v aranžmá: Každý druhý
den je nutná mírná zálivka, rosení a 1–2x týdně zastřihnout obilí.
5. Rozhovor ke zhodnocení práce: „Jaký je rozdíl mezi místností ozdobenou květinami
a místností bez květin? Které rostliny nebo přírodniny tě zaujaly? A čím? Objevil jsi
rostlinu, kterou neznáš? Jaká pravidla bezpečnosti jsme museli dodržovat? A proč?“
6. Pedagog přijímá návrhy dětí na umístění aranžmá ve třídě. Vhodné umístění je vnímáno
z hlediska nároků rostlin a bezpečného pohybu dětí ve třídě.
7. Všechny děti a pedagog uklízí pracovní prostor.
53
ROSTLINNÝ MATERIÁL, POMŮCKY A NÁŘADÍ
čerstvé rostliny:
brusnice borůvka – Vaccinium myrtillus (barvené)
ječmen setý – Hordeum vulgare
narcis drobnokvětý – Narcissus
tulipán – Tulipa
sušené přírodniny:
kůra z borovice, břízy
mech, např. bělomech – Leucobryum
růže – Rosa
pokojové rostliny:
fittonie – Fittonia
Zahradnické nůžky, nůžky se zaoblenými hroty, terakotový květináč, misky z umělé hmoty,
úzká sklenice, florex, celofán, lepidlo Herkules, plochý štětec.
EVALUACE
- Čtyři děti si všímaly detailů přírodnin, zejména je zaujala kůra s hrubým povrchem
a mechy. Zkoumaly stonky borůvek, ptaly se na název rostliny a všimly si pestrého
zbarvení. Dvě děti zaujaly sušené růže, zkoušely vůni, povrch a pojmenovaly barvu.
Narcisy a tulipány znaly 3 děti, jejich názvy samy vyslovily.
- Všechny děti vyráběly prostorovou kompozici z jarních květů a přírodnin.
- Děti se podílely na obměně výzdoby mateřské školy. 6 dětí se zapojilo a navrhovalo
umístění aranžmá. Jedno dítě rozvinulo diskuzi o optimálních podmínkách pro rostliny.
- Děti dokážou vyslovit nahlas důvody, proč nejí a nepijí při práci s rostlinným materiálem
a proč si po ukončení činnosti myjí ruce. Přesto doporučuji stále připomínat a dbát
na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
- Děti většinou použily veškerý rostlinný materiál, který měly k dispozici. Není vhodné
dávat dětem příliš mnoho materiálu, nýbrž jen přiměřené množství.
- Při zahájení motivace jsem kladla rozvíjející otázky, děti odpovídaly stručně, věty po sobě
opakovaly. Motivační rozhovor jsem ukončila dříve a navázala komunikaci při tvorbě
aranžmá.
54
7.2 Metodický list č. 2 „Pouť “ (vázaná kytička)
MOTIVACE
Přijeď k nám na pouť, vezmu tě
na létající labutě.
Úplně jiný zdá se svět,
nad nímž tě nese ptačí hřbet…
Foto č. 15 Kytičky ve vlasech
(Vlčková, 2010)
Foto č. 16 Děti v krojích
(Vlčková, 2010)
NÁMĚTY PRO ROZHOVOR S DĚTMI: tradice poutí
„Když se řekne pouť, představíme si nejspíš houpačky, kolotoč, střelnice a stánek
s cukrovou vatou. A máte pravdu, když je někde pouť, podobné atrakce opravdu přijedou.
Babička s dědou vám dají peníze na kolotoč a společně s tatínkem možná vystřelíte
mamince růži. Ale to všechno už je něčím navíc“
Tradice poutí: „Tou skutečnou poutí byla cesta ke kostelu se jménem světce. A protože se
poutníci chtěli trošku pobavit, přidaly se k tomu také různé atrakce.“
„Byli jste už na nějaké pouti? Svezli jste se s rodiči také na létajících labutích,
jak se o tom píše v naší říkance? Co se vám na pouti nejvíce líbilo? Vyprávějte své zážitky
ostatním“ (Kukal, Vinduška, 2010, s. 52).
55
Pouť ve Tvarožné: V naší vesnici se pouť slaví na svátek Panny Marie Sněžné,
podle mariánské kaple, která stojí na kopci Santon. „Tvaroženský kopeček“ je znám jako
poutní místo již od 18. století. Slavnost připadá na neděli po 5. srpnu. Tradičním zvykem je
průvod stárků v krojích. Součástí průvodu jsou také děti - malé, velké, chlapci i děvčata.
Také vy, pokud byste chtěly a poprosíte maminku, aby vám zajistila kroj, můžete se
zúčastnit tohoto slavnostního průvodu.
MOTIVACE K ČINNOSTI
Součástí kroje je často drobná kytička, kterou mají děvčata na „kordulce“
(vyšívané vestě) nebo ve vlasech. Chlapci si ji připevní na vestu.
Kdo z vás si chce takovou malou kytičku sám uvázat, je zván do našeho
„květinového koutku“, který je zde připraven pro vás.
KOMPETENCE (Havlínová a kol., 2008)
1. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti.
2. Je zvídavé, má touhu poznávat.
3. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých.
DÍLČÍ CÍLE (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Mít bohatě rozvinutou fantazii.
b) Přistupovat tvořivě ke skutečnosti.
2. Vědět o místních tradicích, zvycích a slavnostech.
3. Vědět o významu dodržování osobní hygieny a bezpečnosti při práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Uplatňuje fantazii při tvorbě díla.
b) Tvoří originální výtvory.
2. Účastní se příprav oslav.
3. Ví, proč nejí a nepije při práci s rostlinným materiálem a proč si po činnosti myje ruce.
56
METODIKA
Časová dotace: Vazba malé kytice je časově nenáročná, vlastní práce trvá asi 15 minut,
proto je možné vystřídat během jedné hodiny asi 3 skupiny po 6-8 dětech.
Rostlinný materiál: Zajistí pedagog nebo je vhodné požádat rodiče o přinesení rostlin
z vlastních zahrad na předem určený den. V tomto případě se doporučuje předat rodičům
informaci, k jakému účelu budou rostliny použity. Požadovaná délka stonku je asi 10 cm.
Bezpečnost při práci: Po motivačním rozhovoru učitel děti upozorní na bezpečnost práce
s jedovatými a alergenními rostlinami. Po dobu činnosti s rostlinným materiálem dbá
na důsledné dodržování bezpečnosti při aranžování (viz kap. 4.2).
Organizace: Pedagog předvede skládání stonků v ruce a přidávání dalších květů či listů.
Děti pracují samostatně, pokud mají kytičku v ruce naskládanou, pedagog ji převezme
a sváže. K našemu účelu postačí i jeden květ se zelení.
Závěr: Dítě si svoji kytičku umístí do vázy s vodou. Po skončení činnosti všechny děti
společně s pedagogem uklidí pracovní prostor. Při odchodu z MŠ si děti kytičky odnáší
domů.
PRACOVNÍ POSTUP
1. „Květinový koutek“: Z rostlinného materiálu připraví pedagog spolu se dvěma
pomocníky z řad dětí květiny a zeleň na stůl do skupin podle druhů. Na jiný stůl
nebo parapet nachystá nízké vázy naplněné do poloviny vodou.
2. Z předem připraveného rostlinného materiálu se nejprve odstraní listy ze spodní části
stonků.
3. Dítě vybírá květy a listy dle vlastní fantazie a představivosti. Květy skládá do levé ruky
(praváci) a prokládá je zelení. Nebo kolem kytice vytváří „zelenou manžetu“.
