Výzkumný návrh Vypracoval: Tom Vlašic (386303) Předmět: Metodologie 2 Datum: 29. 5. 2015 Téma výzkumu: Hračky s postižením 1) Výzkum se zabývá problematikou[LS1] hraček s postižením, tedy hraček, které jsou speciálně vyrobeny s některým druhem postižení a mohou se tak stát běžnou součástí skupiny dětských hraček. Tato forma hraček je v zahraničí běžně dostupnou variantou podporující oblast inkluzivního vzdělávání.[LS2] V České republice jde zatím o kontroverzní[LS3] téma, prozatím neprobádané. Jaké bude vnímání[LS4] lidí, kteří se s těmito hračkami seznámí? Veřejnost, zvláště děti, se nemusí s lidmi s postižením v běžném životě dlouhou dobu setkat a při následné interakci, například při integraci spolužáka s postižením, mohou reagovat neadekvátně. Pokud by se ovšem setkávali s postižením formou hry s takto uzpůsobenými hračkami již v nízkém věku, tedy ve věku, kdy si formují názorové základy na společnost[LS5] , jejich názor do budoucna by mohl být ovlivněn k správnému přístupu [LS6] k lidem s postižením. Na druhou stranu i pro děti s postižením by mohlo být příjemné, vidět a hrát si s hračkami, které mají stejné problémy[LS7] jako on[INS: y :INS] [DEL: i :DEL] a necítit se tak mimo intaktní společnost. Součástí výzkumu tedy bude vytvoření několika hraček tohoto typu, představení skupině dětí a učitelů a zjištění[INS: , :INS] jak tyto hračky ovlivní[LS8] jejich myšlení a zda mají v této oblasti význam. Hlavním cílem výzkumu je tedy: Zjistit jak ovlivní hračky s postižením vnímání dětí a učitelů z různých druhů školských zařízení a provést mezi nimi komparaci.[LS9] 2) Hlavní výzkumná otázka zní: Jak hračky s postižením ovlivní vnímání [LS10] dětí a učitelů? Vedlejší výzkumné otázky: Jak ovlivní hračky s postižením vnímání dětí z běžné mateřské školy? Jak ovlivní hračky s postižením vnímání dětí ze speciální mateřské školy? Jak ovlivní hračky s postižením vnímání dětí ze školy při zdravotním zařízení? Existují rozdíly ve vnímání těchto hraček mezi dětmi z různých školských zařízení? [LS11] Jak[DEL: ý :DEL] ovlivní hračky s postižením vnímání učitelů jednotlivých zařízení? Existují rozdíly ve vnímání těchto hraček mezi učiteli z různých školských zařízení? 3) Ve výzkumu bude použita kvantitativní výzkumná strategie. Za vhodnější ji považuji z důvodu výběru metod sběru dat a výzkumného vzorku. Metody sběru dat považuji u tohoto daného vzorku kvalitativní formou za neúčinné a výzkum by se zkomplikoval, spíše však nezdařil. [LS12] 4) Hypotézy Hračky s postižením ovlivní v budoucnosti vnímání lidí s postižením dětmi a učiteli. Přítomnost hraček s postižením pomůže v budoucnu dětem s postižením lépe zapadnout do kolektivu. Přítomnost hraček s postižením pomáhá dětem s postižením cítít se lépe v daném prostředí. [LS13] 5) Konceptualizace [LS14] Setkají li se lidé s hračkami s postižením(závisle proměnná), jejich reakce na lidi s postižením, s kterými se setkali poté, mohou být hračkami ovlivněny a mohou tedy na tyto lidi reagovat díky hračkám jinak, než kdyby se s hračkami s postižením nesetkali (nezávisle proměnná) Přítomnost hraček s postižením pomůže dětem s postižením,aby se cítily v kolektivu dobře (závisle proměnná), protože zdravé děti budou zvyklé díky hračkám s postižením na lidi s postižením(nezávisle proměnná). Přítomnost hraček s postižením pomáhá dětem s postižením cítit se lépe v daném prostředí (závisle proměnná), protože do hraček s postižením promítají svoji osobu. (nezávisle proměnná) Seznam indikátorů (operacionalizace) - Obliba/neobliba hraček - Obliba hraček pouze jedním pohlavím - Vztah k hračkám – zájem/ nezájem o hračky - Neschopnost hrát si s hračkami - Averze vůči takto vytvořeným hračkám - Introverze /extroverze - Neumožnění hrát si s hračkami - Nařízené hraní si s hračkami - Ovlivnění spolužáky k hraní/nehraní - Nepochopení tématu hraček s postižením 6) Ve výzkumu budou použity metody sběru dat formou strukturovaného rozhovoru a pozorovacího schématu. Pozorování i rozhovory budou probíhat s danou skupinou ve dvou fázích. V první fázi budou přineseny hračky s postižením do daného