POZOROVÁNÍ ŽÁKA Josef Trna Pedagogická fakulta MU Vlastnosti a třídění pozorování Podstatou pozorování je "sledování činnosti lidí, záznam nebo popis této činnosti a její hodnocení". Výhodou této metody je celostní pohled na osobnost žáka. Třídění pozorování: Podle použití technických prostředků: - přímé (osobní účast pozorovatele), - nepřímé (pomocí audiovizuální techniky). Podle způsobu: - strukturované (předem vybraná sledované prvky), - nestrukturované (všechny činnosti žáků). Podle doby trvání: - okamžité, - dlouhodobé. Podle podmínek žákovy činnosti: - pozorování žáka v přirozených podmínkách, - pozorování žáka v mezních situacích. Nejcennější z hlediska celostního pohledu je dlouhodobé systematické pozorování žáka v jeho přirozeném prostředí. Cíl: - určitá činnost (např. sestavování měřicí aparatury), - několik činností (např. komunikování ve výuce), - nebo veškeré aktivity pozorovaného žáka či žáků. Technologie pozorování vyžaduje kromě cíle také promyšlený způsob zaznamenávání výsledků pozorování a metodiku jeho vyhodnocování. Při přímém pozorování pozorovatel sleduje žáka přímo ve výuce, nepřímé pozorování zprostředkovává záznam pomocí audiovizuální techniky, která umožňuje v klidu, s opakováním a s přestávkami provádět pozorování. Je zřejmé, že v každém případě jde o časově velmi náročnou metodu. Velké nároky jsou kladeny na pozorovatele, který musí kromě dovedností a zkušeností s pozorováním žáka být maximálně soustředěn, aby mu sledovaný projev žáka neuniknul. Navíc platí, že důraz na elementy žákova projevu závisí částečně na zkušenosti i na profesní orientaci pozorovatele. Abychom vyloučili subjektivní vztah k pozorovanému, pozorování opakujeme (vyloučení nálad a nemoci žáka). Snažíme se o to, abychom citlivým pozorováním minimalizovali zasahování do žákovských projevů. Po provedení písemného záznamu výsledků pozorování následuje jejich analýza. Šetříme příčiny a podmínky chování a prožívání žáka s prognostickými návrhy na případné vzdělávací a výchovné korekce. Nestrukturované pozorování diagnostikuje kvalitativně konkrétní jevy bez předem připravených systémů pozorování (deskriptivně-induktivní přístup). Nestrukturované pozorování Nestrukturované pozorování se provádí především při exploraci v nové problematice. Po vyhodnocení výsledků může být připraven následný systém strukturovaného pozorování. Nestrukturované pozorování má tři základní varianty: (a) Vzorky událostí (speciman records, anecdotal records, chronicles): Pro toto pozorování platí několik charakteristik: - pozorovat krátkodobě, - zaznamenávat všechny událostí v časovém sledu, - popisovat podrobně a výstižně, - popisovat vnější projevy chování žáků, - nevyjadřovat vlastní názory a hodnocení, - nebýt zainteresován do činnosti. Jako příklad uvádíme zápis pozorování žáka při laboratorním měření: ┌──────────────────────────────────────────────────────┐ │Pozorování žáka při laboratorním měření hmotnosti │ │ │ │Pozorovatel: J.T. │ │Datum: 15.10.1997 │ │Čas: 9.00 │ │ │ │ │ Žák P.L. sedí sám u laboratorního stolku. Na stolku má laboratorní rovnoramenné váhy, závaží, pět různých mincí, tužku, gumu a sešit. Žák bere do ruky mince, prohlíží je, jedna mu upadla na podlahu. Minci ukládá zpět na stůl. Bere do pravé ruky největší minci a pokládá ji na pravou misku vah. Ramena vah se pohnou. Žák rychle zaaretuje váhy. Rozhlíží se, zda-li jej učitel