4. Pedagog pomůže dítěti kytičku svázat, nakonec dítě zkrátí stonky dle správného poměru
a vkládá ji do vázy.
5. Rozhovor při aranžování: „Co víte o rostlinách, které používáme? Jaká pravidla při práci
musíme dodržovat a proč? Umíte některé rostliny pojmenovat?“
6. Zhodnocení práce: „Co se vám líbilo – nelíbilo při aranžování? A proč? Co jste se
dověděly nového? Pro jaké příležitosti by se dala využít vaše kytička? Jaká pravidla
bezpečnosti jsme museli dodržovat? A proč?“
7. Společný úklid pracovního místa.
57
ROSTLINNÝ MATERIÁL, POMŮCKY A NÁŘADÍ
hořčice polní – Sinapis arvensis
hrachor vonný – Lathyrus odoratus
mateřídouška obecná – Thymus vulgaris
pryšec křížmolistý – Euphorbia coralloides
růže – Rosa
saturejka zahradní – Satureja hortensis
šalvěj hajní – Salvia nemorosa
šalvěj lékařská – Salvia officinalis
tymián obecný – Thymus vulgaris
Zahradnické nůžky, dětské nůžky, lýková stuha, spona do vlasů, nízké vázy.
EVALUACE
- Při práci bylo patrné soustředění a zaujetí, všechny děti pracovaly samostatně a činnost
dokončily.
- Tři děti uplatnily fantazii a vytvořily originální díla.
- Vazbou kytičky, která je součástí kroje, se děti podílely na přípravě oslavy poutě v místě
bydliště.
- Děti ví, proč nejí a nepijí při práci s rostlinným materiálem a proč si po ukončení činnosti
myjí ruce. Přesto je třeba stále připomínat a dbát na důsledné dodržování pravidel
bezpečnosti a hygieny práce.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
- Činnost zaujala především děvčata. Předpokládám, že podnětem k nadšení bylo vložení
květin do vlasů.
- Některým dětem je vhodné přidržet úvazek a umožnit jim samostatně uvázat suky.
- Ve chvíli, kdy přišel dítě vyzvednout z mateřské školy rodinný příslušník, byla zřetelná
spontánní reakce radosti tvůrce. Některé dítě až při této příležitosti projevilo skryté emoce
z výsledného díla.
58
7.3 Metodický list č. 3 „Loučení se školkou“ (vázaná kytice)
MOTIVACE
Rozlučte se kluci, holky,
už je tady konec školky.
Na vás starší šesti let
čeká nový školní svět.
Foto č.17 Vazba chlapce (Vlčková, 2010)
Foto č.18 Vazba děvčete (Vlčková, 2010) Foto č.19 Výsledná kytice (Vlčková, 2010)
NÁMĚTY PRO ROZHOVOR S DĚTMI
Loučení se školkou: „Loučení se školkou je zvláštní věc, bývá smutné i veselé zároveň.
Smutné proto, že ze školky možná odcházíte neradi – líbilo se vám tu, měli jste rádi své
kamarády i paní učitelku. A veselé proto, že se už těšíte do školy – čeká vás úplně nový svět.
Budete prvňáčci, kteří chodí do velké školy. Co se vám ve vaší školce líbí nejvíc? Po čem se
vám možná bude stýskat, až budete odcházet?
Slavnostní ukončení školy: Slavnostní zakončování školní docházky nebo přípravy
na povolání známe už z dávné historie. Když se učedníci u svého mistra vyučili, dostávali
tzv. „za vyučenou“ a stávali se tovaryši. Jinou slavností, která se udržela dodnes, je ples
na oslavu ukončení střední školy. Říká se mu maturitní a studentům se při něm předávají
šerpy – velké stuhy, které se nosí přes rameno. Bývá na nich napsáno „Maturant“ a také
59
rok, ve kterém ukončují střední školu. A už od středověku se slaví také ukončení studia
na vysoké škole – slavnostní předání vysokoškolských diplomů se jmenuje promoce“
(Kukal, Vinduška, 2010, s. 54).
MOTIVACE K ČINNOSTI
Co myslíte, čím bychom mohli udělat radost našim „školákům“, když se s nimi
budeme loučit? Mohla by je potěšit kytice, kterou bychom pro ně uvázali?
A nemusíme hned utratit spoustu peněz za květiny. Nejdříve společně vyrazíme na louku,
meze a stráně, kde rostou květiny a listy, které se nám budou hodit pro naši práci.
KOMPETENCE (Havlínová a kol., 2008)
1. Chce poznávat své okolí, svět.
2. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých.
DÍLČÍ CÍLE (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Chtít rozumět okolnímu světu, tomu, co vidí, slyší, hmatá, pociťuje...
b) Rozlišit a pojmenovat vlastnosti materiálu (barva, tvar, povrch, množství, druhy).
c) Vědět o rozmanitosti přírody.
2. Vědět o významu dodržování osobní hygieny a bezpečnosti při práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Je zvyklé klást otázky, když něco neví, a dožadovat se odpovědi.
b) - Dovede popsat tvar, povrch, barvu materiálu.
- Správně třídí, přiřazuje materiál podle druhu.
c) Vnímá bohatost a rozličnost různých druhů rostlin.
2. Ví, proč nejí a nepije při práci s rostlinným materiálem a proč si po činnosti myje ruce.
METODIKA
Časová dotace: Zhotovení dárkové kytice je časově náročné na přípravu rostlinného
materiálu, kterou doporučujeme realizovat na vycházce jeden den před samotnou vazbou.
Vazba je nabídnuta dítěti následující den, během dopoledních hodin, zakončení a úklid je
před pobytem venku.
První den probíhá motivace, rozhovor (viz Náměty pro rozhovor s dětmi) a společné
zajištění rostlinného materiálu na vycházce.
60
Bezpečnost práce: Před vycházkou promluví pedagog o bezpečnosti a hygieně
při kontaktu s rostlinami (viz kap. 4.2).
Rostlinný materiál: Dle místních možností volí pedagog vhodná místa ke sběru květin
ve volné přírodě. Dobrým tipem může být i zkušenost některých dětí. Dospělá osoba zajistí
nádoby s vodou, do kterých pedagog společně s dětmi vloží přinesené rostliny. Pedagog
vybízí děti k návrhům a přemýšlení na vhodné umístění rostlin. Po dohodě živý materiál
společně uloží (viz kap. 3.6.4).
Druhý den vázání kytice. Začíná informací o bezpečnosti práce.
Organizace: Učitel přinese rostlinný materiál do třídy a děti třídí rostliny do skupin
podle druhů květin a pokládají je v řadách na připravený stůl. Na bezpečné místo připraví
pedagog různé typy váz s vodou. Následuje názorná ukázka očištění stonku od listů
a spirálovité skládání jednotlivých rostlin do ruky. Je vhodné, aby pedagog předem zajistil
několik ukázek kytic, na kterých ukáže ladění barev, kontrasty a tvary kytic. Děti pracují
samostatně.
Závěr: Jakmile je kytice dokončena, pedagog pomáhá s úvazkem a vložením do vázy.
Třetí den probíhá předávání kytic při slavnostním obřadu „pasování školáků“.
PRACOVNÍ POSTUP
1. Z rostlin, které děti vybírají pro svoji kytici, odstraní listy ze spodních částí stonků.
2. Kytici drží dítě v levé ruce (pravák) a přikládá další rostliny tak, aby se stonky nekřížily.
Výběr rostlin, barevné zastoupení, ale také velikost a tvar kytice je ponechán na vlastním
vkusu a fantazii. Zeleň zpracovává mezi květy postupně nebo kytici zakončí listovou
manžetou.
