Saša je chlapec, který je průměrně inteligentní, velice nadaný ve výtvarné výchově, pohyblivý,
živý, s chutí do života. Je výchovně zanedbaný, žije pouze s matkou, je jí často bit a kárán za
špatné chování.


Učivo ZvŠ zvládá dobře, ve třídě patří mezi lepší žáky. Výrazný zájem o určité předměty nemá,
nedokáže se déle soustředit na určitou činnost,  zájmy má nestálé, vše ho baví pouze chvíli. Občas
se ve výuce aktivně zapojuje a  projevuje velikou radost nad úspěšným vyřešením zadaného úkolu.


Převládají tendence upoutávat na sebe pozornost tím, že vyrušuje ve vyučování a na půdě školy se
chová úmyslně v rozporu se školním řádem. Velice vulgární vyjadřování již od první třídy,
vyrušování v hodinách, neplnění školních povinností, chybí respekt k vyučujícím, agresivní napadání
slabších spolužáků, úmyslné porušování školního řádu.


Poslední dobou se negativní  chování chlapce stále stupňuje. V hodinách vyrušuje, vykřikuje
vulgární výrazy a neplní příkazy vyučujících. Několikrát již napadl třídní učitelku, která chlapce
nezvládá. Často se dostává do afektu, pokud ho provokují jiní spolužáci, nebo když je kárán učiteli
pro nevhodné chování.

V afektu má tendence utíkat ze školy, skákat z okna, být agresivní a útočný proti jakékoliv osobě,
které se nebojí. Několikrát utekl z vyučování a šel si zapálit cigaretu, aby se uklidnil.


Ve škole se mu často ustupuje, nebývá téměř za nic potrestán, neboť se pedagogové odvolávají na
diagnostikované poruchy chování a tedy mu nebyla na nynější škole udělena ani důtka ředitele školy,
či snížena známka z chování.

Chlapec je inteligentní a vnímá, že není potrestán za přestupky, které si plně uvědomuje, a své
negativní chování tedy neustále stupňuje. Zdá se, že nabyl pocitu, že je beztrestný, že mu nikdo
nic nemůže udělat, proto již nemá téměř žádné zábrany.


Škola začala chlapce vnímat jako nebezpečného a snaží se hledat pomoc pro jeho zvládnutí.