viděl - neviděl. Otevírá krabičku se závažími. Žák bere do pravé ruky pinzetu a závaží 10 g nese k pravé misce vah. Zarazí se, závaží vrací. Minci překládá na levou misku. Znovu bere pinzetou 10 g závaží a pokládá je opatrně na pravou misku. Pomalu odaretuje váhy, sleduje, že mince je "těžší" než závaží. Zaaretuje váhy a vkládá další menší závaží. Adaretuje váhy. Závaží je "těžší" než mince. Bez aretace odebírá menší závaží a vkládá pinzetou zlomkové závaží - nastává rovnováha na váhách. Žák bere do ruky tužku a do sešitu zapisuje hmotnost mince. Gumuje a opravuje. Rukou vrací závaží do krabičky. Rychle zaaretuje váhy a opět se ohlíží po učiteli │ Pak pinzetou odebere minci z misky. │ └─────────────────────────────────────────────────────────┘ (b) Terénní zápisy (field notes): Odlišnost tohoto pozorování od vzorků událostí je částečná záměrnost a vyjadřování vlastních názorů a hodnocení. Hlavní charakteristiky pozorování jsou tyto: - pozorovat krátkodobě, - zaznamenávat jen předem vybrané jevy v časovém sledu, - popisovat podrobně a výstižně, - popisovat vnější projevy chování žáků, - vyjadřovat vlastní názory a hodnocení, - nebýt zainteresován do činnosti. Příkladem terénních zápisů je zápis pozorování žáka při práci s grafem: ┌───────────────────────────────────────────────────────┐ │ Pozorování žáka při sestrojování grafu │ │ (zaměřit se na dovednost sestrojit graf z tabulky │ │ naměřených hodnot veličin) │ │ │ │ Pozorovatel: J.T. │ │ Datum: 7.1.1994 │ │ Čas: 11.05 │ Žákyně M.N. sedí v lavici vedle žákyně A.R. Před ní leží sešit, tužka, pero, guma, trojúhelník, učebnice. Na tabuli je tabulka s údaji teploty venkovního vzduchu (v Celsiových stupních) během 24 hodin Učitel dává žákům úkol sestrojit graf závislosti teploty vzduchu na čase. Upozorňuje na pečlivost práce a použití tužky (možnost mazání a opravy). Žákyně sleduje pozorně instrukce učitele. Na pokyn bere do ruky tužku a gumu. Zřejmě se jí silně zafixovala část instrukce o použití tužky a gumy. Gumu opět odkládá a kroutí hlavou. Uvědomila si svůj omyl - prozatímní nepotřebnost gumy. Pomocí pravítka a tužky překresluje tabulku do svého sešitu. Udělala jednu chybu, opravila ji pomocí mazání. Pomocí pravítka a tužky narýsovala osy souřadnic, nulou označila její počátek. Na svislou osu správně vynesla dílky Celsiových stupňů, na vodorovnou osu jednotky času hodiny. Nepopsala osy pomocí veličin a jednotek. Má pravděpodobně nedostatečnou vědomost o rozdílu grafu v matematice a fyzice. Na ose času křížky vyznačila časy z tabulty. Pomocí trojúhelníka s ryskou sestrojuje svislé kolmice v těchto bodech. Pomocí téhož trojúhelníka pak vyhledává postupně podle tabulky příslušné hodnoty teploty k jednotlivým časům a průsečíky zvýrazňuje křížkem. Při práci se dvakrát přehlédla a zaměnila dva body na grafu. Neprovedla zpětnou kontrolu (nemá vytvořen návyk │ sebekontroly). │ └───────────────────────────────────────────────────────┘ (c) Participační pozorování: Pro praktické užití ve výuce je nejvhodnější participační pozorování. Jeho hlavními charakteristikami je účast pozorovatele na činnostech pozorovaných žáků a dlouhodobost. Učitel jako dlouhodobý a přímo na výuce zúčastněný pozorovatel oba tyto požadavky splňuje. Opět uvádíme přehled charakteristik participačního pozorování: - být účasten činnostem (spolupracovat s pozorovanými), - pozorovat dlouhodobě (týdny až