3. Během činnosti pedagog využívá čas pro společný rozhovor, který může rozvinout
otázkami: „Které rostliny se ti líbí a proč? Které voní? Znáš některou rostlinu? Jsou
všechny rostliny stejné? Čím se liší? Co tě na rostlinách zaujalo?“
4. Jakmile dítě dílo dokončí, učitel pomáhá s úvazkem a společně určí vhodnou vázu,
do které ji naaranžují.
6. Společné zhodnocení: „Jak se ti pracovalo? Jak se povedl výsledek? Co jsi zjistil
nového?“
7. Dítě umístí kytici ve váze na bezpečné místo, pedagog po skončení uloží kytice
do chladna a temna.
8. Všechny děti spolu s pedagogem uklízejí svá pracovní místa.
61
ROSTLINNÝ MATERIÁL, POMŮCKY A NÁŘADÍ
Bergénie – Bergenia cordifolia
Bohyška (hosta) – Hosta thumbnail
Bohyška (hosta) – Hosta vista
Hořčice polní – Sinapis arvensis
Hrachor lesní – Lathyrus sylvestris
Javor dlanitolistý – Acer palmatum
Ječmen obecný – Hordeum vulgare
Oves setý – Avena sativa
Ozdobnice čínská – Miscanthus sinensis
Pivoňka dřevitá – Paeonia suffruticosa
Pryšec křížmolistý – Euphorbia coralloides
Rmen rolní - Anthemis arvensis
Šalvěj hajní – Salvia nemorosa
Šalvěj lékařská – Salvia officinalis
Šťovík kyselý – Rumex acetosa
Vikev lesní – Vicia sylvatica
Vlčí mák – Papaver rhoeas
Zahradnické nůžky, dětské nůžky, lýko nebo stuha na svázání, vázy různých tvarů
a velikostí.
EVALUACE
- Všechny děti správně třídily rostlinný materiál podle druhů do skupin.
- Dva chlapci nedokončili vazbu kytice, ale při činnosti experimentovali s rostlinným
materiálem. Byli zaujati množstvím a rozmanitostí rostlinných druhů. Rozlišovali
vlastnosti rostlin, jako je křehkost, tvar a barva.
- Při společném rozhovoru během činnosti se 3 děti ptaly na názvy některých rostlin.
- Děti dokážou vyslovit nahlas důvody, proč nejí a nepijí při práci s rostlinným materiálem
a proč si po ukončení činnosti myjí ruce. Přesto doporučuji stále připomínat a dbát
na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
- Během vázání děti nežádaly o radu, řídily se intuicí. Měla jsem pocit, že si více či méně
hrají.
- Občas se některé dítě dívalo po kytici svého kamaráda, avšak žádné výsledné dílo nebylo
kopií.
- Výsledky byly překvapující, dokazující schopnost dítěte zpracovat rostlinný materiál
dle vlastní fantazie.
62
7.4 Metodický list č. 4 „Svátek“ (vypichovaná nádoba)
MOTIVACE:
Maminka dneska slaví svátek
tak jako tisíc dalších Katek.
Slavím ho s ní, i když jsem Dáda.
Já totiž slavím strašně ráda!
Foto č. 20 Vypichovaná miska (Vlčková, 2010)
NÁMĚTY PRO ROZHOVOR S DĚTMI
Původ jmen: „Většina jmen, která jsou v kalendáři, jsou jména světců – lidí, kteří věřili
v Boha a udělali ve svém životě něco pěkného - dnešní Františkové se jmenují třeba
po svatém Františkovi z Assisi, který měl rád zvířátka a ptáčky a říkal o nich, že jsou jeho
bratři. A Kačenky zase po svaté Kateřině, která byla moc chytrá a vzdělaná a nenechala si
od nikoho nic namluvit.“
„Líbí se vám vaše jméno? Víte, proč vám ho rodiče vybrali? Jmenujete se jako váš
tatínek nebo maminka? Zeptejte se jich, podle čeho se při výběru vašeho jména
rozhodovali.“
Oslovování: „Lidé při oslovování často používají také různě upravených podob jména:
Mariím se říká Maruško, Františkům Fando, Josefům Pepíku a Zuzanám Zuzko. Jak říkají
rodiče vám?“ (Kukal, Vinduška, 2010, s. 60).
MOTIVACE K ČINNOSTI
Slavíte děti rády svátek svých kamarádů, sourozenců nebo rodičů? Máte radost,
když můžete potěšit druhého dárkem? Už jste někomu přály s květinou? Kdo má zájem,
ať si zkusí spolu s ostatními kamarády aranžovat z květin misku, se kterou může udělat
radost tomu, kdo ji dostane. Nebo by mohla být výzdobou místnosti při slavnostní
63
příležitosti. Budeme aranžovat ve skupině, abychom si mohli vzájemně pomáhat. Stejně
tak, jako když chystáte dárek pro blízkého člověka třeba s bráškou nebo sestřičkou.
KOMPETENCE (Havlínová a kol., 2008)
1. Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou.
2. Je schopno elementární spolupráce ve skupině dětí.
3. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých.
DÍLČÍ CÍLE (Havlínová a kol., 2008)
1. Vnímat estetické hodnoty přírody.
2. Chtít spolupracovat ve skupině a se skupinou.
3. Vědět o významu dodržování osobní hygieny a bezpečnosti při práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (Havlínová a kol., 2008)
1. a) Všímá si jednotlivých detailů přírodnin a rostlin (listy, květy, stonky,...).
b) Vytváří z přírodnin dvou – i trojrozměrné estetické výtvory.
2. a) Neprosazuje se na úkor druhého.
b) Umí přijmout úkol.
c) Vyvíjí snahu o dokončení společného úkolu.
3. Ví, proč nejí a nepije při práci s rostlinným materiálem a proč si po činnosti myje ruce.
METODIKA
Časová dotace: Vlastní aranžování probíhá asi 20 minut. Lze vystřídat více skupin,
v tomto případě je nutné zajistit dostatek materiálu.
Rostlinný materiál: Zajistí pedagog ve spolupráci s rodiči. Rodičům včas oznámí seznam
potřebných rostlin: slunečnice, okrasné trávy, zelené listy dosny a „domácího štěstí“.
Slunečnice lze pěstovat i na zahradě v mateřské škole. Dubové barvené listy se mohou
nakoupit, patří mezi levnou zeleň.
Bezpečnost při práci: Před přípravou rostlinného materiálu do „květinového koutku“
pedagog důrazně upozorní na bezpečnost a hygienu práce. Při aranžování dbá na její
důsledné dodržování (viz kap. 4.2).
Organizace: Vypichovaná miska většího rozměru je určena pro skupinovou práci (6–8
dětí). Začíná se přípravou nádoby. Během činnosti pedagog sděluje jednotlivé pracovní
64
kroky a děti se domlouvají na realizaci. Počty kusů zeleně a květů jsou zvoleny tak,
aby každé dítě mělo možnost se zapojit.
Závěr: Po společné dohodě s dětmi umístí pedagog kompozici na vhodné místo v mateřské
škole. Aranžmá bude sloužit k dekoraci interiéru.
PRACOVNÍ POSTUP
1. Příprava „květinového koutku“ spočívá ve třídění materiálu asi po osmi kusech, kterou
provede pedagog, případně s některými vybranými dětmi. Pedagog uřízne dle velikosti
nádoby aranžovací hmotu a namočí ji do vody. Pro zvýšení savosti ji propíchá drátem.
