Abiotické faktory vody Slané x „sladké“ vody Tekoucí x stojaté vody Reofilové x reofobové spád řeky a pásma spád řeky a pásma změna podm toku změna podm toku změny obs O za den změny obs O za den reoadaptace reoadaptace reoadaptace reoadaptace další reoadaptace další Další příklady: drift drift drift odběr člen toku člen toku rybí pásma Rozčlenění tekoucích vod na rybí pásma rybí pásma Litorae – tekoucí až stojaté sladkovodní ekosystémy (vody se zrychleným, resp. zpomaleným oběhem) pstruzi 060624 Slo Idrijica Pd b 060624 Slo Idri P. duhový Tekoucí sladkovodní ekosystém char. pstruhové řeky (s minimem producentů) – srovnej s DD lakuš vzplýv 080815a Jihl 5B lakuš vzplýv 080815c det J5B Co signalizují tyto vody? Lakušník vzplývavý Batrachium fluitans Průtok tekoucí vody Objem tekoucí vody – do odměrné nádoby (kbelíková metoda – omezená) Q = V/t měrné přelivy - ▼ Thomsonův Q = 0,014 . H5/2 - lichoběžníkový Cipolettiho Q = 1,86 . H5/2 - - - - - - - - - - Nejlepší – data Povodí Moravy www.pmo.cz Protokol 1 (odevzdání kdykoliv po vypracování) Úkol 1: průtok řeky Svratky (úsek nejbližší škole) (momentální, min a max denní, min a max měsíční a roční) přelivy přelivy Rychlost proudu – nerovnoměrná Měření rychlosti proudu – plováky Vp =L/t (m.s‾²), konstanta dna - Pittotova trubice - Hydrometrické křídlo – V = rychlost x plocha měrného profilu Úkol 2: Rychlost proudu ve Svratce – při břehu, v proudnici (opakování, x) Pittot,křídlo rychlost toku Pittot,křídlo Pittot,křídlo Morfometrické charakteristiky toku Šířka a hloubka toku Plochy peřejí a tišin Charakter dna, porosty vodních rostlin (zárůst plochy) Erozní znaky, popis břehu, vegetace Expozice vodní plochy – zastínění, oslunění Úkol 3: Šířka toku Svratky na vybraném místě Úkol 4: Hloubka regulovaného toku u břehu, v proudnici Úkol 5: Další charakteristika toku - plochy peřejí a tišin - charakteristika dna - rozsah vodní vegetace (bez specifikace) - popis břehu a břehové vegetace - zastínění, oslunění šíř,hloub_prům dno_substr dno_substr Kontaminace vod Činitelé ovlivňující jakost vody Činitelé přírodní – autochtonní znečištění vody Antropogenní činitelé – alochtonní znečištění Eutrofizace vod Trofie – stav dostupnosti živin (?) pro autotrofy (řasy a sinice) Výsledek: vegetační zákal vody se stanovením podle bioindikátorů nebo laboratorního pokusu (společenstva pakomárů a zooplanktonu – Skandinávie) Antropogenní eutrofizace – zdroje, význam Saprobita Biologická situace vody vyvolaná znečištěními biochemicky rozložitelnými látkami Saprobní index Limnosaprobita mg.l-1 (obojí) Stupeň(třída) Saprob.ind. BSK5 O2 I. Xenosaprobita -0,50 – 0,5 velmi čistá voda 0,6 9 II. Oligosaprobita 0,51 – 1,5 čistá voda 1,6 8,8 III. β-mezosaprobita 1,51 – 2,5 znečištěná voda 3,1 6,5 IV. α-mezosaprobita 2,51 – 3,5 silně znečištěná voda 6,2 3,3 V. polysaprobita 3,51 – 4,5 velmi silně znečištěná v. 17 1,7 Eusaprobita Eusaprobita Isosaprobita Metasaprobita Hypersaprobita Ultrasaprobita Toxicita vody Samočistící schopnost vody saprob a jiná čist Fyzikální vlastnosti vody Z fyzikálních vlastností vody řadíme mezi nejdůležitější teplotu, barvu, hustotu, pach, průhlednost, tlak, viskozitu a povrchové napětí. Stanovení teploty – prostřednictvím běžných teploměrů (lihových, rtuťových i jiných) Určení průhlednosti vody – množství světla, pronikajícího vodním sloupcem podle barvy vody a rozptýlených částic je vzdálenost, na kterou je ještě viditelný bílý terč (Secchiho deska) Úkol 6: Další charakteristika toku – teplota, barva a průhlednost vody Chemické vlastnosti vody Při posuzování chemických vlastností vody hodnotíme obsah různých kationtů a aniontů, obsah kyslíku, oxidu uhličitého a dalších organických látek. Z kationtů obsažených ve vodách jsou to především ionty vodíkové H+ (pH), kationty sodíkové Na+ a draslíkové K+, tyto ionty se do vody dostávají vyluhováním z půdy. Hlavním zdrojem vápníkových kationtů Ca2+ jsou vápence a