Co je a co není diskriminace? Diskriminace ve školství Lucie Obrovská > nDiskriminace je právní, poměrně přesně definovaný pojem nDiskriminace je nerespektování zásady rovnosti zacházení nProto zákaz diskriminace = povinnost zajištění rovnosti n Co je diskriminace? > V čem si všechny lidské bytosti musí být rovny? nV důstojnosti a právech ! nVe zbytku věcí si lidé rovni být nemusejí nLidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ n (Listina základních práv n a svobod, článek 1) nVšichni lidé jsou zrozeni jako svobodní a rovní co do důstojnosti a práv.“ n (Všeobecná deklarace lidských práv, článek 1) n ?! > Co je rovnost? nRovnost znamená ve vývoji lidstva pokaždé něco jiného nPříklad USA: n1896 – odděleni, ale rovni (separated but equal) Plessy v. Fergusson n1954 – konec segregace (teoreticky) – Brown vs. Board of education Topekka n1978 – pozitivní opatření – University of California v. Bakke nEvropa: vývoj pohledu na práva gayů.. n n n > Pozitivní opatření nPozitivní akce (pozitivní opatření): n „Dočasné, vyjednané opatření, který má za cíl eliminovat a předcházet existující diskriminaci nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění, které vychází ze stávajících postojů, chování a struktur. Je úzce zaměřen na specifickou skupinu lidí.“ n podcast-large www > Rovný přístup ke vzdělání nAntidiskriminační zákon nŠkolský zákon nÚmluva o právech lidí s postižením nListina základních práv a svobod nOtázka diskriminace v českém vzdělávacím systému a inkluzívní vzdělávání > Sociálně znevýhodněný žák nPodle platného znění (§ 16 ŠZ) je dítětem, které má speciální vzdělávací potřeby takové dítě, které je buď zdravotně postižené či znevýhodněné, nebo dítě se znevýhodněním sociálním nTím se chápe dítě s nařízenou ústavní výchovou, v postavení azylanta, nebo dítě z rodiny s nízkým sociálně – kulturním postavením > Sociálně znevýhodněný žák nProblém 1: kdo toto určí? (§ 16 (5) ŠZ: ŠPZ určují SVP) nProblém 2: návaznost na vyhlášku o krajských normativech -- financování nProblém 3: asistenti pedagoga pro tyto děti (vznikající Asociace asistentů pedagoga při PedF MU?) nDALŠÍ ZMĚNY: ZRUŠENÍ §16 ŠZ a speciální zákon? n > Rozsudek D.H. vs. ČR n2007 D.H. a dalších 18 žáků proti ČR nJde o iniciativu organizace European Roma Rights Centre à www.errc.org nPřelomový rozsudek, v němž ESLP vyslovil porušení čl. 14 EÚLP a čl. 2 1. dodatkového protokolu nSoud vyslovil, že je nasnadě, že podobné praktiky provozují i další evropské státy > Diskriminace a rozsudek ze Štrasburku 13. 11. 2007: D.H. and others vs. The Czech Republic n nŠtrasburský soud neříká, co má vláda konkrétně dělat, říká však, že toto ne! nSituace se s novým školským zákonem de facto nezměnila. nSegregované školy, které navštěvuje převážná většina romských dětí, jsou diskriminační vůči Romům > Diskriminace a rozsudek ze Štrasburku 13. 11. 2007: D.H. and others vs. The Czech Republic n nČeské zvláštní školy (ať se jmenují jakkoliv) jsou nepřímo diskriminační vůči Romům, i když původně byly zamýšleny jako pozitivní opatření. nSouhlas s přestupem žáka do speciálního vzdělávání musí být skutečně informovaný (nestačí podpis předtištěného formuláře) nSoud měl pochybnosti o objektivitě testů, na základě kterých jsou žáci do speciálního vzdělávání zařazováni > Zkuste odhadnout: nMůže škola odmítnout žáka s tím, že nepatří do spádové oblasti? nMůže škola dostat na sociálně znevýhodněného žáka zvýšený finanční příspěvek? nUpřednostňuje školská legislativa skupinovou integraci před individuální? nMůže být romské dítě zařazeno do speciální školy z důvodu problémového chování? nMusí se žák s lehkým mentálním postižením vzdělávat ve speciální škole? nZná platná právní úprava romského asistenta? > Další vývoj otázky nGAC, s. r. o.: výzkum pro MŠMT týkající se vzdělávacích drah žáků v blízkosti sociálně vyloučených lokalit nŠetření ČŠI: zjišťování oprávněnosti zařazení žáků do býv. zvláštních škol nSčítání romských