2. Listy dosny slouží ke zhotovení vlastní nádoby. Dítě zarovná řapík i s částí listu, druhý
konec listu zůstane špičatý. Listy se nalepují po vnějším obvodu nádoby. Pomocí lepící
gumy přilepí zastřiženou část listu na plastovou misku. Druhý konec listové čepele ohne
směrem k nádobě a opět přilepí. Další dítě zasune rovnou část listu pod již nalepenou
ohnutou část předchozího listu a pokračuje stejným způsobem. Děti se střídají do pokrytí
celého obvodu nádoby.
3. Dítě zasune vlhkou aranžovací hmotu do připravené nádoby.
4. Každé dítě uchopí list „domácího štěstí“ a sroluje ho asi do poloviny listové čepele,
malou sešívačku vloží do ruličky a ze spodní části listu ji sešije. Tyto listy vypichují děti
do florexu těsně nad nádobou po celém obvodu.
5. Barvené dubové listy děti jednotlivě odstřihnout od větve a aranžují je hned nad listy
„domácího štěstí“.
6. Děti postupně vypichují květ slunečnice se stonkem o délce 50 cm do středu nádoby.
7. Všechny květy děti sváží přírodním lýkem. Pedagog přidrží suk a dítě dokončí svázání.
8. Děti vypichují stonky okrasných trav těsně k holým stonkům slunečnic. Trávu si předem
zkrátí na různou délku.
9. Prázdný prostor ve spodní části děti vyplní aranžováním květů slunečnic, které jsou
předem seříznuté pedagogem na délku 7–10 cm.
10. Zhodnocení práce: „ Které rostliny nebo přírodniny vás zaujaly? A proč? Jak se vám
pracovalo s ostatními kamarády? Co se vám při aranžování líbilo – nelíbilo? Myslíte,
že může tato dekorace někomu udělat radost? A proč? Kde bychom ji mohli umístit, kde
by se vám líbila vystavená? A proč?“
11. Po společné domluvě pedagog umístí květinové aranžmá a dolije vodu do nádoby.
12. Pedagog spolu se všemi dětmi uklízí pracovní prostor.
65
ROSTLINNÝ MATERIÁL, POMŮCKY A NÁŘADÍ
dochan psárkovitý – Pennisetum alopecuroides
dosna – Canna
dub letní – Quercus robur (barvený)
kořenokvětka – Aspidistra elatior „domácí štěstí“
slunečnice roční – Helianthus annus
Nůžky se zaoblenými hroty, malá sešívačka, lepící guma, nůž, plastová miska, florex,
lýková stuha, příp. lesk na listy.
EVALUACE
- 5 dětí si všímalo detailů a vlastností jednotlivých rostlin a pojmenovávaly je. Nejvíce je
zaujal hebký povrch květenství a zároveň drsné listy okrasné trávy a červené zbarvení
listů dubu.
- Všechny děti se ve skupině domlouvaly a společně vytvořily prostorovou kompozici.
- Děti dokážou vyslovit nahlas důvody, proč nejí a nepijí při práci s rostlinným materiálem
a proč si po ukončení činnosti myjí ruce. Přesto doporučuji stále připomínat a dbát
na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
- Pro většinu dětí je aranžovací hmota objevem nového materiálu.
- Některé děti nedostatečně zapíchnou rostliny do florexu, ty pak mohou předčasně
uvadnout z důvodu nedostatku vody.
- Návrhy dětí pro vystavení kompozice směřovaly ke společným prostorům, protože chtěly,
aby ji viděli i rodiče a prarodiče.
- Tato dekorace je časově nenáročná na přípravu materiálu, rozmanitost druhů rostlin
i na zpracování.
66
7.5 Metodický list č. 5 „Štědrovečerní nadílka“ (svícen)
MOTIVACE
Kdo to přišel mezi nás?
Santa Claus, či děda Mráz?
Dárky nosí českým dětem
Ježíšek, co svět je světem.
Foto č. 21 Svícen na kůře Foto č. 22 Svícen z chvojí
(Vlčková, 2010) (Vlčková, 2010)
NÁMĚTY PRO ROZHOVOR S DĚTMI
Štědrovečerní nadílka: „Jak u vás doma probíhá štědrovečerní nadílka? Ozve se z pokoje
cinkání zvonku? Rozsvítí se světélka na stromečku? Nebo zaslechnete hrát melodii některé
vánoční koledy? V některých rodinách se chodí po večeři děti s tatínkem nejprve podívat
ven, kde všude už Ježíšek byl. A jinde, hlavně na venkově, dávají před vrata trochu sena.
Věří, že Ježíšek přijede na malém oslíkovi. Oslík se zdrží u sena a Ježíšek tak bude mít čas
dát pod stromeček hodně dárků.“
Rozdávání dárků: „Také rozdávání dárků je v každé rodině jiné – někde rozdává dárky
tatínek, někde maminka a někde děti, které již umí číst. Povězte kamarádům, jak si užíváte
štědrovečerní nadílku u vás doma, a poslechněte si také, jak slaví Štědrý večer oni“ (Kukal,
Vinduška, 2010, s. 104).
67
MOTIVACE K ČINNOSTI
Snad v každé rodině začíná štědrovečerní nadílka společnou večeří.
Ke štědrovečerní večeři jdeme slavnostně oblečeni, možná potichu hrají vánoční koledy
nebo voní purpura. Slavnostní atmosféru u večeře vytváří i vánoční dekorace, kterou je
zejména vánoční svícen. Měly jste někdy doma o Vánocích svícen? Kdo by se chtěl stát
aranžérským mistrem a vyrobit vánoční svícen, může se pustit do díla právě teď.
KOMPETENCE (Havlínová a kol., 2008)
1. Je zvídavé, má touhu poznávat.
2. Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje.
3. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých.
DÍLČÍ CÍLE (Havlínová a kol., 2008)
1. Vědět o tradicích, zvycích a slavnostech.
2. Přizpůsobit své chování tak, aby jeho důsledky nepoškodily zdraví těch společenství,
v nichž žije.
3. Vědět o významu dodržování osobní hygieny a bezpečnosti při práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (Havlínová a kol., 2008)
1. Účastní se příprav oslav.
2. a) Je šetrné k věcem, které používá.
b) Hospodárně zachází s materiály.
3. Ví, proč nejí a nepije při práci s rostlinným materiálem a proč si po činnosti myje ruce.
METODIKA
Časová dotace: Je individuální, zpravidla stačí 20 minut na vlastní práci.
Rostlinný materiál: Pedagog ve spolupráci s rodiči zajistí čerstvé jehličnany (viz
Rostlinný materiál dále) a doplňkové přízdoby (baňky, skořice celá, ozdoby ze slámy
apod.). Sušené přírodniny pořizuje pedagog s dětmi při vycházkách venku během roku
(jeřabiny, kůra, lišejníky, odkvetlé hortenzie). V rámci pracovní činnosti děti
před aranžováním tvoří hvězdičky ze slaného těsta a suší pomerančovou kůru.
68
Bezpečnost při práci: O bezpečnosti a hygieně při práci je důležité informovat
před aranžováním, ale také často pravidla připomínat při činnosti a hlídat jejich dodržování.
Je nutné děti upozornit, že svíčky, které použijí do svícnů, nebudou zapalovány.
Organizace: Děti pracují ve dvojicích. Pedagog nabídne dětem možnost vyrobit svícen
na kůře nebo vypichovaný z chvojí. Určí bezpečné místo, kde bude sám používat tavnou
pistoli. Přízdoby rozdělí do skupin tak, aby ladily barevně. Pokud chce dítě použít přízdoby
z více skupin, pedagog naváže rozhovor o ladění barev a jejich kontrastech, avšak konečné
rozhodnutí ponechá na dítěti. Dítě aranžuje přízdoby na kůru nebo jehličnany, pedagog je
přilepí tavnou pistolí.
