Lekce 2 •Sociální stát a jeho úkoly •Přístupy k rozboru sociální politiky: aktéři, instituty, hnací sily, režimy blahobytu • Cvičení: pokuste rozluštit, z pohledu jaké ideologie je definován sociální stát •„Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“ •Martin Potuček Cvičení: pokuste rozluštit, z pohledu jaké ideologie je definován sociální stát •„Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho.“ •Peacock Cvičení: pokuste rozluštit, z pohledu jaké ideologie je definován sociální stát •„Sociální stát je stát, ve kterém je demokraticky organizovaná moc (prostřednictvím sociálního zákonodárství a činnosti státních orgánů a institucí) užita k: zajištění základního příjmu pro každého jedince a jeho rodinu; •zmírnění nebo překonání sociálních rizik v důsledku možných sociálních událostí s cílem zajistit přiměřenou sociální úroveň, bezpečí a suverenitu jedince; •poskytování veřejných sociálních služeb (zejména v oblasti školství a zdravotnictví) odpovídající úrovně pro všechny jedince bez ohledu na jejich sociální status.“ •Briggs Cvičení: pokuste rozluštit, z pohledu jaké ideologie je definován sociální stát •„Existují dvě sociální politiky, jedná slouží panující třidě a je nástrojem politické manipulace, ale ta pravá, je ostrůvkem spravedlnosti, jenž vytvořen lidmi za účelem bránit svá práva“ •Hindess, 1987 Otázky na povzbuzení reflexe •Jaká slovesa podle vás nejlépe vyjadřují zájem státu v sociální sféře v současné dobé: • Aktivovat Kontrolovat Podporovat Zasahovat Starat se Zabránit Co děla stát, kdy: •Zasahuje do rodiny a odlučuje dítě kvůli rizikům zanedbání •Umisťuje dítě do ústavní péče kvůli záškoláctví •Nařídí rodině pomoc, i když rodiče odmítají její nutnost •Podporuje vývoj nízkoprahových zařízení •Snižuje daňovou povinnost zaměstnavatelů, jež zaměstnávají lide s postižením •Vytvoří program podpory s dvěma a větším počtem děti Sféry zájmu státu •Demografická (populační) politika: pronatalitní, protinatalitní, migrační •Politika veřejného bezpečí: prevence nežádoucích společenských jevů •Trh práce, politika zaměstnání, prevence nezaměstnání a posílení zaměstnání rizikových skupin Kam se směruje statní sociální politiky: její poselství •Legitimizace své moci jako klíčový terč politiky státu, včetně sociální politiky •Def.: oprávněnost vládnoucí moci nebo oprávněnost očekávání naplnění určitých požadavků. •Když vláda dosahuje určité míry legitimity, nepotřebuje plýtvat zdroje na její udržování •Jak se dosazuje legitimizace, demokraticky či autoritativní, a jakou úlohu má sociální politika? Kdy stát potřebuje legitimizaci přes sociální politiku? •Industrializace a změna uspořádání společenského života •Post-industrializace a změna trhu práce •Autoritativní režimy Hnací síly jako markéry mapování sociální politiky Ostner, Mätzke Ideje Materiální faktory Societální způsob legitimizace Pohledy masy, co lid považuje za ten správní přístup Tlak demografické situace a socioekonomické změny Politický způsob legitimizace Rétorické akce různých skupin Vliv institucionálních změn, politické sily Materiální faktory societálního původu •Nadměrný či nedostateční počet lidé aktivního věku •Stárnutí populace a zvýšeni průměrného věku života •Městská a venkovská populace •Porodnost a veškeré vlastnosti dětské populace •Ekonomický růst a faktory, jež jeho zabezpečují •Hospodářství, klíčové segmenty •Nerostné suroviny • Materiální faktory politického původu •Kompozice politických stran a hnutí •Směr střídání politických platforem ve vládě •(de)centralizace a kultura místní samosprávy •Přístupy k řízení trhu Common sense postoje, veřejné mínění •Představy o správném rodičovství, rodině, dětství, úspěchu, žebříky hodnot atd. Rétorické akce •Postoje skupin, odlišné od veřejného mínění •Pestřejší žebřík postojů a pohledů, míra tolerance •Pohled odborníků a nezávislé části expertů (epistemic communtites) • Dynamika počtu dětí v ústavní péči na Československu Druhá vlna umísťování do ústavní péče Libovolné praxe: vrstvování Československo Zavádění příspěvku pro rodiny podle počtu dětí 1970 Nedostatečné rozšiřování denní péče 1980 Posilování kontroly plnění rodičovské péče 2. polovina 70. let Umísťování dětí do ústavní péče jako klíčová možnost Specifikace institucí 1973-1976 Ustanovení systému diagnostických center 1976 Administrativní postup při řešení otázky o odloučení dítěte 1981 Cvičení Rozbor populační politiky Číny •Přečtete text a odpovězte na následující otázky: •Co bylo klíčovým zdrojem zájmu státu o snížení úrovně plodnosti? •Jaký cíl pronásledovala politika státu za různé doby? •Jaké hnací sily z matrixe ovlivňují politiku? •Měnil se ten zdroj nebo ne? • Klíčový konflikt sociální politiky: trojitý status toho, což se zabezpečuje Sociální právo? Potřeba? Předmět obchodu? Sociální právo Potřeba Předmět obchodu Zdravotní péče Mezigenerační solidarita Právní regulace Odůvodněné očekávání občanů od státu Pojištění Soukromí služby a regulace jejich kvality Fungování státních organizaci podle tržních regulací Trh služeb Vzdělávání Vouchery, speciální kreditování Ubytování Příspěvky, sociální ubytování Volný čas Nízkoprahové zařízení Nástroje účasti státu Direktivní Nedirektivní Politické, právní Politické a zákonní garance zabezpečení práv Standardy zabezpečení sociálních práv a potřeb Občanská participace Advokacie Lobbování Institucionální Kontrola za službami Uspořádání služeb Podnikové odbory, podpora zaměstnavatelů Tržní nástroje: konkurence v sociální sféře Ekonomické Zabezpečení sociálních práv státem: statní vzděláváni, zdravotní péče, ubytování Příspěvky Sníženi zdanění příjmů fyzickým a právnickým osobám Možnost získat částečné financování se strany státu Systém zdravotního, sociálního a důchodového pojištění Klíčové dilema sociální politiky ohledně účasti státu: dvojznačnost úlohy státu Současná sociální politika: aktéři Cvičení: instituty a cíle •Pokuste se definovat úlohu každého z aktérů ohledně každého z dvou pojmu Typologie států blahobytu G. Esping-Andersena Liberální ideální typ Sociálně-demokratický ideální typ Konservativní model Typologie států blahobytu vs. hnací síly Kritéria Matrix států blahobytu Hnací sily Účinná sociální politika Instrumentální účinnost, makroekonomický stupeň sociální politiky Mění se podle balance zájmů různých aktérů Zdroje problémů v sociální politice Nerovnováha mezi trhem, státem, a domácnostmi Specifická oboustranná souvislost mezi institucemi a idejemi Speciální vzdělávání V pojmech blahobytu dětí a dětské chudoby Víceúrovňová a mezidisciplinární instituce Cilové skupiny sociální politiky •Péče o seniory •Péče o lide s fyzickým postižením •Péče o lidé s mentálním postižením •Péče o děti •Aktivizace nezaměstnaných •Sociální politika za účelem resocializace bezdomovců •Popsat nástroje státu, definovat typ politiky podle ideálního typu státu blahobytu