žáků na SŠ n2011 – 2012 výzkum náhodně vybraných škol: sčítání romských žáků > Sběr etnických dat nÚdaj o národnosti = osobní údaj, resp. citlivý údaj nZákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů nSprávcem může být i škola! nSběr dat adresných XX neadresných nVýzkum VOP > Další rozsudky nŘecký judikát: Sampanis and Others vs. Greece nV současnosti řešený případ Oršuš vs. Chorvatsko – opět iniciativa ERRC –vytváření jazykových tříd: Chorvatsko také odsouzeno pro diskriminaci n-- n - mezinárodní kritika také z jiných stran: zpráva European Commission against Racism and Intolerance /ECRI n > Jiná rozhodnutí ESLP nRozhodnutí týkající se jiných aspektů vzdělávání nLautsi vs. Itálie: právo rodičů na výchovu dítěte podle vlastního přesvědčení vs. kříže ve školních třídách nKatolický kříž jako symbol historie evropského národa, tj. má neutrální obsah? nDalší rozhodnutí v této oblasti: nošení náboženských symbolů > Veřejný a soukromý prvek nS diskriminací se setkáme tam, kde je nějaký veřejný prvek nSpotřebitelské, pracovní právo, veřejná správa – včetně školství atd. nV soukromém životě je diskriminace (ve smyslu rozlišování) NUTNÁ! n n? nebo ? n > Co to je diskriminace nDiskriminace je nerespektování zásady rovnosti zacházení. n nDiskriminace je situace, kdy je s jednou osobou zacházeno z nějakého diskriminačního důvodu méně příznivým způsobem, než je, bylo nebo by bylo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. diskriminace_th_1 > Příklad nByl přijat do zaměstnání (srovnatelná situace a právem vymezená oblast). n n n nNebyl přijat do zaměstnání. Měl stejnou kvalifikaci. Nebyl přijat z důvodu, že patří do obecně definované skupiny černých igráčků (etnicita - právně zakázaný důvod). > Co se musí stát, aby došlo k diskriminaci? 1.Zachází se s jednou osobou výhodněji než s druhou. 2.Vzniká újma. 3.Znevýhodnění se děje z právem zakázaného důvodu. 4.Existuje v právem vymezených oblastech 5.Nelze ji odůvodnit oprávněným účelem nebo dosahováním tohoto účelu, nebo popř. účel je oprávněný, ale děje se nepřiměřenými prostředky. n n n > Druhy diskriminace n nS pojmy přímé a nepřímé diskriminace operuje také náš antidiskriminační zákon nPřímá diskriminace je takové jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo nebo by bylo s jednou osobou zacházeno ve srovnatelné situaci méně výhodným způsobem než s jinou osobou, a to na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. n sklad (12) sklad (12) sklad (12) sklad (12) > Druhy diskriminace n nNepřímá diskriminace je takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního rozhodnutí, kritéria nebo praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním, vždy za podmínky, že dotyčné rozhodnutí, kritérium nebo praxe nejsou odůvodněné a přiměřené. n1971: Griggs vs. Duke Power Comp. (SŠ vzdělání) sklad (12) sklad (12) sklad (12) sklad (12) > Druhy diskriminace n nObtěžování je chování, které je dotčenou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a a) jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti osoby, nebo k vytvoření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. n nPronásledování je nepříznivé zacházení s osobou, k němuž došlo proto, že uplatnila práva proti diskriminaci. n nPokyn k diskriminaci je chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. n nNavádění k diskriminaci je chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu. n sklad (12) sklad (12) sklad (12) sklad (12) > Diskriminace a školský zákon nZákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) n n n n n§ 2 Zásady a cíle vzdělávání n (1)Vzdělávání je založeno na zásadách a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, nUstanovení školského zákona je poměrně vágní nVýčet diskriminačních důvodů je otevřený škola škola škola škola > Co není diskriminace nJednání soukromých osob v oblastech, v nichž diskriminace zakázána není: nspotřebitel si může bez omezení vybrat, u koho