Závěr: Vánoční svícny jsou určeny k výzdobě stolů na předvánočním posezení s rodiči
v mateřské škole. V ostatní dny byly umístěny na výstavě perníků, která právě v MŠ
probíhala.
PRACOVNÍ POSTUP
1. Dítě se rozhodne, který svícen bude aranžovat a pedagog pomáhá vytvořit dvojici
s dítětem stejného záměru.
2. Dětem, které pracují s jehličnany, pedagog ukáže stříhání větviček na délku 5–10 cm
a odstranění jehlic z konce stonku. Upravené větvičky dítě vypichuje do vlhkého
florexu tak, aby byla zakryta aranžovací hmota. Svíčky umístí do středu svícnu.
Do zeleného základu děti aranžují přízdoby, které po dokončení pedagog přilepí tavnou
pistolí.
3. Na kůru děti umístí svíčky a pedagog je přilepí tavnou pistolí. Přízdoby aranžují děti
na kůru dle vlastní fantazie, po dokončení je pedagog přilepí.
4. Zhodnocení práce: „Proč vyrábíme vánoční dekorace? Cítíte se dobře v prostředí,
ve kterém jsou aranžovány rostliny? Co to znamená pracovat s rostlinami opatrně? Co
se vám při aranžování líbilo – nelíbilo? Jaká pravidla bezpečnosti při práci jsme museli
dodržovat?“
5. Společná dohoda při umístění svícnů na výstavě perníků.
6. Pedagog se všemi dětmi uklízí pracovní místo.
69
ROSTLINNÝ MATERIÁL, POMŮCKY A NÁŘADÍ
sušené přírodniny:
hortenzie velkolistá – Hydrangea macrophylla
jeřáb obecný – Sorbus aucuparia
kůra z borovice
lišejník – Lichen
mechy – Bryophyta
čerstvé rostliny:
aukuba japonská – Aucuba japonica
cypřišek Lawsonův – Chamaecyparis lawsoniana
tis červený – Taxus baccata
zimostráz obecný – Buxus sempervirens
přízdoby:
hvězdičky ze slaného těsta
ozdoby ze slámy
skořice celá
korálky
sušené plátky pomeranče
svíčky
vlašské ořechy
Zahradnické nůžky, nůžky se zaoblenými hroty, tavná pistole.
EVALUACE
- Všechny děti zacházely s přírodním materiálem šetrně.
- Děti pracovaly hospodárně s materiálem tak, že se ve dvojicích domlouvaly, aby všichni
měly dostatek potřebného materiálu.
- Výrobou svícnu se děti podílely na přípravě oslav vánočních svátků.
- Děti dokážou vyslovit nahlas důvody, proč nejí a nepijí při práci s rostlinným materiálem
a proč si po ukončení činnosti myjí ruce. Přesto doporučuji stále připomínat a dbát
na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
- Při aranžování přišlo dítě, které již svícen dokončilo, a nabízelo domácí perníky ostatním
kamarádům. Vyzvala jsem děti k připomenutí pravidel a všechny děti dokázaly pravidla
bezpečnosti při práci vyslovit nahlas. Je nutné často upozorňovat na bezpečnost a hygienu
při práci, aby byl vytvořen správný návyk.
- Z rozhovorů při zhodnocení práce dětí vyplynulo, že v rodině na vánočním stole svícen
většinou není. Možná je, ale pokud se dítě nepodílí na jeho tvorbě, nemusí si ho
všimnout.
70
8. Diskuze
RVP PV vyžaduje pro vzdělávání ve 21. století u dětí aktivní činnosti na základě
prožitků. Při realizaci souvislé pedagogické praxe v rámci studia v navštívených fakultních
mateřských školách jsem zjistila, že pedagogové nabízejí dětem množství činností
a ponechávají na dětech, aby si z nabízených aktivit svobodně vybraly. Dětem bylo
umožněno, aby byly aktivní, mohly se realizovat a činnosti dělaly samy. Děti byly
podporovány v samostatnosti, ve způsobu zpracování vlastních nápadů, a tím vedeny
k uplatňování představivosti, fantazie a tvořivosti. Domnívám se, že existuje široká paleta
činností, které umožňují dětem rozvíjet své vnímání (aranžování mezi tyto činnosti patří).
Netřeba snad připomínat, že existují publikace, které se týkají lidových tradic,
zvyků a svátků během roku. Jejich součástí jsou náměty nejrůznějších činností, jež jsou
vhodné pro děti předškolního věku. Aktivity jsou zaměřeny především na propojení
literárních, výtvarných, hudebních, pracovních a pohybových činností. Aranžování je
zastoupeno velice zřídka, a proto se domníváme, že vzniklé materiály jsou originály, které
jsme neměli možnost diskutovat s literaturou.
V teoretické části je uveden přehled jedovatých rostlin dle Nováka (2004)
a seznamy alergenních rostlin dle Nováka a Novákové (2010). Tento materiál se nám jevil
jako uživatelský, a proto uvedené informace byly konfrontovány s odbornými zdroji,
jako např. Baloun (1989) a www.biolib.cz. Je zřejmé, že seznamy nebezpečných rostlin
nejsou úplné, přesto se domníváme, že by práce mohla být inspirací pro učitelky
mateřských škol. Stejně tak přehled rostlinného a technického materiálu vhodného
k aranžování (kap. 3.6 a 3.7), který je možné v praxi dále rozšiřovat.
Předpokládáme, že kapitolu Bezpečnost práce by každý pedagog upravil
dle regionu a podmínek vzdělávání školy, a to zejména věcných podmínek, týkajících se
přítomnosti alergenních a jedovatých rostlin ve venkovních prostorách mateřské školy.
Názory a reakce rodičů při vyplňování Prohlášení (viz přílohy) byly buď pozitivní
nebo se rodiče nevyjádřili a formulář vyplnili. Fixace bezpečnostních a hygienických
návyků u dítěte při práci s rostlinným materiálem byla u dvou rodičů oceněna slovy: „To je
jedině dobře.“
Metodické listy byly připraveny pro děti ve věku 4–6 let, avšak ověřovány byly
pouze u skupiny dětí, které jsou označovány v mateřské škole jako „předškoláci“. Jelikož
skupina byla v počtu 6–8 dětí, nelze říci, že metodické listy jsou použitelné pro všechny
děti mateřských škol. Lze však konstatovat, že metodický list č. 2, 4, 5 zvládly všechny
71
děti. Při realizaci metodického listu č. 3 neměli 2 chlapci odvahu začít s tvořením kytice.
Problém by mohl být vyřešen nabídkou odlišného zpracování rostlinného materiálu (např.
vypichování do florexu). Při ověřování metodického listu č. 1 byla před zahájením činnosti
problémem komunikace s dětmi. Při vlastní činnosti se již děti „rozpovídaly“. Problémem
mohl být ostych a respekt z osoby, kterou neznaly.
Při testování metodických listů se jevilo, že u několika dětí vzbuzovaly zájem
samotné rostliny. Asi dvě děti ze skupiny byly zaměstnány pozorováním a zkoumáním
rostlin více, než tvorbou výsledného díla. Manipulace s živým materiálem může děti
motivovat ke zkoumání barev, tvarů, vůní, křehkosti a dalších vlastností.
Při realizaci všech navržených metodických listů nenastal větší problém
s bezpečností a hygienou při práci s nebezpečnými rostlinami. Vyplynula zkušenost, která
značí neustálou potřebu připomínat uvedená pravidla a dbát na jejich důsledné dodržování.