zařízení, pozorování dětí (jejich prvních reakcí) a rozhovory s učiteli. V druhé fázi, tedy po době, kdy už tam hračky budou určitý časový úsek spolu s dětmi, proběhne druhé pozorování a další rozhovory. Data z pozorování budou zaznamenávány na předem připravený arch, kde bude prostor i pro jiné neočekávatelné chování. Rozhovory s učiteli budou nahrávány a přepisovány, následně dekódovány[LS15] . Předpokládaná skupina dětí se pohybuje okolo počtu 28 (běžná třída MŠ), záleží na školském zařízení. Pro výzkum se chystám oslovit běžnou mateřskou školu, speciální mateřskou školu, školu při zdravotnickém zařízení a první dva ročníky některé základní školy. Výzkumné jednotky na konkrétních školách si domlouvám s učiteli a řediteli osobně, kontakty jsem získal od známých a ze svých pedagogických praxí. Výchozí literaturou mi budou knihy o kvantitativním [DEL: :DEL] výzkumu a zdroje týkající se speciální pedagogiky. Bohužel české literatury o této konkrétní problematice je velmi málo. Zdrojem mi mohou být zahraniční publikace.[LS16] 7) Úryvek z připravovaného sběru dat: Rozhovor: Výzkumník: Co jste si poprvé pomyslela, když jste tyto hračky uviděla? Učitelka: Že je to bezvadný nápad. Zároveň mě to trošku vyděsilo a měla jsem tendence je jít opravit (učitelka ukazuje znak uvozovek a dodává ironický tón). Výzkumník: Jak na vás tedy působí konkrétně hračka č. 5, tedy Panáček po amputaci nohy? Učitelka: Bude to znít možná neprofesionálně, ale měla jsem pocit, že právě této panence nějaké dítě urvalo nohu a já budu mít zase po večer co opravovat. Je to celé o zvyku, stejně tak jako princip celého tohoto výzkumu. Když to ty děcka uvidí na panence, nepřijde jim to potom ani zvláštní na spolužákovi.. Pozorování: Výzkumník si dělá poznámky: Děti si s hračkou házejí. Jan má tendence hračce urvat druhou nohu. Dívky hračku na vozíku zapojily do své hry na školu. 6) Jelikož se jedná o kontroverzní téma, počítám s různorodými reakcemi na téma mého výzkumu. Lidé se k této problematice staví pozitivně, že jde o formu podpory handicapovaným lidem. Bohužel i negativně, že se může jednat o jejich zesměšnění. Etickým úskalím výzkumu proto může být nepochopení smyslu takto vyrobených hraček a jejich následné zesměšňování (nejen ze strany dětí), předělávání, ničení. Praktické problémy mohou nastat při poničení hraček a jejich nemožném dalším využití, nezájmu ze všech strach výzkumných jednotek, nespolupráce učitelů a především dětí. Etickým problémům se dá předejít možným slovním úvodem k hračkám, lehkou motivací, která ovšem nesmí změnit smysl výzkumu. Praktickým problémům se dá předejít kvalitní výrobou hraček a nachystáním dobrého prostředí. 7) Provedený strukturovaný rozhovor: Rozhovor byl proveden s matkou jednoho žáka speciální školy, která se o toto téma velmi zajímala a má s dítětem s postižením bohaté životní zkušenosti. Terénní poznámky: Nachystal jsem si diktafon, vytisknuté otázky jsem držel v ruce, hračky vedle sebe, nachystaná sklenice vody pro respondenta. Zajištěné příjemné prostředí, nikým nerušené a tiché. Po úvodu přecházíme k první otázce. Výzkumník: Co jste si poprvé pomyslela, když jste tyto hračky uviděla? Respondentka: Byla jsem mile překvapena. Měla jsem z toho trošku strach, jak to bude vypadat, ale teď mi to připadá až možná roztomilý. A vím, že jsem máma od postiženýho děcka, ale přeci jen mi to připadá jako naprosto normální a doufám, že i ty děcka to tak budou brát. Výzkumník: Jak tedy vnímáte tyto hračky s postižením? Respondentka: Velmi pozitivně. Opravdu. Škoda, že se to u nás nevyrábí ve velkým. Jsou už různě rasově zaměřené panenky, ale tohle jsem ještě neviděla. A je to škoda. Mám takovej názor, že hlavně pro ty děcka s tím postižením by to mohlo být super, že vlastně uvidí sami sebe a nebudou si připadat tak strašně mimo, když nevypadají jako klasická Barbie. I když to nevypadá nikdo. Ale chápete jak to myslím, že existuje hračka, která je stejně jako on na vozíku. Výzkumník: Napadá vás způsob, jak by se dalo s těmito hračkami pracovat? Respondentka: Určitě se na to dá namotat spousta