bude nakupovat, kam si půjde sednout do restaurace, nžáci, kteří se „diskriminují mezi sebou“ n n hands hands hands hands Srov. Diskriminace Manuál pro pracovníky institucí > Co není diskriminace nNespravedlnost, jiná protiprávnost n nDiskriminace je pouze výseč obecné nespravedlnosti, nikoliv nespravedlnost nebo protiprávnost veškerá ! n hands hands hands hands > Co není diskriminace nSubjektivní vnímání nO diskriminaci se jedná pouze, jestliže k diskriminaci skutečně došlo (ze zákonem vymezených důvodů). nNestačí pocit křivdy či pocit, že byl někdo diskriminován. hands hands hands hands > Oprávněné formy rozdílného zacházení ntzv. pozitivní diskriminace (nonsens..) – pozitivní opatření v § 7 odst. 2 ADZ n- důchodové systémy n- věcný důvod spočívající v povaze práce n- podmínka minimálního věku pro zaměstnání n- etika církve n- ochrana žen v souvislosti s těhotenstvím n- poskytování služeb v soukromé oblasti n- § 7 odst. 1 ADZ – legitimní cíl + přiměřené prostředky nDále není diskriminací rozhodování v soukromých vztazích, jiná protiprávnost, subjektivní pocit ukřivdění, „děti se mezi sebou diskriminují“ n > Oprávněné formy rozdílného zacházení nProč můžu odmítnout V. Jandáka na roli Viléma a nepůjde o diskriminaci z důvodu věku..? n ANd9GcQw7COFwn2BEWoemtPO2uUD3-Ypm3zhuyO5p64zgXstB9dqb0XJ z filmu Máj (Matěj Stropnický) > Oprávněné formy rozdílného zacházení n§ 7 odst. 1: Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru ve věcech uvedených v § 1 odst. 1 písm. f) – j), pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Ustanovení § 6 tím není dotčeno. nTj. oblast sociálního zabezpečení, sociálních výhod, zdravotní péče, vzdělání, veřejně nabízených služeb nPříklad takového jednání? > Oprávněné formy rozdílného zacházení nPozitivní opatření: nDočasné, vyjednané opatření, který má za cíl eliminovat a předcházet existující diskriminaci nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění, které vychází ze stávajících postojů, chování a struktur. Je úzce zaměřen na specifickou skupinu lidí. n- povolení pozitivního opatření v ADZ: ustanovení § 7 odst. 2: Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. n > Antidiskriminační zákon nPředpisy EU naší republice jednoznačně ukládají přijetí zákona, který by se touto problematikou zabýval (směrnice 2000/43) nZákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací nSdílené („obrácené“) důkazní břemeno > Antidiskriminační zákon nJakou oblast upravuje? nPrávo na zaměstnání, pracovní poměr.. nPřístup ke zdravotní péči, sociální zabezpečení nPřístup a poskytování vzdělání nPřístup ke službám a zboží, pokud jsou nabízeny veřejnosti n > Diskriminační důvody nPohlaví nVěk nRasa, etnikum, národnost nVíra, náboženství, světonázor nZdravotní postižení nSexuální orientace > Antidiskriminační zákon nZákon samozřejmě také stanoví, že v případě, kdy již k diskriminačnímu jednání došlo, se může postižená osoba domáhat u soudu upuštění od takového jednání, dále odstranění následků a dále také přiměřeného zadostiučinění, popř. uhrazení nemajetkové újmy v penězích > Německý rozsudek ndiskriminace podle pohlaví? nNáhrada za újmu, náhrada za ztrátu na výdělku? nspolečnost GEMA vs. paní XY n85 % zaměstnankyň n16 vedoucích pozic – ani jedna žena nMatematický znalecký posudek jako indikátor diskriminace ?? > Přímá diskriminace na základě zdravotního postižení nEU: řada směrnic, které se týkají antidiskriminačního práva 2000/78 nC 303/ 06 S. Coleman – Attridge Law nTuto směrnici podle soudu nelze vykládat restriktivně nZaměstnankyně sama dala výpověď, ale poté žalobu > Přímá diskriminace na základě zdravotního postižení n„you use your fucking child…“ nk diskriminaci dochází i tehdy, když je žena, resp. rodič poškozen na svých právech z důvodu, že má postižené dítě nNavíc to splňuje znaky obtěžování, přestože obtěžována byla matka postiženého dítěte, tedy ne sám postižený > Obtěžování jako forma diskriminace nI obtěžování je někdy diskriminací n„Buď budeš hodná holčička, nebo ti udělám ze života peklo.