Domnívám se, že děti nemají zažité hygienické návyky při práci s rostlinným materiálem,
zejména nejíst a nepít při kontaktu s rostlinami a po činnosti si umýt ruce. Např. metodický
list č. 5 byl realizován v předvánočním čase. Přestože jsem před zahájením činnosti
informovala o bezpečnosti a hygieně, tak dívka, která již dokončila práci, přišla nabídnout
ostatním kamarádům v krabičce domácí perníčky. Proto jsem znovu dětem připomínala
bezpečnostní pravidla. Všechny děti včetně dívky, která pravidla porušila, si vzpomněly
a dokázaly je říci nahlas.
Metodické listy předkládáme pedagogické veřejnosti k ověření a diskuzi
a doporučujeme k dalšímu výzkumu s větším počtem respondentů.
72
ZÁVĚR
Během studia na Střední zahradnické škole v Brně – Bohunicích jsem získala
především teoretické znalosti z oboru aranžování a vazby. Jako student jsem se podílela
na realizaci tematických výstav, pořádaných školou. Při práci v květinářství jsem
tyto znalosti obohatila o praktické zkušenosti. Jako zdroj inspirace mi sloužily semináře,
pořádané floristy z Holandska. Po zahájení studia na Pedagogické fakultě MU jsem využila
možnost navštěvovat volitelné předměty Aranžování a úprava školních prostor. Díky
odbornému vedení jsem se začala zamýšlet nad využitím vlastních zkušeností z aranžování
a vazby k podpoře a rozvoji kompetencí u dětí předškolního věku.
Po praktické průpravě v rámci volitelných kurzů a prostudování odborné literatury
jsem se rozhodla pro výběr tématu bakalářské práce na katedře biologie Pedagogické
fakulty MU k tématu aranžování pro zdraví. Na základě vlastní zkušenosti z praxe
ve fakultních mateřských školách, se domnívám, že metoda aranžování v mateřských
školách je využívána minimálně.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout několik aranžérských postupů pro děti
předškolního věku v regionu a otevřít diskuzi o případném zařazení aranžování mezi
metody prožitkového učení, jež vedou k rozvoji osobnosti dítěte v integrovaném
vzdělávání. Protože se děti setkávají ve svém okolí s nebezpečnými rostlinami, pokusila
jsem se propojit i problematiku bezpečnosti a hygieny při styku s jedovatými, alergenními
či jinak nebezpečnými rostlinami. Experimentem bylo neizolovat děti od styku
s nebezpečnými rostlinami, ale systematicky a důsledně vštěpovat dětem bezpečnostní
a hygienické návyky již v předškolním věku.
V teoretické části jsem se pokusila definovat klíčové pojmy důležité
pro bakalářskou práci. Jsou zde popsány kompetence a typy inteligence, které se mohou
u dítěte aranžováním a vazbou rozvíjet. Dále jsou uvedeny tradice a zvyky, zejména ty,
při kterých lze využít aranžování a vazbu v mateřské škole. V kapitole „Krása, aranžování,
floristika“ je popsána teorie, se kterou se pracuje v praktické části. Součástí kapitoly
o bezpečnosti práce jsou přehledy nebezpečných rostlin. Domnívám se, že pro praxi
v mateřské škole by mohly být důležité vlastní zkušenosti, získané pozorováním dětí
při práci, a doporučení pro bezpečné aranžování v MŠ. Tím byl splněn cíl: vyzkoušet
aranžování s nebezpečnými rostlinami u dětí předškolního věku.
V praktické části je popsána metodika práce s dětmi. Ve výsledcích jsou
metodické listy, které byly zpracovány s ohledem na nebezpečné rostliny, přírodniny
73
a regionální zvyky. Na stejném místě jsou uvedeny možnosti, jak zapojit děti a rodiče
při sběru rostlinného materiálu. Doporučené aranžérské postupy by měly podporovat rozvoj
rozmanitých inteligencí dítěte. Domníváme se, že při nich bude rozvíjena zejména
inteligence verbální, logicko – matematická, interpersonální, intrapersonální a přírodní.
Ostatní typy inteligence lze u dítěte podporovat v rámci integrované výuky a v návaznosti
na určené téma obohatit aranžérské aktivity o činnosti výtvarné, hudební, pohybové a další.
Při realizaci metodických listů lze zohlednit i environmentální hledisko a používat
k aranžování princip recyklace odpadového materiálu. Např. při výrobě vlastní nádoby
(kap. 7.1), místo květináče použít kelímek od jogurtu či margarínu. Při ověřování
metodických listů se vycházelo vstříc dítěti, jeho momentálním požadavkům a individualitě
každého dítěte. Domníváme se, že hlavní cíl bakalářské práce – připravit metodický
materiál pro pedagogy a ověřit použitelnost vybraných technik aranžování – byl splněn.
Konkrétní metodické listy byly testovány s dětmi předškolního věku z řad
„předškoláků“, u nichž byly jejich dovednosti sledovány. Necháváme na učiteli,
zda navržené metody vyzkouší s mladšími nebo staršími dětmi. Lze konstatovat,
že navržené aranžérské postupy zvládly všechny děti. Některé na úrovni dokončení svého
díla, spolu s návrhy na jeho umístění. Jiné na neméně důležité úrovni zkoumání rostlinného
materiálu. Tím byl splněn nejen cíl sledovat dovednosti při aranžování u dětí předškolního
věku, ale také cíl umožnit poznávat a obdivovat rostliny, jako součást živé přírody. Ukázalo
se, že při práci s rostlinami lze zvyšovat zájem o přírodu a její ochranu.
V příloze jsou navrženy formuláře, týkající se souhlasu rodičů s fotografováním
dětí při realizaci metodických listů v Mateřské škole Tvarožná, na jejichž základě uděluje
ředitelka Mgr. Yvona Hrbáčková souhlas s fotografováním dětí. Dále zde lze nalézt
prohlášení, v němž rodiče souhlasí, aby jejich dítě přišlo do styku s nebezpečnými
rostlinami. V prohlášení rodiče doplňují informaci o sledovaných alergických reakcích
dítěte. Doporučujeme, aby tyto formuláře byly konzultovány s právníkem.
Doufáme, že vytvořené materiály budou využitelné v pedagogické praxi, a tím
budou sloužit dětem k zajištění bezpečnosti v podobě prevence – rozpoznávání nebezpečí
v jejich okolí. Současně předpokládáme, že se budou u dětí při těchto činnostech rozvíjet
požadované klíčové kompetence dle RVP PV, a to tvořivými metodami, jako je aranžování
a vazba.
74
RESUMÉ
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití aranžování a vazby
pro mateřskou školu s využitím nebezpečných rostlin.
Kapitoly teoretické části definují klíčové pojmy pro tuto práci. Stručně je uveden
přehled kompetencí a inteligencí, které mohou být u dítěte aranžováním a vazbou
rozvíjeny. Jsou popsány tradice a zvyky, zejména ty, které mohou být využitelné
pro aranžování a vazbu v mateřské škole. Dále je uvedena základní teorie k aranžování,
vhodný rostlinný materiál, technické a doplňkové materiály. Součástí kapitoly Bezpečnost
práce jsou přehledy nebezpečných rostlin.
Praktická část obsahuje metodiku navržených aranžérských postupů. Výsledky
jsou zpracovány v podobě metodických listů a jsou doplněny fotografiemi.
Cílem bakalářské práce je připravit metodický matriál pro pedagogy a ověřit
použitelnost vybraných metod a technik aranžování u dětí předškolního věku.
THE SUMMARY
My bachelor work deals with seasonal flower arrangements in nursery schools
with the use of hazardous plants.
A theoretical part chapters define key points for this work. There is a summary
of skills and inteligence which can be developed when children make flower arrangements.
