Lekce 3 Cílové skupiny sociální práce Lidé s mentálním postižením Seniory Dětí Lidé s fyzickým postižením Cíle a žádoucí výsledky •Navázat rutinu sociální práce na sociální politiku •Upřesnit přístupy k rozboru sociální politiky •Zkusit komparativní přístup k analýze sociálních opatření a posílit své kritické myšlení •Dostat body ke zkoušce Riziková či cílová skupina sociální práce •Do jaké míry definice „riziková či cílová skupina“ je vhodná z pohledu anti-diskriminace a integrace? •Klíčové dilema: Péče vs. Aktivizace (care vs. empowerment) •Definování strategií zasahování podle možné míry aktivizace: •Aktivizovat zdroje •Aktivizovat cíle •Aktivizovat prostředí Kritéria volby strategie zasahování Ve prospěch aktivizace Ve prospěch péče 1a Má vnitřní zdroje, a může je kombinovat 1b Má vnitřní zdroje omezené, nebo nejde existující dát do jediné strategie 2a Má vypracovaný systém cílů a představ o žádoucím stavu svého života 2b Má potíže s postavením cíle, a nemá jistotu ohledně toho, co se přeje 3a Má stabilní a pozitivní zázemí – zdroj vnějšní podpory 3b Nemá stabilní zázemí potřebuje se bránit před rizikem zvnějška Lidé s mentálním postižením: vývoj opatření •Charitativní zařízení 18.stoleti – první půlka 19.Století •Profesionalizace, centralizace a institucionalizace péče o mentálně postižení za účelem lepší kontroly a sociálního bezpečí – druhá půlka 19.Století a první půlka 20.Století • přepracování odborných postojů k péči o lide s mentálním postižením 50.-60. leta 20.stoleti •postupní decentralizace a deinstitucionalizace od 60.let 20.stoleti Lidé s mentálním postižením: vývoj idejí •Bránit: lide s postižením, okolí, šiří veřejnost •Vycházet lidsky k lidem a umístěním do institucí zabezpečovat jejich potřeby •Kontrolovat a omezovat moc lidé s mentálním postižením •Aktivovat a začleňovat Deinstitucionalizace: případ Velké Británie Hamlin, Oakes Reflections on Deinstitutionalization in the United Kingdom http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1741-1130.2007.00139.x/pdf •Počet lidé s mentálním postižením v ústavní péči na začátku transformace – 65, 000 (1960), od roku 2003 – méně než 1,500 •Klíčová opatření - chráněné bydlení, dvě třetiny žijí v bytech, které se podporují aktivní účastí odborníků, jenom 1% žije v samostatných bytech •Vývoj preventivních programů, například, First Episode Psychosis Clinic – klinika prvního psychotického episodu • Individuální doprovod •Centra denního pobytu Deinstitucionalizace: případ Dánska A Quarter-century of Normalization and Social Role Valorization: Evolution ... •Tři doby •Boj o ústavy – vývoj zařízení 1930-1950 •Boj v ústavech – transformace podmínek směrem k odmocňování ústavní péče 1950-1960 •Boj proti ústavům 1960-1980 •Střet pozornosti je okolí: školení zaměstnavatelů, příbuzných atd Nezaměstnanost •Politika aktivace se skládá z dvou trendů: •Zaměřenost na zaměstnanost mladých lidí •Vice přímých a nepřímých nástrojů, které nutí mladé lide hledat zaměstnání •Nástroje •Navázání vzdělávacích programů na potřeby mladých lidí a trh •Celoživotní vzdělávání •Zprostředkováni vzdělávání • Švédsko: decentralizace jako nástroj aktivizace •Program zajišťovaní vývoje (Development Garantee Program), který byl povinným pro mladé nezaměstnané (již si nesehnali práci po třem měsícům) a místní samosprávu •Doby trvání účasti v projektu – do 12 měsíců •Typy dávek, ke kterým dostával jednotlivec po vstupu do programu: příspěvek na bydlení, příspěvek na nezaměstnanost •Povinnost navštěvovat zvolený kurz Nizozemsko: částečný úvazek jako cesta k stálému zaměstnání •Dutch Youth employment act (Nizozemský zákon o zaměstnání mladých, 1998) •Povinnost kombinovat práci a přípravu k povolání jako podmínka přístupu k příspěvkům •Speciální program podpory zaměstnavatelů za účelem motivovat zúčastnit se programu (od začátku pouze veřejný sektor akceptoval účastníky programu, ale postupně se přidal i soukromý) Strategie rodinné politiky: péče o děti a seniora, typologie S.Lejtnera Vysoká familializace Nízká familializace Vysoká defamilializace optional familialism 1) různorodost služeb a šíří nabídka organizace, které by byly schopné se toho zúčastnit 2) koordinace služeb, která by se směrovala k případové práci, když pečovatelka se stává manažerem případu, a má větší rozhodující pozici de-familialism 1)spolupráce mezi zařízení v lokalitě, zejména mezi zdravotnickými a sociálními zařízení 2) kampaň za účelem podpory zařízení nového typu, která by překonala rozšířené obavy před ústavní péčí Nizká defamililizace explicit familialism 1)možnost podporovat dospělé děti v jejich péči o stárnoucí rodiče (zejména příspěvek na péči o rodiče jak to chodí v řadě zemí Evropy) 2)změna standardů směrem možnosti pečovatelek věnovat vice času