roky), - zaznamenávat co nejvíce jevů v časovém sledu, - popisovat podrobně (i doslovné výroky apod.) a výstižně, - sestavovat souhrny z pozorování, - vyjadřovat vlastní názory a hodnocení, - předběžně analyzovat závěry a modifikovat pozorování, - stanovovat předběžné teorie. Jako příklad participačního pozorování uvádíme zápis pozorování fungování školy: ┌───────────────────────────────────────────────────────┐ │ Pozorování vlivu nového kurikula na funkce školy │ │ │ │ Pozorovatel: J.T. (zároveň učitel pozorované školy) │ │ Období: září 1993 až červen 1996 │ │ │ │ │ │ │ Soukromé gymnázium zvolilo nové kurikulum jazykově zaměřené školy. Je snížen počet výukových týdenních hodin pro výuku fyziky na absolutní minimum. Experimentálně je zvolena dvojúrovňová příprava ve fyzice: B-level pro všechny a volitelný A-level pro maturanty. Pozorovatel po celou dobu tří let učí fyziku, podílí se na tvorbě kurikula a výukových materiálů, zkouší první maturanty a sleduje jejich úspěchy v přijímacím řízení na vysoké školy. Vede si podrobné deníky o vlastní práci, o jednotlivých žácích, o spolupráci s ostatními učiteli, o vztahu k vedení školy atd. Při pozorování střídá nestrukturované a strukturované pozorování. Používá i řadu dalších diagnostických metod (testy, dotazníky). Podává dílčí zprávy, konzultuje postup s dalšími odborníky (psycholog, školní inspektor, ředitel školy) provádí autodiagnózu atd. │ Na závěr vydává obsáhlou zprávu o výsledcích šetření. │ └───────────────────────────────────────────────────────┘ Tato metoda je u nás dosud ve výzkumu výjimečná pro svoji finanční i kvalifikační náročnost. Učitel však má pro modifikovanou formu tohoto pozorování ideální podmínky. Strukturované pozorování zařazujeme pozorované jevy do předem připravených skupin a kategorií. Principem strukturovaného pozorování je zařazování pozorovaných jevů do předem vybraných skupin a kategorií. Podle složitosti používáme dva hlavní typy strukturovaného pozorování: (a) Inventáře (checklists, inventories): Kratší a úzce zaměřenou diagnostickou metodou je inventář. Cílem je prvotní indikace výskytu určitého jevu ve výuce fyziky. Mezi charakteristiky inventářů patří: - nebýt účasten činnostem, - pozorovat krátkodobě či střednědobě, - zaznamenávat výskyt vybraných jevů do inventáře - písemného protokolu. Jako ukázka může sloužit zápis inventáře motivačních prvků ve výuce fyziky: ┌───────────────────────────────────────────────────────┐ │ Zjišťování motivačních prvků ve výuce fyziky │ │ Inventář pozitivních motivačních prvků ve výuce fyziky│ │ │ │ Pozorovatel: J.T. │ │ Den: 17.8.1992 │ │ Učitel: Mgr. J.J. │ │ Třída: 7.C │ __________________________________________________ motivační prvek ano ne __________________________________________________ pochvala soukromá + pochvala před spolužáky + pochvala před jinými učiteli + pochvala před rodiči + dobrá známka kladné body v soutěži žáků + postup v žebříčku žáků + paradoxní pokus + videopořad + počítačový program + historická poznámky + citát významného fyzika + filozofický aspekt fyziky + zajímavá problémová úloha + fyzikální kouzlo + fyzikální hračka + aplikace ze života + aplikace z jiného předmětu + projekt + humor ve fyzice + │ │ └───────────────────────────────────────────────────────┘ (b) Pozorovací systémy: Na diagnostiku prováděnou pomocí inventářů navazují pozorovací systémy. Ty kromě indikace