“ nNadřízený odmítá spolupracovat, nesděluje důležité informace nZde šlo o kombinaci sexuálního obtěžování a šikany nObrácené důkazní břemeno! > Trestní právo nNový trestní zákoník – 40/2009 Sb. nNové ustanovení: § 402 n„Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.“ > Trestní právo nNově také: § 263 a : persekuce obyvatelstva n„Kdo za války uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové diskriminace nebo terorizuje bezbranné civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.“ > Občanský soudní řád § 133a nPokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci n na) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, n nb) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo n nc) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. > Obrácené důkazní břemeno nPřípad Čauševič, Nejvyšší soud ČR 2009: nJiž skutečnost, že žalobkyně byla vyloučena ve výběrovém řízení, znamená, že s ní bylo rozdílně zacházeno nŽalobkyně tvrdila, že důvodem je její pohlaví – je třeba to mít za prokázané, pokud žalovaný neprokáže opak > Procesní nároky nNároky vzešlé z diskriminačního jednání - § 10 ADZ: npostižená osoba se může domáhat u soudu upuštění od takového jednání, dále odstranění následků a dále také přiměřeného zadostiučinění, popř. uhrazení nemajetkové újmy v penězích nPozor: lze tyto nároky využít také při tvrzené diskriminaci podle jiných předpisů? n > Obrana proti diskriminaci – další možnosti nAntidiskriminační zákon – soukromoprávní žaloba x obrana před správními orgány x ombudsman nPodle oblasti, v níž k diskriminaci došlo nMožnost pokut apod., správní delikt – přestupek nČeská školní inspekce, Česká obchodní inspekce, Státní úřad inspekce práce – oblastní inspektoráty práce, Česká národní banka nAlternativní řešení sporů – zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci > Obrana proti diskriminaci – další možnosti nZvláštní úloha českého ombudsmana nDalší equality bodies v jiných zemích EU nKompetence ombudsmana: řešení individuálních stížností – poskytování metodické pomoci, vydávání stanovisek a doporučení, provádění výzkumu nPozor! Ombudsman nenahrazuje soud, tj. nevydává rozsudky, neukládá pokuty > První česká ombudsmanka nMgr. Anna Šabatová, Ph.D. ANd9GcT9Hlv0Thfxcv8twR3IyPf5b6sRBClyLf4m10QM0FfzBen70bwaQQ > Obrana proti diskriminaci - ombudsman nwww.ochrance.cz nwww.ochrance.cz/diskriminace nRůzné způsoby podání podnětu: dopis, email, osobně npodatelna@ochrance.cz nBrno, Údolní 39, 602 00 nTel.: 542 542 888 > Diskriminační reklama nMůže být reklama diskriminační? Podle zákona o regulaci reklamy nesmí být v rozporu s dobrými mravy, NSS zmínil D. H. a zvláštní ochranu Romů nKritika – nemohou se takto n rozhodnout? n ! „většina vyhlížela jako n Romové“ n Mel+jsem+se+lip+ucit > Diskriminační reklama n1 As 46/2013-44: n nI. Pokud reklama obsahuje diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti, je třeba ji vždy považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. n nII. Při hodnocení rozporu reklamy s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy) z důvodu diskriminace určitého etnika je nutné vzít v úvahu postavení tohoto etnika v české společnosti a existenci negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. n nIII. Dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti v důsledku této účasti (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy). > Další problémy k diskusi nPožadavky celiaků a veganů na speciální stravu ve školkách a ve školách nNáboženské symboly ve školách – kříže, šátky nPožadavky na úpravu výuky – Svědkové Jehovovi > Diskriminace na základě státní příslušnosti nDiskriminace založená na etnické a národnostní příslušnosti // na státní příslušnosti (čl. 18 Smlouvy o fungování EU, čl. 45: „Je zajištěn volný pohyb pracovníků v Unii“) nAntidiskriminační zákon výslovně uvádí, že se