I describe traditions and habits, especially those, which can be used for flower
arrangements in nursery schools. There is also introduced an elementary arrangement
theory, appropriete plant material, technical and complementary materials. A chapter
called Work Security contains a hazardous plants summary.
A practical part contains methodology of proposed arrangement techniques.
The results are compiled as methodical sheets with photographs.
The aim of my bachelor work is to prepare a methodical material for teachers.
I would also like to check usability of chosen methods and techniques for preschool
children.
75
OBRAZOVÁ DOKUMENTACE
Obr. č. 1 Výrazové možnosti jednoho bodu na ploše (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 2 a Rovnoběžná linie (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 2 b Linie vzájemně se křížící (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 2 c Diagonální linie (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 2 d Pokroucené linie (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 3 Barevný kruh (Hessayon, 2000)
Obr. č. 4 Soulad estetických prvků s dominantou listu Alocasie (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 5 Sedm základních principů kompozice (Hessayon, 2000)
Obr. č. 6 Symetrická úprava (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 7 Asymetrická úprava (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 8 Příklady rostlin s různou texturou (www.chovatelka. cz, 2011)
Obr. č. 9 Pravidlo zlatého řezu „3:5“ (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 10 Různorodost textury (www.kvetinybrno.cz, 2011)
Obr. č. 11 Originalita (www.kvetinybrno.cz, 2011)
Obr. č. 12 Základní aranžovací styly (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 13 Dekorativní styl I (www.etrend.sk, 2011)
Obr. č. 14 Dekorativní styl II (www.etrend.sk, 2011)
Obr. č. 15 Aranžmá ve vegetativním stylu (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 16 Vazba ve vegetativním stylu (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 17 Extravagance (Ševčíková, 2009)
Obr. č. 18 Klasika (www.olx.cz, 2011)
Obr. č. 19 Paralelní styl I (www.kvetinymatuska.cz, 2011)
Obr. č. 20 Paralelní styl II (www.floristikaweb.cz, 2011)
Obr. č. 21 Kombinovaný styl (www.gardenart.cz, 2011)
Obr. č. 22 Kontaktní alergická fotodermatitida (www.ulekare.cz, 2011)
Údaj v závorce označuje citovaný zdroj.
76
PŘEHLED FOTOGRAFIÍ
Foto č. 1 Radost dětí při aranžování (Vlčková, 2010)
Foto č. 2 Děti v MŠ floristy (Vlček, 2010)
Foto č. 3 Vazba v mateřské škole (Vlčková, 2010)
Foto č. 4 Aranžmá v mateřské škole (Vlčková, 2010)
Foto č. 5 Ukázka jednostranné kytice v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 6 Ukázka kulaté kytice v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 7 Aranžování v MŠ do mělké nádoby (Vlčková, 2010)
Foto č. 8 Svícen z chvojí v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 9 Adventní věnec v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 10 Svícen na kůře v MŠ (Vlčková, 2010)
Foto č. 11 Vlastní nádoba (Vlčková, 2010)
Foto č. 12 Mateřská škola Tvarožná (Vlčková, 2010)
Foto č. 13 Tulipány v MŠ (Vlček, 2010)
Foto č. 14 Narcisy v MŠ (Vlček, 2010)
Foto č. 15 Kytičky ve vlasech (Vlčková, 2010)
Foto č. 16 Děti v krojích (Vlčková, 2010)
Foto č. 17 Vazba chlapce (Vlčková, 2010)
Foto č. 18 Vazba děvčete (Vlčková, 2010)
Foto č. 19 Výsledná kytice (Vlčková, 2010)
Foto č. 20 Vypichovaná miska (Vlčková, 2010)
Foto č. 21 Svícen na kůře (Vlčková, 2010)
Foto č. 22 Svícen z chvojí (Vlčková, 2010)
Údaj v závorce uvádí jméno autora fotografie.
77
PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ
Tištěné zdroje
BALOUN, Jan a kol. Rostliny způsobující otravy a alergie. 1. vyd. Praha : Avicenum,
zdravotnické nakladatelství, 1989. 276 s. ISBN neuvedeno.
DYTRTOVÁ, Radmila. Aranžování a dekorace z rostlin. 1. vyd. Praha : Grada Publishing,
a.s., 2003. 81 s. ISBN 80-247-0697-0.
GARDNER, Howard. Dimenze myšlení : Teorie rozmanitých inteligencí. 1. vyd. Praha :
Portál, 1999. 400 s. ISBN 80-7178-279-3.
HAVLÍNOVÁ, Miluše a kol. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. 3. vyd. Praha :
Portál, 2008. 224 s. ISBN 978-80-7367-487-8.
HESSAYON, D.G. Aranžování květin. 1. vyd. Praha : Beta - Dobrovský, 2000. 127 s.
ISBN 80-86278-88-3.
HIKLOVÁ, Ivana. Využití aranžování jako alternativní metody výuky na základní škole.
Diplomová práce, Brno : Masarykova univerzita, 2005. 124 s.
HILLIER, Malcolm. Květiny: umění aranžování. 2. vyd. Banská Bystrica: Nakladatelství
Slovart, s.r.o., 2007. 192 s. ISBN 978-80-7209-916-0.
JIRÁSEK, Václav a kol. Atlas léčivých rostlin. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické
nakladatelství, 1986. 368 s. ISBN neuvedeno.
KARÁSKOVÁ, Ilona; IVANČÍKOVÁ, Barbora. Aranžování květin. 1. vyd. Brno :
Computer Press, a.s., 2006. 80 s. ISBN 80-251-1280-2.
KUBÍČKOVÁ, Dagmar a kol. Vazačství a aranžování květin. 1. vyd. Praha : Státní
zemědělské nakladatelství, 1978. 283 s. ISBN neuvedeno.
KUKAL, Petr; VINDUŠKA, Jan. Hovory a hrátky se zvyky a svátky. 1. vyd. Praha : Portál,
2010. 120 s. ISBN 978-80-7367-696-4.
LANGEROVÁ, Petra. Floristika. Ostrava-Mariánské Hory : Anagram, 2007. 48 s.
MATUŠKA, Petr. Aranžování květin. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2004. 144 s. ISBN
80-251-0156-8.
MEJZLÍKOVÁ, Magdaléna. Využití aranžování jako alternativní metody používané ve
speciálních školách. Diplomová práce, Brno : Masarykova univerzita, 2004. 101 s.
NEWDICKOVÁ, Jane. Aranžování květin. 1. vyd. Praha : Svojtka a Vašut, 1997. 108 s.
ISBN 80-7180-013-9.
NOVÁK, Jan. Jedovaté rostliny: v bytě a na zahradě. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s.,
2004. 81 s. ISBN 80-247-0716-0.
78
NOVÁK, Jan; NOVÁKOVÁ, Helena. Alergenní rostliny. 1. vyd. Praha : Euromedia Group,
k.s. - Knižní klub, 2010. 264 s. ISBN 978-80-242-2591-3.
POKORNÝ, Jan. Aranžování a vazba květin. 2. vyd. Praha : Státní zemědělské
nakladatelství, 1971. 199 s. ISBN 07-017-71-04/45.
SKOUPÁ, Kateřina; VÁGNEROVÁ, Jitka. Aranžování květin 1. vyd. Třebíč : Akcent,
2008. 103 s. ISBN 978-80-7268-501-1.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Adventní čas : zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy
a hry. 1.vyd. Olomouc : Rubico, 2005. 118 s. ISBN 80-7346-050-5.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Jaro : zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry.
1. vyd. Olomouc : Rubico, 2007. 128 s. ISBN 978-80-7346-074-7.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Léto a podzim : zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky,
příběhy a hry. 1. vyd. Olomouc : Rubico, 2006. 126 s. ISBN 80-7346-066-1.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce : původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Olomouc :
Rubico, 2004. 117 s. ISBN 80-7346-033-5.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce : původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 2.
vyd. Olomouc : Rubico, 2004. 125 s. ISBN 80-7346-044-0.