menšímu počtu klientů implicit familialism 1) Důraz na rodinném zázemí 2)kultura mezigeneračních vztahů, propagace patřících tomu hodnot Dilema péče o seniory: autonomie vs. péče •postupná ztráta možností a schopností seniorů rozhodovat • •stoupající adopce (progressive surrogacy), když jiní (zejména dospělé dětí a pomáhající pracovníci) přebírají úlohu řešení a zúčastní se osudových rozhodování Péče o seniory: politika aktivizace či solidarity •Kolik lidé staršího věku dostávají odborní péči v domácím prostředí: •Velká Británie 5,5% •Německo 6,5% •Dánsko 10% •Itálie méně než 1% Důraz na dlouhodobou péči: případ Nizozemska •systém tří-pilířového důchodového pojištění a další opatření, které určuje strategie samotných seniorů: například, můžou plánovat změnu bydliště, šetřit peníze a hledat zázemí mezi ústavy •kvalita ústavní a quasi-ustavní péče •Široký žebřík opcí pro umístění seniora Důraz na rodinné okolí seniora: případ Itálie •Malý počet zařízení a užší žebřík těchto opcí •Odkaz seniora na rodinu a děti •Nefungující systém důchodového pojištění • černý trh ošetřovatelek, který navazuje problém péče o seniory na migrační politiku •Odborní péče zůstává last measure resort (nežádoucí ale nutná), senioři s postižením dostávají nárok na ústavní péči zcela zdarma Péče o děti: současný postoj k dětství •Dítě stávajícím se (child becoming), dospívajícím směrem k samostatnosti, •a •Současnější dítě existující (child being), jehož život má význam tady a teď •Pravděpodobný konflikt ыу aktualizuje v okamžiku, kdy se emocionální pouta mezi rodičem a dítětem dostávají do protikladu se skutečnými omezeními rodičovských kompetencí Domácí úkol: zapojit teoretické kontexty do interpretace filmu Whistleless — A short film by Siri Melchior on Vimeo •Co symbolizuje pískaní? •Kdybyste musili v tom růžovém městě bydlit a mohli byste zvolit, kým byste byli: jedním z ptáků, člověkem či savcem? •Podle Vás, film popisuje město jako sympatické či má ironický pohled na růžovou idyli? •Kdo mezi postavami symbolizuje stát? Jakou funkci má? Upřesňující otázky k filmu •Jaké okamžiky ve filmu prokazují následující funkce pískání: •Souhrn dovedností ve prospěch integrace do společnosti •Sociální kontrola a podpora sociálního třídění • •Jak film prolíná rovnováhu se sebou a s prostředí? • •Film mapuje prostor růžového města jako skládajícího s různých pásmy. Jak byste popsali hranice mezi těmi pásma, do jaké míry jsou propustní? • •Dá se identifikovat lokalitu růžového města – země, doba? Rozbor filmu Whistleless: Dospívání vs. Život tady a teď •Co si přeje ptáček? •Jaká očekávání maje okolí? •Jak se chová ptáček v tomto rozpaků? •Dosahuje ptáček rovnováhy mezi svým dospíváním a možnosti žít tady a teď? Rozbor filmu Whistleless podle teorie Karle Polanyi •Pískání jako ekonomická hodnota, míra užitečnosti, usability jednotlivce •Dva typy vzájemní vazby mezi lidmi: reciproční a redistribuční. Kdo mezi postavy filmu zařídí každý z typů komunikace? •Kdo se nezapojí do těchto vazeb, ztratí embeddedness •Preindustrial town or authoritarian society? •Apologie přirozenosti: přepsání sociálnímu vlastností přirozeného (pískání je přirozenou vlastností…) • Péče o dětí: tří základní modely peče o děti indikátory Anglie 2011 Dánsko2009 Francie 2008 Počet dětí v odborné péči/ podíl populace do 18 65,5202011 / 0,5% 29,283/1,8% 266,951/1% Počet dětí zůstávajících doma a pod monitorováním služeb 5,500 14,676 Malý počet Podíl dětí v pěstounské (nepříbuzenské) péčí mezi všemi dětmi v péči 74% 49% 46% Podíl dětí v adopci (uvnitř země a ne manžely vlastních rodičů) 5% Méně než 0,01% Méně než 0,1% Podíl dětí reintegrovaných do vlastních rodin po odloučení 39% 37% Vice než 70% Podíl dětí odloučených kvůli násilí a zanedbání 58% 67% 45% Podíl nedobrovolných odloučení od rodiny 11,5% 12%2010 13% Podíl dětí zůstávajících v ústavní péčí na další dobu a trvání této doby 13% vice než 5 let 23% 3-6 let 22% vice než 7 let 3%, vice než 7 let Péče o děti: země Visegrádu Indikátory Maďarsko 2010 ČR .2011 Polsko 2010 Slovensko 2010 Počet dětí v odborné péči/ podíl populace do 18 142 941/ 11% 275,143/16% 139,363/ 2,5% 56,440/ 6,5% Počet dětí zůstávajících doma a pod monitorováním služeb 95 807 150,125 66,403 22,125 Podíl dětí v pěstounské (nepříbuzenské) péčí mezi všemi dětmi v péči 6,3% 0,7% 1,5% 1,6% Podíl dětí v adopci (uvnitř země a ne manžely vlastních rodičů) n/a 21% mezi dětmi do 3 let 0,4% 0,7% 0,6% Podíl dětí reintegrovaných do vlastních rodin po odloučení n/a 11% (dětí do 3 – 52%) 0,3% 0,6% Podíl dětí odloučených kvůli násilí a zanedbání 39% 17% 35% 9,8% Podíl nedobrovolných odloučení od rodiny n/a 36% n/a n/a Podíl dětí zůstávajících v ústavní péčí na další dobu a trvání této doby n/a n/a 17% vice než 5 let n/a