sádrovce. Kationty vápníku a hořčíku utvářejí uhličitanovou tvrdost vody. Z aniontů jsou důležité hydrogenuhličitanové anionty, které ovlivňují reakci vody a vytvářejí její alkalitu. Dále se zde vyskytují anionty chloridové Cl-, síranové SO42- , dusičnanové NO-3. Zvýšený obsah dusičnanových a fosforečnanových aniontů způsobuje zemědělská výroba Reakce vody - pH Kyslík O2 Oxid uhličitý CO2 Dusík N Vápník Ca Fosfor P Železo Fe Síra S Křemík Si ChSK BSK5 (Úkol: Případné chemické charakteristiky vody – neprováděny, viz stojaté vody) dom poměry Biologické charakteristiky toku Zastoupení rostlin a živočichů - kvalitativní x kvantitativní metody Úkol 7: Vodní rostliny - habitat, determinace, nákres včetně drobnohledných (pozorování pod mikroskopem) Úkol 8: Živočichové ve vodě (pod kameny aj.), nákres Kvalitativní metody (druhové zastoupení) Epili- hypolimnion (Sub)litor. Profund. Povrchové organismy planktonka, (pleuston a neuston) jiné síťky Planktonní org. planktonka lahve – fyto- i zooplankton Nekton Různé druhy sítí Bentické organismy – na dně Bentoska Dredž – ve dně ?bent.? válce Kvantitativní metody - nutná kvantifikace - odběrových postupů - času odlovů - množství média Bioindikace Ekologické indikátory – druhy, citlivé k určitému faktoru – signalizují jeho působení (úzká faktorová ekologická valence, malá pohyblivost, dobře zjistitelní) Bioindikátor – organismus se známými požadavky na prostředí. Z jejich reakce lze zpětně usuzovat na vlastnosti prostředí. Biologické hodnocení čistoty vod (bioindikace tekoucí vody) Bioindikace – zjišťování stavu nebo změn prostředí pomocí vybraných druhů organismů nebo společenstev. Vodní makrofyta jako bioindikátory čistoty vod Třída II: hvězdoš křídloplodý, parožnatka obecná, okřehek menší, stulík žlutý, leknín bílý, l. bělostný, stolístek klasnatý, rdesno obojživelné, rdest světlý r. prorostlý, r. maličký Třída II - III: vodní mor kanadský, rdest kadeřavý, r. vzplývavý, závitka mnohokořenná, šejdračka bahenní Třída III: šípatka střelolistá, lakušník okrouhlý Třída III - IV: okřehek hrbatý, rdestík hřebenitý Třída II-IV: růžkatec ponořený Vodní živočichové jako bioindikátory čistoty vod - ze standardně získaných vzorků sesbíráme všechny živočichy - determinujeme bioindikační skupiny, v každé skupině rozlišíme formy a určíme jejich počet (suma bioindikačních hodnot/celkový počet hodnocených) - pro orientační určení stanovíme saprobitu vody podle převažujícího indexu nebo vypočteme výsledek při zohlednění počtu jedinců (viz výše), podle indikační hodnoty saprobního indexu vyjádříme stupeň (třídu) vody (I – V) Indikač.hodn. saprob.indexu Bioindikátory 1,0 larvy pošvatek, přísalek, ploché larvy jepic 1,5 ploštěnka potoční, larvy schránkatých chrostíků 2,0 jiné larvy jepic, okružáci, kamomil říční, blešivci, ploštěnka mléčná, chobotnatka plochá, larvy muchniček, larvy bezschránkatých chrostíků, plovatky, hrachovky 3,0 beruška vodní, hltanovka bahenní, larvy bráněnek, okružanky 3,5 larvy pakomárů 4,0 nitěnky, larvy pestřenek Úkol 9: Biologické hodnocení čistoty vod – kvalitativněkvantitativní hodnocení rostlin a živočichů Shrnutí úkolů Úkol 1: průtok řeky Svratky (úsek nejbližší škole) momentální, min a max denní, měsíční i roční Úkol 2: Rychlost proudu ve Svratce Úkol 3: Šířka toku Svratky na vybraném místě Úkol 4: Hloubka regulovaného toku u břehu, v proudnici Úkol 5: Další charakteristika toku – plochy peřejí a tišin - charakteristika dna - popis břehu a břehové vegetace - rozsah vodní vegetace (bez specifikace) - zastínění, oslunění Úkol 6: Další charakteristika toku – teplota, barva a průhlednost vody (Úkol: Případné chemické charakteristiky vody – neprováděny, terén. cvič.) Úkol 7: Vodní rostliny - habitat, determinace, nákres včetně drobnohledných (pozorování pod mikroskopem) Úkol 8: Živočichové ve vodě (pod kameny aj.), nákres Úkol 9: Biologické hodnocení čistoty vod (bioindikátory rostlinné i živočišné)