VÍT, Josef a kol. Květinářství. 3. vyd. Praha : Květ, 2001. 439 s. ISBN 80-85362-41-4.
Elektronické zdroje
BioLib [online]. c1999-2011, [cit. 2010-11-5]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14871/
eMagazíny.CZ s.r.o. [online]. c2011, [cit. 2011-01-10]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.chovatelka.cz/dum-a-bydleni-clanek/aranzovaci-hmota-mnohostranny-
pomocnik-pri-aranzov-30/
FOJTÍKOVÁ, O. a kol. Multimediální učebnice floristiky [online]. c2007, [cit. 2011-01-
10]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ucebnicefloristiky.cz/?q=node/11
FRÝZOVÁ, I. Nebezpečné organismy [online]. c2009, [cit. 2011-02-21]. Dostupné na
World Wide Web:
https://is.muni.cz/auth/el/1441/jaro2009/MSBK_RPS/um/7693441/Nebezpecne_organismy
.ppt?fakulta=1441;obdobi=4484;studium=439388;kod=MSBK_RPS#258,3,ROSTLINY
ALERGENNÍ
Garden Art [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.gardenart.cz/gardenart.php?g=svatebky&i=51
79
HUSZÁROVÁ, M. Květiny-Brno [online]. c2009-2010, [cit. 2011-01-11]. Dostupné na
World Wide Web: http://www.kvetiny-brno.cz/gallery?gid=15
KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online].
c2006, [cit. 2011-03-03]. Dostupné na World Wide Web:
http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf
Mateřské školky [online]. c2010, [cit. 2011-03-02]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.materskeskolky.cz/nskolka.php?mesto=Tvarožná&ide=1602&akce=preregisr
MATUŠKA, P. Květiny Matuška [online]. c 2010, [cit. 2011-01-11]. Dostupné na World
Wide Web: http://www.kvetinymatuska.cz/cz/sluzby/dekorace-firemnich-prostor/
OLX [online]. c2006-2011, [cit. 2011-01-10]. Dostupné na World Wide Web:
http://kromeriz.olx.cz/floristicky-kurz-floristicky-kurz-vazba-a-aranzovani-kvetin-iid-
21217248
ONDRÁČKOVÁ, L. Vynášení smrti/Moreny [online]. c2008, [cit. 2011-03-07]. Dostupné
na World Wide Web:http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008040002
SMOLÍKOVÁ, K. a kol. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online].
c2004, [cit. 2011-03-03]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf
ŠEVČÍKOVÁ, K. Aranžování nádob – vypichované misky [online]. c2009, [cit. 2011-01-
12]. Dostupné na Word Wide Web:
https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2009/Bi1BK_ARC1/um/Aranzovani_nadob.ppt?faku
lta=1441;obdobi=4803;studium=439388;kod=Bi1BK_ARC1
ŠEVČÍKOVÁ, K. Floristická disciplína – kytice [online]. c2009, [cit. 2011-01-12].
Dostupné na World Wide Web:
https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2009/Bi1BK_ARC1/um/Kytice.ppt?fakulta=1441;ob
dobi=4803;studium=439388;kod=Bi1BK_ARC1
ŠEVČÍKOVÁ, K. Úvod do estetiky [online]. c2009, [cit. 2011-01-12]. Dostupné na World
Wide Web:
https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2009/Bi1BK_ARC1/um/Uvod_do_estetiky.ppt?fakul
ta=1441;obdobi=4803;studium=439388;kod=Bi1BK_ARC1#256,1,Úvod do estetiky
ŠEVČÍKOVÁ, K. Základní floristické disciplíny a floristické styly [online]. c2009, [cit.
2011-01-12]. Dostupné na World Wide Web:
https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2009/Bi1BK_ARC1/um/Zakladni_floristicke_discipl
iny_a_styly.ppt?fakulta=1441;obdobi=4803;studium=439388;kod=Bi1BK_ARC1
TREND Holding, s.r.o. [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné na World Wide Web:
http://ekonomika.etrend.sk/ekonomika-slovensko/kvetysk-dorucuje-na-den-matiek-
inzercia.html
U lékaře [online]. c2007-2011, [cit. 2011-02-21]. Dostupné na World Wide Web:
http://www.ulekare.cz/clanek/pouceni-z-historie-epidemii-kontaktni-dermatitidy-3415
80
PŘÍLOHY
Seznam příloh
Příloha č. 1 Prohlášení
Příloha č. 2 Souhlas rodičů
Příloha č. 3 Rozhodnutí
Příloha č. 4 Fotodokumentace na CD
81
Příloha č. 1
PROHLÁŠENÍ
Souhlasím, aby moje dítě……………………………………………….…......
při sběru rostlinného materiálu v přírodě a aranžování nebo vazbě v Mateřské škole
Tvarožná, přišlo do kontaktu s různými rostlinami.
Upozorňuji, že u dítěte byly / nebyly* sledovány tyto alergické reakce:
………………………………………………………………………………………...............
Jelikož se dítě ve svém okolí denně bezprostředně setkává s nebezpečnými
rostlinami (rostliny jedovaté, alergenní, nebezpečné trny atd.), je naší snahou v zájmu dítěte
rozvíjet znalosti a dovednosti, vedoucí k bezpečnému jednání, jako prevence a ochrana
vlastního zdraví.
Prohlášení je platné za těchto podmínek:
1. Pedagog má znalosti o nebezpečných rostlinách. Nebude při práci s dětmi používat
rostliny prudce jedovaté a silně alergenní.
2. Dítě bude před každou činností s rostlinným materiálem seznámeno s bezpečností
a hygienou při práci s nebezpečnými rostlinami.
3. Pedagog bude vždy respektovat informace rodičů o alergiích dítěte a při činnosti
s rostlinným materiálem bude brát zřetel na tuto skutečnost.
4. Pedagog bude při každé činnosti důsledně dbát na dodržování bezpečnosti a hygieny
dítěte a sám bude pro dítě kvalitním vzorem.
Podpis pedagogů: Podpis rodičů:
……………………………… ………………………………….
……………………………… ………………………………….
……………………………… Podpis ředitelky MŠ
……………………………… .………………………………….
Ve Tvarožné 9. 3. 2010
* nehodící se škrtněte
82
Příloha č. 2
SOUHLAS RODIČŮ
Souhlasím, aby moje dítě……………………………………………………..........
bylo fotografováno v Mateřské škole Tvarožná při činnostech, souvisejících s aranžováním
a vazbou květin pod vedením Bohdany Vlčkové (studentky Pedagogické fakulty v Brně).
Fotografie budou využity při řešení výzkumných úkolů na PdF MU, a to v tištěné
podobě i formou prezentace. K jinému účelu použity nebudou.
Ve Tvarožné 9. 3. 2010 ……………………………………………….
podpis rodičů
83
Příloha č. 3
ROZHODNUTÍ
Ředitelka Mateřské školy Tvarožná Mgr. Yvona Hrbáčková umožňuje
Bohdaně Vlčkové (studentce Pedagogické fakulty v Brně) na základě souhlasu rodičů
a v souvislosti s psaním závěrečné práce, fotografovat děti při aranžování a vazbě.
Fotografie budou využity v řešení výzkumných úkolů na PdF MU, a to v tištěné podobě
i formou prezentace. K jinému účelu použity nebudou.
Ve Tvarožné 23. 3. 2010 ……………………………….........................
ředitelka Mateřské školy Tvarožná