nevztahuje na vstup a pobyt cizích státních příslušníků v ČR nVybrané případy z webu ombudsmana: n- používání slovenštiny v zaměstnání (lze vyžadovat češtinu v písemném styku a při komunikaci s klienty, jinak ne) n- prodej vstupenek na sport jen občanům ČR (opatření na fotbal kvůli předchozímu agresivnímu vystupování polských fanoušků – nelze takto postupovat) > Diskriminace na základě státní příslušnosti n- poskytování hypotečního úvěru cizím státním příslušníkům (lze si klienta „proklepnout“ důkladně – jde o specifickou službu) n- trvalý pobyt v ČR jako podmínka přiznání žákovského jízdného (jde o diskriminační opatření s ohledem na právo EU vůči cizincům) n - vyloučení možnosti cizího státního příslušníka získat bydlení v domě s pečovatelskou službou (mohlo by být v rozporu s právem EU) n > Diskriminace na základě státní příslušnosti nDoporučení ombudsmana k rovnému zacházení s cizinci - nastínění jednotlivých problémů: n§ 20 školského zákona – zajištění přípravy na vzdělání jen dětem cizinců z EU – problematické, není k tomu důvod nDalší problémy: rozšíření osob spadajících do systému veřejného zdravotního pojištění – doporučení: manželky/manželé a děti osob pobývajících v ČR na dlouhodobé vízum n > Diskriminace na základě státní příslušnosti nPoskytování hypotečního úvěru cizincům – lze je prověřit důkladněji s ohledem na vyšší riziko, ale pokud by šlo o plošné nastavení, šlo by o diskriminaci nVolný pohyb osob, volný pohyb služeb v právu EU, diskriminace na základě státní příslušnosti podle čl. 18 SFEU – zde se nepotvrdila n > Diskriminace na základě státní příslušnosti nProjekt Inovace uměnovědných studijních oborů FF MU, v rámci OPVK - omezení jen na české státní příslušníky – diskriminace? nV antidiskriminačním zákoně není uvedena státní příslušnost nJe tu řada studentů ze Slovenska..! > Diskriminace cizích občanů - volby nhttp://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/ministr-vnitra-a-ombudsmanka-hledaji-res eni-pravidel-volebniho-prava-cizincu/ nOmbudsmanka: cizinci s přechodným pobytem by měli mít možnost volit už teď v říjnových volbách, ne čekat na preciznější transpozici, protože to umožňuje právo EU (smlouva o fungování EU) – české právo to váže na trvalý pobyt (získává se zpravidla po pěti letech, na základě zákona o pobytu cizinců), právo EU na bydliště – dostatečně jasné pravidlo, proto přímý účinek! > Diskriminace ve školství – šátky a ve sportu nDalší případ ombudsmanky: šátky ve školách – podle jejího názoru jde o diskriminační opatření n- nebyl tam dán zřetelný důvod n - neexistuje zákon, který by to upravoval nJiný případ: stanovení počtu sportovců cizí příslušnosti na soupisce oddílu ČSVP nDalší činnost ombudsmanky týkající se cizinců: sledování výkonu trestu vyhoštění n > Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nNáboženské symboly ve školách, požadavky na úpravu výuky: šátky – o jaká práva jde? Kdy je možné je omezit? nhttp://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/skola-nemuze-zcela-zakazat-noseni-krizku -ani-muslimskeho-satku-nezahalujiciho-tvar-a/ nArgumenty obou stran… ? n n > Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání nNikáb, hidžáb, burka ANd9GcRGrzo9TebgNozYGbWsLJN4Wh_1k593hqcgG_Y7Qn44hKvD56_3Ng ANd9GcR4qSODxX7bZrb6MpBgAT3Af33RYzGDVz22ihSDFp3j35jsG5pM ANd9GcTgYpElkdMS2t2Arv8ZYzD8iEFk52W6NTGIZu6CxzHZ_Yn_IBKLkN1tjGnq > ESLP k otázce zahalování nRozsudek Velkého senátu ESLP z 1. 7. 2014 ve věci S. A. S. proti Francii (č. 43835/11) nČl. 8, čl. 9 a čl. 14 EÚLP nStěžovatelka se považuje za oddanou muslimku, nikdo ji k nošení šátku nenutí nCo princip multikulturality…? > Přístup ke vzdělání podle školského zákona nObčané EU: za stejných podmínek ke vzdělání i ke školským službám nOstatní: stejně jako EU občané k základnímu vzdělávání a školským službám, ne tak u středních škol (nutno prokázat oprávněný pobyt), mateřských škol, školských služeb (nutno prokázat pobyt min. na 90 dní) >