zjišťují druh a četnosti výskytu určitých jevů. Jsou charakterizovány takto: - nebýt účasten činnostem, - pozorovat krátkodobě či střednědobě, - zaznamenávat četnost, délku trvání, sekvenčnost vybraných jevů (tzv. pozorovaných kategorií) do písemného protokolu, Jako příklad uvádíme dva zápisy pozorovacích systémů. První pozorovací systém je zaměřen na časovou kvantifikaci učitelových otázek a žákovských odpovědí. Druhý pozorovací systém dokládá možnost diagnostiky různých experimentálních činností žáků ve výuce fyziky: ┌───────────────────────────────────────────────────────┐ │ Zápis č.1: │ │ │ │ Cílem pozorování je zjistit dobu trvání učitelových │ │ otázek a žákovských odpovědí během ústního zkoušení │ │ z fyziky jednotlivých žáků. Pozorovatel pomocí stopek │ │ měří dobu jednotlivých otázek a odpovědí na ně. │ │ Dílčími úkoly jsou: │ - poměr času věnovanému otázkám a odpovědím, - průměrnou dobu otázky, - průměrnou dobu odpovědi, - procentní podíl doby věnované ústnímu zkoušení z celé vyučovací hodiny. Protokol časového snímku hodiny Pozorovatel:J.T. Den: 15.5.1995 Učitel: RNDr. I.O. Třída: 2. A __________________________________________________ číslo otázky čas (s) čas (s) a odpovědi otázky odpovědi __________________________________________________ žák T.M.: 1. 5 2 2. 10 30 3. 7 13 4. 2 0 5. 22 45 žák J.S.: 6. 9 17 7. 15 120 8. 4 0 9. 8 25 10. 12 37 │ │ └───────────────────────────────────────────────────────┘ ┌───────────────────────────────────────────────────────┐ │ Zápis č.2: │ │ │ │ Cílem pozorování je vytvořit časový snímek │ │ experimentálních činností ve vyučovací hodině fyziky. │ │ Pozorovatel pomocí stopek a zápisu do protokolu │ │ vytváří tento časový snímek. Používá přirozené │ │ kódování pomocí pozorovaných kategorií │ experimentálních aktivit učitele a žáků. Dílčí úkoly jsou: - četnost výskytu (frekvenci) jednotlivých kategorií experimentů, - průměrnou doba jednotlivých experimentů, - poměr času učitelovy a žákovy experimentální aktivity, - procentní podíl četnosti jednotlivých kategorií experimentů, - procentní podíl doby jednotlivých kategorií experimentů, __________________________________________________ pozorovaná kategorie kód kategorie experimentu __________________________________________________ Učitelovy experimentální aktivity: - demonstrační experiment s jednoduchými pomůckami (kvalitativní) 1 - demonstrační experiment se složitou aparaturou (kvantitativní) 2 - demonstrační experiment s PC 3 - demonstrace laboratorního experimentu 4 - demonstrace měřící metody 5 - demonstrace aplikace fyzikálního jevu 6 - kouzlo, paradox 7 - fyzikální hračka 8 - ukázka fyzikálního objektu 9 - videoprojekce experimentu 10 - počítačová projekce experimentu 11 - modelování experimentu na PC 12 - popis myšlenkového experimentu 13 Žákova experimentální aktivity: - frontální pokus 14 - skupinový pokus 15 - frontální nácvik měřící metody 16 - skupinový nácvik měřící metody 17 - modelový pokus na PC 18 - myšlenkový pokus 19 - práce na projektu 20 - laboratorní práce 21 Protokol časového snímku hodiny Pozorovatel: J.T. Den: 1.10.1998 Učitel: Mgr. V.H. Třída: 9. A Téma: Elektrický proud __________________________________________________ kód aktivity čas (s) __________________________________________________ 7 10 8 15 1 120 15 300 5 100 17 200 10 250 │ │ └───────────────────────────────────────────────────────┘