věcí, třeba pohádky, nějaký motivační příběhy. Určitě to záleží na kreativitě učitele a chtělo by to více metodik. Výzkumník: Která ta hračka vás nejvíce zaujala a proč? Respondentka: Teď nevím. Všechny jsou super, nevím, kterou vybrat. Výzkumník: Jak na vás tedy působí konkrétně třeba hračka č. 5, tedy Panáček po amputaci nohy? Respondentka: Že zrovna ta se mi líbila, ale opravdu nevím, kterou vybrat jako hlavní, všechny se mi líbí. Matka už poté vyzvedává dítě ze školy a spěchají domů, rozhovor je ukončen poděkováním a ujištěním, že odpovědi zůstanou v anonymitě. Jelikož se jednalo o rozhovor s rodičem, které zatím nemám v plánu do výzkumu zahrnout, nešlo o celý rozhovor. V podobném stylu bych ho ale chtěl realizovat. 8) Modifikace: Určitě je potřeba se otázky více naučit a umět mezi nimi vytvářet tzv. oslí můstky. Občas jsem cítil, že bychom se dostali k jinému tématu. Musím také vylepšit svoji práci s diktafonem a být si jistý, že nahrávám správně. Otázky na konkrétní hračky možná ještě zvážím, nerad bych respondenty naváděl k odpovědi. 9) Literatura: BENDOVÁ, Petra. Základy somatopedie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 52 s. ISBN 978-80-244-2620-4. DUPLINSKÝ, Josef. Hra a hračka z pohledu psychologa. Praha: Akademie věd České republiky, 1993, 8 s. ELDERING Lotty, Paul P. M.Leseman, Effective Early Education: Cross-Cultural Perspectives, Falmer Press, 1999 HÁJKOVÁ, Vanda a Iva STRNADOVÁ. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 217 s. ISBN 978-80-247-3070-7. Hračka: odborný časopis o hračkách. České Budějovice: Státní zkušební ústav lehkého průmyslu, 1966-[1997]. ISSN 0231-7893. 4x ročně. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. KUBÍČOVÁ, Zdeňka a Jiří KUBÍČE. Kompenzační a didaktické pomůcky pro děti a žáky s tělesným postižením v mateřské a základní škole. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, 32 s. ISBN 80-7216-166-0. LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 435 s. ISBN 978-80-7367-679-7. MIŠURCOVÁ, Věra, Jiří FIŠER a Viktor FIXL. Hra a hračka v životě dítěte. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 143 s., barev. obr. příl. MOJŽÍŠEK, Jiří. Každý problém má řešení, aneb, Netradiční kompenzační pomůcky. 1. vyd. Praha: Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých, 2007, 31 s. ISBN 978-80-86932-20-0. PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2., rozš. a přeprac. vyd. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN 80-7315-120-0. WILSON Ruth A., Special Educational Needs in the Early Years, RoutledgeFalmer, 2003 [INS: KOMENTÁŘ :INS] [INS: Bohužel v projektu nemáte příliš jasno, o čemž svědčí i to, že jste zkombinoval požadavky pro kvalitativní i kvantitativní výzkum do jednoho projektu. Doporučuji zaměřit se buď jedním nebo druhým směrem, tedy vymyslet bu :INS] [INS: ď kvantitativní experiment (neboť, jak víme z metodologie, jedině experimentem můžeme měřit vliv něčeho na něco), nebo kvalitativní výzkum, týkající se přijetí hraček v kolektivu dětí. Myslím ale, že jsme to řešili už na konzultaci. Pozor na formulace, :INS] [INS: :INS] [INS: vidíte, že jsem toho hodně opravila, musíte psát správně a přesně, jinak je sdělení chaotické. :INS] ________________________________ [LS1]Slovo problematika je velmi nadužívané a obvykle žádný obsah nenese. Zkuste jej vynechávat a sledovat, co se s větami stane J [LS2]Možná šířeji sociální inkluze [LS3]To si nemyslím. [LS4]Spíše reakce [LS5]Zvláštní formulace [LS6]Možná spíše „k otevřenému přístupu“? [LS7]Nevnucovala bych lidem s postižením „problémy“, třeba spíše „rysy/charakteristiky“ atd. [LS8]Pozor na sledování vlivu! Lze jedině experimentem. [LS9]Toto není věta, chybí podmět. [LS10]Není jasné, jaké vnímání, vnímání čeho? Upřesnila bych nebo přeformulovala. [LS11]To pokrývá předchozí tři otázky, takže ty můžete vynechat. [LS12]Není jasné, co tím myslíte. [LS13]To nejsou správně formulované hypotézy. [LS14]Vůbec to nedává smysl. [LS15]To je zajímavé. Nemyslel jste kódovány? Takový postup se ale nepoužívá v kvantitativním výzkumu. [LS16]Vynechte